..: Proč je železnice skromnou popelkou? :..

Lokomotiva Rocket, reprodukce z publikace Samuel Smiles, The Life of George Stephenson Když se 15. září 1830 za účasti legendární Stephensonovy lokomotivy Rocket zahajoval provoz na první parostrojní železnici světa, Liverpool and Manchester Railway, byla to slavná a dodnes připomínaná událost. Publikum, které se k nové železniční trati seběhlo z menších i větších vzdáleností, připravilo parnímu oři emocionální přivítání. Kanonýři stříleli z moždířů řízné salvy, muzikanti hráli oslavné ódy, klobouky létaly do vzduchu, pivo teklo proudem, přesně jak se na každou podobnou slavnost sluší a patří. Význačné osobnosti pronášely patetické proslovy. Filozofové prorokovali, že železnice zmenší vzdálenosti mezi národy a lidé se začnou díky vlakům navzájem více navštěvovat i lépe poznávat a díky tomu se zákonitě stanou veškeré války i mezilidské sváry jednou provždy minulostí.

Rainhill Trials - závody lokomotiv v říjnu 1829, zdroj: Illustrated London NewsOptimistům oponovaly starostlivé hlasy varující, že železnice zcela rozvrátí společenský řád, protože si bude moci každý jet, kam chce. Také existovala vážná obava, že se revolucionáři, volnomyšlenkáři a podobné podezřelé živly budou moci najednou svobodně pohybovat po celé zemi a šířit své podvratné myšlenky. Praktici a tehdy nepočetní technici předpovídali podstatné zlepšení úrovně dopravy, technický pokrok a zvýšení blahobytu celé společnosti. Podnikaví lidé se zase těšili na možnost výhodných investic do stavby a provozu železnic i návazných oborů. Producenti zboží očekávali podstatné usnadnění dopravy surovin a rozšíření trhů pro své výrobky. Začínající průmyslová revoluce se mohla rozběhnout na plné obrátky.

Zahájení provozu L&MR 15. září 1830 Zároveň někteří lékaři (za souhlasného přitakávání formanů) ustaraně varovali, že neslýchaná rychlost patnácti mil v hodině vysaje z železničních vozů vzduch a cestující publikum nebude mít co dýchat, případně že pohled na vlaky řítící se krajinou bude u přihlížejících osob způsobovat hromadná onemocnění šílenstvím a jinými nervovými chorobami. Dokonce se dochovala varování, že křehká lidská schránka nevydrží nápor vysokých rychlostí a těla nerozvážných pasažérů při překročení určité, byť zatím neznámé rychlosti za značných bolestí explodují…

Zrodila se tak železnice, a svět se změnil.

Provoz na L&MR v roce 1831, autor: T.T. BuryVelká očekávání kladená na železnici byla většinou vrchovatě naplněna, avšak také byla častokrát bolestně zklamávána. Po mnoha letech ve skvělé kondici je tak železnice v současnosti již dáma „v nejlepším věku“. Má však stále svůj pečlivě skrývaný šarm a navíc v současnosti prochází poměrně intenzivní omlazovací kúrou. Nicméně nelze přehlédnout skutečnost, že železniční doprava má své nejúspěšnější roky za sebou a do značné míry žije ze své slavné minulosti, zatímco její mladší kolegyně se rychle derou dopředu.

V České republice držela v roce 2013 osobní železniční doprava podle oficiálních statistik podíl na celkových přepravních výkonech jen 7 %. Veškerá veřejná doprava včetně autobusů, MHD a letecké dopravy však dosahuje stále solidních 40 %, zatímco nákladní železniční doprava si udržuje podíl 20 %. Často při svých cestách po železnici přemýšlím, proč je ohromný potenciál železniční dopravy tak málo využitý. Odpovědí jsou mi zpravidla četné komplikace, nástrahy a pasti, které na mě i na všechny cestující při každé cestě čekají. Často jsou to docela nenápadné překážky, které však v součtu dělají veřejnou dopravou zbytečně komplikovanou a nekonkurenceschopnou. Těmito problémy se bude zabývat několik následujících článků, přičemž se tyto úvahy nebudou zabývat pouze osobní železniční dopravou, ale celým komplexním systémem veřejné dopravy. Že je však železnice přirozenou páteří a základem veřejné dopravy, se však pravděpodobně s většinou čtenářů na tomto fóru můžeme shodnout.

Čím se budou tyto články zabývat?

Železnice bude rušiti krávy na pastvě, jakož i slepice při snášení vajec. Sněhobílá vlna na ovcích rychle zčerná. Zpěvné ptactvo okamžitě zhyne, jakmile prolétne otráveným dýmem z lokomotivních komínů. Vesnice v sousedství dráhy lehnou popelem. Navždy znemožněn bude i hon na lišky a lov bažantů. Koní již nebude třeba, načež se oves a píce stanou neprodejnými a rolnictvo ztratí obživu.
Cesty po železnici budou spojené s nesmírným nebezpečenstvím, neboť k explosím kotlů lokomotivních docházeti může a cestující pak na kusy trháni budou.
Naštěstí avšak budou lokomotivy natolik těžké a neobratné, že s nimi sebesilnější parní stroj ani o píď nepohne.


Výtah z pamfletu rozšiřovaného roku 1825 v okolí budoucí železnice. Jeho autorství se připisuje vlastníkům vodních cest mezi Liverpoolem a Manchesterem

Prostorová dostupnost veřejné dopravy - tedy jak se dá na/z nádraží dostat (pěšky, na kole, MHD, autobusem, autem nebo dokonce vlakem).

Časová dostupnost veřejné dopravy - aneb čas neplyne jen při jízdě ve vlaku nebo v autobuse, ale i při cestě na nádraží, nákupu jízdenky, čekání na spoj či při přestupech.

Cenová dostupnost veřejné dopravy - neboli malé zamyšlení nad tím, proč může být sofistikovaný a propracovaný tarifní systém velmi těžko pochopitelný a proč mnoho cestujících preferuje spíše jednoduchost.

Informační dostupnost veřejné dopravy - jedná se o komplexní problematiku, která se týká např. orientace před cestou (v jízdních řádech), při cestě (na nádražích, ve vlacích a při přestupech) i po cestě (v cíli cesty).

Emocionální dostupnost veřejné dopravy – na závěr se pokusíme o malou sondu do hlubin duše cestující veřejnosti.

Výše uvedené problémy se dají zhruba shrnout do jedné stručné, výstižné a pravdivé věty, kterou jsem slyšel při jedné hospodské diskuzi o výhodách a nevýhodách železnice a která celou diskuzi vítězně uzavřela:

„Vlak jede z místa, kde nejsem,
na místo, kam nepotřebuji,
v čase, který se mi nehodí.“

Železnice dovede být nepřívětivá… (Praha-Holešovice zastávka), foto: Jan Groh, licence dle http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/ …i docela přátelská a přístupná (žst. Opava východ), foto: České dráhy, a.s.

Zdroje: Samuel Smiles - The Life of George Stephenson, Ročenka dopravy, Wikipedia


Tomáš Feigl | 21.3.2015 (7:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Komentáře

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Kakov 
22.03.2015 (17:56)  
Pikehead:

a mohu vědět, kam jste jel?

já si totiž na rozdíl od Vás nemyslím, že diskuze je zbytečná, musí být však vedena věcně,

bohužel toto není jen o železnici, jak jste sám psal.....
22.03.2015 (17:53)  
Jackub: z výhod Vám zůstává jen vlastní těleso. Ale opomněl jste potenciálně lepší palubní komfort.

Opravdu ekonomicky výhodnější to může být až v okamžiku zavedení univerzálního silničního mýta.

Rychlosti (=VRT) ve vztahu k ČR nepřipadají v horizontu 20 roků v úvahu a pokud ano, budou se zřejmě týkat omezeného počtu relací.
registrovaný uživatel Jackub 
22.03.2015 (17:37)  
Pokud nemá železnice zmizet v propadlišti dějin, jako např. povozy, které sama vytlačila, musí nabídnout:

a) to, po čem je poptávka
b) nabídnout to levněji a/nebo rychleji, než jiné způsoby přepravy.

V kostce - hlavní výhodou železnice je možnost vysocekapacitní přepravy (ať už osob či zboží) vysokou rychlostí (na svém vlastním tělese, nesdíleném s jinými druhy dopravy) ekonomicky výhodně (malé valivé tření, možnost napájení elektřinou). Naopak hlavní nevýhodou jsou vysoké fixní náklady a značná cena vozidel.

Z toho jasně vyplývá, že železnice je ideální pro intenzivní příměstskou dopravu a pro dopravu cestujících ve směru silných přepravních proudů (typicky mezi velkými městy). Obdobné platí i pro dopravu nákladní - rychlá přeprava nákladu mezi logistickými centry a do měst, vlečky do velkých firem.

Pak je tedy nutné tomuto přizpůsobit zejména infrastrukturu - rychlé kapacitní tratě ve směru přepravních proudů. A na ně nasadit vozidla, která investice do těchto staveb bezezbytku využijí. Jen tak má železnice budoucnost. Pokud budeme lpět na její podobě, kterou jsme zdědili z 19. století, je to jistá cesta k tomu, aby železnice skutečně byla Popelkou. Jenže žádný princ o ni stát nebude...

Železnice se před cca 170 lety prosadila proto, že nabídla víc, než povozy - přepravu kapacitní a rychlou. A pokud totéž nebude umět nabídnout dnes, skončí jako ty povozy...
22.03.2015 (14:40)  
Pane Kovaříku, tentokrát blbá nahrávka. Vlakem jsem jel naposledy v pátek, byl veden luxusní soupravou vozů Bdt a měl 40 minut zpoždění kvůli poruše esa. Vlak vezl většinu cesty vzduch a dovezl mě do prdele uprostřed ničeho (zato luxusně z eurofondů opravené) bez dalších návazností.

Ale diskuse není o ČD, ale a) o efektivitě nevysoutěžených výkonů a b) o nalezení lepší role železnice a zvýšení jejího podílu na dopravních výkonech...
registrovaný uživatel Kakov 
22.03.2015 (14:19)  
Pikehead:

pokud je to podle Vás zbytečné, neztrácejte čas čtením a vkládáním příspěvků :-D nikdo Vás k tomu nenutí.... ;-)

jinak si myslím, že už dávno ČD a vlaky obecně nejsou taková hrůza jak píšete, kdy jste jel naposledy vlakem?
22.03.2015 (13:19)  
Já myslím, že uvažovaná série článků je naprosto zbytečná žvanírna bez reálné šance na změnu čehokoliv. A mimochodem, asi stopadesátá na toto téma.

Bez série článků tu máte quick winy:
1. Tendrování dálkové dopravy - série článků nepomůže tomu, že se přes ČD tunelují státní peníze, dálkovka se úmyslně (a zločinně) přiklepla ČD, tendry se odsunuly někam na rok 2030.

2. Návaznost last mile autobusů na páteřní vlakovou dopravu a ukončení dotací (z pohledu počtu osob) nesmyslných lokálek (nebo jejich privatizace levným místním nadšencům).
K tomu potřebujete inteligentně postavený IDS a ty nejsou schopní zrealizovat politici a úředníci druhé ligy ovládající na krajské úřady (s výjimkou 2-4 krajů, dle názoru).

3. Systematická podpora nákladní dopravy Zde netuším, co přesně udělat, pro začátek bych doporučil aspoň neškodit.

Všechno ostatní typu řešení vágusů na nádražích, vození vzduchu, malý zájem, špinavé hajzly, mizerný marketing, nepřípoje a jánevímcoještě následně řeší lidé za to placení v rámci svých profesních povinností, nikoliv studenti a šotouši.

A mimochodem zajímavý je benchmarking. Největší podíl na modálním splitu má pokud vím Švýcarsko, kolika % tohoto a jak je možné dosáhnout v našich podmínkách...
22.03.2015 (12:11)  
Vidím to stejně jako Fanouš a Nechic. Vypadá to na zajímavý seriál, kde možná nebudu se vším souhlasit, ale asi jej budu rád číst.

S onou poslední větou musím souhlasit. Železnice svým charakterem prostě nemůže propojit všechno se vším, vždycky se musím dostat na "místo, kde kde nejsem", abych mohl jet v nějakém určitém čase "někam, kam nechci". Toto chápání je ale důsledkem určitého cyklu, který podle mého názoru železnice nastartovala, aby z něj dříve či později vypadla jako nepotřebná.
Před železnicí závisel denní cyklus lidí spíše na cyklu a délce světlé části dne. Pohyb lidí byl tedy víceméně individuální a z "místa, kde jsem", na "místo, kam chci", byť to bylo v jiných měřítcích. Rozmach železnice, průmyslu a s tím spojená reorganizace prostorového chování vedla mimo jiné ke kodifikaci času (už to byl čas hodin, ne čas aktuálního místa) a ke změně vzdáleností, na které je potřeba/se vyplatí dojíždět. Bylo to také v době, kdy lidé byli zvyklí více chodit a třeba nádraží ve vzdálenosti pěti kilometrů bylo velmi blízko.
S rozšířením osobních aut došlo opět k návratu k prostorovému chování z předželezniční doby, jenom s tím rozdílem, že to má trochu jiné ekologické a prostorové (z hlediska nároků na prostor a infrastrukturu) dopady. Samozřejmě, šlo by to do jisté míry udělat tak, že pojedu autem na nádraží, dál vlakem a po návratu zase pojedu autem domů, někde se to tak i děje. Ovšem pokud v tom autě už sedím, nic mi nebrání, abych jím nepokračoval až do cíle své cesty (pokud tím cílem není totálně zacpané městské centrum, například).

Podle mně je železnice Popelkou proto, že "revoluce požírá své děti". Kdysi dávno umožnila podstatné zrychlení a změnu životního stylu, ovšem později zrychlování pokračovalo dál, a stejně jako s nástupem železnice mohlo dojít k omezení potřeby koní jako pomalého a drahého způsobu přepravy, tak s masovou automobilizací došlo z podobného důvodu k odmítnutí železnice.

Myslím, že cesta ven existuje; jak se ukazuje, železnice umí být atraktivní a vytížená. Podle mého názoru jsou potřeba dvě věci - vůli dělat něco se současným stavem a koncepci, vycházející z toho, co je, a ukazující, kam by se to mělo dostat.
registrovaný uživatel (gp) 
22.03.2015 (1:25)  
Proč je železnice popelkou? Protože se jako popelka chová. Nádraží jsou často humáč. Tarif je složitý a smrdí korunou. Žádné kafe zdarma, ani při zpoždění (a to je na každým větším nádraží automat). Žádná sleva na taxík. Rezervace není k jízdence ani automaticky, ani zadarmo. O takovou popelku fakt nikdo stát nebude.
registrovaný uživatel DJ 
21.03.2015 (16:44)  
Začíná to už ve škole. Děti ve třetí třídě dostaly písemku a v ní byl příklad: "Kolik je pět mínus sedm?". Pepíček zatrhnul "mínus dva" a měl to špatně. Anička zatrha "nelze spočítat" a to byla správná odpověď, protože ve třetí třídě se to učí takto.

Jojo, to si taky matně pamatuju. I když mám dojem, že to bylo už ve 2. třídě.
A snad ještě ve 4. třídě jsme měli skloňování podle vzorů a bylo tam slovo (snad) "starosta"; tušil jsem, že to bude podle vzoru "předseda", ale tento vzor se (spolu se "soudcem") učil až o něco později, takže jsem musel "vybírat" z těch čtyř "základních" - a "správná" odpověď měla být "pán".

V brožuře k výročí stavby jedné trati jsem viděl obdobný pamflet, kde (na rozdíl od uvedeného v tomto článku) bylo i "koně se stanou bezcennými" a "lidé se udusí v tunelech". :-)
  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko