Česko – V těchto dnech vydala Drážní inspekce statistiku nehod na železničních přejezdech za rok 2008. Z ní vyplývá, že za uplynulý rok došlo k 247 střetům na přejezdech, při kterých zemřelo 47 lidí. Dalších 127 osob vyvázlo s různě závažnými poraněními. Oproti roku 2007 doznala statistika 4% poklesu počtu nehod, došlo ovšem k růstu počtu osob usmrcených i zraněných. Konkrétně počet usmrcených osob se zvýšil o 39 % a počet zraněných o 9 %. V průměru tak za rok 2008 dle statistiky připadá jeden mrtvý na šest střetnutí.

Příčiny střetů

Příčiny střetů jsou stále stejné jako v letech minulých, tedy nerespektování výstražného světelného zařízení a neopatrnost nebo dokonce ignorace základních pravidel, která jsou nutná k vyhodnocení situace na přejezdech vybavených pouze výstražnými kříži. V loňském roce se 53% procent střetů odehrálo na přejezdech zabezpečených světelnou signalizací, nebo přejezdech zabezpečených signalizací i závorami. Tímto přejezdovým zabezpečovacím zařízením je v rámci celého státu vybaveno pouze 34 % přejezdů. Z výše uvedeného vyplývá, že pro některé účastníky silničního provozu červeně blikající výstražná světla, zvuková signalizace nebo dokonce stažené závory stopku rozhodně neznamenají. Chybou, které se také spousta řidičů dopouští, je rovněž pokus přejet přes přejezd ihned po průjezdu drážního vozidla i přestože výstraha stále bliká. Tímto si však řidiči neuvědomují, že může dojít k situaci, kdy ve velmi krátkém časovém sledu může po stejné nebo druhé, u vícekolejných tratí, projíždět další vlak. V těchto případech nepomůže ani sebelépe zabezpečený přejezd.

Jak se chovat na přejezdech

Chování účastníků silničního provozu na železničních přejezdech upravuje zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, konkrétně § 28. Jeho znění je následující:

1. Před železničním přejezdem si musí řidič počínat zvlášť opatrně, zejména se přesvědčit, zda může železniční přejezd bezpečně přejet.
2. Vozidla se před železničním přejezdem řadí za sebou v pořadí, ve kterém přijela. Nejde-li o souběžnou jízdu nebo o jízdu podle § 12 odst. 2, smějí vozidla přejíždět přes železniční přejezd jen v jednom jízdním proudu.
3. Ve vzdálenosti 50 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění smí řidič jet rychlostí nejvýše 30 km.h-1. Svítí-li přerušované bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení, smí 50 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění jet rychlostí nejvýše 50 km.h-1. Při přejíždění železničního přejezdu nesmí řidič zbytečně prodlužovat dobu jeho přejíždění.
4. Dojde-li k zastavení vozidla na železničním přejezdu, musí jeho řidič odstranit vozidlo mimo železniční trať,17) a nemůže-li tak učinit, musí neprodleně učinit vše, aby řidiči kolejových vozidel byli před nebezpečím včas varováni.
5. Před železničním přejezdem, u kterého je umístěna dopravní značka "Stůj, dej přednost v jízdě!", musí řidič zastavit vozidlo na takovém místě, odkud má náležitý rozhled na trať.

Ustanovení odst. 1 se týká všech typů přejezdů. Nelze se tedy po případném střetu vymlouvat například na to, že přejezdové zařízení neblikalo, případně, že byl řidič oslněn sluncem. Ustanovení odst. 3 také málokdo dodržuje a před přejezdem prostě nebrzdí. Před železniční tratí, po které projíždí vlak pak nestačí dobrzdit a výsledkem je často boční náraz do drážního vozidla. V souvislosti s odst. 4 vydala Drážní inspekce provozovateli dráhy bezpečnostní doporučení k zavedení takového označení přejezdů, které by umožnilo jejich jednoznačnou a nezaměnitelnou identifikaci. Uvedené doporučení však nebylo dodnes realizováno s odůvodněním ekonomické náročnosti.

Dále je chování na železničních přejezdech upraveno v § 29, jehož znění je následující:

1. Řidič nesmí vjíždět na železniční přejezd,

   1. je-li dávána výstraha dvěma červenými střídavě přerušovanými světly signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení.
   2. je-li dávána výstraha přerušovaným zvukem houkačky nebo zvonku přejezdového zabezpečovacího zařízení.
   3. sklápějí-li se, jsou-li sklopeny nebo zdvihají-li se závory.
   4. je-li již vidět nebo slyšet přijíždějící vlak nebo jiné drážní vozidlo nebo je-li slyšet jeho houkání nebo pískání; toto neplatí, svítí-li přerušované bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení.
   5. dává-li znamení k zastavení vozidla zaměstnanec dráhy kroužením červeným nebo žlutým praporkem a za snížené viditelnosti kroužením červeným světlem.
   6. nedovoluje-li situace za železničním přejezdem jeho bezpečné přejetí a pokračování v jízdě.
2. V případech uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a c) smí řidič vjíždět na železniční přejezd pouze tehdy, jestliže před železničním přejezdem dostal od pověřeného zaměstnance provozovatele dráhy11) k jízdě přes železniční přejezd ústní souhlas. V tomto případě je řidič povinen řídit se při jízdě přes železniční přejezd pokyny pověřeného zaměstnance provozovatele dráhy. Pověřený zaměstnanec provozovatele dráhy je povinen se na požádání řidiče prokázat platným pověřením provozovatele dráhy.

Řidič dále nesmí předjíždět, nesmí se s vozidlem otáčet, couvat, zastavit a stát na železničním přejezdu a v těsné blízkosti před ním. Řidiči v blízkosti železničních přejezdů také nesmí používat dálková světla, přičemž zákon zakazuje i použití potkávacích světel v případě, že by mohl oslnit řidiče v protisměru.

Důsledky nerespektování pravidel

Ačkoliv člověk mnohdy argumentuje, že tyto nařízení porušují i ostatní, k zamyšlení a zvážení je v lepším případě škoda na majetku, nebo také smrt mnohdy zcela nevinných lidí. Každý by si měl být vědom, co vše může svým nezodpovědným chováním zapříčinit. Drážní inspekce ve své zprávě uvádí popis těch nejzávažnějších případů, které se v roce 2008 staly. Jen namátkou:

"Mezi nejvážnější nehody na železničních přejezdech v roce 2008 patří střetnutí osobního vlaku s kamionem z úterý 8. července na železničním přejezdu s výstražnými kříži a značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“ mezi Velkým Rybníkem a Hroznětínem na Karlovarsku. Vlak po střetu vykolejil, svému zranění po převozu do nemocnice podlehl strojvedoucí, těžce zraněn byl řidič kamionu a lehké zranění utrpěli také tři cestující ve vlaku. Škoda dosáhla téměř 2 milionů korun."

"Tragicky 15. listopadu skončila také nehoda na přejezdu se světelnou signalizací mezi Hlízovem a Kolínem, kde se střetl rychlík s nákladním autem Tatra 815 a vykolejil. Zranění na místě podlehl řidič automobilu a lehce zraněn byl také strojvedoucí vlaku. Výše škody byla odhadnuta na 1,7 milionu korun."

"Nepochopitelné chování účastníků silničního provozu Drážní inspekce zaznamenala také v pondělí 19. března na přejezdu se světelnou signalizací a polovičními závorami ve Veselí nad Moravou. Mladý cyklista nerespektoval výstrahu na přejezdu, u kterého již stálo několik automobilů, objel závory a vjel přímo pod právě přijíždějící osobní vlak."

Závěr

Pevně věřím, že se většina čtenářů tohoto článku chová v blízkosti železničních přejezdů zodpovědně. Jak jsem se již zmínil v předchozí části článku, nepomůže sebelepší technické zabezpečení železničních přejezdů, je to vždy v lidech a jejich přístupu. Jediným řešením, které by snad bylo téměř stoprocentně účinné by byla výstavba mimoúrovňových křížení silniční a železniční dopravy. Ovšem řešit všechny případy mimoúrovňově je značně nereálné, především s ohledem na počet přejezdů, které v Čechách jsou a jaké finanční prostředky by tato úprava vyžadovala.

Zdroje: Drážní inspekce, Sbírka zákonů ČR