..: Předposlední Vindobona :..

vindobona175DR, foto: Zdeněk Šindlauer V pátek 25. května 1979 šerif děčínské průmky nějak zaimprovizoval či co, zkrátka počínajíc pátou vyučovací hodinou, dějepisem, vyučování najednou nebylo. Osiřelé študáctvo se z ústavu na Letné organizovaně rozprchlo a já se tetelil blahem, že konečně jednou pojedu domů „kufrákem“, motorákem v půl druhé, byť zrovna dnes přecpaným internátní mládeží dychtivou zase po týdnu mamince sežrat štrúdl.

Děčínský hlavák disponoval prohřátým květnovým nádražním smogem a všechno bylo na svých obvyklých místech. M 262.0 s nerozlučným balmem krátce po čtvrt na jednu zaduněl provizorním labským mostem a zmizel k Varnsdorfu, sedm bajek s hytlákem pražského osobáku brejlovec z odstavného kolejiště na čtvrtou kolej ještě nenatlačil a výpravčí z rozvrzané boudy u dopravy do rozhlasu nezúčastněně rutinně zahuhňal, že na první koleji je k odjezdu připraven expres číslo 71, směr Praha, Tábor, České Velenice a Wien. Hm… Vídeň. V pocuchaném schematu zapojení mozkovny někdo zčistajasna spojil ty dva správné drátky, relé secvaklo a já pozvedl hlavu. Vindobona! Vždyť v Železničáři psali, že od nového jízdního řádu už nebude jezdit jako motorák! Takže zítra pojede motorová jednotka DR naposled. Jenže to my s kamarády razíme na výpravu někam pod Vlhošť — ale to tedy značí, že vlastně Vindobonu naposled vidím teď!

I povstal jsem a jaksi naprogramovaně popošel až pod návěstní krakorec na konci prvního peronu, abych Vindobonu co nejdéle viděl, jak bude Děčín opouštět. Ani jsem se nestačil zorientovat a jednotka řady 175 se pohnula. Ale na co se mám vlastně dívat, když je to naposled? Na číslo motorového vozu? Na to, jak německé podvozky drncají na výhybkách ČSD? Na anonymní tváře za okny? Nebo si představovat to dnešní předposlední večerní zastavení Vindobonino v té tak nepředstavitelně daleké Vídni? Něco si do paměti vecpat musím, protože fotografie z toho prostě nebude. Místo toho všeho jsem v onu posvátnou chvíli jenom bezcílně spočítal všechny čtyři vozy, ihned zapomněl to slavné inventární číslo a pootočiv se, počal jsem vlhnoucí zrak ostřit proti sluníčku za zmenšující se červenokrémovou oblinou s červenými světly, jak se v rozevlátém lehkém spalinovém hávu pohupuje na podmáčených výhybkách kolejové spojky vedle depa. Trvalo to skoro tři minuty, než všechno definitivně zapadlo v obzorovém nejasnu u stavědla Jih. Tak tohle byla předposlední a zároveň moje poslední Vindobona. No, jo — tak co mi to teda vlastně zůstalo v paměti? Nemohl jsem si na to vzpomenout a místo toho jsem jen měl tak nějak divně v krku. Možná na mne v tu chvíli mohl být docela interesantní pohled.

Bylo to vůbec takové divné. To už to tedy opravdu příští týden bude jinak? To opravdu bude jezdit brejlovec s vagóny, jako na Hungarii? To už opravdu Vindobonu neuvidím? Neuměl jsem si ve zmatku sestavit odpověď a těch pár lidí okolo na tom nejspíš bylo dost podobně. Zčistajasna se mi jedna z těch postav zazdála nějaká povědomá. Ale ano, je to on — profesor dějepisu. Aspoň dvě věci jsem hned pochopil. Za prvé, proč dneska odpadl dějepis a za druhé, proč před pár týdny, když jsme my bažantíci pomáhali stěhovat dějepisný kabinet, pan profesor jednu hromádku nesl obřadně a osobně, aby se jí proboha něco nestalo. To, co měla navrchu, se středoškolským dějepisem moc nesouviselo. Ačkoli — na technické a ještě k tomu dopravní škole vlastně svým způsobem ano. Byla to červená plechová cedule a na ní trochu unaveně bíle stálo: 498.034.

O den později jela ta opravdu poslední motorová Vindobona a třeba tam na tom konci děčínského peronu za krakorcem stál někdo jiný a měl tu jeho poslední motorovou Vindobonu. Expres číslo 71 jezdil samozřejmě i příští týden a jízdní řád do omrzení tvrdil, že je to Vindobona. Ale nebyla. Pro mne to byl to nic neříkající rychlík a jediné, čím se v Děčíně lišil od kolejového plebsu, byli brejlovci na obou jeho koncích, aby na pražské Hrabovce lépe zvládl úvrať do hlavního nádraží. A nebyla to Vindobona, ani když po pár letech do těch vagónů v Děčíně zapřáhli peršinga, nebyla to Vindobona, když se k ní přidaly vozy se směrovkami Budapest a už vůbec to nebyla Vindobona, když najednou už nejezdila přes Velenice. A není to pro mě Vindobona ani teď po více než třiceti letech. Poslední, co jsem jako Vindobonu ochoten uznat, je ta čtyřvozová jednotka řady 175, kterou jsem 25. května 1979 v Děčíně víceméně náhodně přišel vyprovodit.

Ale šlo by to napsat taky jinak. Některé věci se stanou jen jednou za život a v neděli 27. května 1979 jela Vindobona prvně jinak. A naštěstí po mnoha zrůdných nápadech a kotrmelcích jezdí z Berlína do Vídně pořád. Článků o tom bylo a bude dosti.

Snímky té opravdové Vindobony někde u Děčína by zaplnily slušný archív někde na zámku. Leč ani jedna fotka mi neříká pane, tak přikládám prostoduchý obrázek z úplně jiných českých zákoutí, vlastnoručně spáchaný roku 1982 na počest jednokolejky z Veselí do Českých Velenic, která mě tehdy okouzlila, přestože po ní ta „opravdová Vindobona“ tehdy už nějaký ten pátek taky nejezdila.


Zdeněk Šindlauer | 3.10.2010 (8:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Reportáže

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   
dopisovatel nebo člen ŽP CzechDave  mail  
21.10.2010 (12:23)  
MZ: "...atímco motorová souprava ČSD vypadala jako chudý příbuzný..." No aby ne, když Delfín byl vlastně odpovědí DR na síť luxusních expresů TEE, která už pár let úspěšně fungovala na Západě. Parametry Delfína si nijak nezadaly s tehdejší motorovou jednotkou DB řady 601. ČSD tyhle ambice nikdy neměly a Rakušáci považovali Modrý blesk za výběhový typ, který byl vhodný v podstatě jen na nasazení na místní rychlíky nebo na vlak do socialistických zemí. Konkrétně Modrý blesk také nebyl nijak přehnaně luxusní, myslím, že co do komfortu byl s M296.1 srovnatelný.
registrovaný uživatel Ondro 
05.10.2010 (22:55)  
CzechDave:

Dik, to je ono. WR CSD ani Mitropa asi nezozeniem, tie OBB vozy sa este daju kupit, zvysok mam.
registrovaný uživatel stoupa  mail  
05.10.2010 (16:59)  
Pro: trolejbusák

Plné? Vindobona? Odkud - Kam, s vyjímkou pátků a prázdninových víkendů. I když jako občasný účastník přepravy mezi Berlinem a Prahou si občas vzpomenu na diskutabilní výhody ustanovení: Povinně místenkový, vnitrostátní přeprava vyloučena :-)
dopisovatel nebo člen ŽP CzechDave  mail  
05.10.2010 (16:51)  
Ondro: mrkni na www.vagonweb.cz/razeni, tam najdeš velice pěkně udělaná řazení vlaků od r. 1985.
05.10.2010 (16:16)  
já vindobonu znám a jezdí docela dobře akorát by to chtělo více vozů!!!bývá to vždy plnééééé!!!!
registrovaný uživatel Ondro 
05.10.2010 (10:31)  
Opravujem otazku:

Ake vozy jazdili na Vindobone po prechode na klasiku?

Dakujem
Ondro
registrovaný uživatel Ondro 
05.10.2010 (10:29)  
TTtrain:

Odvtedy, co zmizla Vindobona z Velenic, si prajem prakticky jedine - aby z Viedne bol aspon jeden priamy rychlik aspon do Budejovic. Elektrika tam uz je, technicky tomu nic nebrani. Obcas, ked cestujem vo Viedni linkou U6 ponad FJB, tak si na Vindobonu spomeniem. Ale casy su take, ze aj OBB systematicky pracuju na autodestrukcii a so stavbou Wien Hbf stiahnu kompletnu medzinarodnu dopravu do novej stanice. Franz Josef Bahnhof zostane uz len pre primestsku dopravu. A Wien Nord (ev. Wien Mitte), kam jednu sezonu Vindobona jazdila? Tam jazdia okrem primestskej dopravy jedine odklony. Takze mi ostava iba snivat o tom, ake to bolo, ked tam Vindobona este jazdila.

Apropos, v akom radeni jazdila Vindobona v epoche IV? (70-te a 80-te roky)

Vindobonu, Hungariu som zazil na vlastnej kozi jedine ako EC. Nic proti EC, ale uz to nema to caro. Ono to totiz uz nezavana ani ziadnou exotikou, jazdit do Viedne ja asi tak, ako jazdit do Prahy, Bratislavy ci Budapesti.

Doba je ina, ale tie spomienky a sny zostavaju.

A ked sme pri nostalgii - aj slavny Orient expres skoncil neslavne ako klasika Wien - Paris, aby ho po dostavbe LGV est skratili po Strassbourg... A tak som si aspon ako male vzruso spravil vylet s ICE.

Apropos, este jeden nostalgicky spoj - Zapadny expres. V casoch, ked koncil, som ho pouzil v celej jeho trase.
Neviete niekto, ake vozy v nom za cias budovania komunizmu jazdili?

Kedze som na tie slavne vlaky, mozno by sa mi podarilo zohnat zopar vozov aspon v N-ku... Na spestrenie kluboveho jazdenia... Sny treba snivat...
registrovaný uživatel TTtrain  mail  
05.10.2010 (6:26)  
Velmi pěkně napsáno. Na tuto soupravu mám taky mnoho vzpomínek. Nejčastější je ta, jak stojím v Táboře na mostě přes nádraží a čekám, až "to" pojede. I pro mne Vindobona končí s touto jednotkou a její cestou přes Velenice. Tajně doufám, že po dokončení 4.koridoru se vrátí na svoji Francjosefbahn, třeba jako jediná nostalgická jízda. Nazývat Vindobonou ten obyčejný vlak jedoucí nudnou placatou krajinou kolem Brna by mělo být trestné. Teď občas obřadně vyndám z vitriny model v TT, projedu po kolejišti a zase pečlivě uklidím...
dopisovatel nebo člen ŽP Zlámalík  mail  
04.10.2010 (23:22)  
Přidám taky jednu vzpomínku: píše se rok asi 1974 a já coby pětiletý špunt stojím s dědou na zastávce Třeboň lázně a (jako mnohokrát) čekáme na Vindobonu. Přejezd cinká (už tehdy tam bylo PZZ) a od města se ještě řítí jeden expert se Škodou 100, že to stihne. Co by ne, obvykle na trati do Velenic jezdil M131 svojí šnečí rychlostí, nebo supěly 556 s náklady ještě pomaleji. Řidič vjíždí na přejezd, šraňky jdou dolů, těsně to stíhá, ještě že embéčko není kombík, jak to za ním zaklaplo, a vtom bžuuuuuuuuum! Nojo, předzváněcí doby na Vindobonu asi byly taktak.
Nádražíčko se celé třepe (to si pamatuju dodnes) a majestátní Vindobona, tak rozdílná od všeho na našich kolejích, mizí v oblouku na Třeboň...

Srovnatelné "bžuuuuuum" jsem zažil už jen v Lyonu na letišti při průjezdu TGV, to bylo po dlouhé době opět něco, co reprezentovalo ducha doby.
04.10.2010 (21:47)  
CzechDave : ono těch „čerstvých" vzpomínek na Vindobonu zase nebude tak moc (tak či onak je to cca 40 let a kdeže ti, co na Vindě jezdili jsou - tohle se dalo udělat před nějakými 10 - 15 lety) .... ČSD ji vozebně M 296.1 zajišťovaly v podstatě pouze 2 roky.
Nicméně existoval strojvedoucí, který Vindobonu vozil nebo pilotoval na třech tratích - jednak přes České Velenice, jednak přes Havlíčkův Brod a konečně přes Českou Třebovou ...
Podle „nějaké" dohody se na vozbě měly střídat ve dvouletých cyklech ČSD, DR a ÖBB,
To bylo taky jedním z řady důvodů výroby M 296.1, které měly rychlíkovou brzdu, na rozdíl od M 296.2.
Po dvouletce ČSD následovala dvouletka Delfína a pak zase byly na řadě ÖBB. Modrý blesk zřejmě poněkud zastaral (rok výroby 1954) a pro ÖBB nebyla Vindobona taky nějaká láce z hlediska personálního nasazení (docela by mne zajímal personální turnus)... , takže jejich dvouletku odjezdil Delfín.
Takže po čtyřech letech byla zase řada na ČSD. Jenže mezitím se utužila normalizace a pro tehdejší režim nebylo příjemné, že by musel umožnit pravidelný výjezd do kapitalistické ciziny zhruba třem desítkám občanů, kteří by nebyli ve Vídni pod dohledem ... Navíc by se těm lidem ještě musely platit diety v ATS.
Pro mne bylo překvapením, že na Vindě jezdili dva strojvedoucí a navíc pomocník na konci jak „hlídač".
Škoda, že u toho strojového oběhu není i personální turnus, ale odhaduji to na takový 6 - 9 denní turnus u pomocníků a na 12 - 18 denní turnus u strojvedoucích (nechce se mi to počítat).
Za tu čtyřletku se taky změnilo nasazení M 296.1, včetně vozů - BRam jezdil např, na Bezdrevu, jeden stál v Přerově u prvního peronu a sloužil jako pojízdná stravovna pro obědy zaměstnanců na přednádraží ... Aam jezdily na rychlíku do Trutnova.
Proto by bylo pro ČSD provozně dosti obtížné zase Vindu „model ČSD" sestavit a taky politické prostředí tomu nepřálo.
Bylo tedy výhodnější nechat jezdit Delfiny. DR se poskytla kompenzace jinak, třebas i za cenu placení v převoditelných rublech - výhodnější než pouštět státu žilou v ATS.
Takže se jezdila jen pilotáž z Děčína do Gmündu a zpět, strojvedoucí se od Vindy vracel z Rakouska briskně zpět a do Gmündu se taky jezdilo na ostro ...,
Strojvedoucí DR jezdící do ciziny byli tak jako tak „gardoví" jedinci, nic si nezastírejme - spolupracovníci STASI.

Po pádu železné opony se vozidla jeden rok Vindobona v kombinaci se Smetanou českobudějovickým čtyřkovým brejlovcem až do Sigmundsherbergu, kde se přepřahalo
na E lok.
  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Logowanie
 
 
  
 
   Zarejestruj się

© 2001 - 2024 ŽelPage - administratorzy


Info
informacni okenko