Szklarska Poręba – Dlouholetá aktivita nadšenců po obou stranách státní hranice o znovuzprovoznění trati Tanvald - Kořenov - Harrachov - Jakuszyce - Szklarska Poręba - Jelenia Góra konečně padla na úrodnou půdu. 6. října 2007 došlo k přijetí rozhodnutí sejmiku Dolnoslezského vojvodství ve věci nabytí vlastnictví pozemků a budov trati číslo 311 v km 29,884 – 43,138, tedy v úseku Szklarska Poręba Górna – státní hranice. Tato skutečnost velmi přiblížila realizaci snu (čím jízdy osobních vlaků za harrachovskou výhybku bezesporu jsou) mnoha jedinců, a to nejen železničních nadšenců a železničářů, kteří od roku 1991 trpělivě „bombardovali“ kompetentní osoby návrhy ve věci obnovení provozu do Polska, ale i obyvatel okolí Liberce a Jelení Hory. Na tomto místě lze připomenout nikdy neutuchající činnost Železniční společnosti z Tanvaldu, dále vzpomeňme vznik Porozumění měst a Towarzystwo Kolei Izerskiej atd.

V souvislosti se změnou právního statutu byly zahájeny první práce na úseku Szklarska Poręba Górna – Jakuszyce, jejich vyvrcholením by měly být první jízdy s motorovými vozy řady SA 106 již v březnu příštího roku (při příležitosti závodu Bieg Piastów, který se každoročně koná v Jakuszycích).

Průběžně jsou organizovány práce na bázi volontariátu, dochází k čištění zmíněného úseku od náletových dřevin, jsou odstraňovány nánosy ze samotné trati a přejezdů, káceny vzrostlejší stromy zasahující do průjezdného profilu železničních vozidel. V příštím roce by mělo dojít k prvním rozsáhlejším pracím – výměna pražců apod., kde výše nákladů na tuto částečnou opravu úseku Szklarska Poręba Górna – Jakuszyce byla vyčíslena na přibližně 3,5 mil. Kč. Efektem této rekonstrukce by mělo být zvýšení traťové rychlosti na 30 km/h. Nutno připomenout, že na mnoha místech je možné potkat pražce s vročením 1914, po kterých ještě v roce 1998 jezdily pravidelné nákladní vlaky do kamenolomu Czerwony Potok. V dlouhodobějším horizontu je předpokládána realizace generální rekonstrukce, samozřejmě s přispěním z fondů EU.

Níže umístěné fotografie zobrazují průběh prací v září a říjnu letošního roku.

Autor: Petr Špetlák