..: Ojetiny nebudou, tak co dál? :..

MSV_2009_BRNO_03, foto: FilipoTři roky čekala česká železniční veřejnost na chvíli, kdy České dráhy zrealizují několikrát avizovaný nákup stovky ojetých vozů ze zahraničí. S příchodem roku 2010 a zprávou o dalším neúspěšném výběrovém řízení je však jasné, že se vysněné Bimzy po českých kolejích opravdu prohánět nebudou. ČD se naopak, dle svého tiskového oddělení, nyní zaměří více na modernizaci stávajících rychlíkových vagonů na úkor navýšení počtu moderních vozů ve své flotile. S ohledem na vývoj posledních měsíců jsem se proto rozhodl sepsat vizi v rovině čistě laického odhadu, které vozy a jak by mohly projít modernizací tak, aby měly České dráhy ve 21. století svým cestujícím opravdu co nabídnout.

Co od modernizace očekávat?

Ačkoliv České dráhy vlastní několik tisíc osobních vagonů klasické stavby, zdaleka ne všechny se hodí k rekonstrukci – ať už pro své stáří a pokročilé opotřebení, nebo vinou základních technických parametrů, kdy u velice zastaralých vozů stoupá cena případné rekonstrukce až do hodnot odpovídajících pořízení vozu nového. Nejprve je tedy třeba definovat, co vůbec od rekonstrukce očekávat, a podle toho vybrat vhodné adepty z řad stávajících vozidel ČD. Požadavky na modernizovaný vůz by se daly shrnout do těchto bodů:

  • podvozky, včetně brzd, schopné provozu rychlostí alespoň 160 km/h (ve výjimečných případech méně)
  • tichý a klidný chod, včetně minimálního hluku od brzd
  • předsuvné nástupní dveře s blokováním za jízdy
  • automatické přechodové dveře mezi vozy
  • klimatizovaný interiér
  • determální skla s ochranou proti slunci
  • WC s uzavřeným odpadním systémem
  • maximálně 6 míst v oddíle, popřípadě u velkoprostorových vozů uspořádání 2+2 pro 2. a 2+1 pro 1. třídu
  • audiovizuální informační systém, propojený s GPS pro přesné určení polohy (případně včetně elektronického zobrazení rezervace míst)
  • vzdálená diagnostika stavu vozu přes GSM
  • zásuvky 230 V
  • dostatečný prostor pro manipulaci a odložení zavazadel
  • vybrané vozy s prostorem pro cestující na vozíku, rodiče s dětmi, kočárky, kola…
  • palubní opakovač signálu mobilních sítí
  • eventuální příprava pro distribuci Wi–fi signálu pro připojení k internetu či palubnímu intranetu vlakového spoje

Z výše uvedeného a ze zkušeností s minulými rekonstrukcemi vychází stručný seznam vozových řad vhodných pro rekonstrukci. Zřejmými kandidáty na jasné "ne" jsou téměř všechny vozy typu "Y" z Bautzenu a Györu (A, B, AB, BDs…). Pokud bychom tyto, většinou přes 30 let staré, řady chtěli vynovit s odpovídajícím efektem, zbylo by z původní konstrukce v podstatě jen inventární číslo. České dráhy se proto, zcela správně, rozhodly tyto památníky socialistické éry jen tzv. revitalizovat, tedy za minimální peníze pouze opravit jejich interiér do důstojně obyvatelné podoby a nic víc. Tuto iniciativu lze chápat jako snahu nabídnout alespoň "čisté" cestování do doby, než bude dostatek kvalitních vozů pro dálkovou dopravu.

Kromě výše zmíněných oprav vozů typu Y ČD již v nedávné době zrealizovaly, realizují, nebo vyhlásily výběrová řízení na realizaci několika různě rozsáhlých rekonstrukcí. Předloni to bylo například 40 zástupců již jednou zmodernizovaných řad Aee/Apee/Bee/Bpee, plnících základní předpoklady podle našeho seznamu a doplněných o další důležité prvky, například klimatizaci a uzavřený systém WC. Vozy 2. třídy se ale nedočkaly čím dál populárnějších elektrických zásuvek či vizuálního informačního systému. V současné době probíhá rekonstrukce všech šesti vozů 6 BRm/BRcm na bistrovozy ARmpee, které náš seznam splňují beze zbytku a lze je brát jako ukázkový příklad smysluplné investice.

Do třetice je právě vyhlášeno výběrové řízení na modernizaci 66 přípojných vagonů Btn755 na Bdtn756. Několik těchto vozů již bylo rekonstruováno, ovšem ani zdaleka v takovém rozsahu, jako výše uvedené bistrovozy, a tak zůstaly dle našeho seznamu někde na půli cesty. Je však třeba dodat, že například jejich maximální rychlost 120 km/h není nijak na závadu, protože jsou určeny do motorových souprav s řadami 854, 843 a 842, které vyšších rychlostí ani nedosahují, nemluvě o infrastruktuře, po níž jezdí.

Nyní se podívejme do možné budoucnosti na vozy, které by, dle subjektivního názoru, mohly, nebo spíš měly prodělat v nejbližší době vylepšení.

MOVO Aee/Apee/Bee/Bpee

ApeeJedná se o pokračování první čtyřicetikusové série modernizací vozů, které již jednou byly rekonstruovány v letech 1996 – 1998. Zbývajících 58 exemplářů by se mělo dostat minimálně na stejnou či spíše vyšší úroveň. Kromě opravy skříně a případné výměny oken by mělo dojít i na instalaci uzavřeného systému vodohospodářství. Většina vozů by měla obdržet klimatizaci (některé ji získaly již mimo standardní modernizaci), součástí by měla být také obnova interiéru s novým čalouněním sedaček, výměnou podlah a dosazením zásuvek 230 V do vozů 2. třídy. Navíc by se mělo dostat i na nový audiovizuální systém, včetně případného elektronického zobrazení rezervace míst jako u ARmpee. Součástí rekonstrukce by měly být i další, běžnému cestujícímu neviditelné věci, jako přemostění záchranné brzdy či dosazení 18žilového UIC kabelu. Tyto prvky lze považovat za samozřejmost i u dále popisovaných vozů, proto nebudou dále zvlášť zmiňovány. Dobrou zprávou na konec je, že právě tuto rekonstrukci nedávno ČD prezentovaly jako jeden ze záměrů na letošní rok.

  • celkový počet vozů: 58
  • odhadovaná cena rekonstrukce jednoho vozu: cca 3 – 15 milionů Kč
  • celková cena zakázky: cca 800 – 900 milionů Kč
  • odhad pravděpodobnosti realizace: 90 %

Waggonbau Bautzen Bmee

BmeeCelkem 41 vozů typu Z, dodaných ČSD v letech 1986 - 1987 slouží v současnosti stabilně na vlacích "vyšší kvality", ale v některých obdobích i na regionálních spojích na jihu Čech. Již z výroby jsou řešeny poměrně moderně: mají vozové skříně profilu UIC Z2, centrální zdroj energie (CZE), předsuvné nástupní dveře a podvozky GP200 s kotoučovou brzdou v konfiguraci s teleskopickými tlumiči primárního vypružení pro rychlost 160 km/h. Původně byla jejich podsérie 2. třídy dodána s osmi místy k sezení v každém kupé, zatímco vozy 1. třídy původní řady Amee vstoupily do provozu s 66 sedadly v 11 oddílech. V průběhu 90. let byly dodatečně všechny vozy tohoto typu, zejména kvůli nízké rozteči mezi sedačkami, přeznačeny na řadu Bmee, zatímco u 2. třídy byl snížen počet míst v kupé na šest. Na Slovensku bylo 74 kusů tohoto typu rekonstruováno v letech 2007 - 2009 na řadu Bmeer, kde však několik exemplářů dočasně slouží opět jako vagony 1. třídy řady Ameer.

Rekonstrukce vozů Bmee by v ideálním případě mohla zahrnovat opravu vozové skříně, dosazení elektromagnetických brzd, výkonnějšího CZE, klimatizace a automatických předsuvných dveří. Dalším krokem by byly nové buňky WC s uzavřeným systémem, determální skla, obložení interiéru včetně podlah a zásuvky 230 V. Stejně jako bistrovozy ARpmee, i vozy Bmee by mohly být přestavěny na velkoprostorové, což by, v souladu s aktuálním trendem, alespoň částečně zaplnilo mezeru v podobě chybějících vozů Bmpz pro elitní výkony ČD (ty vlastní pouze 41 kusů řady Bmz s oddílovým uspořádáním a velkoprostorové vozy pro 200 km/h zcela jim chybějí).

Právě zvýšení maximální rychlosti těchto vozů na 200 km/h by neměl být žádný problém, neboť s touto rychlostí se počítalo již při někdejší výrobě a podvozky jsou připraveny i pro dosazení Mg brzdy. V Česku ovšem normy u vozů pro rychlost 200 km/h vyžadují tlakotěsnou skříň, zatímco například v Německu se tato vlastnost vyžaduje až u překročení hranice 200 km/h. Nicméně vzhledem k neexistenci jakéhokoli traťového úseku SŽDC, vhodného pro rychlost nad 160 km/h, však toto omezení nemusí být na závadu — stejně jako například u vozů WLABmz, které rovněž nejsou v ČR schváleny pro rychlost vyšší než 160 km/h, kdežto v zahraničí dvoustovkou bez problémů jezdí. Řešením do budoucna by mohla být úprava tuzemských norem, které jsou možná až zbytečně přísné a vyžadují mnohdy to, co se jinde nevyžaduje.

  • celkový počet vozů: 41
  • odhadovaná cena rekonstrukce jednoho vozu: cca 15 – 25 milionů Kč
  • celková cena zakázky: cca 615 – 1025 milionů Kč
  • odhad pravděpodobnosti realizace: 60 % v případě velkoprostorové verze, 80 % u oddílové verze

Waggonbau Bautzen BDbmsee/BDbmrsee

BDbmseeCelkem 65 služebních vozů obrysu UIC-Z2, technicky spřízněných s Bmee, bylo vyrobených pro ČSD v letech 1987 – 1988. Proto by byla rekonstrukce až na pár drobností obdobná jako v předchozím případě, přičemž hlavní rozdíly by souvisely s určením pro dopravu imobilních cestujících a rodičů s dětmi. Součástí by byla plošina pro nakládání invalidních vozíků či kočárků, prostorná buňka WC s přebalovacím pultem a velký oddíl se sklopnými sedačkami pro vozíčkáře, vybavený zásuvkami 230 V s vlastními výkonnými měniči pro dobíjení elektrických invalidních vozíků. Rodičům s dětmi by posloužily dva dvojoddíly uspořádané s ohledem na děti podobně, jak to známe například z jednotek ICE – na podlaze by ležel "herní" koberec a oddíly by byly zdvojené také proto, aby rodiče menších ratolestí mohli vzít kočárek dovnitř.

Možnou alternativou by byla přestavba na vozy řídicí: pokud by jich nebylo třeba všech 65, dostala by řídicí pult jen část stávající řady. Pak ovšem vyvstává otázka, zdali je vhodné fakticky jednu kompletní řadu modernizací rozdělit na dvě různé. Navíc by nastávaly drobné komplikace u vlaků s bistrovozy ARmpee, kdy by se imobilní cestující nedostali přímo do jídelní části, nebo by se 1. třída stala nutně průchozí (jak známe z řídicích vozů ABfbrdtn) pro cestující z druhé části vlaku. To by se však dalo vyřešit obsluhou přímo v oddílech, které by mohly být vybaveny funkcí pro přivolání vlakové obsluhy. Stejně jako u vozů Bmee by se nabízela možnost zvýšit maximální rychlost až na 200 km/h.

Poslední, zřejmě však nepravděpodobnou variantou by byla přestavba části vozů na uspořádání bez služebního a zavazadlového oddílu, které by tak doplnily flotilu rekonstruovaných vozů Bmee. Touto cestou by však České dráhy přišly o část vozů pro cestující se sníženou pohyblivostí v době, kdy se naopak snaží maximalizovat počet spojů s touto službou, byť mají vhodných vozů kriticky málo.

Ukázku možného směru modernizace služebních vozů představuje nová slovenská řada Bdghmeer, jejíž první exemplář byl na konci minulého týdne zařazen do testovacího provozu na spojích ZSSK.

  • celkový počet vozů: 65
  • odhadovaná cena rekonstrukce jednoho vozu: cca 15 – 25 milionů Kč
  • celková cena zakázky: cca 975 – 1625 milionů Kč
  • odhad pravděpodobnosti realizace: 60 % v případě klasické rekonstrukce, 25 % u přestavby na řídicí vůz

Waggonbau Bautzen WRm

WRmČSD v roce 1978 obdržely celkem osmnáct jídelních vozů tohoto typu jako vůbec první vozy délky 26,4 m, u nichž byla v 90. letech maximální provozní rychlost zvýšena na 160 km/h až do roku 2010, kdy je z technických důvodů vrácena na výrobní hodnotu 140 km/h. Tyto vozy by mohly být dále rekonstruovány do identické podoby s řadou ARmpee, díky čemuž by České dráhy vlastnily 24 klimatizovaných bistrovozů s první třídou pro rychlost 160 km/h.

  • celkový počet vozů: 18
  • odhadovaná cena rekonstrukce jednoho vozu: cca 20 – 30 milionů Kč
  • celková cena zakázky: cca 360 – 540 milionů Kč
  • odhad pravděpodobnosti realizace: 70 %

Vagónka Studénka Bdt/Btee289/Bp

Bdt279Vozy pro regionální dopravu s podvozky GP200 a kotoučovými brzdami (avšak na rozdíl od Bmee/BDbmsee bez tlumičů primárního vypružení) byly ČSD dodávané v letech 1986 – 1991 z Vagónky Studénka, dle dostupných zdrojů v počtu 298 kusů. České dráhy již zadaly zakázku na přestavbu 34 z nich na řídicí vozy řady 961; dále by ovšem mohlo vzniknout dalších 16 "řidičáků" a zbývajících 248 by bylo přestavěno v obdobném rozsahu na vložené díly ucelených souprav typu PUSH–PULL v čele s řídicím vozem, navíc plně klimatizovaných a s novým interiérem. Součástí by bylo jak WC s uzavřeným systémem, tak možnost připojení k síti 230 V. Na druhou stranu, vozy 961 mají mít dle ČD maximální rychlost pouze 140 km/h místo původně uvažovaných stošedesáti, které by již dnes měly být standardem.

České dráhy by podobnou masovou rekonstrukcí získaly poměrně rychle a lacino 50 ucelených rychlíkových souprav s řídicím vozem a variabilním počtem vozů. S postupným nahrazováním klasických souprav novými ucelenými jednotkami v příměstské dopravě by tedy takto rekonstruované vozy mohly na vnitrostátních rychlících postupně nahradit značnou část dožívajících vozů B (a jejich derivátů). V budoucnu by také mohly být doplněny zcela novými ucelenými rychlíkovými jednotkami. Část z 248 vozů klasické stavby by navíc mohla být realizována v provedení s 1. třídou – ať už zcela, nebo napůl s třídou druhou. Stejně tak by v některých vozech mohl být oddíl pro roznáškovou službu či minibar. Realističtější variantou je však úprava pouze 34 kusů řídicích vozů řady 961 a ke každému z nich 4 vozy klasické stavby – celkem tedy 136 vozů.

Vozy řídicí
  • celkový počet vozů: 16
  • odhadovaná cena rekonstrukce jednoho vozu: cca 30 – 32 milionů Kč
  • celková cena zakázky: cca 480 – 512 milionů Kč
  • odhad pravděpodobnosti realizace: 65 %
Vozy klasické stavby
  • celkový počet vozů: 248
  • odhadovaná cena rekonstrukce jednoho vozu: cca 20 – 25 milionů Kč
  • celková cena zakázky: cca 4,96 – 6,2 miliardy Kč
  • odhad pravděpodobnosti realizace: 40 % u rekonstrukce části vozů, 20 % u rekonstrukce všech 248 kusů

MOVO Beer273/ŽOS České Velenice Bee272

BeerU těchto 64 přestavěných vozů z devadesátých let by se nejednalo o žádnou radikální rekonstrukci; modernizace by se dala přirovnat k tzv. "humanizaci" vozů B. Vozy by tedy byly opraveny, byla by přetěsněna okna a interiér by kromě vyměněných podlah a WC buněk obdržel také nové čalounění sedadel. Zde by se, podobně jako u zmíněných "béček", spíše jednalo o rychlé a levné zvýšení kultury, než by byl k dispozici dostatek vhodných nově zrekonstruovaných vozů. Díky instalovanému CZE by se také dalo uvažovat o instalaci zásuvek 230 V.

  • celkový počet vozů: 64
  • odhadovaná cena rekonstrukce jednoho vozu: cca 0,5 – 1 milion Kč
  • celková cena zakázky: cca 32 – 64 milionů Kč
  • odhad pravděpodobnosti realizace: 65 % u rekonstrukce části vozů

Rekonstrukcemi to nekončí, ale naopak začíná

V předchozím textu jsme stručně nastínili některé cesty, kterými by se České dráhy mohly ubírat v nejbližší době při modernizaci vozového parku. Aktuální jsou zejména poté, co padl plánovaný nákup stovky ojetých vozů od jiného dopravce. Výsledný počet vozů nenaroste, což však nemusí být (až na dočasné výpadky v počátcích) na škodu. V nejbližší době se totiž předpokládá nákup desítek jednotek pro regionální dopravu, které postupně nahradí klasické soupravy a ty tak mohou po modernizaci přejít na dálkové relace. Stejně tak jsme nezmínili všechny potenciální kanditáty na modernizaci, jako například řadu Bdmtee.

V každém případě i tento stručný výčet osobních tipů na nejpravděpodobnější rekonstrukci znamená – a to ve své nejpesimističtější verzi – přírůstek více než tří set klimatizovaných vozů do dálkové dopravy ČD. V optimističtější verzi pak dokonce předpokládá celkem 430 exemplářů a k tomu 40 již objednaných vozů 961 a ARmpee.

ETR610 v unifiku ČD, foto: CjoctavianNa druhou stranu je však třeba dodat, že všechny uvedené představy zůstávají pouhými opravami letitých vozidel a České dráhy budou dříve nebo později muset přistoupit i k nákupu vozů nových – už jen z toho důvodu, že téměř žádný nebude moci být za rozumnou cenu přestavěn na rychlost vyšší než 160 km/h v souladu s českými normami. V současnosti toto není problém u souprav mířících do Německa; v ne příliš vzdálené budoucnosti se však s rychlostmi v tomto pásmu počítá také na síti SŽDC.

Jednou možností je nákup nových tlakotěsných vozů pro rychlost 200 km/h (například výše zmiňovaných Bmpz) alespoň ve 40 kusech; v souladu s vývojem v zahraničí by ale bylo vhodnější i do dálkové dopravy pořizovat nové ucelené jednotky, které kromě lepšího rozložení trakčních a ostatních komponent po celé délce soupravy umožňují zajistit i garantovanou úroveň rozsahu nabízených služeb, například tzv. Business Class, bistro oddíl, místo pro rodiče s dětmi apod. Stejně jako v regionální dopravě by se jednalo o několik základních typů, od kterých by mohly být odvozeny další varianty. Pro dálkovou dopravu by se mohlo jednat například o jednotky tohoto typu:

  • Rychlíková doprava
    • Motorová nízkopodlažní jednotka pro neelektrifikované tratě, rychlost alespoň 120 km/h, 2-4 vozy
    • Jednopatrová nízkopodlažní jedno- či vícesystémová jednotka, rychlost 160 km/h, 3-5 vozů
  • Vlaky vyšší kvality
    • Jednopatrová vícesystémová jednotka, rychlost 200 km/h, 5-10 vozů
    • Jednopatrová netrakční jednotka, rychlost 200 km/h, 5-10 vozů
    • Jednopatrová vícesystémová jednotka s naklápěním, rychlost 200-230 km/h, 7-10 vozů

Vizualizace nové jednopatrové nízkopodlažní elektrické jednotky Škoda, foto: Škoda TRANSPORTATIONU souprav pro (vnitrostátní) rychlíkovou dopravu by se tedy měla vyžadovat nízkopodlažnost nejen kvůli invalidům, popřípadě cestujícím s kočárky či koly, ale také v zájmu rychlejší výměny cestujících a zkrácení pobytů ve stanicích. Odvozeny mohou být od jednotek pro regionální dopravu, jako například Siemens Desiro Classic pro nezávislou trakci, nebo Desiro ML či Stadler Flirt (popřípadě připravované jednopodlažní jednotky ze Škody Transportation) pro trakci elektrickou.

Na rozdíl od regionálních variant však dálkové verze nepotřebují tak rozsáhlé nástupní prostory, jejichž počet může být redukován (například pouze jedny dvoukřídlé dveře na každé straně vozu místo dvou) a takto získaný prostor využit pro přepravu sedících cestujících, popřípadě jinak. Interiér by měl být monitorován kamerovým systémem kvůli prevenci kriminality. Samozřejmostí pro delší cesty by měly být například zásuvky 230 V i v 2. třídě, Wi–fi pro připojení k internetu či zesilovače mobilního signálu. Na nejvýznačnějších relacích by pak bylo vhodné zvážit i zajištění vlakového občerstvení, ať již formou bistrooddílu, pojízdného či pevného minibaru, nebo automatem na různé pokrmy či nápoje. Plnohodnotný jídelní vůz zde totiž podle nejnovějších trendů nenajde uplatnění a cestující oceňují spíše rychlé a levné zahnání hladu a žízně.

Jednotky pro dálkovou dopravu už nemusejí být nízkopodlažní, protože u nich není doba výměny cestujících tak kritická. Spíše je upřednostněn jednoúrovňový pohodlný průchod celou jednotkou. Jídelní (bistro) oddíl by měl být samozřejmostí, stejně jako možnost připojení k internetu pomocí Wi–fi, které by také umožnilo přístup k vlakovému intranetu se základními údaji o vlaku (rychlost, poloha, zpoždění, záběry z kamery v kabině strojvedoucího) a možností tisku dokumentů na palubní tiskárně, jak to mají v plánu ČD v rámci projektu TrainData pro jednotky 680 Pendolino. Kromě první a druhé třídy by měly také nabídnout "vyšší první třídu", jak ji známe ze zahraničí pod názvy Business či Premium.

V mém výčtu jsem uvedl tři typy možných jednotek. Dopravce by se měl rozhodnout podle svých priorit, možností a plánovaného nasazení v blízké i vzdálenější budoucnosti. Ucelené trakční jednotky například nabízejí výhodnější rozložení hmotnosti a pohonu po celé soupravě, a tím snížení vlivu na infrastrukturu při zlepšení trakčních schopností. Tento typ souprav dokonce v někdejších plánech Českých drah na obnovu vozového parku (který se již z části naplnil) figuroval pod označením řady 665. Naopak netrakční jednotky (jejichž nejznámějším příkladem jsou soupravy Siemens Viaggio Comfort, provozované rakouskými drahami pod obchodním označením railjet) jsou levnějším a lepším řešením pro dopravce, kteří mají dostatek (nadbytek) vhodných lokomotiv. O této možnosti se zmiňoval v nedávném rozhovoru o obnově vozového parku i náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Antonín Blažek jakožto o případné preferované variantě před nákupem nových samostatných osobních vozů pro dálkovou dopravu.

Do třetice jsou možnou volbou jednotky s naklápěním. Jsou vhodné všude tam, kde umožní dále zkrátit jízdní doby na trasách s velkým množstvím oblouků. Nutno podotknout, že již od prvopočátků českých tranzitních koridorů se počítalo s levnější cestou modernizací tratí, které nebudou tolik narovnávány pomocí přeložek, a jízdní doby tak budou patřičně zkracovány právě pomocí naklápěcích jednotek, kterých měly České dráhy nakoupit daleko více než současných 7 kusů. Ostatně i tato možnost v citovaném rozhovoru zazněla. Na českých tratích je ale pro větší úsporu času při použití naklápěcích jednotek limitem současná maximální rychlost 160 km/h. Na spoustě oblouků, kde by naklápěcí jednotky mohly jet výrazně rychleji než klasické soupravy, totiž nezřídka narazí na tento, prozatím nepřekonatelný, limit.

Pro co se však rozhodnout?

Zásadním nedostatkem pro správné rozhodnutí je neexistence státní dopravní politiky, plánů rozvoje dopravní infrastruktury a dalších opatření, která by jasně definovala cíle, jichž chceme na železnici v následujících 5, 10 či 20 letech dosáhnout. Jen s nimi je možné optimálně koordinovat parametry vozidel s parametry současné i budoucí infrastruktury a návaznými organizačními opatřeními tak, aby celkový účinek byl optimální. Dnešní situace, kdy infrastruktura je nejdříve postavena a vozidla nejdříve nakoupena, a až následně se zjišťuje, čeho lze dosáhnout, je naprosto chybná. V první řadě je vždy nutné definovat cíle a až následně je možné volit prostředky, jak jich dosáhnout.

Proto by bylo výhodné čas do nákupu opravdu nových vozidel využít a naplánovat, zejména s ohledem na přepravní poptávku, uzly integrálního taktového grafikonu a z nich vyplývající požadovanou jízdní dobu a vlastnosti infrastruktury dnes i v budoucnu tak, aby vznikl synergický celek s co největší užitnou hodnotou a minimálními náklady.

Váš názor je vítán

Je třeba zdůraznit, že tento článek je jen čistě subjektivním nastíněním případných variant, jimiž se mohou při modernizaci svého vozového parku v dálkové dopravě České dráhy ubírat. Ačkoliv jsem se snažil vybrat a prezentovat reálné možnosti modernizace a obnovy vozového parku, v žádném případě si nedělám "patenty na rozum". Pokud máte jiné představy, nebo si myslíte, že z nějakých důvodů by zde prezentované věci měly (musely) proběhnout jinak, váš názor přivítám ať již zde v diskuzi, nebo v našem diskuzním fóru, kde je k tomu tématu vyhrazena samostatná sekce.

Zdroj: ŽelPage


JiříK. | 3.3.2010 (7:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 ... 11      Zpráv na stránku:   
18.03.2010 (13:33)  
rpet Myšlenka "silného, zastřešujícího správce infrastruktury", tedy ne typu dnešní SŽDC, ale spíše zmíněné britské Network Rail, se mi velmi líbí. Jinak je mi taky jedno, kdo kde jezdí, hlavně když je "zaintegrován", tedy součástí celkového uživatelsky přívětivého systému veřejné dopravy. Pokud by se stal zázrak a SŽDC se v něco takového časem přetvořila, hned bych tam šel dělat :-).

Rozhodně se ale vyslovuji pro IDS. Samozřejmě ne pro nějakou parodii typu Středočeské integrované dopravy, ale spíš po vzoru těch povedenějších "dopravních svazů" v Německu či Švýcarsku.
Nejsem ekonom, ale z inženýrského hlediska jsou mi objednávky dopravní obslužnosti sympatické jako nástroj koordinace neboli integrace dopravců mezi sebou - tarifní, prostorové (přestupy) a časové (vzájemně sladěné taktové jízdní řády).
Samozřejmě mám na mysli objednávky po proběhlé férové výběrovce, což je u nás zatím pouze teorie...

O míře a podobě dotací/nedotací je možné diskutovat. Nejsem ekonom, ale z mého laicko-inženýrského hlediska by měly dotace cíleně odrážet "veřejný dopravní zájem" - tedy v jakých relacích chceme lidi motivovat, aby zvolili místo auta vlak, abychom trochu odpomohli zácpám
1) mezi aglomeracemi typu Praha, Brno, Ostravsko a krajskými (či s nimi srovnatelnými) městy
2) denní dojížďka do těchto aglomerací
3) regionální RYCHLÁ páteř: zejména "okresní" město - krajské město či turistické cíle, kde se v sezóně vlak bezpečně "uživí"

Samozřejmě dotace bez vymahatelných standardů kvality jsou asi tak efektivní jako přídavky na děti v hotovosti...
Na druhou stranu se u nás veřejné finance vesele rozkrádají a za chvíli nebude z čeho. Určitě bych nedával ani korunu na pomalé osobáky mimo příměstské, kde lidi v pracovní den nenaplní ani 810ku. Tedy můj názor je dotovat, ale s rozmyslem (opět teorie)...
registrovaný uživatel rpet  mail  
11.03.2010 (15:10)  
to Sheyla: obavam se, ze jste vubec nepochopil, o cem hovorim. nesrovnavam UK a CR. Nezajima mne, kolik zije lidi v UK a kolik v CR - to je totiz naprosto bezvyznamna informace, ktera pri reseni jakekoliv dopravy ma stejnou proporcionalni hodnotu - vysledkem se lisi pouze v nasazene technice. pokud obsluhuji lokalitu, kde je minimum obyvatel, nasadim tomu odpovidajici dopravni prostredek. na tom se asi muzeme shodnout, ze?

zivotni uroven v UK: ani tady jste netrefil spravnou strunku. zivotni uroven v UK sla v poslednich trech letech diky dvema zakladnim faktorum [neschopna vlada a ekonomicka krize] hodne rychle dolu. co je odlisne [a v tom vam dam klidne za pravdu], tak to je nastaveni cen za ruzne komodity v ramci spotrebniho kose HDP, ze ktereho se potom cenova politika tvori - sluzba, at jiz jakakoliv, je v UK nechutne draha [jen za registraci u zubare zaplatite £40, navsteva telefonniho technika, pokud si ji vyzadate a neni to problem na strane poskytovatele sluzby: £70, plus £20 za kazdou dalsi hodinu. komodity jako mobilni telefon jsou naopak brany jako nedulezite, proto levne - lowend samsungu poridite za £30 - to je nepomer, ze??] a v tomto duchu je nastavena i cena za zeleznicni jizdenku - proste se zohlednuje cena SLUZBY. navic mam tuseni, ze tvorba cen neni v techto dvou pripadech srovnatelna, nebot dopravce v UK jede bez dotace, zatimco Vy jedete se slevou hned - stat vam ji poskytl, aniz by k tomu mel nejaky ekonomicky duvod. a verte: ta sleva neni zadarmo [viva Simek Grossmann -:)], ostatni obcane ji za vas zaplati s plnou paradou. dopravce v UK vam nemuze dat nizsi cenu hned, zkrachoval by. ale muze vam nabidnout slevu, pokud budete jeho sluzeb uzivat natolik casto, ze mu timto bude kompenzovan rozdil mezi cenou beznou, a zlevnenou [alespon priblizne]. samozrejme, ze faktoru, ktere bych musel zahrnout cenovemu srovnani je vice, ale zopakuji - na takovou diskusi je oddil komentaru prilis kratky. cenotvorba je striktne exaktni obor, a vyzaduje nejen cas, ale i prostor...

jen pro zajimavost: svoji "zidlicku spoluprace s PS" jsem si podriznul ve chvili, kdy jsem v jedne pripadove studii dokazoval nesmyslnost dostacni politiky statu v oblasti dopravni obsluznosti - CR proste neni ekonomicky gigant, ktery by si mohl dovolit dotcni politiky pres celospolecenske spektrum, lidmi pocinaje a dopravou konce. to je totiz z ekonomickeho hlediska jista cesta do pekel.

pamatujete si na dobu pred 16ti lety, kdyz se poprve na verejnost proneslo, ze se v CR zdrazi PIVO?? skrze cely narod se nesla hlaska, ze "PIVO si nikdo zdrazit nedovoli, protoze by "ho" lidi ukamenovali". nevsiml jsem si zadnych dramatickych umrti ukamenovanim. dokonce jsem si ani nevsiml tendencniho poklesu spotreby piva na hlavu [ktery se tak nejak ocekaval]. dokonce se kvuli tomu ani nestavkovalo - za to pivovary dosly svoji cestu k prosperite a ekonomicke rovnovaze.

zjednodusene: lidi by si zvykli, nebojte. a nemuselo by to byt zrovna onech 1100 CZK za lupen na vlak, urcite by to byla nizsi cena...
registrovaný uživatel Sheyla 
11.03.2010 (9:24)  
rpet. Ano někde jsem to četl, ale úplně na jiných stránkách, takže mě to zmátlo a myslel jsem, že to je jen zkopírované nebo opsané. Tak se omlouvám.
Na druhou stranu, nevím proč sem tahat nějakou Británii. My si musíme spíše vzít za příklad nějaký stát, který je rozlohou a hustotou podobný nám. Vždyť VB je 3x větší než ČR a má 6x více lidí. Německo jakbysmet, je 4x větší a 8x více lidí. Abysme se jim vyrovnali, tak by tady pak mělo žít jednou tolik lidí a každé město a vesnice by byly jednou tak velké, pak by třeba vlakem jezdilo průměrně jednou tolik lidí a tím by i dotace byly menší, nebo třeba žádné. Taky by pak bylo jednou tolik aut na silnicích, tím větší zácpy a tím taky větší tlak na železniční dopravu. Kolik nových železnic se za posledních pár desítek let nově postavilo? Já snad neznám žádnou. Snad vlastně teď něco v Brně. Nepočítám koridory, to není nová trať, jen opravená, je to jako opravit stávající dálnice. Jinde se staví nové dálnice, obchvaty, silnice. A k těm cenám, co jste tady psal, a které jsou ve VB. Si myslíte, že to je u nás reálné. Dát za 173 km 1150kč/760Kč? I kdyby tady jezdily pozlacený Šikanzeny, tak to prostě dá jen minimální počet lidí. To si tady raději lidí koupí šrot na 4 kolech a budou jezdit autem. Teď namítnete, že to nemůžeme srovnávat s VB, že tam je jiná životní úroveň. Ale u nás je už skoro všechno tak drahé jako jinde, kromě lidské práce. A o kolik by pak byla cena nižší? O 50 % a to si myslím, že je hodně. Pak si dejte cca 400kč za jízdu třeba Pha- Třebová a běžte se podívat kolik tam jede lidí.
registrovaný uživatel rpet  mail  
10.03.2010 (13:41)  
navic jsem si jeste uvedomil, ze svoje poznatky s zeleznicni dopravou v UK jsem jiz u nejakeho prispevku prezentoval. nic mene, byl jsem velmi brutalne sejmut ostatnimi diskutujicimi, nebot davat za vzor system britskeho zpusobu provozovani zeleznice [bez dotaci a silne konkurencni], je na tomto webu takrka hrdelni zlocin. byl jsem tehdy ujisten, ze UK a jeji organizaci zeleznicni dopravy ROZHODNE NELZE SROVNAVAT SE ZBYTKEM EVROPY, kde dotacni politiky v oblasti zeleznicni dopravy obecne funguji a vsichni z nich maji velkou radost. nikoliv tak ja - jsem zastancem konkurence i v ramci zeleznice. nechci diskutovat o tom, KDO bude konkurentem, protoze to je vice-mene nepodstatne, klidne to muze byt i jancura - a nevidim nejmensi duvod, proc by nemohl byt, reci o neexistenci vozoveho parku jsou pouze zastupne. stejne tak nazory o neexistenci technologickeho zazemi - neni to nas problem, ale jancurovo, tak at si ho resi. provazanost na ruzne integrovane dopravni systemy jsou taky zbytecne - IDS neni alfou a omegou naseho byti, s jeho zanikem se lz vcelku snadno vyrovnat, bude-li fungovat ten zbytek [online rezervacni system s kodovym vystupem - tedy "bezpapirova" forma jizdnich dokladu].

je toho vic, o cem se na MD diskutovalo, ale na to tu fakt neni prostor...
registrovaný uživatel rpet  mail  
10.03.2010 (13:24)  
to Sheyla: rpet nema zapotrebi cokoliv kopirovat. zije a pracuje v anglii, takze je u zdroje. taky chvili delal "cosi kolem Petra Slegra, byvaleho namestka ministra dopravy Petra Bendla", takze se v problematice analyz a vyhledovych studii malinko orientuje. pokud mate dukazy svedcici o opaku [plagiatorstvi], sem s nimi, rad se na ne podivam!
registrovaný uživatel Sheyla 
10.03.2010 (12:19)  
akorát bych řekl, že to rpet někde zkopíroval, co?
dopisovatel nebo člen ŽP IR  mail  
09.03.2010 (18:40)  
rpet: Díky za ta slova, za poznatky ze zahraničí. Nelze než souhlasit. Ba i (či spíš zejména i) s posledním odstavcem.
08.03.2010 (22:08)  
Máte, bohužel, pravdu. Co jde kdekoli na světě, nepůjde nikdy u nás. Občas je to sice výhoda, ale většinou ne.
registrovaný uživatel rpet  mail  
08.03.2010 (12:19)  
kdyz v britanii kdysi davno pustili konkurencni dopravce na koleje, byl z toho tenkrat docela slusnej chaos - nekteri dopravci vyjeli se starsi technikou, ktera diky poruchovosti vic stala v depu, nez na kolejich. svoje sehrala i celkova zmena v systemu provazanosti dopravcu a tarifu, najednou nikdo nevedel jak, kudy a za kolik se bude jezdit. hrebicek do pomyslne rakve si "bouchla" i povalecna technika [ZaST], a celkova organizace zabezpeceni drazniho provozu, diky niz doslo i k nekolika nehodam.

stat byl donucen kompletne a komplexne zmenit styl "provozovani" tohoto druhu dopravy vytvorenim zastresujiciho organu [ve vlastnictvi statu], jehoz ukolem je sledovat dodrzovani pravidel v zeleznicni doprave - zjednodusene receno, je to rozhodci, ktery dba na dodrzovani pravidel ve hre.

a ted jen muj nazor - co je vysledkem??

genialne fungujici zeleznicni sit [11 soukromych dopravcu plus BAA na spoji Heathrow express a share trate v regionech]. dopravci jezdi bez dotaci [tusim ze prave jen BAA je nejak dotovano govermentem za ztraty na Hetahrow expressu, ale nejsem si jisty...].

kazdy zakaznik, ktery touzi po ceste vlakem, ale o britske zeleznici vi prd, jako ja, ma hrozne jednoduchou moznost, jak se zorientovat. staci navstivit internetove stranky tohoto uradu [protoze internet je v UK velice pouzivanym informacnim kanalem - platba dani online?? no problem. otevreni bank uctu online?? dtto. a tak bych mohl pokracovat...], kde zjisti vsechny mozne i nemozne informace nejen o dopravci, ale i konkurencnich moznostech. tarif si lze zjistit opet online pres web, stejne jako jizdni rad a moznost pripadnych slev a akcnich nabidek [fares and fun fares, rail cards].

pro bezneho zakaznika, vychovaneho CD a jejich sluzbami, je to neco jako raj na zemi, a to i pres skutecnost, ze jizdne je v pripade zeleznicni dopravy v UK nechutne drahe - do okamziku, nez i neznaly cizinec pochopi, ze stat se pravidelnym klientem nektereho z dopravcu ma svoje nezanedbatelne vyhody. jednou z nich [velice podstatnou] je vyrazne snizeny ceny v pripade, ze vlastnite slevovou zakaznickou kartu konkretniho dopravce [nepravidelny klient hradi plnou cenu v duchu teze " a prc bych mel davat slevu nekomu, kdo s nami jede jednou za pul roku??"]. v takovem pripade muze cena klidne klesnout o vice, jak 30% - priklad: Bournemouth - London Waterloo, 108 mil, dopravce CrossCountry. Plna cena beze slev £41,10, v pripade railcard je cena £27,15; pohodlna souprava [http://www.cyclecheltenham.org.uk/action/images/voyager.jpg], roznaskova sluzba v celem useku cesty atp., je to vic...

po nekolika letech zmatku, nepresnosti a nehod se zeleznicni doprava v britanii stala pojmem pohodlneho, rychleho cestovani, s vynikajicim servisem a prijatelnou cenou. sluzby jsou prehledne, bez nutnosti hledat slozite skryte informace o slevach, a jezdi se na cas. podotykam, ze vetsina zeleznicnich dopravcu v UK se pohybuje v cernych cislech [brano z pohledu financniho], a to bez dotacnich programu statu.

samozrejme chapu, ze zadnou radikalni zmenu nelze udelat "ze dne na den", zmena rezimu provozovani zeleznicni dopravy v pripade CR by byla natolik zasadni a zavazna, ze je pro mne nepredstavitelne, aby takova zmena probehla za dobu kratsi, nez nekolik let.

problem ovsem vidim v pristupu k dane problematice nejen ze strany statu, ale i ze strany dopravce - CD.

statu se do zmeny nechce, je to moc komplikovane, a volby jsou kazde 4 roky - to je kratka doba na zmenu cehokoliv. to, ze nas dotacni programy [nejen na draze] stoji stamiliony vime vsichni, ale protoze za chvili umreme a bremeno zavazku z verejnych rozpoctu zustanou jine generaci, proc se tim trapit.

proti jsou pochopitelne i ti, jihz by se zmena dotkla bytostne - zeleznicari [ a tady je to i o odborech, prestanme si lhat, ze nikoliv...]. kapitalismus s sebou prinesl i riziko nezamestnanosti, tak proc jit do konkurencniho boje, kdyz v monopolnim prostredi s dotacni jistotou, nam v celku nic nehrozi?? - neodsuzuji, konstatuji. proste to tak je, a kdybych byl zamestnancem CD, treba bych mel stejny pohled na vec.

zjednoduseny zaver celeho elaboratu??

ne, ze to nejde. ono by to i slo, ale nam se nechce. a nechce se nam z principielnich a osobnich duvodu. - pokud to bude receno takto, nemam s tim problem, kazdy z nas je nejakym zpusobem sobec, kazdy z nas bude hajit v prvni rade sve vlastni zajmy.

pokud jsem ovsem konfrontovan s nazorem, ze "to nejde, protoze nejsou penize, a neni technika a nejsou lidi a bylo by to slozity, cemuz my, drazniho provozu neznali vubec nerozumime", pak s takovym nazorem mam problem zasadni, nebot se jedna pouze o lez a hledani falesnych zaminek, proc neudelat neco, co funguje - evidentne.

mala poznamka: vzdycky mne fascinuje, jak zainteresovane strany dokazi velice zive diskutovat o budoucnosti VRT v CR [coz bude akce "tisicileti", pokud k ni dojde. komplikovana, narocna, draha a troufnu si tvrdit, ze v intenci CR i neefektivni a to velmi], ale nikdo neni schopen podporit realizaci zmen v kontextu zeleznicni dopravy v CR [konkurencni, efektivni a privetiva sluzba], coz by byla zalezitost ciste legislativni a organizacni. tristni...
08.03.2010 (12:12)  
A ne snad? ono to není o tom, že by se nemělo inovovat, ale o tom, že by se mělo inovovat s rozumem! Jenže ono je mnohem jednodušší a výdělečnější, nasadit procesor a napsat pár řádek pogramu, než udělat konkrétní zapojení ,,klasickým" způsobem. Jenže tahle filosofie je přesně to, co železnice nepotřebuje.
  1 2 3 4 5 ... 11      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko