Praha-Radotín - Po delší odmlce Vám redakce přináší další díl ze seriálu Monografie stanic, kde se autoři snaží přiblížit a popsat železniční stanici, k níž mají blízko. V dnešním pokračování představíme nádraží na jihozápadním okraji Prahy nacházející se v městské části Radotín. Tuto stanici byste našli na páteřní příměstské trati 171 vedoucí z Berouna do hlavního města Prahy, jejíž 16. částí je právě i Radotín. Nachází se nedaleko soutoku řek Berounky s Vltavou. Samotná stanice je situována nedaleko středu obce. Ačkoliv je Radotín okrajovou částí metropole, vlaky zde denně využije přes 3500 lidí. Tímto se tak umístil na 4. místě, co se do počtu přepravených cestující v rámci pražského uzlu týká. Právě sem totiž směřují i příměstské autobusové linky ze Středočeského kraje a v posledních letech i zde propukl stavební boom nových obytných domů. Pojďme si však v následujících řádcích přiblížit samotnou stanici, kterou si místní fandové železnice zkracují na "Rado."

Její největší rozmach se datuje do období kolem přelomu 70. a 80. let minulého století. Radotín byl tehdy dispoziční stanicí disponující třemi lokomotivami (dvě eletrické, jedna motorová), které zde zajišťovaly vozbu na přilehlé vlečky, ale především sloužily jako pomocné stroje pro ostatní vlaky - zajištění postrků, přípřeží a přepřahů. Kolikrát se stalo, že Radotín nepřijímal nákladní dopravu. Tehdy tak tyto vlaky stály odstavené po celé trati a přišel-li strojvedoucí do směny, mohl v lepším případě s vlakem popojet jen o jednu stanici, či celou směnu prostál na jednom místě, kde později vlak zamkl a šel domů. Oslovení pamětníci přitakávají a nejeden z nich se mi svěřil, že vlak určený k přepřahu byl kolikrát tak dlouhý, že byl tento úkon proveden přímo od vjezdu. Tehdy se ve stanici nacházelo mnoho provozních zaměstnanců, včetně přednosty, jeho náměstka, dozorčího provozu, dále se zde nacházelo osobní oddělení, datastanie, vozový disponent, sklad MTZ, nákladní a osobní pokladna, přítomen byl i vedoucí posunu se dvěma posunovači, strojvedoucí záloh a nezbytný výpravčí - tehdy dva ve směně. Do nedávna zde také sídlila místní základna OSŽ.

„Stará“ staniční budova doznala před několika lety „faceliftu“ v podobě nové fasády a těsně před koncem roku 2008 byly vymalovány i vnitřní prostory pro cestující. V nové výpravní budově bychom našli pracoviště SSZT Praha-západ – návěstního mistra, místnost vozmistra ČD Cargo, staničního dozorce a u zarážedla č. 6c směrem na Dobřichovice prostory SŽDC STO Karlštejn.

Železniční stanice Praha-Radotín disponuje 6 dopravními kolejemi s rozličnou délkou. Dále se v prostorách nádraží nachází boční rampa na vykládku materiálu. Stanice je vybavena dvěma zvýšenými a jedním ostrovním nástupištěm. V minulosti zde bylo provozováno několik vleček, zejména do podniků Tatra, ČKD, Janka a Technometra. Do dnešní doby vydržela provozní jen jedna. Tou je vlečka Lochkov do místní cementárny Českomoravského cementu, odbočující z koleje č. 2 v km 10,204. Předávací kolejiště bychom našli několik desítek metrů za dobřichovickým zhlavím. V poslední době je však vyhlídka na opětovné zprovoznění vlečky do areálu Pivovarů Staropramen a společnosti Kondor, zabývající se produkcí hutních materiálů, odbočující na pražském zhlaví ze 3. koleje v km 8,865.

Řízené směry výpravčím ve stanici Praha-Radotín:

• trať 171 ve směru Dobřichovice (Beroun)
• trať 171 ve směru Praha-Smíchov (Praha Hl.n.)
• odbočka traťě 171 (resp. 521) ve směru Praha-Krč (Praha-Vršovice vj.n.)

Radotín se v poslední době dostal do povědomí veřejnosti díky razantnímu nárůstu vlakové dopravy. Vlaky zde můžeme především v ranních špičkách vídávat každých deset minut, což nikde jinde v Česku zatím není. Poněkud paradoxní však je, že celou stanici má na starosti pouze jediný výpravčí. Vraťme se ale zpět k popisu. Nedaleko stanice se nachází sportovní areál místního Sokola, proslavený především každoročními mezinárodními lakrosovými turnaji. Za zmínku stojí i autobusový terminál, odkud vyjíždí na své linky autobusy pražské hromadné dopravy a dvou soukromých dopravců, Odtud se tak člověk může dostat na Zličín, Smíchovské nádraží, Zbraslav, Jižní Město, do Čenošic, Třebotova, Nových Butovic, či na Barrandov. S příchodem současného grafikonu však muselo zákonitě dojít k úbytku autobusů, které Radotín spojují s metropolí. Došlo to až do takové míry, že ve dnech pracovního klidu (víkendy, svátky) a ve večerních hodinách jsou lidé odkázáni jen na vlakovou dopravu, jejíž provoz zde bývá značně labilní. Mnohdy se tak stalo, že vlaky měly zpoždění, či byly odřeknuty a lidem bohužel nezbylo nic jiného, nežli se obrnit trpělivostí a dál čekat v naději, že na dalším vlaku do Prahy nedojde k poruše a dojede včas. Místní občané, odkázaní na vlaky, sepsali v nedávných dnech petici, v níž žádali společnost zajišťující pražskou dopravu (ROPID) o navrácení autobusů.

Věnujme se však nyní samotnému provozu a detailům zdejší stanice, která leží na páteřní trati 171 (170) spojující Prahu a západ Čech, včetně Německa. Neznalý cestující by touto stanicí projel bez zamyšlení, ale člověku, který se o železnici alespoň trochu zajímá, je jasné, že Radotín patří mezi dopravny, kde je dobré trochu přibrzdit a sledovat dění. Službu konající výpravčí dálkově ovládá odbočku Tunel, přes kterou trať vede po známém tzv. "mostě inteligence" a dále přes Prahu-Krč a Prahu-Vršovice čekací koleje dále na východ. Díky tomu tak cestující často vídají zde odstavené nákladní soupravy a lokomotivy čekající na přepřah. Odbočka však neslouží jen nákladní vozbě. Uplatňuje se také při výlukách, kdy jsou přes ní odkláněny osobní vlaky.

Dopravní kanceláři dominuje 5 metrů dlouhý panel reléového zabezpečovacího zařízení III. kategorie z roku 1969, dále bychom v ní našli standardní vybavení určené k řízení provozu a nezbytné náležitosti, jako jsou pulty nouzového přestavování výměn a vybavování úseků, úsekové odpojovače trakčního vedení, hlavní elektrický rozvaděč apod. Díky nárůstu vlaků v posledních letech zde bylo nainstalováno elektronické hlášení vlaků staničním rozhlasem. Z provozního hlediska je tato část tratě stejnosměrné trakce se dvěmi napájecími stanicemi – u Malé Chuchle a Karlštejna. Veškerá návěstidla ve stanici jsou světelná s návěstní rychlostní soustavou a všechny koleje (mimo 5, 5b, 6a, 6c a 12a) jsou vybaveny kolejovými obvody. Vjezdy a odjezdy do (ze) stanice jsou zabezpečeny i z (na) nesprávné koleje. Na středním zhlaví se nachází pomocné stavědlo (PSt.1), které umožnujě místní ovládání výměn 14/16 a 15. Nesmíme však zapomenout na nezbytnou radiostanici pro komunikaci se strojvedoucími, zde typu TRS. V celém obvodu stanice bychom napočítali na 33 výměn ústředně ovládaných z dopravní kanceláře.

Při pohledu na trať se dozvíme, že mezi stanicemi Praha-Smíchov a Praha-Radotín funguje traťové zabezpečovací zařízení (TZZ) II. kategorie, poloautomatický blok, do kterého jsou zapojena hradla Barrandov a Závodiště. Ve směru z Radotína do Dobřichovic je situace identická, do poloautomatického bloku patří hradla Kosoř, Kazín a Horní Mokropsy. Trať na Tunel je až k odbočce dvoukolejná, odtud je pak dále do Prahy-Krče kolej jedna. Odbočka samotná je vybavena releovým zabezpečovacím zařízením III. kategorie a umožňuje jak dálkové, tak místní ovládání. Faktorem, který do značné míry komplikuje řízení provozu a práci výpravčích je počet přejezdů. Jen mezi Smíchovem a Dobřichovicemi bychom jich napočítali 8. I Radotín však neunikl úsporným změnám a tak i zde výpravu vlaků přebraly vlakové čety.

Traťová rychlost již od Smíchova drží hodnotu 100 km/h, ta se za Radotínem snižuje na 80 km/h a do té doby rovná trať se začíná klikatit podél úbočí lesa a směřuje ke Hr. Kosoř, odkud pokračuje přes obec Černošice až k železničnímu mostu přes Berounku, dále kolem Hr. Horní Mokropsy a zastávky ve Všenorech do Dobřichovic. Vydáme-li se však z Radotína na opačnou stranu, vlak nabere rychlost a cestující si málem neuvědomí, že míjí Hr. Závodiště, pojmenované právě podle nedalekého stánku dostihového sportu ve Velké Chuchli. To již vlak brousí oblouk přes chuchelskou zastávku, vedle sebe již od Radotína stále majíc odjezdovou a vjezdovou kolej na Odb. Tunel. V kilometru 6,290 překračujeme přejezd a hlavní trať začíná pozvolna klesat, zatímco obě koleje Jižní spojky stoupají k ústí tunelu. My však pokračujeme dále na Smíchov a míjíme napájecí stanici v Malé Chuchli. Jedeme-li jednotkou řady 451, dopřejeme si při stažení sběrače chvilkové přítmí. Za několik desítek metrů se nad námi již tyčí "most inteligence," který souběžně s rychlostní silnicí č.4 známou jako Strakonickou, podjíždíme. Po levé straně míjíme Barrandovské skály, ale to se již trať začíná kolem stejnojmenného hradla stáčet pod Barrandovský most a při pohledu na zlíchovský kostelík Svatého Filipa a Jakuba míjíme vjezdové návěstidlo do stanice Praha-Smíchov.

Autorský text ŽelPage

Použité materiály a zdroje: mapa tratě 171 - trať 171.ic.cz; fakta a historie o stanici - výpravčí žst. Praha-Radotín