Vlak není jen dopravní prostředek. Pro někoho je to pracoviště, pro někoho objekt tvůrčí fotografie, pro jiného zase zdroj romantiky nebo seznamovací kancelář… Pro mne byly vlaky, mimo jiné, místem prvního setkání s cizími jazyky. Vlakem jsem začal denně jezdit v době, kdy jsem se učil číst. A velice brzy mi do oka padly různé nápisy na dveřích, skříňkách, cedulkách, přepínačích a jiných hejblatech; a jen o málo později jsem si všiml toho, že mi některé z nich nedávají smysl. Vícejazyčné cedulky v osobních vozech se mi tak staly svéráznou Rosettskou deskou; vychutnával jsem si exoticky znějící Riscaldamento a vapore, lámal si jazyk na Ersatzteilschrank, zoufale dumal nad neznámými písmenky v Не высовываться, přemýšlel, proč němčině většinou stačí méně slov a proč si jsou italština s francouzštinou (když už jsem je dokázal odlišit) natolik podobné. Škola srovnávací jazykovědy na ocelových kolech.
To bylo v raných osmdesátých letech. O nějakou tu dekádu později mi cizojazyčné texty ve vlacích přinesly úplně jiné poznání. Nebo spíše údiv. Údiv nad tím, jak komplexně, vytrvale a do důsledků dokáží dráhy ty nečeské texty komolit. Mají snad ve stavu nějakého odborníka na gramatycké chibi, který svou náplň práce špatně pochopil? Soudě podle četnosti výskytu, možné by to bylo. Ostatně, posuďte sami. (A omluvte prosím kvalitu fotek; většina vznikala v posledních sekundách před zastavením vlaku. Dlouho jsem neměl odvahu s nimi a tímto textem vůbec jít ven – ale když si redakce řekla o okurkovou sezónu, má to mít.) (Redakce to kvituje s povděkem – poznámka editora.)
- Vůz řady Ampz na EuroCity lince Vídeň – Praha. Jeden přízvuk navíc v „arrêt“ a špatně rozdělená slova v italském textu.
- Tamtéž. Embergenza zní tak trochu opilecky…
- Jiné EC (vůz A149). Mezi jazykovými verzemi se nedokážeme dohodnout, jestli dveře otvírat klikou, nebo tlačítkem. Zato reformujeme psaní ruského S; ale alespoň je tady ta klika i v ruštině ještě dveřní.
- To tady (vůz Apee141) už je starobylá, byť i to s chybou; a zastavení to slízlo taky. Ruštinu někdo kompetentní fakt nemá rád. Schytala to ovšem i francouzština - nebo jsou ty dveře za jízdy opravdu ukecané?
- Žádný nápis není dost malý na to, aby nemohl obsahovat chybu. Zde jsme německému Schliessen sebrali jedno s, stejně mu ještě dvě zbyla.
- Přemýšlíte, ve kterém jazyce je chyba tady? Jistě, v ruštině, pokud nejde o parodii na tvrdou kavkazskou výslovnost koncovek. Ale větší chyba je v češtině. Devatenáct z dvaceti klientů netuší, co je to „představek“, a použitá předložka „na“ evokuje spíš účel odpadkového minikoše, u kterého je tahle nálepka umístěna, než sdělení o umístění něčeho, kam se vejde aspoň sáček od svačiny.
Chcete si spravit chuť? V těch starých áčkách a béčkách, která dodnes brázdí republiku na rychlících, se to kupodivu dařilo, i se složitými větnými konstrukcemi, apostrofy a přízvuky.
I když, jak vidno z té poslední, na italštině je nutno šetřit mezerami i textem. Bezcitné italské tlakové větrání je ovšem vedle výše uvedené ruské kliky-vykopávky asi nejhezčí nechtěnou perličkou.
Samozřejmě sem ale pronikají nové cedulky, a s nimi chyby dnešního střihu (ruština - první obrázek a francouzština - druhý obrázek).
Ve věku internetu, elektronických slovníků, automatické kontroly pravopisu a podobných pomůcek by se zdálo, že psát gramaticky správně dokáže i nepříliš cvičená opice. A přesto to nejde, a nejde, a nejde. Nebo mají opravdu na Nábřeží funkci prznitele cizojazyčných textů? Pokud ano, asi je tam už dlouho. Když se v osmdesátých letech rekonstruovalo brněnské hlavní nádraží, „kvalita“ cizojazyčných informačních nápisů to dotáhla až k jízlivému článku tuším v Rovnosti. Bodejť taky ne, když většina chyb byla tehdy v jazyce míru a socialismu; hned při vstupu do haly vítala cestující směrovka Прибитие поездов, alias nejspíš Přitlučení vlaků… Prý z toho byl tehdy politický průšvih zastíněný snad jen tím, kdy blanenský okresní týdeník pod fotkou okresního výboru KSČ přes tři sloupce otiskl - rovněž třísloupcový – tučný nadpis článku o neplatičích nájemného Žijí na úkor společnosti.
Tohle nám už dnes nehrozí. Teď už si jen odfláknutými samolepkami za pár korun děláme ostudu hned u vstupu do vagónů za desítky miliónů.
Autorský text

http://www.railvolution.net/zm/
Tohle (mj. "tam") je oblíbená jazykotvorná past. Česká, Německá a Anglická věta se konstruuje dosti odlišně. Nám připadá divné užití slova "tam", jak uvedeno, jim zase "nevoní", že před podstatným jménem neužíváme zpravidla určitý, nebo neurčitý člen. Zdaleka nejde jen o slovíčka a pevný, nebo volnější slovosled. Jde právě o onu konstrukci věty vyjadřující myšlenku. Jak správně říkáte o Vámi uvedeném přikladu, je to správně, ale ...
Je taky ovsem mozne, ze zvenku vlaku je to Zeichen a zevnitr Bedarf, nebo taky ze to prekladal nejaky Madar a problem tohoto clanku tim padem aktualni pres sto let...
Naopak v případě, kdy projekt připravovali Profesoři z Itálie, Španělska či Skandinávie, korektura byla plná gramatických oprav, ale odborného obsahu se prakticky nedotkla.
A v Česko-Slovensku jsme si to ještě zkomplikovali různými výrazy, které v "civilizovaných" jazycích nemají - viz klasických příklad "doprava - přeprava", z nichž pro ten druhý výraz se obtížně hledá (pro rodilé mluvčí - odborníky) srozumitelný ekvivalent, který by znamenal opravdu totéž, co v češtině/slovenštině.
U nás v hospodě měli velký poutač "Česká kuchyně - Czech kitchen" a pak v JŘ :-) měli něco "s oblohou" přeložené jako "with sky".
Bohužel tahle homonyma jsou pro "překladatele Shakespeara" dost těžkým oříškem, znám třeba "linkové vedení" (MHD) přeložené jako "Linienführung" či nedávno jsem viděl překlad "ventilace" jako "клапанация", však přece "ventil" je "клапан", tak co je na tom blbě? :-)))
Dalším chytákem jsou zaužívané "termini technici", které překladatelé Shakespeara překládají doslovně. Viděl jsem "motor s klecí na veverky" (squirrel cage engine - česky "motor s kotvou nakrátko", a věřím, že někde je v angličtině i "motor with short-circuited anchor" :-) či "tlapový motor" přeložený jako "лабовый двигатель" - správně má být "опорно осевая подвеска".
Ad nádražní hlášení - myslím, že v tom guláši nejsme sami. Před asi rokem jsem na Jižním kříži :-) slyšel anglické hlášení "Intercity train... from Berlin Hauptbahnhof to München main station"
Abych pochválil, tak už léta mě těší němčina v Břeclavi, Holešovicích a dnes slyšená v Chebu, takový mírně nabručený dědek, který ale ví, co a jak říká, aby tomu - ti co mají - rozuměli.
A k tématu - překlad u tlačítka Zastávka na znamení (Bedarfshaltestelle) v syslovi jako Halt zum Zeichen mě dostal...
English Esperanto, čingliš - jó to byly doby, kdy první praktické zkušnosti byly sbírány s arabskými zákazníky, pak léta s Amíky a jejich zásadní rada: Časová souslednost? Dělej krátké věty, jako my.(O slovní zásobě a výslovnosti výrazně Afro-Americké US imigrační důstojnice v zácviku nemluvě). A najednou zjistíš, že vlastně nejméně rozšířená je Queens English. :-)
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
