..: Jazyková škola na kolejích :..

Česko-polský nápis, foto: Přema Vlak není jen dopravní prostředek. Pro někoho je to pracoviště, pro někoho objekt tvůrčí fotografie, pro jiného zase zdroj romantiky nebo seznamovací kancelář… Pro mne byly vlaky, mimo jiné, místem prvního setkání s cizími jazyky. Vlakem jsem začal denně jezdit v době, kdy jsem se učil číst. A velice brzy mi do oka padly různé nápisy na dveřích, skříňkách, cedulkách, přepínačích a jiných hejblatech; a jen o málo později jsem si všiml toho, že mi některé z nich nedávají smysl. Vícejazyčné cedulky v osobních vozech se mi tak staly svéráznou Rosettskou deskou; vychutnával jsem si exoticky znějící Riscaldamento a vapore, lámal si jazyk na Ersatzteilschrank, zoufale dumal nad neznámými písmenky v Не высовываться, přemýšlel, proč němčině většinou stačí méně slov a proč si jsou italština s francouzštinou (když už jsem je dokázal odlišit) natolik podobné. Škola srovnávací jazykovědy na ocelových kolech.

To bylo v raných osmdesátých letech. O nějakou tu dekádu později mi cizojazyčné texty ve vlacích přinesly úplně jiné poznání. Nebo spíše údiv. Údiv nad tím, jak komplexně, vytrvale a do důsledků dokáží dráhy ty nečeské texty komolit. Mají snad ve stavu nějakého odborníka na gramatycké chibi, který svou náplň práce špatně pochopil? Soudě podle četnosti výskytu, možné by to bylo. Ostatně, posuďte sami. (A omluvte prosím kvalitu fotek; většina vznikala v posledních sekundách před zastavením vlaku. Dlouho jsem neměl odvahu s nimi a tímto textem vůbec jít ven – ale když si redakce řekla o okurkovou sezónu, má to mít.) (Redakce to kvituje s povděkem – poznámka editora.)

  1. Vůz řady Ampz na EuroCity lince Vídeň – Praha. Jeden přízvuk navíc v „arrêt“ a špatně rozdělená slova v italském textu.
  2. Tamtéž. Embergenza zní tak trochu opilecky…
  3. Jiné EC (vůz A149). Mezi jazykovými verzemi se nedokážeme dohodnout, jestli dveře otvírat klikou, nebo tlačítkem. Zato reformujeme psaní ruského S; ale alespoň je tady ta klika i v ruštině ještě dveřní.
  4. To tady (vůz Apee141) už je starobylá, byť i to s chybou; a zastavení to slízlo taky. Ruštinu někdo kompetentní fakt nemá rád. Schytala to ovšem i francouzština - nebo jsou ty dveře za jízdy opravdu ukecané?
  5. Žádný nápis není dost malý na to, aby nemohl obsahovat chybu. Zde jsme německému Schliessen sebrali jedno s, stejně mu ještě dvě zbyla.
  6. Přemýšlíte, ve kterém jazyce je chyba tady? Jistě, v ruštině, pokud nejde o parodii na tvrdou kavkazskou výslovnost koncovek. Ale větší chyba je v češtině. Devatenáct z dvaceti klientů netuší, co je to „představek“, a použitá předložka „na“ evokuje spíš účel odpadkového minikoše, u kterého je tahle nálepka umístěna, než sdělení o umístění něčeho, kam se vejde aspoň sáček od svačiny.

Chcete si spravit chuť? V těch starých áčkách a béčkách, která dodnes brázdí republiku na rychlících, se to kupodivu dařilo, i se složitými větnými konstrukcemi, apostrofy a přízvuky.

I když, jak vidno z té poslední, na italštině je nutno šetřit mezerami i textem. Bezcitné italské tlakové větrání je ovšem vedle výše uvedené ruské kliky-vykopávky asi nejhezčí nechtěnou perličkou.

Samozřejmě sem ale pronikají nové cedulky, a s nimi chyby dnešního střihu (ruština - první obrázek a francouzština - druhý obrázek).

Ve věku internetu, elektronických slovníků, automatické kontroly pravopisu a podobných pomůcek by se zdálo, že psát gramaticky správně dokáže i nepříliš cvičená opice. A přesto to nejde, a nejde, a nejde. Nebo mají opravdu na Nábřeží funkci prznitele cizojazyčných textů? Pokud ano, asi je tam už dlouho. Když se v osmdesátých letech rekonstruovalo brněnské hlavní nádraží, „kvalita“ cizojazyčných informačních nápisů to dotáhla až k jízlivému článku tuším v Rovnosti. Bodejť taky ne, když většina chyb byla tehdy v jazyce míru a socialismu; hned při vstupu do haly vítala cestující směrovka Прибитие поездов, alias nejspíš Přitlučení vlaků… Prý z toho byl tehdy politický průšvih zastíněný snad jen tím, kdy blanenský okresní týdeník pod fotkou okresního výboru KSČ přes tři sloupce otiskl - rovněž třísloupcový – tučný nadpis článku o neplatičích nájemného Žijí na úkor společnosti.

Tohle nám už dnes nehrozí. Teď už si jen odfláknutými samolepkami za pár korun děláme ostudu hned u vstupu do vagónů za desítky miliónů.

Autorský text


stannifer | 11.8.2013 (8:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Komentáře

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   
12.08.2013 (14:29)  
O těch překladatelích můžu vyprávět hodiny. Naposled jsem psal technický popis Flexity 2 do nabídky pro Bratislavu - lépe řečeno přepisoval jsem to, co přišlo z překladatelské služby. To snad ani nebylo slovensky, natož aby to ještě dávalo smysl...
registrovaný uživatel M 
12.08.2013 (14:04)  
Ten technickej prekladatel zase muze narazit na to, ze nebude schopen udelat kloudnou vetu, to si clovek nevybere:-)

Do tohoto tematu se celkem hodi prihoda z busu SA, kde pruvodce cestujicim anglicky nabizel "you can use screen before you". Pro cesky mluviciho "jasne", pro ty mluvici jen anglicky uz orisek. Pocitam, ze takhle vznika i rada omylu na tech napisech. Akorat u toho hocha v buse se to pochopit da (proste umi anglicky nejak).
12.08.2013 (13:33)  
Lokomoci vlaku netvořeného trakční jednoutkou tedy na Slovensku zajišťuje rušeň? Je rušeň rušněm i když 25Hz obvody nechává v klidu?
12.08.2013 (13:13)  
Ad Aleš Liesk.:
Co se týče překladatelů, mám stejnou zkušenost. Už dopředu říkám, že sháníme technického překladatele...
Ano, ano. Některé technické normy jsou jasným důkazem toho, že i když je někdo profesionální překladatel, z technického textu dokáže vyrobit nepochopitelný paskvil. Za trest bych takovému překladateli nechal např. jím přeložený postup, který musí být dle normy aplikován, zrealizovat...
Nedávno např. dostal jeden kolega k připomínkování normu, kde bylo psáno něco ve smyslu, že cosi musí být uděláno tak, aby se předešlo zakopnutí a riziku klopýtnutí, což byl evidentní důsledek "přímočarého" překladu sousloví trip and stumble hazard. Dokážu si klidně představit, že se pak nějaký výrobce snaží schválit kolejové vozidlo a příslušný ouřada-puntičkář ho odbude s tím, že při návrhu přechodového můstku sice bylo ošetřeno riziko klopýtnutí, ale na možnost zakopnutí se úplně zapomnělo... :-)
registrovaný uživatel M 
12.08.2013 (12:52)  
Zajimave tema, ktere (asi vic jako maly:) resil kazdy. Jen bych chtel zminit, ze chyby maji i v zahranici a delaji je ve velkych jazycich i v cestine. Coz je nemene "zajimave" a nepochopitelne jako chyby zminene v clanku. Chapu, ze hacky a carky jsou slozite, ale pokud maji pulku spravne, tak asi v dotycnem pocitaci hacky funguji...
12.08.2013 (11:17)  
Fajný článek :-)
Taky mě ty chyby se...štvou. Jsem hodně citlivý na ruštinu, ostatní jazyky ovládám jen na úrovni "Dvě piva" a "Pane vrchní, platím", resp. vůbec ne.
Ale otočená E/Ě, tvrdé/měkké/žádné znaky, záměna Y/У, prohozená písmena či slova jako "езда" a podobné výmysly mne hodně vytáčejí. KUA, NAJMĚTE NĚKOHO, KDO MATUROVAL Z RUŠTINY, ať vám to zkoukne.

Jinak původní jazyky DE/FR/IT/RU byly dány vyhláškou UIC, kterou by bylo třeba aktualizovat, resp. pokud ta aktualizace už proběhla, tak jí zavést do praxe :-)
Opravdu by dnes stačila čeština a angličtina.

Co se týče překladatelů, mám stejnou zkušenost. Už dopředu říkám, že sháníme technického překladatele, pokud někdo přeložil celýho Shakespeara (Čechova, Danteho,...), tak to bohužel není ta správná kvalifikace pro drážní překlady.
12.08.2013 (8:48)  
Chary: dobrý postřeh, takže to slovo je o malinko méně obskurní, než jsem původně tvrdil. Proč ale básník nepoužil speed up, zůstává mi záhadou. :)
editor nebo admin ŽP Chary  mail  
12.08.2013 (0:53)  
Pikeheade, jen si dovolím opravit, že v tom metru nehlásí expediate [ikspidieit], ale expedite [ekspədait]. Tedy pokud jde o onu frázi "ekspədait getiŋ on ən of ðə trein"
registrovaný uživatel Ešus 
12.08.2013 (0:27)  
Já jsem už nevím kde viděl (trochu se mi vybavuje regína, ale fakt nevím) na hasícím přístroji nápis Löschgerat. Kampak se jim vytratila přehláska???
11.08.2013 (23:44)  
meelan: Ako rozkazovací spôsob áno, ale tiež sa človek stretáva s variáciami. Naše jazyky ostatne tiež umožňujú použitie infinitívu vo význame rozkazu - ilustrujú to aj tieto tabuľky, ktoré sú v tejto veci nádherne nejednotné. Na jednej strane Použít jen v nouzi, ale hneď vedľa Nestlačujte kliku.

Kto bol niekedy vo francúzskom hoteli, vybaví si nápis "S.V.P. ne pas déranger", teda "Prosím, nerušiť", a nie "Prosím, nerušte" :)
  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko