Praha - České dráhy od 1.6.2007 nabízejí dokoupení aplikací In-Gold, In-Zákazník, In-Junior a In-Senior na již existující kartu. U okénka však můžete narazit na problém. "In-Gold? Na týden? Nevím jak se to dělá, musím se jít s někým poradit," uslyšíte u pokladny. Zatímco v zákulisí bude probíhat živá diskuze zdánlivě technického rázu, lidé ve frontě za vámi začnou být nervózní a postupem času až nepříčetní. V takovém případě je nejlehčí cestou podat prodavači pomocnou ruku a říct, já vím jak na to.
Tato zkušenost mne provázela v obou případech koupě týdenní aplikace In-Gold, kterou jsem chtěl, jako nový produkt ČD co nejdříve vyzkoušet. První případ se odehrál na nádraží v Mostě, druhý na hlavním nádraží v Praze. V obou případech jsem musel s prodejem asistovat. Za odměnu se mi dostalo vřelých díků a omluvy, že jsou na pokladně jen krátce.
Nejdříve trocha teorie. Plastová In-Karta obsahuje čip MIFARE DESFire. Je to vlastně procesor, zajišťuje komunikaci ve zvoleném protokolu a bezpečnostní šifrování přenášených dat. Má k dispozici 4 kB paměti, ve které jsou uložena potřebná data. Kromě jiného jde i o informace o zakoupených aplikacích, datu platnosti, atp. Karta má sama o sobě univerzální použití, do paměti lze ukládat data jakéhokoliv typu (například docházkový systém, elektronická peněženka, data platební karty). Energii na svůj provoz čip získává z elektromagnetického pole, indukovaného čtečkou. Čtečka pak přijímá data nebo odesílá příkazy a data čipu. Tak probíhá čtení a zápis dat na kartu. Typická provozní vzdálenost karty a čtečky se udává v rozmezí 0-10 cm. Data se přenášejí omezenou rychlostí (podle výrobce 106-424 kbit/s), proto je potřeba mít trpělivost a kartu u čtečky chvíli v klidu držet.
V paměti na In-kartě se nachází kopie údajů o vašich aplikacích, které mají ČD ve své databázi, a které vidí pokladní při operaci s vaší In-kartou. Průvodčí ve vlaku čte informace uložené na vaší kartě, tedy ne přímo z databáze ČD, proto je nutné mít data (resp. informace o aplikacích) na kartě aktuální.
Jak na to? Pokud se vám podaří získat důvěru na druhé straně okénka, vyzvěte prodavače, aby zvolil typ platby kartou či hotově. S touto operací není nutno pomáhat. Poté si nechte ukázat obrazovku. Naskytne se vám pohled na vcelku přehlednou aplikaci, s hlavním menu v horní liště. Jedna z nabídek se jmenuje "IN-KARTA". Nechte ji vybrat a pokračujte podnabídkou "Dokoupit aplikaci...". Ukáže se malý formulář, do kterého se vyplňují údaje o vaší In-kartě. Není třeba je zadávat ručně, jen přiložte svou In-kartu ke čtečce. Tím se automaticky načtou údaje z karty a proběhne vyhledání karty v databázi ČD. Poté se ukáže okno s vašimi údaji, fotografií, platností karty, koupenými a již expirovanými aplikacemi. Přibližně ve třech čtvrtinách výšky otevřeného okna směrem dolů zahlédnete rolovací nabídku "Dokoupit aplikaci". Zde zvolíte aplikaci kterou požadujete, tedy například týdenní In-Gold. Zvolíte datum platnosti, a potvrdíte. Na dotaz, zda opravdu chcete koupit tuto aplikaci, odpovězte "Ano". Následuje platba, a tím se údaje o koupené aplikaci zanesou do databáze ČD. Jenže to není vše. Informaci o tom, že aplikaci máte koupenou, musíte mít uloženou i na vaší kartě, aby si průvodčí ve vlaku mohl pomocí čtečky přečíst, že ji doopravdy máte.
Proto zbýva ještě In-kartu aktualizovat. V programu na obrazovce jste opět na začátku. Vidíte horní lištu nabídek. Zvolte "IN-KARTA" a podnabídku "Aktualizace In-karty". Zobrazí se výzva k přiložení In-karty ke čtecímu zařízení. Přiložte jí a nechte ji u čtečky tak dlouho, dokud se neobjeví zpráva, že karta byla aktualizována. V případě, že jí oddálíte příliš brzy, objeví se zpráva ve smyslu - operace přerušena. Pak musíte proces aktualizace opakovat.
Netřeba snad zdůrazňovat, že tyto operace můžete provést pouze u pokladny se čtečkou karet (seznam je na webových stránkách ČD). Pro všechny případy ještě dostanete potvrzení o koupi aplikace, které podle pokynů máte předkládat 5 následujících pracovních dnů při kontrole spolu s In-kartou. Tento doklad jsem však nepotřeboval ani jednou. Z principu funkce In-karty se nemusíte obávat, že přijdete o aplikace, které již na In-kartě máte, pouze tam přibude další.
Zdroj: Vlastní zážitky, In-karta
1) personál požadavkům
2) požadavky personálu
u ČD mám pocit, že neprobíhá žádný z těchto procesů.
Personál přežívá, improvizuje, snaží se nebudit pozornost, aby nebyl v další "vlně" vyhozen. Vedení nemá potřebný feedback, že jsou pro tento personál požadavky příliš vysoké a vymýšlí další a další změny. Odse*e to klasicky cestující, jak ten který se s babou hádá, že mu něco nechce prodat a rovněž ten který se na to musí dívat z fronty a pak jede buď za +20Kč nebo dalším vlakem... Příště už tím vlakem třeba nepojede..
Po Fortranu na VŠ mi PC připadalo jako rajská hudba a přijemné polechtáníčko. Dnes mnohdy vidím tzv, mladé kravaťáky, kteří s hlubokou znalostí "PC" chtějí vnucovat a optimalizovat procesy, aniž se obtěžují zjistit a ověřit, že "elektromechanický úkon" má svuj "vybavovací" čas delší, než nanosekundy. Ale zaboha si nevezmou předpisovou obuv, aby se šli kouknout do provozu - leda ve služební době na služební golf. Ono to chce od každého trochu. Školit lidi je jedna věc, ale školit je tak, aby (i) pochopili a (ii) ještě "to" byli schopni vysvětlit zmatenému cestujícímu je věc druhá. Zdá se, že školitel nedostal v tomto smyslu zadání a vo vo tom to je.
(Zkratkovitý příklad: Elektromagnetický přestavník přestaví na modelovém kolejišti výměnu "o něco rychleji", než elektromotorický v reálu. A na PC v "gordikonu" je to ještě snažší - a vlastnˇpak na hraní nepotřebuju ani to kolejiště, natož reálnou dráhu.)
Jinak někteří jedinci (včetně mě) se v zaměstnání zabývají tvorbou hodnot, proto nemohou nepřetržitě sedět na síti a odpovídat.
tak to se nedivím, že se pokladní občas tváří, jako že vidí UNIPOK prvně. Ono to asi někdy bude opravdu tak...
ČD sklízejí kritiku mnohdy oprávněně.
Když se u nejmenovaných aerolinek zaváděly přenosné pokladny na palubu, tak se kupovala licence i se "cvičnou" variantou a 3 hodiny jsme si s tím jak děti hrály na učebně...
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.