Vážení přátelé, uživatelé galerie, zajisté jste si někdy všimli, že některá fotka z jednoho místa se Vám líbí víc než jiná, ze stejného místa, ale s jiným vlakem, nebo v jinou roční dobu. Důvodů pro to může být několik a jedním z nich jsou barvy a dvě související věci – barevný kontrast a maskování. Tento díl fotoškoly bude určen spíše fotografům, kteří než vlaky fotí raději fleky, a kteří než na číslo fotí raději fotku na dojem. Také se tu nedozvíte univerzální rady, jak to jednoduše a vždy udělat lépe. Spíš než fotoškola to dnes bude fotozamyšlení.
Pod barevným kontrastem si lze představit jednoduchou věc – vezměte si žlutohnědý podzimní les a postavte před něj modrou nebo žlutou lokomotivu. Která bude na první pohled výraznější? Ta modrá, samozřejmě. Žlutá se bude před žlutými stromy maskovat. Ve spoustě případů si my fotografové prostě nemůžeme vybírat a fotíme to, co jede, tam, kde to jede. Ale někdy by přeci jen stálo minimálně za úvahu, zda to, co chci fotit, sedne dobře do té scény. A když už se mi povede ulovit něco provozně zajímavého, je celkem škoda, když to je na té fotce spíš maskované, než aby to tam sedlo.
Nechci teď rozebírat světonázor na barevné schéma najbrt, ale jedna věc se musí uznat. Modré vlaky sednou do žlutohnědé podzimní scény přímo lahůdkově, protože právě modrá a žlutá jsou kontrastní barvy, tedy ve smyslu kontrastní vůči sobě. Opoti tomu žluté a oranžové barvy AWT jsou do podzimní krajiny právě spíš maskovací. Kolikrát se mi poštěstí vyfotit si takový vlak? Ale když se na ty dvě fotky podívám, tak modrý pravidelný vlak mi tam barevně sedne lépe než ten, který tam nejede každý den. Obzvláště, když ten žlutooranžový maskovaný jel ještě o něco později a slunce už začlo dávat medovou předzápadovou.
Obdobným barevným problémem je vlastně libovolná barva, pokud barva vlaku nějak koresponduje s barvou okolní krajiny. Co s tím? No, pokud to možností dovolí, tak změna fleku, je-li nějaký lepší. Případně volba jinak barevného vlaku, pokud je ovšem tato možnost vůbec realizovatelná. Na trati, kde jezdí jen a pouze žluté regionovy se toho asi moc vymýšlet nedá, ale dá se alespoň pracovat se scénou. Žlutá regionova nejspíš sedne lépe na bílý sníh nebo k rozkvetlé třešni, než pod žluté břízy ve vrcholném podzimu.
Dalším podobným problém je utopený vlak. Představte si velký flek, tak na mašinu a dva vozy, a do něj muvku. Muvka sama o sobě je celkem vzácný úlovek, ale když je taková souhra okolností, že přijede do velice prostorné scény a zanikne tam, tak je to celkem škoda. Řešením může být například to, čemu já říkám překonat mentální blok, že tenhle flek chci fotit takhle, rychle překomponovat a vyfotit muvku v kompozici, která odpovídá její velikosti. Jestliže to ovšem okolnosti dovolí a ten flek nějak jinak fotit jde a nevypadá to přitom blbě.
V tomto díle fotoškoly jsou použity fotografie, které zároveň vyšly jako normální fotky do galerie. Svůj názor na ně můžete vyjádřit jak zde přímo pod článkem, tak pod fotkami samotnými. Na tomto místě bych rád poděkoval kolegům, kteří poskytli vhodný ilustrační materiál, jmenovitě Louisi Armstrongovi, Martinu Klecánovi a Pavlu Dvořákovi.


1 2 | Zpráv na stránku: |
Nikdy jsem tu nic nepublikoval - fotím vyloženě do šuplíku. A tak chápu obavy A.N., které hlásá. A to zvláště v aktuálních dobách, kdy prochází modernizacemi, úpravami, rušením spousta vozů a kdy i na tratích řádí potvoruskolejus (ty v oranžových vestách) a vytrhávají vše co jim přijde pod ruku. Kdo z Vás má třeba nafocen bílí námezník před vlečkou?
Přesto jsem si článek s nadšením přečetl a myslím si že říká jasnou věc nad čím se zamyslet. Má smysl čekat na páru v tmavém lese? A nebo je lepší popojít jinam, kde pojede po mostě a bude to pěkná fotka proti modrému nebi.
A co když mi to prostě nevyjde? Tak budu fotit stejně - v době digitálních pamětí je jedno jestli budu uchovávat o dvě fotky navíc, protože na nich je něco co už v životě třeba nemusím vidět, i když na blbém místě. Občas se totiž na lepší počasí čekat nevyplácí. Může se Vám stát, že tam kde kdysi jezdila regionova kolem mechanických návěstidel už nic nenaleznete.
Děkuji autorovi za článek
my si vůbec nerozumíme, já zde nic nepředkládám, jen obecně varuji před mýlkou, která u focení může vzniknout. Je to taková obecná rada, vlastně doplnění onoho článku.
A k šuplíkovce. Proč to tedy autor fotí, když ví, že to stojí za prd nebo nedej bože se za foto stydí? Něco jiného je, pokud snímek nezvládne kompozičně. Bohužel (a už se budu opakovat) je dost autorů, kteří foto do galarie nevloží z obavy, že to nebude mít náležité hodnocení. Nemnoho autorů a i zde ze žp pak následně publikuje jinde. Tím chci říct, že i jak zde na žp říkáte i podřadná šuplíkovka může někoho oslovit.
Bohužel některé vyřčené a nepsané teorie dost lidí zbytečně odrazují.
Nakonec kolik bývá na podzim pěkných slunečných dní, bez oparu a s barevným listím? Když se povedou 2-3, tak je to úspěch.
Fotograf, který potřebuje za každou cenu zdokumentovat nějaký stroj "na číslo" přeci vůbec nemusí zohledňovat, jak to nakonec bude působit na fotce.
A už se opakuju, ale tenhle článek se věnuje něčemu úplně jinému. Úplně...
Tohle téma není o tom, že jedna fotka je správnější než druhá, ale že jeden vlak tam může vypadat lépe. Také proto je hned v úvodu zdůrazněno, že to nejspíš nebude počtení pro dokumentaristy "na číslo".
Je to jen zamyšlení nad tím, že například "vzácnější" vlak může na výsledné fotce vypadat hůř, než obyčejné pravidlo.
1 2 | Zpráv na stránku: |
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
