..: Jdeme do finále! Aneb kde bude v Brně hlavní nádraží. :..

380 + 380, Brno hlavní nádraží, foto: Šepli Komentář — Úterý 27. února 2018 se nezadržitelně blíží a zastupitelé města Brna už posilují paže k hlasování o tom, jakou polohu hlavního nádraží doporučí ministerstvu dopravy. Krajští zastupitelé už mají tuto proceduru za sebou. A 53 z 55 jich hlasovalo pro odsun hlavního nádraží do Komárova, tedy podle politicky korektní terminologie: hlasovali pro variantu „A řeka“.

Tím vzniknul pro městské radní precedens, na který se mohou odvolávat s tvrzením, že rozhodnutí kraje bude pro město v podstatě závazné. Takže se dá tušit, že zájmová skupina „odsunovačů“ nádraží je již blízko vítězného konce svého dvě desítky let trvajícího boje provázeného tu mravenčí prací, tu brutální propagandou. A změnit se na tom dá cokoli už opravdu jen stěží.

Menší záhadou je, jak se krajští zastupitelé vlastně dověděli, že Jihomoravané, tedy jejich voliči a nejčastější uživatelé toho brněnského hl. n. v centru (kterých tudy denně za prací, do škol, na úřady atd. projde až 70 000), trvají na odsunu nádraží do Komárova, když se jich na to nikdy nikdo nezeptal.

Brněnští zastupitelé byli donuceni aspoň k tomu, že uspořádali dvě referenda, která byla sice (pro malý zájem Brňanů – inu, Brňáci asi jezdí víc auty, než vlakem…) neplatná, ale vždy asi 80 až 85 % účastníků se v obou případech vyjádřilo pro zachování hl. n. v centru. Takže pokud brněnští radní ten odsun odhlasují, budou to těm až 85 % aktivní brněnské cestující veřejnosti vysvětlovat opravdu dost těžko.

Poněkud jednodušší vysvětlení se však dá najít v katastru nemovitostí. Pokud se podíváme na pozemky (vyznačené barevně v prvním obrázku obrazové přílohy) a zjistíme si, kdo jsou vlastníci pozemků pod stávajícím hlavním nádražím, v jeho bezprostřední blízkosti, kdo jsou vlastníci pozemků nejen v budoucím jižním centru, ale např. která (městská) firma je vlastníkem pozemků kolem odsunutého nádraží, jakým procesem sloučení k nim přišla a kteří brněnští radní jsou členy představenstva této firmy, tak alespoň já (ale možná jsem jen příliš zaujatý…) se nemohu zbavit vtíravého dojmu, že všechny ty řeči o dopravě 21. století, nejlepší možnosti napojení na VRT a trasy TENT, nejvýhodnější dopravní spojení a nejvýhodnější využití městského prostoru jsou jen propagandistická hesla na uchlácholení nezasvěcené veřejnosti a místo nejlepší dopravní obslužnosti tu jde třeba o něco úplně jiného. Tedy o maximální zhodnocení extrémně lukrativních pozemků jednak vzniklých zrušením stávajícího hl. n., jednak přiléhajících k budoucímu (odsunutému) dopravnímu „centru“ města. Ale třeba se zcela a zásadně mýlím. Inu, nejsem odborník (ba dokonce ani Brňák!).

Vlastníci pozemků pod hl n v centru a v okolí odsun hl n, foto: archiv IR Nádraží v centru Porovnání stávajícího prosotur nástupišť a prostoru po rekonstrukci, foto: archiv IR Nádraží v centru Varianta s bus terminálem v úrovni pod kolejištěm, foto: archiv IR Soutezní varianta nádraží v centru 000351-2, foto: archiv IR

Jen mi nejde do hlavy, proč je proti té variantě odsunu většina dopravních odborníků a proč většina z nich nejen doporučuje variantu v centru (tedy korektně variantu „B Petrov“), ale dokonce k tomu vypracovali nejeden posudek, studii, ba dokonce i veřejnou výzvu…

Ale k věci:
Pokud bychom chtěli učinit ještě poslední pokus o ovlivnění rozhodovacího procesu na brněnské radnici, lze například využít tohoto „apelu“ na webu brněnského hnutí Nesehnutí:

Odešlete apel a vyzvěte k zaslání apelu i ostatní.

Nebo Přijďte na zastupitelstvo města Brna v úterý 27. února ve 14 hodin sdělit svůj názor. Zastupitelský sál najdete na nové radnici – Dominikánské náměstí 196/1.

Pokud naopak zastáváte názor, že nejlepší variantou pro Brno je varianta „řeka“, nemusíte dělat vlastně vůbec nic. Ony to ekonomické zájmové skupiny vyřeší za vás; nejspíš kladně…

Na závěr bych ale ještě rád ke známým argumentům pro odsun i proti zdůraznil dva méně často zmiňované pohledy:

1) Pokud zvítězí varianta „A řeka“, budou oba dnešní železniční koridory vedoucí Brnem (severní osobní a jižní nákladní) sloučeny do jednoho (v trase dnešního nákladního koridoru). Na tom je na výjezdu z nádraží Brno – dolní traťová rychlost (tuším) 70 km/h a od „trianglu“ v Černovicích po nádraží Brno – Židenice je 60 km/h. Tento koridor se jednak bude muset rozšířit ze 2 na 4 koleje a bude-li třeba zvýšit traťovou rychlost alespoň na „ubohých“ 80 km/h (tedy zvětšení poloměru oblouků), padnou tomu v Židenicích za oběť řady rodinných a bytových domů kolem trati, což – kupodivu – doposud obyvatelům Židenic nikdo jaksi ani nenaznačil.

Naopak v tom osobním koridoru lze traťovou rychlost až po severní zhlaví hl.n. zvýšit z dnešních 85 na 100 až 110 km/h pro klasické soupravy v původním trasování a koridor rozšířit na 4 koleje, aniž by bylo nutné cokoli bourat!.

2) Sloučením obou železničních koridorů do jediného Brno přijde o jedinečnou situaci, kdy v případě velkých oprav, havárií či z jiných důvodů je možné takové místo prostě objet druhým koridorem. Využívá se toho poměrně často; v posledních letech např. při rekonstrukci severního zhlaví stávajícího hl. n. Naopak po sloučení tratí do toho „sdruženého“ koridoru vznikne nebezpečná situace, kdy poškození jediného mostu na té nové trase, či „vhodné“ vykolejení soupravy třeba v onom černovickém „trianglu“ zcela zablokuje železniční dopravu přes Brno. V důsledku toho, že všechny tratě z Brna vybíhají hvězdicovitě, tedy že kolem Brna není žádný železniční okruh (jako třeba kolem Berlína), tak se v podstatě zastaví veškerá železniční doprava téměř na celé jižní Moravě, a to s dramatickými důsledky pro celou železniční síť. Objízdné trasy jsou totiž extrémně dlouhé (Česká Třebová, Olomouc, Přerov, Břeclav), nebo s velmi malou kapacitou (Jihlava, Znojmo, Břeclav, tj. jednokolejná, neelektrifikovaná trať). Udivuje mě tedy, že se k tomuto tématu ještě nikdy nevyjádřili vojáci, protože z pohledu vojensko-strategického je ten „sdružený“ koridor přes Brno řešením ohrožujícím bezpečnost státu v době jakékoli krize. Takže si lze i představit, že ti zastupitelé, kteří pro tuto variantu budou hlasovat, by v budoucnu třeba mohli být i obviněni z úmyslného ohrožení bezpečnosti státu…

Takže uvidíme po 27. únoru 2018, zda se Brno stane světovým unikátem, kde se hlavní nádraží „odklidí“ z centra města, nebo zda půjde moderní cestou, tak typickou pro okolní i největší světové metropole. Nemusíme chodit daleko; stačí se podívat do Prahy a na její Nové spojení, do Bratislavy, Vídně, Berlína, Varšavy… Ale taky třeba do New Yorku atd., atd., atd…

556.0506, Brno hlavní nádraží, foto: BBvK 681.005-5, Brno, foto: Miloš 350.019-6, Brno hlavní nádraží - Brno-Horní Heršpice, foto: Puly 742.452-6 + 263.002-8, Brno hlavní nádraží, foto: Miloš 1216.235-2, Brno hlavní nádraží (Šalingrad), foto: Martin Grill glajsy se špilasem; Brno hlavní nádraží, foto: zirecek 1216.210-5, Brno hlavní nádraží, foto: Tomáš Krajcar 

Komentář nemusí vyjadřovat stanovisko redakce.


IR Poslat mail autorovi | 26.2.2018 (7:10)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu ČR Jihomoravský


  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Zlámalík  mail  
26.03.2018 (22:32)  
Tento příspěvek, myslím, vystihl podstatu a bude nejvíce pravdivý:
https://blisty.cz/art/90363-co-bude-s-nadrazim-v-brne-mozna-taky-nic.html
Jakkoliv toto periodikum nepreferuji, zde se asi trefili. Nakonec Hlavenka je Brňák a ví, co se tady dělo a děje.
IR  Poslat autorovi email
29.03.2018 (21:53)  


Díky za ten odkaz. Obsah článku mi tak nějak potvrzuje můj již před delší dobou jaksi intuitivně (či z drobných náznaků dění kolem ŽUB) získaný názor. Ty ekonomické úvahy autora však hovoří za vše... A SŽDC to nejspíš ví, a tak pomaličku polehoučku začala opravovat to stávající nádraží. Nejdřív kompletní výměna severního zhlaví, pak jeden perón a 2 koleje, potom další perón... A než zastupitelé a zájmové lobby dojdou byť jen ke schvalovacím řízením, natož potom k nějaké formě projektování, tak staré nádraží bude dávno opravené. Za "pár melounů". A jedeme dál močálem černým podle skal...
registrovaný uživatel SYN 
21.03.2018 (13:02)  
Klika: Pokud vás zajímá můj názor především na variantu E tak musím s lítostí konstatovat že o ní něco bližšího vím teprve od včerejška, navíc zdroj obsahoval převážně textový popis, obrázek jen velice hrubý orientační. Nebylo to špatné, ale bohužel to pro mne spadá vše do kategorie "milion dalších variant", nepovažuji za moc šťastné tomu stále říkat Petrov/A Petrov/E atd.
Pak se do statistik snadno šmahem (v různých průzkumech) hlasuje "pro Petrov" a přitom ani nevíme (případně ani sám dotazovaný neví) pro kterou konkrétně variantu (nepovažuji za fér shrnovat všechny pod jedno, přece nebudeme stavět všechny ale jen jednu z nich? a pokud souhrnné označení ano tak pak by tam měla být ještě varianta "Nádraží (jakékoliv)"
Bohužel, toto pokazili odmítači čehokoliv, jelikož jedna z jejich oblíbených zdržovacích taktik je "navrhujte milion nových variant, jakmile se s jednou zadavatel vypořádá (jako s méně vhodnou) vymyslete další variantu" tak toto je samozřejmě nefér od lidí kteří ve skutečnosti kašlou na varianty a jde jim jen o to aby se zdržovalo do nekonečna, ale rozhodli se neříct to na rovinu. Někdo tomu říká taktika, někdo tomu říká křivárna... ne že by se křivárny používaly jen na jedné straně, bohužel.
Takže nová varianta pro mně automaticky získává podezření jestli je skutečně vážně míněná. Pokud ano, chtělo by to co nejvíc usnadnit získání detailů o ní (protože v detailech se skrývá ďábel jak známo). Možná třeba uvést sem link který přímo k ní (bez oklik a googlení) vede?
20.03.2018 (19:15)  
SYN: Myslím, že jste docela dobře formuloval to, co si brněnská mlčící většina myslí. A na to, kolik lidí využije pro cestu do/z Brna vlak, má podle mě zdaleka největší vliv nabíka spojů a tarifní politka, to jestli bude nádraží „u řeky“ nebo „pod Petrovem“ vidím jako okrajové. (Krystalickou ukázku tarifní impotence jsme tu měli v posledních letech v podání modrých s červenými v relaci Brno-Vídeň, po vstupu žlutého do hry se situace zlepšuje.)
Na závěr jeden aspekt, který se v diskuzích o poloze nádraží nezmiňuje: Nové nádraží by mělo vylepšit vazbu na regionální autobusy, navíc stále více lidí se nechá dovézt na/z nádraží autem. No a autobusy a auta je zas lépe si držet od centra dále. Přesto mi věřte, že je mi v postatě jedno, která variata se bude realizovat, hlavně ať už se začne.
registrovaný uživatel Klika 
20.03.2018 (19:12)  
SYN: Máte věcné komentáře, zajímala by mě Vaše odpověď hlavně na můj dlouhý příspěvek ze dne 26.2.
registrovaný uživatel SYN 
20.03.2018 (11:25)  
Občas si kladu otázku, jak to dělali naši předkové, když třeba trať, na kterou koukám denně z okna (a jež bude letos slavit 90. výročí) navrhli, vytrasovali, schválili, vyprojektovali a postavili za 2 roky. Včetně výkupů pozemků a výběrek na stavební práce(!!!). A jako bonus k jejímu otevření ještě vydali krásnou knížku a natočili dokumentární film...

No rozhodně to nedělali tak že napřed vypsali veřejné slyšení aby se k tomu každý mohl vyjádřit, a pak se několik let tahali po soudech když se každý odvolával... To je bohužel daň za demokracii, tím nechci říct že je to špatné ale holt rychle dneska nejde nic.
registrovaný uživatel SYN 
20.03.2018 (11:17)  
Vážený autore, svými silně přetaženými argumenty o ohrožení obranyschopnosti země a možné žalovatelnosti u mně značně shazujete i ostatní své (možná reálnější) argumenty. Je to pro mně na stejné úrovni jako bych já prohlásil že lidé co za jakoukoliv cenu hodlají blokovat jiné řešení než to o kterém si myslí že je nejlepší (každý z nás si samozřejmě myslí že jeho řešení/názory jsou nejsprávnější, semtam si možná dokážeme i přiznat že by tomu případně tak být nemuselo nicméně preference vlastního názoru je přirozená) způsobují značné hospodářské škody soustavným oddalováním řešení chronicky špatné situace, a tudíž by měli být žalováni za poškozování ekonomických zájmů státu (koneckonců ceny ve stavebnictví jdou soustavně nahoru, před řádově 20ti lety to mohlo být za půlku).

Jinak už celkem dlouho tvrdím že obě řešení mají své výhody a nevýhody, každé zhodnocení toho kde výhody převažují je dáno výběrem kritérií (a tedy apriori alespoň částečně zaujaté) a že největším průšvihem není výběr případné méně optimální varianty, anobrž dlouhodobé soustavné odsouvání výběru (které s přestávkami trvá již téměř sto let).

Jinak případnou neprůjezdnost tratí by částečně měl řešit severojižní diametr (neboli trať pod centrem města směr Kr.pole, s výbornými možnostmi přestupu), nicméně a) nedá se o něm uvažovat dokud nebude jasná varianta nádraží b) peníze...

V této souvislosti mě vždy berou čerti když vidím jak se ve variantě Petrov bez problémů operuje s tunely délky mnoha kilometrů ve směru Jundrov - Žebětín, uvidíme jak dlouho se budou hledat peníze na SJKD (o jehož užitečnosti prakticky nejsou pochybnosti)...

Brno? Co to je, to Brno?

Ale no tak, to je přeci tady ta obydlená zatáčka před Vídní...
registrovaný uživatel Antony 
08.03.2018 (12:08)  
Presun z centra = konec cestovani vlakem do Brna pro mnohe a je to skoda .-(
05.03.2018 (18:52)  
IR: No a vy jste se na to ptal nějakého soudobého vojenského plánovače? Domnívám se, že strategickou úlohu železnice v jedenadvacátém století poněkud přeceňujete, myslíte, že by rozbitý most nešel opravit bez ucelenky Rajek s cementem? Upřímně já jsem docela rád, že už je pryč doba, kdy o vhodnosti trolejbusů pro hlavní město rozhodovala mimo jiné jejich nižší mobilita v případě válečhého konfliktu. A věřte mi, v dnešní době se dá zaškodit v mnohem větším rozsahu a ani nemusíte vyhazovat most do povětří.
IR  Poslat autorovi email
05.03.2018 (23:22)  


To máte zcela pravdu, že "zaškodit" se dá jinak a nově a efektivněji. Ale tím ještě ty "staré" hrozby nezmizí. Naopak: Ke "klasickým" hrozbám přibývají nové a připraveni bychom měli být i na ně i na ty "staré", nebo aspoň nepřidávat příležitosti k tomu, "zaškodit" hybridně - ponovu i postaru současně... Ale to už jsme trochu mimo hlavní téma: Přesunout hl.n. v Brně, nebo ne...?
05.03.2018 (17:26)  
IR: A proč je to nesmysl? Navíc ukrutný... No tak hlavně by se asi dost těžko prokazoval úmysl ohrozit bezpečnost státu. A ruku na srdce, kdy naposledy byly na tří a vícekolejné trati v ČR nesjízdné všechny koleje, a teď myslím na širé trati, ne na zhlaví? Napadá mě ledovka v prosinci 2014, ale ta postihla všechny elektrifikované tratě bez výjimky. Možná povodně 1997. A opravdu všechno stálo několik dní během stávky v roce 1994, ale tady by dva nezávislé průtahy nepomohly.
IR  Poslat autorovi email
05.03.2018 (18:09)  


Zdravím! Celkem chápu, že nemůžete pročítat celou diskusi pozpátku, ale pro nick "Railpic" jsem 27.2. v 18:35 odpovídal,že... (viz níže). Prostě je třeba se na to podívat trošku i z hlediska vojenského. A když víme, že dnešní asymetrické či hybridní konflikty s sebou nesou především teroristické či záškodnické akce, či že stačí jedna řízená bomba a když poškodíte na tom budoucím "sdruženém" průtahu Brnem jediný most, třeba přes Dornych, tak budete mít problém s železniční dopravou na velké části jižní Moravy a dopady to bude mít na velkou část železniční sítě. A už tudy neprojedou případné vojenské transporty, ucelenky s obilím (zásobování obyvatelstva), s cementem či jinými stavebninami (opravy poškozené infrastruktury) atd. atd. A ať mi nikdo neříká, že jsme v NATO a že nic takového nehrozí. Za dobu životnosti toho "koridoru" a odsunutého nádraží to může hrozit mnohokrát. Spočítejte si, kolik válek, převratů, nepokojů... proběhlo či se událo v brněnském regionu, v kolika vojenských koalicích jsme byli od příjezdu prvního parního vlaku do Brna v r. 1839. A riziková místa už na souběhu tratí 250 a 260 od Obřan po Židenice jsou nejméně 3. Tak proč k nim přidávat další a další a ještě se zbavovat alespoň dílčí objízdné trasy, to mi hlava nebere... Inu, odpovědný politik (a vojenský plánovač) musí uvažovat i takto a takovéto úvahy do velkých dopravních projektů zapracovávat...
editor nebo admin ŽP Vlad  mail  
03.03.2018 (13:13)  
IR: Nebuď smutný, že bude nové nádraží u řeky (u Komárova). Podívej se na prvních několik minut tohoto videa: https://www.youtube.com/watch?v=SVuE8eGIMIg
Brněnské nové nádraží bude stavěno později, takže určitě ještě lepší, než to ve filmu. A budou na něm zastavovat vysokorychlostní vlaky do Bratislavy a Budapešti, do Vídně a Grazu, do Ostravy a Varšavy, do Prahy, Berlína a Hamburku...
:-)
(Má to ale jeden háček, nám oběma už je přes 55, my dva to nedožijeme.)
IR  Poslat autorovi email
03.03.2018 (21:17)  


No právě proto beru ten článek jako námět. Právě pro ty mladé, kteří tu budoucnost ještě zažijí. Ta budoucnost je totiž už teď v jejich rukách. A jaký si ten stát upraví, takový bude. Tedy i v takových "detailech", kde bude třeba brněnské hl.n. Protože až tam jednou bude, tak tam bude na hódně dlouho. No a k tomu, aby si ten stát upravili rozumně, tak je potřeba kritické myšlení, hledání v pramenech, diskuse, vzdělání. Nejen nahodilé plácání toho, co jsem si ve dvou větách přečetl jako "headline" někde v nějakém "Plesku" nebo co píše nějaký profesionální "aktivista" na "fejsbúku". Ale hledání pramenů, excerpce informací, jejich analýza, diskuse, syntéza závěrů...
Ale jinak... to rozhodnutí brněnského zastupitelstva ještě vlastně nic podstatného neznamená. Brno teď dá jakési "doporučení" ministerstvu dopravy a rozhodovat se bude na ministerstvu a v SŽDC. A o části peněz taky v grantové agentuře EU. No a než to přes všechny ty následné projektové a schvalovací etapy, všemožná odvolání a dovolání, ale taky přes budoucí změny po všelikých volbách do zastupitelstev měst, krajů, státu (a tedy možná i dalších změn tohoto projektu) dospěje k realizaci, tak my dva už fakt budeme ke kytkám čichat vodspodu... ;-)
Občas si kladu otázku, jak to dělali naši předkové, když třeba trať, na kterou koukám denně z okna (a jež bude letos slavit 90. výročí) navrhli, vytrasovali, schválili, vyprojektovali a postavili za 2 roky. Včetně výkupů pozemků a výběrek na stavební práce(!!!). A jako bonus k jejímu otevření ještě vydali krásnou knížku a natočili dokumentární film...
  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Bejelentkezés
 
 
  
 
   Regisztráció

© 2001 - 2018 ŽelPage - Felelősök


Info
informacni okenko