Napadlo mě, že pokud jsou ta mostní pole železobetonová, tak jsou pravděpodobně dutá...

Pikehead: Zkusím to vysvětlit trošku zjednodušeně.
Co na ten mostní pilíř působí? Přenáší vlastně do podloží vlastní tíhu mostu a nahodilé zatížení projíždějícím vlakem.
Při malých průtocích je zatížení "od vody" relativně malé.
Při větších průtocích je to ale něco jiného. Jak ta proudící voda působí na mostní pilíř? "Tlačí" na něj - takže pilíř má snahu se kolem základové spáry na straně "odtoku" pootočit. Aby se pilíř nemohl "pootočit", musí být dobře založen. A pokud je tady nějaká, byť malá, pochybnost, že by tomu tak nemuselo být, tak je nelepší tu část pilíře, na kterou voda "tlačí", buď lépe v základech ukotvit (nereálné) a nebo jí pomoci dodatečným přitížením (třeba lokomotivou).

Vzpomeňte si, jaké to bylo když jste si hrál u moře. Do písku jste zapíchl klacík, stéblo - a díval se, jak ho voda při "přílivu" ohýbá na jednu stranu, při "odlivu" na druhou stranu. A když jste jen stál na písku (čelem k moři) v místech, kam "dotékaly" vlny, tak jste se pomalu a jistě začal bořit na patách, protože voda měla snahu vám ten písek zpoza pat odnášet...

A v řece je to obdobné.

Tohle řešení je výbornej nápad. A ten kdo se pod to podepsal, ten musel mít sakra "koule". Jednoznačně palec nahoru.

Takže zatížením 117 tun se výrazně zvýší statika mostního pilíře namáhaného z boku? :)

Mě překvapuje, že - zvlášť v Německu - na to ten pilíř není spočítaný a postavený už od začátku, ale zlepšovák jim samosebou nechci upírat...

:-) Efekt? Zkuste: mechanika tuhých těles, pružnost a pevnost, a zejména statika ...

Je vidět, že sovětská technika má své místo i ve 21. století... :-D jinak efekt toho zatížení moc nechápu.