Brusel / Amsterdam — Provoz vysokorychlostních vlaků Fyra V250, které byly nasazovány na spoje mezi Amsterdamem a Bruslem, resp. Amsterdamem a Bredou, neměl dlouhého trvání. Podle smlouvy z roku 2004 měly být jednotky dodány v roce 2007, první cestující se s nimi ale svezli až v závěru roku 2012. Nizozemci své soupravy vyřadili z provozu již 17. ledna 2013. Následovala je i SNCB, která 24. ledna dala výrobci 3 měsíce na sjednání nápravy. Nizozemská vláda odsouhlasila rozhodnutí státem vlastněného dopravce NS odstoupit od smlouvy se společností AnasldoBreda na dodávku 16 vlakových souprav V250. Nizozemsko následoval belgický státem vlastněný dopravce SNCB, který odstoupení od smlouvy na dodávku tří souprav V250 ohlásil počátkem června.

SNCB požádalo o prověrku dodaných italských souprav mezinárodní konzultantskou firmu Mott MacDonald, která přišla s překvapivými závěry. Odhalili základní chyby a nedostatky ve spolehlivosti a bezpečnosti jak v návrhu, tak při výrobě, spolu s „nestandardním řízením výroby“. Katalog závad byl, překvapivě, velmi rozsáhlý. Od problémů s dveřmi, přes úniky vody, vytrhávání střešních prvků, poškození spodní části vlaku od sněhu a ledu, problému s bateriemi, které mohly vést až k požáru jednotky. Problematická byla pokládka kabelů a jejich upevnění v podlahách souprav. Již po tak krátké době provozu našli experti korozní poškození jak karosérií, tak i podvozků. Konstrukce čel vozidel (od spřáhel níže) nebyla robustní a je chybná v mnoha aspektech svého návrhu do té míry, že řešení není vhodné pro dlouhodobý provoz. Konzultanti dále poukázali na rozpor mezi dokumentací, která tvrdila, že dodávané vlaky jsou v dobré kvalitě, a skutečností a zpochybnili tak výstupní kontroly výrobce. Dodatečné úpravy by si u tří belgických souprav vyžádaly minimálně 17 měsíců práce. Toto expertní posouzení vedlo SNCB k jednoznačnému závěru – odstoupení od smlouvy.

Dále se vše bude točit kolem financí. Nizozemská strana uzavřela smlouvu v roce 2004 na částku 336 milionů eur a bude se snažit získat zpět více než 180 milionů eur, které již byly uhrazeny. Belgičané požadují vrácení 37 milionů eur, které již zaplatili, a jsou připraveni se o tuto částku i soudit.

Obě společnosti se snaží minimalizovat dopady na cestující. NS plánuje posílit spoje mezi Haagem a Bruselem až na deset vlaků v každém směru denně a jedná s SNCB o možném zvýšení až na 16 párů denně, jakmile to bude možné. Posílení spojů mezi Haagem a Amsterdamem brání nutnost změny jízdních řádů – je nutno uvolnit dopravní cestu – a tyto změny se pak s největší pravděpodobností dotknou spojů na lince Amsterdam – Zwolle. Jedná se rovněž o možném navýšení počtu spojů Thalys, kterých by místo devíti mohlo mezi Amsterdamem a Bruselem jezdit denně až 11 párů. Výhledově by pak mezi Amsterdamem a Bruselem mělo jezdit denně až 22 párů vysokorychlostních vlaků, které by dále pokračovaly buď o Paříže (Thalys) nebo Londýna (Eurostar). Dalšího dopravce hledá i město Haag.

Zdroje: Digiplanet, News 24, Pipsrailway, Railway Gazette [1], [2], Wikimedia Commons [1], [2], [3]