..: Nový dopravní terminál v Havířově :..

460, Šenov - Havířov, foto: Lukess Praha/Havířov — Předchozí článek z pera (nebo spíše klávesnice) historika výtvarného umění vám představil historii havířovského nádraží, připomněl dobu, kdy vznikal projekt nádražní budovy, osvěžil v paměti, co to je bruselský styl. Zazněl v něm zásadní nesouhlas s demolicí nádražní budovy, kterou chystají České dráhy a byla vám nabídnuta možnost připojit svůj podpis k petici za záchranu stávajícího havířovského nádraží. Protože ŽelPage se snaží o vyrovnaný a vyvážený pohled, pojďte se podívat, co by, v případě, že bude stávající nádražní budova zbourána, mělo stávající objekt nahradit. Záměr „udělat něco“ s havířovským nádražím není nový – České dráhy se na havířovskou radnici obrátily už asi před deseti lety s vizí vybudovat u nádraží komplexní dopravní terminál. To by odstranilo stávající problém, kdy do Havířova přijedete vlakem a potřebujete pokračovat do blízkého okolí autobusem. Ale autobusové nádraží je v Havířově na opačném konci města a zdaleka ne všechny spoje zajíždějí k nádraží ČD. Bez místní dopravy se zpravidla neobejdete. A naopak – ti, kdo přijedou z blízkého okolí do Havířova autobusem, tak pak už raději dají přednost tomu jet dál opět autobusem, než se kodrcat na vlak přes celé město. Konečně se začíná něco dít.

České dráhy, jako vlastník výpravní budovy, zadaly brněnskému Ateliéru Velehradský vypracování prověřovací studie. Základních problémů se při definici zadání architektům sešlo hned několik: budova je v provozu téměř padesát let bez zásadních stavebních úprav, rekonstrukce je nutná. Oproti šedesátým, sedmdesátým letům minulého století došlo k výraznému poklesu cestujících, které je nutno odbavit, kterým se poskytuje zázemí. Výrazně se od té doby změnily technické požadavky na stavby – bezbariérový přístup pro cestující do všech veřejně přístupných prostor by měl být dnes naprostou samozřejmostí, minimalizace nákladů na provoz objektu (vytápění, osvětlení, snadná údržba…) je silným tlakem firemních ekonomů na stavaře. Přidejme k tomu chybějící jednoduché propojení na místní část Šumbark, nedostatek parkovacích ploch…

Architekti v rámci prověřovací studie rozpracovali tři varianty. Prověřili možnost komplexní rekonstrukce stávajícího nádraží, při zachování bruselského stylu budovy. Zvážili možnost ponechat „vnější obálku“ a řešit zcela nově interiér – udělat vlastně novou vestavbu, která by splňovala požadavky provozovatele na současný provoz. A zkusili i stavbu na zelené louce – stávající odbavovací budovu zbourat a navrhli ji nově. Se všemi variantami se dělal i odhad ekonomické náročnosti. Jako nejvhodnější byla vyhodnocena demolice nádražní budovy (halové části) a výstavba nové. Návrh ČD jednomyslně odsouhlasilo po několika jednáních jak vedení města, tak i samotné zastupitelstvo.

Prověřovací studie - vizualizace, foto: České dráhy Prověřovací studie - vizualizace, foto: České dráhy Prověřovací studie - vizualizace, foto: České dráhy Prověřovací studie - vizualizace, foto: České dráhy Prověřovací studie - vizualizace, foto: České dráhy

Aleš Bartheldi z Generálního ředitelství Českých drah studii při jejím představení uvedl slovy: „Je to terminál, který byl vybudován po vzoru Švýcarska nebo Rakouska. To znamená, že by měl tvořit integrální funkční celek, který bude spojovat jak železniční dopravu, tak autobusovou dopravu. Bude tam zázemí pro cyklisty, bude vybudováno parkoviště a bude uzpůsobeno dalším službám, které jsou spojené s přestupním terminálem." Součástí projektu je kompletní rekonstrukce nádražní budovy, vybudování přednádraží - terminálu BUS, stanoviště taxi, parkoviště typu P+R a také vybudování lávky do městské části Šumbark. Cílem projektu je bezproblémový přestup mezi jednotlivými druhy dopravy, bezbariérový přístup, instalace moderního informačního systému a velice důležitý je parametr provozní efektivity, aby kapacita přestupního terminálu odpovídala skutečným současným i budoucím potřebám. "Vytvoří se zde komerční prostory, dispozičně se změní i vstupní hala a prostory pro veřejnost tak, aby byly maximálně využity," upřesnila mluvčí drah Kateřina Šubová.

Město Havířov vypsalo výběrové řízení na zpracovatele projektové dokumentace pro společný projekt přestupního terminálu. Vítězem je ostravský architekt Daniel Labuzík (KOHL Architekti). Tým pod jeho vedením bude vycházet z prověřovací studie, nicméně samotná finální podoba se s největší pravděpodobností bude lišit. Základní parametry jsou však jasně vymezené a dané prověřovací studií. Před nedávnem se hovořilo o tom, že spojovací lávka mezi nádražím a Šumbarkem nebude zalomena do tvaru písmene L, ale spojnice by měla být co nejkratší. Nebyla ani vyloučena ani možnost podchodu. Podle posledních zpráv se dokonce upustilo od lávky, neboť SŽDC plánuje rekonstrukci kolejiště a vadily by jim nosné pilíře lávky. Ubude zastřešených nástupišť pro autobusy a určitě při pracovních debatách architektů s investorem a zástupci provozovatele se bude přicházet na další drobnosti, které budou přínosem pro budoucí stavbu.

V současné chvíli se vypracovává projektová dokumentace, žádat o evropské dotace se bude ve druhém pololetí letošního roku. Začátek samotné realizace se v tuto chvíli předpokládá předběžně v březnu 2013. Vše ale bude záviset na rychlosti schválení dotace, která je pro realizaci klíčová. Jedná se o investici ve výši cca 160 mil. korun (na celý přestupní terminál). Čerpat dotace z regionálního operačního programu budou ČD na výpravní budovu samostatně (žádat budou o 70 %), město pak na přednádražní prostory ve výši 85 %, protože každý z investorů bude stavebně řešit svou část.

Nádraží Havířov - hodiny, foto: IMPULS-B V roce 2004 byla ostravskou společností IMPULS-B provedena instalace pohonu architektonicky řešených hodin na vlakovém nádraží Havířov. Na přání zadavatele byly předělány ručičky do reflexní modré barvy. Pohon hodin je proveden autonomním strojkem řízeném elektronikou s příjmem radiového signálu DCF. Tyto hodiny už odměřují čas, který havířovskému nádraží zbývá do jeho generální přestavby.

Bourat jakoukoliv stavbu je vždy problematické. Rozumný investor vždy nejprve hledá možnosti, jak se bourání vyhnout. Na kterém nádraží v Česku najdete - mimo Havířova - plastický strop vymykající se společenským konvencím? Není jich mnoho. Je známo mnoho případů, kdy se nevyužité budovy nezbouraly a našly nové využití – z pařížského nádraží Orsay je muzeum umění a mnozí návštěvníci Museé d´Orsay to ani netuší. Přestavba londýnských nevyužívaných přístavů na administrativní centrum včetně bydlení s kompletním zázemím – Docklands – již patří do učebnic architektů. Vídeňské plynojemy přestavěné na koncertní sál a bydlení podle návrhů Jeana Nouvela a spousta dalších staveb by mohla být dávána za příklad. Pokud zůstaneme na Moravě, tak nové využití areálu bývalé společnosti Baťa ve Zlíně nebo chystaná výstavba v centru Ostravy, kde by měla být zachována a upravena část areálu Vítkovic, jsou dalšími příklady, kdy nevyužívané stavby změnily způsob využití. Na druhou stranu pokud se řekne: „zbouráme nádraží“, tak se mnohým vybaví zbourání pražského těšnovského nádraží.

Je nutno si ale uvědomit, že všechno se vyvíjí – i naše požadavky na stavby. (Jen se podívejte, jak bydlela vaše (pra)babička na venkově počátkem minulého století – malý domek, bez tekoucí vody, suchý záchod… A srovnejte to s dnešními domy v příměstských lokalitách. Nebo se podívejte na standard bytů ze 60. a 70. let minulého století a srovnejte to s novou výstavbou.) Mění se požadavky na přístupnost, změnily se normy pro rozvody elektro, osvětlení se řeší jinak, slaboproudé rozvody byly v 60. letech téměř v plenkách, a zejména se změnily tepelně-technické požadavky na stavby. V květnu 2010 schválila Evropská rada na půdě Evropského parlamentu směrnici 31/2010/EU (EPBD II). Revidovaná směrnice vytyčuje cíle Evropského společenství v oblasti energetiky do roku 2020 rozpracováním a úpravou kroků vedoucích ke snížení energetické spotřeby energie v Evropě. Mottem revidované směrnice je cíl 20-20-20, vyjadřující záměr dosáhnout v roce 2020 snížení spotřeby energie o 20 %, snížení emisí skleníkových plynů o 20 % a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 20 % celkové výroby energie v Evropě v porovnání s rokem 1990. Cílem této směrnice je stanovení, dodržování a kontrola požadavků na energetickou náročnost budov ve vazbě na vnější klimatické a místní podmínky, požadavky na vnitřní prostředí a efektivnost nákladů provozu budov. Všichni vlastníci budov budou tlačeni k tomu, aby řešili stávající technický stav svých starších budov, které nebudou směrnicím vyhovovat. S tímto výhledem už dnes musí projektanti nových staveb počítat a musí řešit jejich budoucí provoz i po stránce energetické náročnosti.

A zachránit nějaký starý dům tím, že se prohlásí za kulturní památku? Seznam nemovitých kulturních památek už dnes je velmi rozsáhlý. Je otázkou, zda jej dále rozšiřovat o jakýkoliv (trošku cennější) dům, kterému hrozí demolice. Neměly by být památkově chráněny jen vybrané stavby špičkové architektury? Průřezem obdobími, průřezem funkčním využitím i architekty, kteří stáli za projekty? Prohlášení objektu za památkově chráněný výrazně komplikuje jakoukoliv stavební činnost vlastníkovi – nemůže ani vymalovat nebo instalovat čidlo zabezpečovací signalizace bez projednání s památkáři! Věřím tomu, že obyvatelé Zlína, kteří bydlí v „baťovských domcích“ nebo obyvatelé Poruby, jejichž domy byly vyhlášena za památkově chráněné, by toto vyhlášení nejraději zrušili. Pro vlastníka je to jen práce a zejména peníze navíc. Nikdo vlastníkovi (téměř nikdy, protože objem finančních prostředků v kapitole Ministerstva kultury je tak malý, že nestačí ani na údržbu těch nejvýznamnějších památek) na opravy či údržbu (skoro) nic nedá, jen se na vlastníka sypou požadavky. A pokud by stát dal, tak vlastně všechny tyto prostředky jdou z našich daní. Opravdu jsou to účelně vynaložené peníze? Neměly by jít jen na některé špičkové stavby, které si to zaslouží? Asi už dávno neplatí výrok pana Špidly: „Zdroje jsou!“ Dnes už zdroje nejsou…

Přejme si, aby bylo u havířovského nádraží zvoleno to nejlepší řešení. Takové, které přinese komfort cestujícím, odpovídající 21. století, které poskytne dopravcům odpovídající zázemí, které bude navrženo a realizováno s ohledem na efektivní a ekonomické vynaložení finančních prostředků jak při výstavbě, tak při budoucím provozu. A které bude i potěchou pro oko.

Zdroje: 4 – construction, blog.iDNES.cz, Česká televize [1], [2], České dráhy, ČTK/Finanční noviny, EnviWeb, Havířovský deník [1], [2], [3], [4], iDNES.cz, IMPULS-B, infoportály.cz, Stavby v Moravskoslezském kraji, vlakove-nadrazi-havirov


Vlad Poslat mail autorovi | 14.2.2012 (21:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu ČR Moravskoslezský


  1 ... 4 5 6 7 8      Zpráv na stránku:   
15.02.2012 (12:01)  
Ano, vždycky je příznačné, že aktivity za zachování/pokračování jakékoli nemovitosti se objeví až ve chvíli, kdy hrozí nejen její demolice, ale i jakákoli rekonstrukce, oprava či možné využití, které by sice ukončilo dosavadní chátrání, ale náhle se objevivším příznívcům nevoní.

Obvykle mají tato aktivity tyto společné znaky:

1. Dosavadní, i zcela brutální chátrání či pozvolná demolice (bezdomovci, počasí, nejasný majitel, rozkrádání, neúdržba atp.) nejsou aktivisty brány v potaz vůbec, ale z kontextu vyplývá, že je to VŽDY lepší, než to, proti čemu se teď protestuje.

2. návrhy na možné využití/zachování mají zhruba tři podoby:
a - buď prosté NE jakékoli změně
b - nebo postoj "vlastník MUSÍ sehnat peníze na rekonstrukci a zachování v původní podobě" bez ohledu na využití, smysluplnost, náročnost atp.
c - je navrhováno využití, které lze shrrnout pod pojem "nekomerční nálepka". V podstatě jde o nahrazení původní funkce JAKÉHOKOLI objektu náplní typu "kulturní, komunitní či multikulturní centrum, výtvarné dílny, prostor pro volnočasové aktivity, performace, nonkonformní umělce" atd. atd. atd.
V lepším případě jde v podstatě o institucionalizovaný squat (což vlastníka stojí jen trpělivost a strach o zničení), daleko častěji jde ale tento požadavek ruku v ruce s požadavkem na veřejné financování takovýchto neziskových aktivit. Osoby v občanských sdruženích angažujících se okolo aktivit za zachování objektu jsou zhusta shodné s příjemci dotací na následný neziskový provoz týchž objektů.
(a z poskytnutých dotací je pak na provoz určeno 20-30% peněz - zbytek jsou osobní náklady na "odborné vedení", "facilitaci projektu" "expetní konzultace", "školení" atd... - to jen tak na okraj)

3. Jako zbraň proti zbourání je využíván návrh na zápis mezi nemovité kulturní památky. Pokud se to povede, zabrání to sice zbourání, ale současně to znemožní využití objektu jakkoli jinak, než nákladnou rekonstrukci do původní podoby s velice omezeným praktickým využitím.

4. po vyhraném boji za záchranu té které nemovitosti (tzn nejen nezbourání, ale i nemožnost alespoň částečné opravy a smysluplného využití) je objekt slavně zachován v původní podobě a chátrá dál

5. autorské právo je nade vše. Jinými slovy - pokud chcete za vlastní peníze coby majitel objektu upravit něco, co architekt navrhl buď nepoužitelně (mladší a současné stavby), nebo prostě jen do jiné doby (historické objekty), zasahujete mu do jeho slavného autorského díla a nemusí vás k tomu vůbec pustit a když, tak za poplatek jemu samotnému. A pozor, nejde o prasárny typu vydlabání Darexu, jde třeba o nemožnost zřídit bezbariérový vchod, čímž pro vás celá rekonstrukce padá, protože by to nikdo nezkolaudoval.


(Současný příklad - pokud vám za vaše peníze architekt navrhne, projektant nakreslí a dodavatel postaví něco, co v praxi nebude fungovat (umístění dveří, kluzká dlažba a tisíce dalších drobností), je to jeho autorské dílo a vy si to ani za své další peníze nesmíte opravit. A když, tak za další peníze, jemu. Jinak vás dá k soudu a vyhraje to. Což ovšem nebrání, aby se onou stavbou chlubil ve svém portfoliu, v časopisech a dokonce ta stavba nesla za vaše peníze jeho jméno.)

6. za argument je považováno neustále opakované slovo "NE", protože protest je prostě moderní a in a být malý, formálně slabý je vždy mediální výhoda, aspoň u většiny českých dvacetiletých novinářů:-) Což (po)vede k tomu, že budova havířovského nádraží je prostě architektonicky cenná a je povinností vlastníka se s tím nějak vyrovnat. Tzn. ji zachovat, vytápět a udržovat v původním stavu a čistotě i pro 20x nižší frekvenci cestujících a proboha k ní či v ní nic nepřistavovat, protože indoviduální doprava je fuj, a autobusy mají svoje nádraží přece už na druhém konci města.



Jinými slovy, chybí uměřenost. Za argument je považováno to, že tento názor mám já či naše skupina a ústupek, kompromis je považován za zbabělost. Vše občanské a neziskové je prý automaticky dobré a vše ziskové je automaticky zlé a má povinnost si nechat diktovat směrování odpustků.

A na závěr, pro zájemce:
- nejsem stavebník developer, investor, architekt či cokoli podobného
- jsem nadšenec pro technické památky a železnici zvlášť
- budovu v Havířově považuji za krásnou, hodnotnou a jen velmi obtížně využitelnou
- zde prezentovaný nový projekt považuji za v základu dobrý, ale poněkud fanfarónský, málo skromný, dopravní a městský. Je v něm vidět příliš důrazu na efektní design a, bohužel, objem práce a s tím spojené přelozdělovací zájmy investora.
15.02.2012 (10:43)  
Rpet: zde doslo k nedorozumeni. Nejake uplatky, natoz pak narceni z nich mi ani neprislo na mysl. "Rpetem na radnici" jsem parafrasoval serial "Muz na radnici", kde doslo k demolicem historickych ctvrti ciste z modernistickeho nadseni, hurapokrokarstvi a dobre minene sluzby lidu. Zucastneni se nijak neobohatili.
Jinak bohuzel nejsem pamatkar, ale jen nadsenec, cili muj vliv na vyvoj jakehokoli urbanniho celku je mizivy.
registrovaný uživatel wen 
15.02.2012 (10:39)  
Autor je developer? Neumím si představit, jak by jinak dokázal napsat předposlední odstavec.
registrovaný uživatel rpet  mail  
15.02.2012 (10:27)  
@ Astartoth:
S takovymi Rpety na radnicich bychom brzy zjistili, ze nase mesta uz nijak nepripominaji to, co byvala a jsou vykladni skrini soucasne obludoarchitektury

nejsem uplatnej, a nikdy jsem nebyl - byt nabidka jednoho casu prisla, a byla velmi, velmi, VELMI zajimava.

takze u mne, tedy u jednoho konkretniho rpeta nehrozi, aby se z prazske male strany a centra prahy vubec I DIKY PAMATKARUM A ARCHITEKTUM stalo to, co tam je ted.

je zvlastni, ze sandik a vsichni ostatni pamatkove obrozeni mravokarci se te same replice elegantne vyhli jiz u predchoziho sandikova dilka, zde zverejneneho. zjevne ani tebe, ani sandika, ani ostatni pamatkare uplatky vlozene do mnoha jejich kapes netrapi. coz je pro konkretniho Rpeta velmi znepokojujici fakt.

takze. ty, i sandik se z meho pohledu muzete akorat tak chvastat, jak dokonale jste ve stovkach pripadu (v republikovem rozmeru) pohrbili kvalitni historicke pamatky za cenu uplatku, nesmyslnych zakonu a mnohdy i vaseho nezajmu (o cemz se zminil Vlad).

a ted chcete poucovat "narod", jak to bez havirovskeho nadrazi nejde??

prumerne konzervativni anglican (to je na Busmana) tomu rika jednoduse: you're pharisees. a to jsem pouzil velmi jemnou variantu toho, co me pri cteni vasich obrozeneckych blabolu napadlo.
15.02.2012 (9:19)  
Vlad: to mne taky vzdy rozcili, kdyz parari nadavaji na komunisty, jak jim je srotovali. Jako by se jich na zapade zachovalo v prostredi rozvinuteho kapitalismu nejak vyrazne vice k pomeru na velikost statu, tzn. Nemecko neni vzor, ale takova Belgie, Dansko maji stejny pocet zachovanych par?

Rpet: nejde o zachovani pro srdce architektu, ale pro genia loci. S takovymi Rpety na radnicich bychom brzy zjistili, ze nase mesta uz nijak nepripominaji to, co byvala a jsou vykladni skrini soucasne obludoarchitektury (viz visualisace noveho Havirovskeho nadrazi). Na Ostravsku se v posledni dobe borilo velkolepe a to i skvosty jako Petrkovicka secesni nemocnice ci historicke doly Zarubek, chemicka Hrusov a dalsi. Komplex Ostramo, ktery prekonava vzhledem cokoli, co se postavilo po listopadu, vc. hlavni budovy, ktera je krasnejsi nez Tancici dum (ktery jinak uznavam), lezi v rozvalinach a ceka na demolici. Z toho mela Ostrava tezit, opravit a pro nove stavby se inspirovat, ne se zaplevelit mezinarodnim stylem.
15.02.2012 (9:00)  
Děkuji za příspěvek vyvažující hysterii kolem stávající budovy.
registrovaný uživatel M 
15.02.2012 (8:51)  
Pikehead - v CT asi taky cekaji na ten rozmach MHD:-)))
editor nebo admin ŽP Vlad  mail  
15.02.2012 (8:42)  
Sandik: Proč uvádím seznam nemovitých kulturních památek? Protože si myslím, že je dobré, aby se čtenáři podívali, kolik jich je. (Jenom v Moravskoslezském kraji jich je 2.074.) Že to není jen Pražský hrad a Karlštejn, ale i roubené dřevěné domky v Horní Dolní, či historická stodola v Kotěhůlkách...

Jsem stavař, nerad bourám. Ale chybí mi tu (ostatně jako u mnoha jiných věcí) nějaká koncepce, směr, kterým by se památková péče chtěla nebo měla ubírat. Je dvacet let po "plyšáku" a mně připadá, že pro památkáře je nejdůležitější prací drbat stavebníky a vymýšlet si (jste v městské památkové zóně - tak při rekonstrukci nesmíte použít plastová okna; takovou barvu na fasádu, jak vám vymyslel architekt na váš historický dům, který opravujete na své náklady, nesmíte použít, protože jsme na starých fotkách našli jinou barevnou kombinaci - bez ohledu na to, že dnes jsou úplně jiné možnosti výrobků, než na počátku minulého století...)

Já vím, že to není otázka, která by měla jít za vámi. Ale proč za těch dvacet let zde nevznikl nějaký zásadní seznam staveb, které jsou po architektonické stránce cenné, dosud nejsou památkově chráněné a stálo by za to je památkově chránit? Že to není práce pro památkáře? Ale je! A třeba ve spolupráci s Českou komorou architektů, fakultami architektury... Ale to by asi byla práce navíc. Drbat stavebníky je jednodušší. Jen se podívejte po síti, a připomeňte si, kolik staveb bylo zájem prohlásit za památkově chráněné, až v momentě, kdy je chtěl někdo zbourat - dům na Václavském náměstí, nádraží v Ústí n. O., nádraží Žižkov... Proč tedy, když to jsou "cenné památkové objekty", nebyly zapsány do seznamu památek dříve?

Víte, pokud si stát (v tomto případě zastoupený Národním památkovým ústavem nebo Ministerstvem kultury) vymyslí, že je pro něj něco cenné a stojí za to to zachovat, tak by měl pak vlastníkovi finančně pomoci, protože rekonstrukce/oprava jakékoliv chráněné památky vyjde investora vždy dráž, než oprava domu, který památkovou ochranu nemá. Ale zdroje nejsou. Ten objem finančních prostředků, který je na tuto činnost vyčleněn, je tak malý, že nestačí ani na běžnou údržbu stávajících, již chráněných památek (se poptejte kastelánů na zámcích, jak otáčejí každou korunou ne dvakrát, ale skoro čtyřikrát...) Čím více tento seznam bude "bobtnat", tím více se ten už tak malý pytlík s penězi bude rozmělňovat a de facto nikdo nedostane nic. Státní památky tu a tam spravíme z daní všech a soukromé vlastníky památkově chráněných objektů objektů budou památkáři nutit, aby je udržovali v dobrém stavu za své. Dobrý trest za to, že jsou vlastníky kulturních památek.

A parní lokomotivy? Kolik se jich zachovalo a jsou v depozitářích našich muzejí? A kolik z nich je neprovozních, protože není ani na kotlovou zkoušku? Lehce připomenu, že se likvidovaly v období rozvinutého socialismu a tehdy neexistovala žádná sdružení či spolky, které by je byly ochotny zachránit, odkoupit si je. V té době ta možnost nebyla. Věřte, že kdyby se likvidovaly a prodávaly nyní, tak by jich v soukromých rukou bylo daleko více - a asi by jenom nestály v depozitáři.

V současné době ČD přestává nasazovat stroje řady 831, 850/851, budou končit bardotky... Myslíte, že je zájmem Českých drah tyto lokomotivy zachovat, zachránit? Není!
Jak mi vysvětlíte, že pokud má někdo zájem lokomotivu od ČD odkoupit, tak je mu do kupní smlouvy vložena tato klauzule:
Kupující se zavazuje že:
* nepoužije znak vlastnické železnice ŽKV, pokud nebude sjednáno jinak,
* hnací vozidla nebudou používána na celostátních a regionálních tratích SŽDC, s.o., a to ani prostřednictvím třetí osoby,
* hnací vozidla nebudou vrácena formou exportu do České republiky a to ani prostřednictvím třetí osoby.

Než něco zachránit, než něco prodat nějakým spolkům či soukromníkům, kteří by si stroje vymazlili, tak tam dáme takové podmínky, aby je nikdo nemohl splnit a pak ty mašiny v klidu sešrotujeme. A nikomu to nevadí - ani řídícímu výboru ČD, ani ministerstvu dopravy či kultury, ani památkářům. Proč?
15.02.2012 (8:35)  
Z diskuse jsem nabyl dojmu, ze nadrazi v Havirove nepatri mezi nejvytizenejsi. Tohle vsechno je tam potreba?

Napadaji me Strancice, kde Kotas vyprojektoval nesmyslne komplikovanou a do znacne miry nelogickou lavku, nebo Ceska Trebova, kde maji pro tech par autobusu taky megaterminal... Tohle je dalsi v poradi... :)
registrovaný uživatel Busman 
15.02.2012 (6:30)  
M: Tak za 50 let bude stačit nástupiště a jízdenkový automat (a možná ani ten nebude třeba, protože jízdenku si koupíš myšlenkou).

rpet: Máš tu poměrně novou budovu (jen 50 let starou) v kvalitním a vkusném architektonickém provedení, která slouží jako nádraží. Strhneš ji a postavíš novou, která bude sloužit ... jako nádraží (a hypermarket). Byl bych v tomhle opatrnější, ať si páni architekti lámou hlavu, jak na své předchůdce navázat. Dnes na zbourané budovy s lítostí vzpomínáme (nádraží Těšnov vs. Magistrála, jihlavský Štetl vs. Prior apod.). Co na to průměrně konzervativní Angličan?
  1 ... 4 5 6 7 8      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko