..: Obnovení několika železničních tratí v dohlednu :..

810 234-5, Vlaské, 10. 12. 2011, foto: Petr Borženský Polná/Mladějov na Moravě — Příznivou zprávou v období rušení železničních tratí v České republice je bezpochyby příprava obnovení hned několika železničních tratí. V současné době je situace na české železnici (hlavně pak lokálkách) hodně nepřehledná, proto přinášíme tento přehled, jež by vás měl seznámit se situací kolem lokálních tratí bez osobní dopravy. I když netvrdíme, že přehled je zcela kompletní. Navíc při současných změnách na ministerstvu dopravy i jím řízených společnostech mohou být dosud poodhalené, avšak nerealizované, plány přehodnoceny.

Tou první tratí je úzkorozchodná muzejní dráha z Nové Vsi u Kunčiny do Hřebče, která je dlouhodobě nezpůsobilá provozu a měla by ji čekat oprava a zprovoznění. Podle informací, které poskytlo Průmyslové muzeum Mladějov, by trat měla být obnovena snad v roce 2014. Opravu zajistí dobrovolníci a brigádníci. V letošním roce proběhne hlavní brigáda na nejhorším úseku dlouhém cca 800 m. Pokud bude dostatek financí na nákup pražců, štěrku a na podbití, mohl by vlak na Hřebeč vyjet v sezoně 2014.

Dlouho se také mluví o znovuzprovoznění dráhy Frýdlant v Čechách – Kunratice, zrušené v roce 1976, tento projekt má podporu Libereckého kraje a organizován by měl být spolkem Frýdlantské okresní dráhy (FOD). Problémem však je, že většina pozemků nyní ještě patří státu, jenž je zastoupen SŽDC. Jen převod majetku se táhne již od roku 2007. Nyní je však reálná obnova kolejiště nádraží a výtopny ve Frýdlantě v Čechách. Pokud by byla dráha spolkem FOD obnovena, kraj by dokonce zvážil objednání víkendových vlaků

Hektor v Aši v únoru 2005, foto: Jiří Randa, JRtrain Od muzejních drah přejděme k drahám zajištujícím běžnou dopravní obslužnost. V nejbližších měsících by měla začít obnova trati z města Aš do německého Selbu. Hraniční přechod Aš – Selb-Plößberg z právního hlediska stále existuje a nikdy nebyl zrušen, pouze byl zastaven provoz. V současné době se připravuje obnovení železničního provozu na zmíněném hraničním přechodu za účasti Ministerstva dopravy ČR, Bavorského ministerstva pro hospodářství, infrastrukturu, dopravu a technologie, Karlovarského kraje, města Aš, provozovatelů drah SŽDC a DB Netz AG, dopravců ČD a Agilis Verkehrgesellschaft a dalších zainteresovaných subjektů a upřesňují se požadavky na rozsah prací, které je nutno provést pro realizaci zprovoznění tratě. Obnovení provozu se předpokládá od změny grafikonu vlakové dopravy v červnu, popř. červenci 2014. Četnost vlakových spojů je ve stádiu projednávání mezi územními samosprávami a dopravci.

Dále by se měla obnovit dráha Hrušovany u Brna – Židlochovice (provoz zastaven v roce 1979, nyní vlečka), a to včetně elektrifikace. Tato obnova má dlouhodobou podporu Jihomoravského kraje i města Židlochovice. V současné době je vlečka technicky nezpůsobilá provozu, protože není v ideálním stavu. Tento projekt má velký problém a tím jsou finance – není totiž nikdo kdo by mohl nyní obnovu a modernizaci zafinancovat (kraj ani stát již na tuto investiční akci peníze nemají), na druhou stranu tato investiční akce patří k prioritám Jihomoravského kraje od roku 2004. Podle dostupných informací by dráha měla být obnovena nejdříve v roce 2016. V úvahu by připadalo případné zařazení do projektů spolufinancovaných ze zdrojů Evropské unie,

742.419-5, Božičany - Mírová, foto: Patrik Dlouho diskutovaná je také obnova trati z Lokte do Krásného Jezu, kde byl provoz ukončen v roce 1997, tato obnova by však vyšla na skoro 200 milionů korun. Trať je v od roku 1997 vyloučena z důvodu špatného technického stavu železničního svršku (rozpadající se dřevěné pražce, sesuvy umělých těles, odcizené kolejnice). Před několika týdny byla dokončena obnova úseku Krásný Jez - Horní Slavkov-Kounice (bývalá zastávka Ležnice), dlouhém 6 km. V plánu je obnovit ještě další úsek, a to Horní Slavkov-Kounice – Horní Slavkov. Úsek mezi Loktem předměstí a Horním Slavkovem by ale neměl být úředně zrušen. Druhá trať na níž byl zastaven provoz v roce 1997 (162 Mladotice – Kralovice), obnovena nebude, naopak se diskutuje o ukončení provozu i v dosud provozovaném úseku Rakovník – Čistá – Kožlany – Kralovice u Rakovníka.

710.087-8, Dobronín zastávka - Polná, foto: Miloš Za poslední dobu asi nejsledovanější je obnovení trati 242 Dobronín – Polná, kde byl provoz osobních vlaků zrušen v roce 1982. Trat je v úseku odb. vlečky ACHP – Polná ve velmi havarijním stavu (pražce položené v roce 1956 jsou rozpadlé). V březnu 2012 proběhla komisionální prohlídka trati do Polné a pak měla být trat opravena, tak aby pravidelné výletní vlaky dopravce KŽC Doprava mohly vyjet. Jenže k opravě trati nakonec nedošlo, vlaky nevyjely a nyní je dráha vyloučena v celém úseku, tj. Dobronín – Polná.

Další tratí, která byla částečně zprovozněna, je Kozí dráha. Provoz byl obnoven v úseku Děčín – Telnice. V úseku Telnice - Oldřichov u Duchcova je trať v současné době vyloučena z provozu z důvodu odcizení částí železničního svršku a výstroje přejezdových zabezpečovacích zařízení. V průběhu roku 2013 bude rozhodnuto o rozsahu opravných prací, které zajistí provozuschopnost dráhy. Znamená to tedy, že výletní vlaky, které si obce objednaly, příští rok vyjedou, dokonce se uvažuje i o obnovení celoročního provozu.

Konec trati 084, foto: NIcKON V květnu 2014 by měla být také obnovena přeshraniční dráha mezi Dolní Poustevnou a německým městem Sebnitz, po které místní volají již 20 let. Tato investiční akce velmi zkrátí občanům cestu do Děčína (až o polovinu). V této souvislosti se objevuje i možnost obnovení provozu na úseku trati 088 Rumburk – Jiříkov – Ebersbach.

Podle informací prozatím nepotvrzených z oficiálních zdrojů Pardubický kraj také připravuje obnovení pravidelného provozu na trati Chrudim – Heřmanův Městec. Bohužel i tato dráha je již technicky nezpůsobilá. Proto se vedou jednání se SŽDC o opravě této trati a o investiční akci, která by dráhu zaústila přímo do stanice Chrudim, což by zvýšilo rychlost i konkurenceschopnost vlakové dopravy v této relaci oproti dopravě silniční.

Bohužel je ale třeba také konstatovat, že se pravděpodobně blíží definitivní konec oblíbené Ždánky, tj. trati Čejč – Uhřice u Kyjova.

Zdroje: Muzeum průmyslových železnic, SŽDC, Karlovarský kraj, Liberecký kraj, Spolek Frýdlantské okresní dráhy


mh107 | 4.8.2013 (8:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   
10.08.2013 (15:35)  
Ke zdejší mimotématické diskusi:

Trať Čejč - Ždánice nevede zase tolik mimo sídla. Pohled do mapy ukazuje přímý dotyk s obcemi Terezín, Krumvíř, Kašnice, Želetice a Dražůvky, s centry v docházkové vzdálenosti, Ždánice mají centrum trochu dále. Celkem dobře doplňuje silnice obsluhující zase jiné obce. Ze Ždánic by bylo možné, byť stavebně náročné, spojení do Slavkova u Brna, současně by toto spojení umožnilo vznik zastávky u centra Ždánic zhruba v úrovni zámku. Na druhé straně trať nekončí v Čejči, po kolejích lze dojet třeba do Hodonína. Větší nevýhodou je vzdálenost samotných Klobouků, řešitelná protažením úvratě. Varianta s prodloužením odtud také není špatná.

Nezatracoval bych pokračování rychlíků Praha - Liberec přes Frýdlant do Zhořelce. Pokud už se podaří výrazně zrychlit trať z Prahy, pak o něco pomalejší navazující úsek nemusí tolik vadit.

Poslední věc - úzký rozchod nemusí podvazovat rychlost na nepřijatelných hodnotách, stačí se podívat do Švýcarska, kde pokud není ozubnice, vlaky po úzkých docela sviští. Myslím, že spojení Frýdlantu ze Žitavou mimo Liberec by určitý přínos mít mohlo, pokud by se neomezilo pouze na parní vlaky kopírované autobusy, jako je tomu bohužel u zbylých žitavských drah.
07.08.2013 (15:38)  
Překvapuje mě úsek Horní Slavkov-Kounice – Horní Slavkov

Je to logické, ale myslel jsem, že důvod proč to obnovili jen do těch Kounic byl ten, že ten úsek do Slavkova je díky 2 viaduktům a tunelu nejnáročnější na celé trati...
registrovaný uživatel rpet  mail  
07.08.2013 (8:10)  
@ JK:

nojo, mate pravdu. to jsou ty zviratka, kdo se v tom ma vyznat :D

@ Pikehead:

nektere zdejsi diskutery bych n atvem miste radeji nezminoval - nahodou se probudi z letniho spanku a co snima pak :D
06.08.2013 (19:27)  
Ano, já myslel takovéto trolování:

http://en.wikipedia.org/wiki/Troll_(Internet)

Famózní čtení, ani jsem netušil, že tento zvrácený úkaz někdo tak dobře prostudoval a popsal.

Svého času tady taky působil úspěšný troll s nickem M-průvodčí, ale kde je mu konec...
06.08.2013 (19:05)  
rpet: To byli Gremlini (Gremlinové?), kdo v letadlech tropil neplechu. http://en.wikipedia.org/wiki/Gremlin nebo také Warner Bros, Russian Rapsody: http://www.ebaumsworld.com/video/watch/83003891/
Troll tropil neplechu kolem cest, často také na mostech. http://cs.wikipedia.org/wiki/Troll_(seversk%C3%A1_mytologie)

-sorry za OT-
registrovaný uživatel Petr budvar  mail  
05.08.2013 (23:32)  
Krásná "kachna". Proč? Inu proto, že Ing. Zdeněk Žemlička. Zajímavé, že ihned po instalaci tohoto vševěda do fce člena dozorčí rady najednou začaly mnohé z nejčtenějších deníků otiskovat názory, jak vystřižené z let 1997, pseudoodborné příspěvky hemžící se opět souslovími jako "neperspektivní trati", "železniční doprava je 5 - 857,6 x dražší než autobusová", "zbytečně hustá železniční síť", a j. To že dědek má tolik drzosti se vychvalovat: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi/c1-60350870-pripravena-akce-kandidaty-na-sefa-ceskych-drah-sehnala-dozorci-rada-za-par-minut Jak v JČ "optimalizoval" železnici (což není nic nového, kecal do dopravní koncepce ČSSR již od cca roku 1982, kdy mimo jiné též neúspěšně prosazoval zákaz KRŽS na mnoha vytipovaných tratích ČSD) samochvála ničím nepodložená, jak to u podobných typů lidí bývá - nečekejte zázraky. Spíše by dědkovi měli připomenout jeho extempore s penězi určenými na opravu budov Jihočeské Univerzity v Jindřichově Hradci. Což podezřele nevadilo jak oběma hejtmanům JČ, tak asi ani nynějším Žemličkovým šéfíkům.... Ten chlap zkrátka lecčíms smrdí a to myslím není dobře.
05.08.2013 (20:29)  
Kosny: Díky za reakci. Pohled místního znalce je vždy velice cenná informace.
registrovaný uživatel rpet  mail  
05.08.2013 (18:34)  
@ Pikehead:

poté, co jsem doklopýtal dom a jako správný

http://www.youtube.com/watch?v=ASO_zypdnsQ

do sebe zvrátil gin s tonikem, jsem usoudil, že názory, na něž, kolego, poukazujeme, pravděpodobně nebudou výsledkem pohybů oněch malých, přítulných zviřátek, která v letadlech tropí občas neplechu (ano, troll byl prý původně leteckou záležitostí...), ale bude se jednat o jev mnohem častější - bohužel. a protože již zklidněn, jako džentlmen samozřejmě ponechám nevyrčeno, co mám na mysli.

můj děd (budiž mu země lehká) říkaval "on za to nemůže, on je jen blbej".
05.08.2013 (18:00)  
rpet: mám podezření, že jsme krutě podlehli trollingu, bo toto nic jiného být nemůže přeci... :)
05.08.2013 (16:57)  
mh: asi jste nepochopil, že tohle je zpravodajský server, a ne informační kancelář odpovídající na dotazy různých excentriků.

Jestli jste někdy slyšel o gůglu, tak byste mohl zjistit, že rekonstrukce 036 a spojení do Prahy je prvořadou prioritou Libereckého kraje, takže jim poněkud křivdíte. Dokonce i šotosny typu spojení na Breslau se tam objevují... http://www.kraj-lbc.cz/public/doprava/dopravaLK10/0333.html .

Vaše prskání proti lidem, kteří chtějí obnovit aspoň něco z toho, co se v této zemi zničilo, je zcela nesmyslné. Pokud byste zastavil JAKÉKOLIV práce na Frýdlantské úzkokolejce, uspíšíte realizaci 5. koridoru asi o 20 minut. Pokud byste po bolševicku nahnal FOD dobrovolníky na nucené práce při stavbě přeložky, bude to o dalších 15 minut dříve.

Jo a možná byste se mohl zamyslet nad tím, co vaši oblíbení komanči pro tu lepší železnici z Prahy do Liberce udělali: velké hovno, protože žili z toho, co se postavilo za Rakouska a zflikovalo se nějak jen to, co se rozpadlo pod rukama.
  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko