Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Harrachov - Města ležící podél železniční tratě č. 036 (Liberec) - Tanvald - Harrachov usilují o to, aby vlaky z Čech jezdily až do Polska. Původně tak trať byla i postavena, ale před 62 lety byl provoz přerušen. Veškerá jednání s polskými železnicemi zatím selhala. Trať přitom spojuje českou a polskou část Jizerských hor a Krkonoš a je tak ideálním lákadlem pro turisty.
"Určitě by to přineslo další pracovní místa pro místní, protože by se tím rozvinul turistický ruch," myslí si starosta Kořenova Luboš Marek. O obnovení provozu se obce snaží už několik let - bezúspěšně. "My samozřejmě máme velký zájem na tom, aby vlaky jezdily až k nám. Bohužel to stále komplikují nevyřešené majetkové spory. Různé úseky tratě totiž patří odlišným vlastníkům, vysvětlil ČT Andrzej Kudla, zástupce generálního ředitele pro regionální dopravu v polské Vratislavi.
Část tratě na polském území je navíc v konfiskaci. Liberecký kraj už proto před časem požádal o pomoc polské státní úřady. Podle Jindřicha Berounského by koleje určitě potřebovaly opravit, pro sezónní provoz jsou ale vyhovující. Sdružení obcí chce trať využívat pro letní a hlavně pak zimní turistiku. Běžkařů, kteří míří do Jizerských hor, jsou při dobrých sněhových podmínkách tisíce. Obnovení provozu teď záleží hlavně na polské straně - jak rychle dokáže vyřešit majetkové potíže.
Ozubnicová trať Tanvald - Kořenov je nejstrmější železnicí v České republice. Mezi Tanvaldem (466 m n. m.) a Kořenovem (701 m n. m.) překonávají vlaky výškový rozdíl 235 metrů. Na trati jsou 3 ozubnicové úseky o celkové délce 4,43 km. Na nejdelším z nich, mezi Dolním Polubným a Kořenovem, je i největší sklon - 58 promile, uvádí se v publikaci Železnice, Regiony, Evropa. V letošním roce oslaví trať 105 let své existence.
CSPSV | 13.2.2007 (23:00)
Související zprávy
14.02.2007 (13:00)
Já jsem z té reportáže byl taky poněkud zmatený.
"Původně", tedy v době výstavby trati se jednalo o území Pruska (Německa). Pochybuji, že by při prušácké důslednosti nebyly vykoupny pozemky, na nichž trať leži, resp., že by byly jen v pronájmu. Takovou "hloupost" by asi nikdo neudělal. Otázka je, kolik pozemků "musela" železniční společnost vykoupit kolem, resp. jaká je jejich rozloha.
Nástupnickou právnickou osobou po zaniklé železniční společnosti bude nepochybně polský stát. Že by se také uskutečňovala nějaká restituce a navracení pozemků vykoupených řádně za Pruska … no v Polsku je možné všechno.
Teoreticky se k vlastnictví pozemku různými osobami dá dojít kouskováním pozemku na ideální podíly v rámci dědictví, kdy je ideálním spoluvlastníkem téhož pozemku několik osob, z nichž mnohé o tom ani neví a je těžké je dohledat, protože dnes žijí "za velkou louží".
No a nebo je to jednoduchá výmluva …
Pokusů obnovit provoz bylo několik, tu a tam se do Polska jelo, naposled při výročí trati v Tanvaldu (přesný rok nevím), ale skutek stále utek. Stav trati při té "poslední" jízdě byl dost bídný, za léta ještě "zbídněl".
"Původně", tedy v době výstavby trati se jednalo o území Pruska (Německa). Pochybuji, že by při prušácké důslednosti nebyly vykoupny pozemky, na nichž trať leži, resp., že by byly jen v pronájmu. Takovou "hloupost" by asi nikdo neudělal. Otázka je, kolik pozemků "musela" železniční společnost vykoupit kolem, resp. jaká je jejich rozloha.
Nástupnickou právnickou osobou po zaniklé železniční společnosti bude nepochybně polský stát. Že by se také uskutečňovala nějaká restituce a navracení pozemků vykoupených řádně za Pruska … no v Polsku je možné všechno.
Teoreticky se k vlastnictví pozemku různými osobami dá dojít kouskováním pozemku na ideální podíly v rámci dědictví, kdy je ideálním spoluvlastníkem téhož pozemku několik osob, z nichž mnohé o tom ani neví a je těžké je dohledat, protože dnes žijí "za velkou louží".
No a nebo je to jednoduchá výmluva …
Pokusů obnovit provoz bylo několik, tu a tam se do Polska jelo, naposled při výročí trati v Tanvaldu (přesný rok nevím), ale skutek stále utek. Stav trati při té "poslední" jízdě byl dost bídný, za léta ještě "zbídněl".
14.02.2007 (12:54)
Myslím, že problém je opravdu ve zkostnatělé byrokracii, hlavně té polské. Co jen stálo za námahu zprovoznit trať do Hlucholaz. Taky je asi pravda, že kdyby tuto trať chtěla provozovat soukromá společnost, ledy by se hýbaly rychleji. Snad se dočkáme...
14.02.2007 (12:38)
To chce totiž pustit na železnici soukromého přepravce.Pokud soukromník bude do trati investovat,potom by třeba neplatil některé poplatky,popřípadně by se trať mohla privatizovat s právním ošetřením proti její likvidaci.No když třeba by do trati vrazil nějakej ten milion,pak už by nehrozilo její rozebrání třeba.Chtělo by to domyslet do detailů.čd jsou protě na dvě věci
14.02.2007 (11:10)
No Šulc by řek,že v létě nebude vozit lidi na houby,páč je sucho a žádný nerostou.V zimě nebude vozit vzduch,páč nebude sníh a tak s tím nikdo nepojede.Opět lidi chtěj starostové chtěj a je to prd platný páč stát náš i polskej chtěj jenom smradlavý gumokoly,klausovci řeknou,že dráha je přežitek z 19.stol.Příklad trat na na Moldavu atd,taky atraktiv.Spojení do hor a především do Krkonoš je katastrofální.Odborníci dělejte něco,hodte tam lobby.No vono nebude na důchody tak asi chtěj aby jsme se všichni udusili a vychcípali do 60sátky.
14.02.2007 (9:32)
Propustnost hranic s Polskem je ceklově špatná, jsou stálé problémy s otevíráním nových přechodů, v tomto případě si myslím že příčinou jsou Polské úřady a jejich snaha o zdůraznění že je to hranice, mezi státy. Toto chování zřejmě má původ v tom, že se jedná z historického hlediska o novou hranici a podvědomé obavy z jejího zpochybnění. Po roce 1945 si například Československé úřady nárokovaly Žitavsko. Až na nátlak Polska ruská okupační správa naše úřady jako Čs. poštu a podobně z Žitavy vypoklonkovaly. Těsně po válce například Československá obrněná brigáda z SSSR byla urychleně odeslána na hranice s Polskem kde se schylovalo k vojenskému střetnutí.
14.02.2007 (9:02)
Harrachov - Szklárská jsou nutné stavební úpravy. Liberec Zittau - Goerlitz jezdí 1x týdně bez přestupu. Poláci soupravu prostě nepustí na svoje území i když by to bylo bez velkých investic
14.02.2007 (9:01)
Situace v Náchodě je přímo neuvěřitelná. Vzdálenost mezi tratí na českém a polském území je jen 6 km a ani jedna strana není ochotná v opětovné výstavbě tohoto úseku (který už tu za PROTEKTORÁTU jednou byl postaven a poté nesmyslně zbourán) pokračovat. Cca. 10 let zpátky se aspoň z Náchoda mohlo jezdit přes Meziměstí do Walbřichu...ale taky to zrušili, prý to nebylo efektivní:-( Takže teďka tu mezi Náchodem a Kudowou jezdí soukromý autobusový dopravce 7xdenně a vydělává... Kde jen ty ČD udělaly chybu? Taky by mě zajímal termín výstavby dvojkolejky z Pardubic do Jaroměře a vysokovského tunelu... U dvojkolejky bych to viděl tak na rok 2015 a u tunelu 2030...
14.02.2007 (8:16)
Smutné je, že se nikdo nepozastavuje nad tím, jaktože na ohromně dlouhém úseku od německých hranic až po Lichkov už není ANI JEDEN železniční přechod. Vyjádřením polských železničářů nevěřím, právě v této oblasti donedávna rušili a omezovali provoz o 106. Proč obnovovat zrovna trať do Sklářské Poreby? Česko-polské kontakty tady nejsou ani zdaleka tak intenzivní jako ve Slezsku. Tady prakticky nikdo nemluví a nerozumí polsky. Dřív se jezdilo do Polska za levnými nákupy, dnes už pouze přijíždějí bohatější Poláci za rekreací a chudší za prací. Začít by se mělo mezi Náchodem a Kudowou-Zdrój, protože to je součást nejlogičtější spojnice Prahy a Vratislavi. Při té příležitosti by bylo vhodné konečně zdvoukolejnit trať Jaroměř--Pardubice a vybudovat Vysokovský tunel. To je ale třeba udělat tak jako tak. Region má mizerné silniční spojení a železnice taky žádná sláva. Liberecko má aspoň dálnici.
14.02.2007 (7:58)
Různé úseky tratě totiž patří odlišným vlastníkům. Mám tomu rozumět tak, že v Polsku si můžu koupit třeba 1km tratě a vybírat poplatky za použití dopravní cesty?
14.02.2007 (6:44)
Sa 132 připomíná vzhledem Desiro, ale maj jich málo, výroba se teprve rozjíždí.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, 
- editor nebo admin ŽP
Přidat komentář
Přihlášení
© 2001 - 2024 ŽelPage
- správci
:. Projekty
:. Weby
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Info
informacni okenko