Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
230 | |
Informace o fotografii: - Úsek: Tišnov - Dolní Loučky - Datum: 11.5.1995 - Szerző: Jiří Vaněk - Zobrazeno: 9201x - Detailní EXIF informace » - Rating od autorů: 10 - Rating od uživatelů: 10 | |
Abyste mohli hodnotit, musíte se přihlásit | |
1 2 | Zpráv na stránku: |
Super!!! nejhezčí mašinka světa!
Za lamino jsem hrozně rád a pyšný.
Za lamino jsem hrozně rád a pyšný.
Rabín, Trakia: neexistuje nějaká literatura, článěk nebo něco o té nerealizované trati? Děkuji.
stoupa, Trakia: je velká škoda, že trať Brno - HB zůstala jen torzem. První a hlavně druhá čs. republika (1938-39, kdy se začalo se stavbou dálnice a rozjela se řada dalších staveb, které měly za úkol zaměstnat spoustu lidí do té doby pracujících na opevnění - spadala do toho i trať Brno - HB) na to byla bohužel "moc krátká" a přišla 2. světová válka se všemi důsledky. Pokračování směr Praha snad údajně nemělo úplně sledovat údolí Sázavy, ale spíš právě trasu současně vznikající dálnice D1. O to ta stavba mohla být zajímavější. "Horní Pacifik" snad měl být aspoň v některých úsecích zachován (hlavně asi Ledečko - Čerčany v návaznosti na trať od Kolína).
15.02.2012 (20:34)
ona bude "odepsaná" na regionální provoz.
250ka (a navazující 072) má význam hlavně pro náklady - dvojkolejka souběžná s 1. koridorem a nezasekaná osobáky jako 010/260. To si udrží i po stavbě VRT, protože 100 km/h na spoustu nákladů dlouhodobě stačí.
250ka (a navazující 072) má význam hlavně pro náklady - dvojkolejka souběžná s 1. koridorem a nezasekaná osobáky jako 010/260. To si udrží i po stavbě VRT, protože 100 km/h na spoustu nákladů dlouhodobě stačí.
Fotka mi přijde úplně úžasná :-)
Komín: myslím, že právě tato trať může být poměrně skvělým doplněním k VRT. Pokud povede VRT v blízkosti H.B., tak vlak může z Prahy jet po VRT, a u H.B. jet na tuto trať a tak všem na trati zlepší spojení s Prahou. To samé i opačně s Brnem...
Komín: myslím, že právě tato trať může být poměrně skvělým doplněním k VRT. Pokud povede VRT v blízkosti H.B., tak vlak může z Prahy jet po VRT, a u H.B. jet na tuto trať a tak všem na trati zlepší spojení s Prahou. To samé i opačně s Brnem...
Něco o probíhající rekonstrukci tohoto úseku: http://www.szdc.cz/pro-media/tiskove-zpravy/brno-havl.brod.html
Z Kolína do Čáslavi by určitě s malejma přeložkama tak ta 140 nebyl problém, Z H. Brodu do Brna by místy mohli udělat aspoň tu 120. Nejhorší ale je, že s tou tratí se vůbec nic dělat nebude, jednou jí nahradí VRTka a ona bude "odepsaná" na regionální provoz.
Pěkná fotka. Samozřejmě viadukt u Dolních Louček zaujme vždy a navíc s vlakem tmavozelených vozů potěší obzvláště.
Jinak k tématu okrajově doplním,že bylo uvažováno i pokračování téhle tratě ze Světlé údolím Sázavy a měla se v Senohrabech napojovat na trať Praha - České Budějovice.
Jinak k tématu okrajově doplním,že bylo uvažováno i pokračování téhle tratě ze Světlé údolím Sázavy a měla se v Senohrabech napojovat na trať Praha - České Budějovice.
Pánové,
před "koridórama" koncepčně nejmodernější trať v České republice. Projektovali dědečci ve 30tých letech a počala stavba. Postaveno v 50.tých letech, dokončeno .. Dokončeno? :-)
Ano, je tam 100 km/h, stoupání jak vzpomenuto, ale s vyjímkou Tišnova ŽÁDNÉ úrovňové křížení tratě pozemní komunikací.
Hluboko do 70.let tam bylo ZabZař Mechanika "na odhlášku". Problém je využitelnost starší navazující tratě mezi HavlBrodem a Kutnou Horou. Směrově a délkou staničních kolejí, hlavně.
(Tadle trať nechť je technicko-kulturní památkou českého železničního inženýrství polviny minulého století...) :-)
před "koridórama" koncepčně nejmodernější trať v České republice. Projektovali dědečci ve 30tých letech a počala stavba. Postaveno v 50.tých letech, dokončeno .. Dokončeno? :-)
Ano, je tam 100 km/h, stoupání jak vzpomenuto, ale s vyjímkou Tišnova ŽÁDNÉ úrovňové křížení tratě pozemní komunikací.
Hluboko do 70.let tam bylo ZabZař Mechanika "na odhlášku". Problém je využitelnost starší navazující tratě mezi HavlBrodem a Kutnou Horou. Směrově a délkou staničních kolejí, hlavně.
(Tadle trať nechť je technicko-kulturní památkou českého železničního inženýrství polviny minulého století...) :-)
Z rozdělením ČSD neměla změna nátěru nic společného, vzhledem k tomu, že se zeleno-šedý nátěr prvně aplikoval již v roce 1991. Spíše to mělo, dle mého, sloužit k odlišení se od doby před rokem 1989.
1 2 | Zpráv na stránku: |
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- akreditovaný fotograf nebo člen ŽP, - správce galerie nebo admin ŽP
Přidat komentář
Bejelentkezés
© 2001 - 2024 ŽelPage
- Felelősök - kérdések és válaszok
Info
informacni okenko