aaa pravda bol to obratový r 1120

Svojho času sme s otcom išli do Prahy s r 1121 Trasovanie cez ValMez, bez úvrate v Př -vlak šiel rovno na Holešky... (bolo to niekdedy v r 1987-1989 ešte za "súdruha"

V GVD 1990/91 R 1121 do Přerova nezajížděl.V letech 1988 až 1992 jsem dost často pobýval na Slovensku,ale nikdy jsem ř.141 na trati nepotkal.V květnu 1988 jsem absolvoval výpravu do Nízkých Tater zvláštním vlakem školní výlety,odboráři atd. Vlak byl vypraven z Prahy Smíchova ř.141 šestnáct vozů přes Prahu hl.n,ale ráno po přejetí hranic ze Slovenskem už soupravu táhly dvě lokomotivy ř.140.Vlak byl trasován přes Bohumín.Cestou nikde nezastavoval.První zastavení až Liptovský Mikuláš.

Podle mě táhla; nakonec - proč by neměla. Někde v hlavě mi sedí, že do Přerova tenhle spoj nezajížděl, a někdy v 70. letech byly bobiny to nejrychlíkovější, co u ČD jezdilo. A v Přerově se vlak obvykle sice otáčel, ale mašina zůstávala. A na www.strojvedouciplzen.cz píšou: Mezi Prahou a východem země se lokomotivy (E499.0) udržely do konce sedmdesátých let, kdy společně s novějšími stroji ř.141 ovládaly většinu dálkové rychlíkové vozby.
A osobně si pamatuju zážitek někdy z léta 1991 nebo možná 1990, kdy mě tehdy už dost unikátně táhla na odpoledním jedenáctivozovém rychlíku snad z Katowic (já jel z Chocně). Bylo krásně znát, jak proti přeci jen o polovinu výkonnějším novějším strojům tak trochu nestíhá; strojvedoucí ji hnal jak nadmutou kozu a evidentně si to užíval. Skrze heroické úsilí muže i stroje v čele vlaku jsme dojeli včas. (Ani nepřeháním.)

BBvk mě by docela zajímalo,jestli táhla soupravu až do Margecan.

Byl to posilový rychlík a jezdil jen v sobotu. Tzn. ze Slovenska se vracel nejspíš v neděli. Takových bylo v JŘ v té době více. Napadá mě, nebyly tyto posilové vlaky zavedeny za a) pro přepravu studentů a za b) pro přepravu vojáků, aby se nepřeplňovaly již tak přeplněné vlaky.

Jaký smysl vlastně tehdy měl rychlík ze severních Čech zrovna do Margecan? Resp. proč to nejelo až do Košic?

No vidíte, dokonce. :) Nebyl to můj rajon, čekali jsem tam jen jednoho zimního večera na matku, která se s DR a ČSD vracela z PLR přes NDR ze služební cesty od PřF UK. Aby nemusela s ČSAD KNV 104, vzali jsme ji Škodou 130 GLX. Mládek by to asi zrýmoval líp. :)

Na nádraží mě fascinovala bezbarierovost, to se za totáče nikde nevyskytovalo a narozdíl třeba od Popradu a dalších skvostů té doby musel při návrhu nádraží někdo i prokazatelně přemýšlet. Takže novostaba mě měla napadnout...

Pikehead: V té době ta stanice byla zánovní, tak to už jí rekonstruovali?

No retro, já nevím, Holešovice tehdy byly nejmodernější nádraží, pár let po rekonstrukci. :)
Záhada zábradlí nebyla vysvětlena ani tak, protože zaměstnanec nesoucí rozkazy nemá stoupačky v kastli. :) Pozoruhodný stroj a pozoruhodná doba.