Josef Kamiš: Nevím, zda-li si tohle ještě přečetete, asi spíš ne, ale ujišťuji vás, že já bych bez knihovny profesně "nepřežil" ani týden, a vůbec to není jen o tom, že bych na všechny ty knihy neměl peníze. Ony mnohé publikace už se zkrátka sehnat nedají, už jsem pracoval i s knihami, které v ČR existují v pouhém jediném exempláři, případně s knihami, pro něž jsem si musel zajet do Vídně nebo Mnichova. Uznávám, nejsou to knihy, které by jakkoli souviseli s železnicemi, ale to snad nevadí. Ono to totiž platí dosti obecně.

IR:děkuji za přání i za rady :-) vše co jste napsal má hlavu i patu a pod to píšu velké ANO.Je to i o tom,že vlastně nic moc o sobě vzájemně nevíme a tak mi i přišla úsměvná níže psaná rádoby sarkastická poznámka o zázracích.S modeláři potažmo kluby samozřejmě v kontaktu jsem modelařině se věnuji pěkných pár let...literaturu starou i mladou se železnicí spjatou také vlastním atd ale jak jsem psal už prve.Když jsem někdy shromažďoval informace k danému modelu...buď jsem čerpal z vlastních zdrojů,nebo jsem zdroje přikoupil.Nikdy jsem neměl potřebu půjčování.Každý holt jiné metody má a já jen poznamenal autoru fotky,že mi výrazně pomohl a za to mu dík :-)

Josef Kamiš: Teď jsem nahlédnul do vaší diskuse se sandikem a musím tedy - ač nerad - konstatovat, že zásadně si nic nepůjčovat je spíš zásadní chyba, než dobrá zásada. Nevím, co všechno vás zajímá, ale i kdyby to byly jen a pouze bardotky, tak je stejně vhodné nejen hledat na netu (kde se toho najde opravdu hodně), ale taky jít do starších pramenů, nejen starých atlasů lokomotiv, ale do časopisů, kde najdete od náčtrků přes plánky až po fotky ČB i barevné. A články jsou v nich většinou dost spolehlivé, protože tehdy se nepracovalo tak hekticky, takže se věšinou informace prověřovaly, než je někdo vydal. Dnes vycházejí publikace dvěma způsoby. Na jedné straně skalní fandové shromažďují léta materiály od fandů, pamětníků, ze starších publikací, z podnikových i státních archivů, informace křížově prověřují z více zdrojů a když už mají pocit, že víc už toho neseženou a lépe už to neprověří, tak sepíšou a vydají třeba monografii o bardotkách či o krokodýlech atp. A nebo (což je zejména typické na západ od našich hranic) na základě inzerce seženou kupu fotek na nějaké téma, z běžně dostupných publikací opíšou, co se jim hodí, a když za půl roku mají na stole kupu materiálu, tak z toho poskládají publikaci stylem "co nevím, to si vymyslím". A pak se ty publikace ještě různě dále kompilují tak, aby z každé byl ještě tak trojí vejvar. Podobně funguje i řada zahraničních, ale i našich(!) webů. Jsou zkompilované z několika starších publikací a doplněné fotkami, nebo jsou to dokonce jen opisované texty z jediné staré publikace, kterou už ale mladší generace nemůžou znát, protože ji nikde nekoupí. Jenže k tomu potřebujete dost letitou zkušenost, abyste jakž takš rozpoznal, která publikace (či tkerý web) patří do té kategorie první, či do té druhé, jejíž faktografická hodnota je prakticky nulová a pro svou zájmovou práci z ní načerpáte jen bajky a zmatky. Takže se neostýchejte jít i do té knihovny, buďte v kontaktu s kluby fandů, fotografů, modelářů. Z více zdrojů získáte mnoho informací, jejichž porovnáním se doberete víceméně věrohodného výsledku. Přeju vám hodně trpělivosti, radost z objevování už pozapomenutých informací i z krásných a historicy věrohodných vlastních modelů...

To Sandik:zázraků je všude celkem dost,ale knihovny do toho nepatří...jde spíš o individuelní přístup každého z nás.Konkrétně já si věci nepůjčuji nikde a nikdy.Když něco chci tak si to koupím,ale ze zásady si nepůjčuji.Až usoudím,že mám málo podkladů o Zamračených tak dospěji k tomu,že půjdu tu knihu koupit.Nikoli půjčit

stoupa/VencaM: ta druhá grafika od Jiřího Boudy je z míst, kde je dnes pivnice. Mimochodem jedno z mála míst v Praze, kde se dá v sedě popíjet relativně levné pivo a přitom pozorovat dost hustý provoz. Pěkné místo :) Srovnatelný snad možná Braník, ale tam není takový relativně ještě pestrý provoz (i když samozřejmě býval).
A díky všem, než obrázek zmizí - opravdu krásně jsme si popovídali. Škoda, že se nepřidal autor.

Pro VencaM:

No jasně! Lepší info, než od pana Jiřího Boudy být nemůže! Vždyť on tam byl doma! (Teda, "domovská stanice"). A to nejni fór, to je pravda, nic než pravda, holá pravda.

A znova velkej dík panu "kilianov" za krásnou fotku na krásné téma Barči v Bubenči. Tak hezky jsme si dlouho nepokecali. A třeba si začnu psát s panem Ryšánkem. Je to 13tiletej chlap, kterej má zájem poznat, "jak se kola točí".

Josef Kamiš: A slovo "knihovna" vám něco říká? Považte, za sumu daleko nižší než je cena té knihy si ji tam můžete až na dva měsíce půjčit, a k tomu ještě spoustu dalších knih, třeba deset denně... Doslova zázračné, že?

Díky. Ty články na Wiki a prahamhd jsem viděl, ale moc tam toho není. Jsem z Dejvic, ale o Bubenči toho moc nevím, jen to co je vidět a co znám za posledních pár let.
Nedávno jsem třeba prolézal roztocké zhlaví a ještě jsou tam schůdky ke stavědlu a nějaké zbytky. Velmi krásné obrázky z předreleovkové Bubenče a okolí kreslí Jiří Bouda.
Například jsem teď rychle vygooglil tyhle:
http://www.sosad.cz/img/original/58/07.jpg
http://www.galeriedominopraha.cz/tasks/render/file/index.cfm?fileID=8B16FAD1-EC42-66BD-D8424CA1DCD6FCA2&ext=.JPG

stoupa/VencaM: podle článku Ing. Skaličky o pražských posunovacích zálohách v 60. letech (Železničář, 1976 nebo 1977) obsluhu vleček a posun v Bubenči spolu s obsluhou vlečky mrazíren v Sedlci (všechny již neexistují) měl na starosti šoupák vypravovaný z Buben. Oblíbenou lokomotivou tohoto výkonu bývala bubenská 423.031, později některá z tamějších "plešatých" T 444.0.

Pro VencaM:

O Žst. Bubeneč dnes zde: http://prahamhd.vhd.cz/Draha/bubenec.htm a zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD_Praha-Bubene%C4%8D
O Žst. Holešovice zde: http://prahamhd.vhd.cz/Draha/holesovice.htm

Z děravé paměti: V 1978 jsem krátce sloužil na Bubny a Činely, tedy než byla v provozu přeložka. Bubny byly stanice I. třídy a byl tam velký cvrkot. Bubeneč - mám zato, že byla dvě stavědla a předpokládám, že (alespoň) jeden výpravčí. ZabZař elektromechanika. Kdo a jak obsluhoval vlečky, nepamatuju, asi šoupák. Ta vlečka na Císařský mlým zářezem vskutku impozantní.

Zřetelná je vzpomínka, že někdy v půlce 70. let, odhaduji při megavýluce Hl.n. (asi výměna trolej. vedení?) jsem odtamtud odjížděl rychlovlakem směr Lipsko - veletrh. Bylo to hlášeno předem, ale v noci, tak jsem bral drožku a taxikář se tam skoro bál.

I dnes je pro mne Bubeneč významný milník. Jedu-li na Prahu, pořnu se probvouzet, brát si kabát a zavazadlo, bych byl v pravý čas u dveří v Holešovicích. :-)