..: Fotogalerie - detaily fotografie VT 18.16.05 "Vindobona" :..
 

VT 18.16.05 "Vindobona"


VT 18.16.05 "Vindobona"Informace o fotografii:
 - Místo focení: Tábor
 - Datum: 10.7.1968
 - Autor: Drahos Svestka 
 - Pozn.: Autor snímku: Václav
Švásta
 - Zobrazeno: 12009x
 - Detailní EXIF informace »
 - Rating od autorů:   
 10
 - Rating od uživatelů:
 10

   
 
Abyste mohli hodnotit, musíte se přihlásit
 

  1 2 3      Zpráv na stránku:   
02.12.2014 (18:48)  
DŠ: no v tom nejsme ve při, jen je prostě komický ten vzhled šinkansenu ve srovnání s rychlostmi, kterými to mohlo jezdit a kterých to vzhledem k motorizaci mohlo dosáhnout.

Souhlasím, že ve srovnání s rakouskouherskou soupravou osobáku stojící vedle to pokrok byl nesmírný.
02.12.2014 (3:31)  
Vindobona ve své nejslavnější podobě, no to je bomba! ;-)

Vlastně ten vlak po tolika desetiletích přestane letos existovat... tak jste jej připomenul tímto krásným záběrem.
01.12.2014 (23:50)  
Láďa Mlynařík: ano, hnací podvozek byl jen ten krajní, čili uspořádání B2´. A děkuji za hodnocení.
Sim + Pikehead : hoši, než tu začnete psát takový bláboly, tak si laskavě uvědomte, že když ty jednotky vyjely na trať, psal se rok 1964. Ne nějakej posranej rok 2014. Tenkrát byla nejyvšší traťová rychlost, jakou to mohlo jet, 120 km/hod. Stačí? Víc k tomu nemám co dodat.
01.12.2014 (21:33)  
Jezdilo to nějak na kabel, nebo byla každá mašina obsazená? A hnací podvozek byl jen ten krajní?

Jinak obdivuju technické provedení i pečlivý edit. V tomhle rozlišení to působí jako fotografie současné kvality.
01.12.2014 (19:54)  
Taky mi příjde skvělé, že to má takovou aerodynamickou kapotáž. To se tehdy určitě na FJB mocně využilo, štreka jak víno, k tomu v super kondici... :-)
01.12.2014 (17:08)  
NIcKON > tak ono samosebou zalezi, jak na to covek kouka. A me osobne by docela zajimalo, nakolik byla maximalka 160 (resp. 140) km/h vyuzitelna v realnem provozu, pripadne zdali to byl spis marketingovy tah, nez neco pouzitelneho.

Predpokladam, ze na to koukame podobne ...
01.12.2014 (13:17)  
Zřejmě citelně lepší, než u české vindobony v sestavě M 296.1 + 4 klasy + M 296.1 se stejnou koncepcí pohonu (malý točivý dvanáctiválec + trojměničová hydrodynamika), srovnatelnou hmotností, ale o čtvrtinu nižším výkonem - ta podle táty prý koleje příliš netrhala a navíc často, zejména zpočátku, dojížděla s jedním motorem v poruše a pak měla problém přes Českou Sibiř vůbec vyjet kopečky. Ale i to je jen teorie.
01.12.2014 (12:23)  
NIcKON: Toť otázka. Já jsem s tím nikdy nejel...ale čistě teoreticky: byl zde k dispozici výkon 2x 662 kW (od 3.vyrobené jednotky 2x 736 kW), což by mělo zaručovat slušné jízdní vlastnosti. Navíc to jezdilo většinou po rovině.
01.12.2014 (11:54)  
Jak se tomu chtělo v téhle šestivozové podobě s plným obsazením zrychlovat, páni pamětníci?
01.12.2014 (10:58)  
Jůůůů :-)
Já byl dokonce na stanovišti strojvedoucího, heč. Tuším na 150. let trati Praha - Dresden (?) byla na návštěvě v Děčíně.
(Na téma "obyčejné bautzeny" nejsem schopen se příliš bavit, ale vím, že mě tehdy vevnitř vysloveně zhnusily obyčejné plastové vypínače světel, jak doma na hajzlíku; takové ty bílé s úzkým černým přepínačem uprostřed. Vlastně ukázka socialismu - úžasný solitér, ale když se tomu člověk koukne pod sukně, jukne na něj nějaká pitomá nedotaženost za pár drobných, která naprosto zabije jakýkoliv dojem uživatelské kvality, a často i technické dokonalosti).
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- akreditovaný fotograf nebo člen ŽP, - správce galerie nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci - otázky a odpovědi


Info
informacni okenko