Nádherná zimní historie.

NIcKON:Super popis,dokonce to i jakš takš časově sedí(možná bych to šoup spíš na 1990 - 1993).Začínal jsem právě v roce 1993 na mejdlovou krabičku,Zenita a dokonce i na Ljubitěla 6x6,chudej studentik vyhrabal vše co bylo po příbuzných a na co se dalo fotit,šetřil každý políčko a v současnosti ho to šetření štve.No a teď při čtení jsem se jen usmíval a vzpomínal :-)Už to sice bylo "iné kafé" než za komančů(dle vyprávění),ale taky dost jiný než dnes.No ono vlastně narazit třeba v Čirnej či Zvolenu na stále zažraného nepřítele špionáže na železnici,to bylo žůžo i v roce 94 :-)Akorát mi z té doby zbyl vlastně ten konofilm,na ten to stále mrskám,ale samo že řádnym NIKONEM F75(už taky potřebuje vymněnit) a šetřit už taky zas tak nemusim :-)Časem mne snad ukecáte i na digi :-)

Ikdyž tyhle stroje maj za sebou již přes 30 let těžké traťové služby, tak v čele EC-ček jsou bezmála jediný stále perfektně vypadající mašiny. Vaše auto by těžko vyydrželo tolik najetých kilometrů...tahle fotka to jenom dokazuje, i tehdy vypadali top 10 :-) a když uslyšíte z rozhlasu, že vlak má zpoždění kvůli závadě na lokomotivě a následně expres dotlačí žehla, tak še prosím nedivte, jsou to již babičky. Inženýři ve Škodovce moc dobře věděli, jak hodně významné stroje to budou... jenom je smutné, že režim pohřbil 759 alias Kyklopa, bylo by to s ním podobné... 350+150 mne stále udivujou, jak je možné, že jsou to stroje na úrovni po takovou dobu. Když vidím 380, tak se mi chce jen plakat, že jsem nezažil dobu Mikád, Albatrosů, Štokrů... zůstali jen vzpomínky...

V té době stálo každé cvaknutí minimálně desetikorunu, která tehdy měla zhruba dvojnásobnou reálnou hodnotu. Průměrný plat měl daleko do deseti tisíc, na něž vyšel obyčejný kompakt s autofokusem bez zoomu, manuální praktica se solidním objektivem (samozřejmě pevným) stála patnáct, kvalitní japonská zrcadlovka se základním sklem začínala někde kolem třiceti. Závěrka šla často po nějakých 15 tisících fotek kukat a kupovala se za minimálně pět tisíc nová. Kdo měl smůlu, tomu odešla elektronika a za opravu zpravidla dal téměř stejně, co ho stál nový stroj. Baterka vyšla na cca 300,-, veškeré příslušenství bylo mnohem dražší, než dnes. Statické záběry se dělaly na jednu dobrou, dynamické nejvýš na sekvenci tří, pokud tedy foťák měl motorové natahování závěrky a sekvenční focení. U složitějších scén se nejdřív běhalo s expozimetrem a pak se počítalo, většina tehdejších foťáků nic takového, jako matricové měření neznala, nejvýš bodové TTL, ale to jen ukázalo rafičku, k níž se stejně musely nablížit expoziční hodnoty. Pokud nebyl autofokus, ostřilo se ručně s pomocí Fresnellovy čočky (v lepším případě), nebo prostě jen na oko. Výsledek čekal přinejlepším druhý den ve fotolabu, pokud se tedy toho fotodne dofotil film, který začínal na cca 120 korunách za použitelný druh málo citlivého 36snímkového kinofilmu Agfa, Fujifilm, Kodak nebo Konica. Když se fotilo na ISO 800 či speciální druhy (portrétní, technické, extra málo zrnité), nebyl problém za jednu kazetu dát i 250 korun. A pak ještě účet ve fotolabu... Negativu škodila blížící se expirace, kromě ní i vlhko, horko, zima; po čase stárnul a pozitivy zase bledly. Když se něco nepovedlo, prostě se zahodily fotky, s nimi minimálně 500 korun přímých i nepřímých nákladů a šlo se na to znovu. Žádný photoshop, žádné redukce šumu a doostřování, retušovalo se pěkně štětečkem přímo na negativu.

A proč to píšu? Aby si všichni to všichni hodnotiči uvědomili, než se pustí do kritiky technické kvality. Za obdiv stojí už jen fakt, že šotič i za takových podmínek vzal železo a vyrazil do terénu. Kolik tehdy takových bylo? A dvojnásob, že si dal další piplačku se skenováním. Klobouk dolů.

Emil Šiška: podívej, jdi na to obráceně: pokud přesně víš (což předpokládám, že musíš vědět), jak to se sběrači je, tak nám to tu můžeš vysvětlit a zbytečně nemachrovat. Udělal bys něco prospěšného pro diskuzi. Tedy?

martin gril : K přihlédnutím k těmto aspektům beru svou připomínku nikoliv jako lichou, ale jako bezvýznamnou. :-))

Emil Šiška: Já se na nic neptal, ale to rychlostní omezení je kvůli působení odporových sil prodoudícího vzduchu, který ovlivňuje přítlak smykadla na trolej (jednoduše by se drát moc rozvlnil, mohl by být podvlečen pod smykadlo a následně by byl ztržen). Utrhnout se přední sběrač, očeše celou střechu a i zadní sběrač. Zajímavé je ale, že v takovém Rusku a třeba Rakousku toto vůbec nějak neberou v potaz :-)

vjta00+trainman: Opět téma Proč 2sběrače...vážení, tohle se tu již probíralo vícekrát,pohledejte v archivu.ale pozor oba 2 mohou být zdviženy pouze do rychlosti 50 km/hod. a tohle jste zjsitil kde jako? a když už,tak z jakýho duvodu?Prosím o upřesnění

Jinak foto z historického hlediska velmi pěkné

Spíš bych to viděl, že si fíra topí oběma, aby nepropálil trolej či ližinu. Přecijen při posunu tolik šťávy nepotřebuje aby kvůli tomu bral proud na dva smetáky.

Snímek velmi vyvedený. I na scan je to bravurně technicky provedené.

MrKofi :
Zdravím foto je krásné zatím jsem tento typ 350 ještě neviděl :-D jinak k těm sběračům, pokud jsou oba 2 sběrače nahoře (je zledovatělá trolej) tak přední sběrač drtí led na troleji a zadní odebírá proud,ale pozor oba 2 mohou být zdviženy pouze do rychlosti 50 km/hod.