Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
751.057-1 + 751.059-7 | |
Informace o fotografii: - Úsek: Hanušovce nad Topľou mesto - Pavlovce - Datum: 16.8.2018 - Autor: Slavo Koreň - Zobrazeno: 3494x - Detailní EXIF informace » - Rating od autorů: 8 - Rating od uživatelů: 7 | |
Abyste mohli hodnotit, musíte se přihlásit | |
1 2 | Zpráv na stránku: |
Zase OT a pokud to tu moc plevelím, prosím smazat: Chotěboř vždy dělala vše pro to, aby se rozvíjela sousední města. Dnes je to vidět ve Ždírci nad Doubravou (rozvoj průmyslu, příliv obyvatel...). Příležitost tudy postavit dráhu Praha - Brno promarnila, čehož se ochotně chopili právě v H. Brodě. Pokud vím, tak se tu uvažovalo i o trase VRT z Prahy do Brna, ale nakonec se rozhodlo o trase kopírující D1. Pravděpodobně by byla překážkou CHKO Žďárské vrchy (to je moje domněnka).
Za odvahu "vzdálit se víc se o víc než půl kilometru" by se dalo považovat trasování Čáslav - Chotěboř - Žďár, na které nepřistoupili. Pokud trvali na H. Brodě, muselo to dopadnout, jak to dopadlo.
Ano, máš pravdu. Přeložka podél Sázavy je rovnější a dál od řeky než původní trať. Ale odvahu vzdálit se víc než půl kilometru nemá. Představy, že se tudy budou řítit naklápěcí soupravy, v devadesátých letech byly. Jenže pak někdo spočítal, že jedno takový pendolíno znamená dvě esa navíc na ostatní vlaky a bylo po optimismu.
OT: Opravte mě, pokud teď budu tvrdit blbosti, ale mám za to, že úsek tratě H. Brod - Brno byl stavěn jako hlavní trať (chcete-li koridor), kde traťová rychlost neklesá pod 100 km/h (kromě posledních kilometrů před Brodem a na druhém konci "tobogán" do Brna). V úseku podél Sázavy si to vyžádalo nekonečné odstřelování skály z dlouhých zářezů. Když se po ní svezete, víc si užijete těch skal než okolní krajiny. Stará trať měla rychlost sotva poloviční a hezky se vinula podél říčního toku. V devadesátých letech se uvažovalo vést koridor právě tudy, ale zřejmě nejen z ekonomického hlediska zvítězila varianta koridorizovat trať z Č. Třebové do Brna. Teď slouží jako záložní nebo alternativní trasa pro koridor.
Flexo: Možná to je úplná blbost, ale sám potvrzuješ, že to tak funguje.
JB: Český Brod je dobrý protipříklad. Hlavně proto, že má na náměstí svatýho Gottharda. Těch třicet kilometrů, kde se opravdu stavělo, je mezi mezi Tišnovem a Křižanovem. Mezi Křižanovem a Šakalovem už se jenom pokládaly koleje. Ovšem mluvit o tom, že tam zůstal jen jeden přejezd, to děláš, promiň, z nouze ctnost. Zvlášť když víš, kudy ta trať vede a jak hustý je tam osídlení.
JB: Český Brod je dobrý protipříklad. Hlavně proto, že má na náměstí svatýho Gottharda. Těch třicet kilometrů, kde se opravdu stavělo, je mezi mezi Tišnovem a Křižanovem. Mezi Křižanovem a Šakalovem už se jenom pokládaly koleje. Ovšem mluvit o tom, že tam zůstal jen jeden přejezd, to děláš, promiň, z nouze ctnost. Zvlášť když víš, kudy ta trať vede a jak hustý je tam osídlení.
Jo jo, Honzo, já tu trať znám, koukal jsem na ni z okna, formovala můj vztah k železnici. V té podzemní továrně můj otec pracoval.
Trakia, JB: nová trať Brno - Německý (Havlíčkův) Brod se projektovala již ve 2. polovině 30. let jako jedna z přípravných prací tehdejšího Československa na válku - spolu s opevněním republiky. Do začátku války se toho moc nestihlo, i když byly v říjnu 1938 na stavbu nasazeny firmy uvolněné z ukončených opevňovacích prací. V portálech tunelů nad Tišnovem je uveden letopočet 1940. Někdy v roce 1941/42 byla stavba rovněž ukončena a dokončené tunely využila Říše na podzemní továrny. Po válce (ale ne hned) se stavba obnovila a dokončila někdy v 1. polovině 50. let, elektrifikace proběhla až o nějakých 10 let později.
PS: Trať Brno - H. Brod je v podstatě celá nově, využití původní stopy je minimální, snad možná pár budov v zastávkách.
PS: Trať Brno - H. Brod je v podstatě celá nově, využití původní stopy je minimální, snad možná pár budov v zastávkách.
(jakmile je v Čechách něco Českého nebo v Čechách, bylo přímo tam nebo okolo plno Němců.)
To je úplná blbost. Česká Třebová se jmenuje "Česká" proto, aby se odlišila od nedaleké Moravské Třebové. Ve které se shodou okolností mluvilo německy.
To je úplná blbost. Česká Třebová se jmenuje "Česká" proto, aby se odlišila od nedaleké Moravské Třebové. Ve které se shodou okolností mluvilo německy.
Moc nerozumím. Pro Český Brod to s těmi Němci neplatí. -- Kterých třicet kilometrů máte přesně na mysli? A taky např. na celé 121 km trati zůstal jeden úrovňový přejezd, to se nepodařilo ani o mnoho let později při koridorizaci, v době, kdy automobilismus násobně narostl.
V Sudetech se ocitl kousek dnešního I. koridoru u České Třebové (jakmile je v Čechách něco Českého nebo v Čechách, bylo přímo tam nebo okolo plno Němců.) Tak se pro spojení Prahy a Brna přeložily, zdvojkolejnily a zadrátovaly lokálky mezi HavlBrodem a Brnem. Ono se toho tedy do konce války moc nestihlo, ale po Únoru se takový projekt soudruhům báječně hodil a hotovo bylo už ve 4. pětiletce, takže přesná odpověď zní: v reakci na zabrání území nepostavili Češi žádné nové tratě, jen přeložky, spojky (a a mnoho částic a citoslovcí, jak je tu zvykem, když se staví hlavně hubou) a dolnoloučský viadukt, který ze srovnání se zobrazeným mostem vyjde když ne vítězně, tak čestně poražen.
edit: Trakia má samozřejmě pravdu, ale říkat nová trať tomu, když se z dvou set kilometrů postaví nově třicet, je odvážné.
edit: Trakia má samozřejmě pravdu, ale říkat nová trať tomu, když se z dvou set kilometrů postaví nově třicet, je odvážné.
1 2 | Zpráv na stránku: |
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- akreditovaný fotograf nebo člen ŽP, - správce galerie nebo admin ŽP
Přidat komentář
Přihlášení
© 2001 - 2024 ŽelPage
- správci - otázky a odpovědi
Info
informacni okenko