pekná krajinka. Kedy, myslim hodinu, to bolo asi fotené? Vypadá to dakedy skoro ráno...

Střelice nejsou to místo, kde se trať 240 láme na dvě různé původní, to je až Zastávka u Brna, bývalý uhelný revír, tam jezdilo svého času nákladů požehnaně. Už to ovšem nějaký čas je, no.

Nechic: trať Brno-Okříšky nikdy nebyla pro nákladní dopravu příliš využívána...a to ani v dobách parní trakce,kdy jezdil jeden náklad za druhým.Důvod..obtížné sklonové poměry.I tak výkonná lokomotiva jako štokr 556.0 měla na kopec normativ zátěže 450 tun.Což v dobách,kdy bylo nutno přepravit obrovské množství zátěže,bylo celkem o ničem.Takže tu byly pravidelně k vidění3 páry Mn vlaků a občas nějaký ten separát (výjimkou byla přeprava písku pro stavbu dalešické přehrady v souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny Dukovany v 1.polovině 70.let.)A k tomu 3 páry vlaků s přepravou uhlí v relaci Zastávka u Brna-Oslavany...což je ovšem velmi krátký úsek trati...i to v roce 1976 vzalo za své.
Tak mě napadá,že bych mohl přiložit ilustrační foto...jak takové "písky" se dvěma 556.0 vypadaly,když se to hnalo přes Střelice 70 km rychlostí...

Nevím jestli to má smysl sem vypisovat, znalci a fotiči vědí a sledovačům jakékoliv fotky je to stejně šumák, nicméně asi takto.

Po této trati jezdí dvě stěžejní relace Brno a Nymburk:

68201 (z ČB 13.20h)
68203 (z ČB 23.15h)
62800 (z Brna3.15h)
62802 (z Brna 16.50h)

68400 (z ČB 23.42h)
64801 (z Nbk 5.43h)

Je to tak, díky výluce do Lince a dokloněným ucelenkám uhlí tu provoz bohužel hodně utrpěl. A ani po ukončení výluky se už vozba uhlí na tuto trať nevrátila. Vyšel o tom docela dobrý článek na K-Reportu, tak si tam kdyžtak počtěte. Krom pár pravidel z Nymburka a Brna už tu opravdu mnoho vlaků nejezdí. Ještě Mn, ale ten je z Veselí veden řadou 210 a z Jihlavy 731.

Jo v tom s vámi souhlasím, předpokládám, že úvratí se muselo i tehdy v HB jezdit. To je celkem bída na ten silný nákladní provoz :-(

Keprt: Obávám se, že dnes už tam nákladní provoz příliš silný není, protože nekonečné stavební práce mezi Budějovicemi a Lincem definitivně odradily zákazníka a tyto uhelné vlaky do Rakouska teď jezdí přes Břeclav. Kromě odvozu šumavského dřeva jsou jižní Čechy téměř bez nákladní dopravy. Aneb tak dlouho si stavíme "tranzitní koridor", po němž tranzitní vlaky stejně asi nikdy jezdit nebudou, a vyženeme z něj i mezistátní nákladní dopravu. Jinak souhlasím, že v řadě případů se čekalo na dvousystémovou lokomotivu, ale mnoho výhod styku soustav mimo stanici jsem doposud neobjevil.

Nechic: Nevím jestli tam jezdily před elektrizací (myslím že ne, přeci jen dvoukolejka měla pro těžké náklady vyšší kapacitu, zvlášť po její elektrizaci), ale po elektrizaci tratě Jihlava - Veselí už mělo smysl je i za cenu malé zajížďky vozit přes HavlBrod.

Nechic: jestli náhodou trať Střelice-Okříšky někdy měla význam pro nákladní dálkovou dopravu, tak ho pozbyla v roce 1953 po dostavbě tratě přes Křižanov (dvě koleje, delší stanice, vyšší rychlost, snad i příznivější sklony). Nejsem pamětník a historik, ale myslím, že v lokálkovém úseku Střelice-Okříšky dálkové nákladní vlaky nikdy nejezdily, jen místní zátěž. Investice tam přišly až v době výstavby jaderných elektráren, kdy se vyměnily mosty, ale s dráty se, pokud vím, před rokem 1989 nepočítalo, resp byl plán na dráty Jihlava - Znojmo - Břeclav, ale ne pro Brno-Okříšky.

Keprt: V tom případě mě překvapuje proč se neelektrifikoval i úsek Jihlava - Brno, když tamtudy ty náklady patrně jezdily pokud se nechtělo jezdit oklikou.

JOKR: na této trati byl docela silný provoz nákladních vlaků už v dobách parní trakce, pak tam jezdily sergeje a dodnes je ta trať, na poměry dnešní doby v evropském měřítku, docela slušně vytížená nákladní dopravou (osobní byla vždy marginální).
Pokud jsou těmi vytíženějšími tratěmi, elektrifikovanými později než 225, míněny Beroun-Plzeň, Benešov-Veselí, Přerov-Břeclav, Leopoldov-Púchov - tak tam všude se čekalo na dvousystémovou univerzální lokomotivu (přišla do praktického provozu 1984), protože s dalšími "Kutnými Horami" se už nepočítalo. To mohlo ve druhé polovině 70. let a začátkem 80. upřednostnit elektrifikaci do jisté míry "vedlejších" tratí - třeba do Letohradu, kolem Trnavy a možná i Veselí - Jihlava - tady se ovšem s elektrifikací počítalo už dlouho, v rámci "jižního tahu".