To je takříkajíc virtuálně, ale v terénu jsou záporné kilometry taky, a to ve stanici Dobříš. Nula je u dopravní kanceláře, po kilometrech je to do Odb Skochovice (a dále do Vraného dvojí kilometráž) a do šturcu jdou záporné kilometry.

Zápornou kilometráž používáme třeba na zkušebním okruhu... např. při měření GPK vozíkem KRAB kolem výhybek na velkém okruhu, kde je zrovna konec staničení (km 0,000 = km 13,275), ale software neumí do jednoho měřeného úseku vložit dvě různá staničení.

Pravda, nuly jsou v daném úseku jen dvě, trojí staničení ano.

Když už je řeč o zajímavostech, kvízová otázka: kde se setkáme se zápornými kilometry?

JB: pozor, staničení Kolín - Čerčany má nulu v Kolíně, směr Kolín - Ledečko je po kilometrech. Další nula je v Ledečku, úsek z Ledečka po větvení v Ratajích má dvojí kilometráž, staničníky jsou odlišeny písmeny "Č" jako "Čerčany" (ty mají v těch místech hodnoty 38,...) a "K" jako "Kácov" (hodnoty 0,...). Podobnou dvojí kilometráž jsem viděl ještě někde.
Trakia: a na kilometráž Vídeň - Laa - Hevlín - Střelice - Brno - Česká Třebová - Praha přímo navazuje kilometráž z Masaryčky do Děčína, kde jsou hodnoty kolem 530. Tato kilometráž končí v Děčíně a úsek na hranice je kilometrován od Drážďan, protože až do roku 1945 patřil německým drahám.
Zajímavá je i kilometráž tzv. doplňující sítě Rakouské severozápadní dráhy ve východních Čechách s nulami ve Velkém Oseku (kilometráž přes Chlumec, Starou Paku do Trutnova-Poříčí), v Chlumci (do Hradce Králové a snad dál do Letohradu), v Ostroměři (do Jičína) atd.
Naopak Severní dráha císaře Ferdinanda (Vídeň - Břeclav - Bohumín - Krakov - Wieliczka/Bochnia) měla jedinou centrální nulu ve Vídni (Nordbahnhof v místech dnešního Pratersternu) a odbočky (z Břeclavi do Brna, z Přerova do Olomouce nebo ze Svinova do Opavy) kilometrovala v návaznosti na místo odbočení.
Zajímavá kapitola jsou i tzv. odchylné hektometry při přeložkách apod., naopak jinde mohou hektometry z téhož důvodu chybět. Změny staničení se děly opravdu ojediněle, v poslední době např. Olomouc - Česká Třebová.

Staničení se zbytečně nepředělává, rakousko-uherské je tudíž prakticky všude. České Budějovice 213,388, Cheb 455,010... Z vnitrostátních špeků se sluší zmínit např. kilometrování z Čerčan přes Ledečko do Kolína s odbočkou do Kácova a odtud jiným investorem stavěné pokračování do Světlé, které má v Kácově nulu, takže na horním Pacifiku máte tři nuly.

Taky celý hlavní tah Brno - Česká Třebová - Praha je kilometrován z Vídně a to dokonce přes Hevlín a Střelice.

Rabín: Díky za vyčerpávající a překvapivou odpověď. Tato kilometráž je tedy i na některých ostatních jmenovaných úsecích? A zůstala rakousko-uherská čísla i jinde u nás?

Tak to je krutopřísné, stejně jako fotka..

NIcKON: 401,1 km je to sem z dnes již neexistujícího nádraží Wien Nordwestbahnhof (0,000) přes Retz (81,397), Znojmo (100,149), Jihlavu (198,608), Kolín (298,300) a Všetaty (360,997). Kilometráž Rakouské severozápadní dráhy z doby monarchie následně pokračuje přes Střekov (431,113), Děčín východ dolní (456,872) a přes most do Prostředního Žlebu, kde končí hodnotou 459,206.

Pěkná náladovka s mašinou, která bude už zanedlouho vzácným zbožím. Mě ale zaujal ten kilometrovník - 401 km je to od začátku někdejšího (nebo snad i současného) 1. hlavního tahu? (tuším v Chebu, ale nejsem si jistý?) Pořád to je bráno jako jedna trať?