:. Projekty
:. Weby
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Komentáře uživatele "hank":
| Fotka | Zpráva | Datum |
|---|---|---|
| BS 80 | bazala68: KDŽ (Králodvorské železárny) byly jedno ze známých hnízd BS 80, jezdilo jich tam v dobách jejich největší slávy v 70. letech 6, často z bezpečnostních důvodů ve zdvojené trakci. Ty vozy na fotce jsou "kalichy" na vyvážení žhavé strusky na skládku. Součástí skládky byl i kalový rybník, kam se vyvážely tekuté odpady v kotlových vozech. Rozchod dráhy byl 650 mm a prošlo jí 22 parních lokomotiv, nejdřív kraussky (většinou typ IV z let 1889 - 1897), pak kopie kraussek typu XXVII z Českomoravské (1901 - 1904) a spousta jiných ojetých strojů z různých rušených průmyslových drah. První BS 80 přišla do KDŽ v r. 1951, staré lokomotivy (většinou s novými kotly ze 20. a 30. let) byly pak vyřazeny koncem 60. let. zdraví hank | 10.04.10 - 16:54 |
| T 435.0140 | Mně je ten pohled povědomý, asi jsem u vás někdy fotil. Ten zasněžený kužel, co trčí nad všechny ostatní, je Sněžka od východu? Ale já jsem to fotil až od Chvalče, přes ten cípek polského území mezi Adršpachem a Bernarticemi. Teda jestli na tohle panoráma koukáš doma, tak ti ho upřímně závidím. zdraví hank | 10.03.10 - 20:44 |
| T 435.0140 | Ahoj, dávám plný počet hlavně za ten modelový sníh, protože vím, co to je za dílo... OT - prosba: Moc se přimlouvám za to, abys dal to zimní pozadí na svůj web na stránku s downloady k ostatním panoramatickým fotkám - tedy jestli to půjde... Jo a tenhle odkaz http://www.trainmania.info/diorama/08/04.jpg někdy funguje a někdy ne... děkuje a zdraví hank | 10.03.10 - 16:19 |
| Rakousy | no jo... kde je konec starému příhradovému mostu... | 24.02.10 - 18:59 |
| 434.2293 + 434.2306 | Řada 170 kkStb byla původně určena pro rychlíky na Arlbergu... Žádná nástupnická dráha je nerekonstruovala tak důkladně jako ČSD. (To ale platilo i pro stroje 180/523.0/524.2 a spoustu jiných Gölsdorfových konstrukcí.) Takže souhlasím s tím, že dvorní rada ing. dr. h. c. Karl Gölsdorf by se opravdu byl divil, kdyby se byl dožil... Jinak v Brně-dolním končily v provozu až v r. 1978, přechodnost přes starý ivančický viadukt měla hnací vozidla s nápravovým tlakem 14 t. (Proto v 70. letech jezdily s některými Sp a Os vlaky do Znojma T 444.1. A na ostatních pochopitelně všudypřítomné M 262.0.) 556.0 přes most nesměly, ty jezdily jen do Oslavan. Pokud si dobře pamatuju, poslední ve výtopně na rosickém byla 434.2134, která mívala tendr 818.064. Podle mých zápisků z let 1977 - 8 (tehdy to byla moje téměř domovská trať, protože jsem se v r. 1976 oženil se znojemačkou :-) ) byly v Brně kromě už zmíněných ještě 434.2291, 333, 339, 343. zdraví hank | 21.02.10 - 11:44 |
| 475.1139 | 1139? To byli asi veseláci? | 28.11.09 - 21:36 |
| 477.0 (?) | Koukám do monografie "papoušků", která (konečně!) vyšla předminulý týden... je to určitě 477.059. Mirek_2037 má 100% pravdu, pokud jde o výrazné identifikační znaky. I z nejasné fotky je vidět, že ložisko spojnice na nápravě S2 je válečkové, tyče nejsou bíle olemované a cedulka na budce vedle tabulky s řadovým označením svítí do daleka. zdraví hank | 21.11.09 - 21:12 |
| 556.0506 | NIcKON: Něco zkusím, ale čeká mě částečně pracovní víkend, tak nevím, jak to budu stíhat. A taky nevím, zda se to hodí do tohoto diskusního vlákna, třeba admini zveřejní zvláštní článek na toto téma? | 16.10.09 - 14:59 |
| 556.0506 | D. Retych: Snad ani mě admini nebudou bít kvůli OT. Ano, Amerika, a taky kancelářský domeček na konci 6. perónu vedle doupěte vozmistrů a závodní jídelny. Ten se rozpadal už v 80. letech. K fotkám znaků obou společností na fasádě budovy Brno hl. n.: Nová společná budova KFNB a StEG se začala projektovat až v r. 1901. (Budova z r. 1848 postavená na účet státu po zboření původní budovy KFNB z r. 1839 měla pro každou společnost samostatné křídlo.) Vypracování projektu musel stát v r. 1899 nařídit StEG po 15 letech nechutných tahanic obou společností o její financování. Právě StEG byla tou žabou na prameni, která dlouho odmítala na stavbě se finančně podílet. Stavělo se v l. 1903 - 1904, kdy už všem bylo jasné, že jejich zestátnění (KFNB 1906, StEG 1909) je jen otázkou času. | 16.10.09 - 14:56 |
| 556.0506 | Snad ještě... Že by se mohl vrátit k výstavbě železnic, o tom rakouský stát začal uvažovat až po finančním krachu a hospodářské krizi roku 1873, kdy se výstavba dalších drah skoro zastavila. Stát znovu začal stavět dráhy v r. 1875 (Protivín - Zdice - Rakovník) a až do 1. světové války souběžně vznikaly nové dráhy státní i soukromé, čemuž napomohly zákony o lokálkách (1880, podle nich se ale stavěly i významné dálkové dráhy, třeba jihočeská transverzálka) a od r. 1893 i zemské finanční garance českého království pro výstavbu lokálek. Do r. 1914 byly zestátněny všechny velké soukromé společnosti kromě Buštěhradské a Ústecko-teplické dráhy, jejich převzetí státem proběhlo až v nové ČSR v r. 1923. Snad nejsem moc OT. | 15.10.09 - 20:05 |