Peking — Čínská lidová republika již dnes disponuje nejrozsáhlejší sítí vysokorychlostních železnic, ty ovšem stále přibývají a ambiciozní předpovědi se mění ve skutečnost. Tamní vláda předpokládá, že do roku 2020 bude mít až 90 % čínského obyvatelstva možnost využívat tento druh dopravy. Prudkou expanzi a vývoj VRT v Číně očekávají i největší světoví výrobci železniční techniky, kteří se proto snaží proniknout na místní trh. Některé tratě vznikají přestavbou těch původních, ve větší míře se ale jedná o zcela novou výstavbu. Do roku 2012 by celková délka sítě VRT měla dosáhnout asi 13 000 km, do roku 2020 pak až 25 000 km.

Čína je v současné době nejrychleji ekonomicky rostoucí zemí světa a dopomáhá jí k tomu i infrastruktura, která ze zlepšuje rychlostí blesku. V ČLR nyní žije zhruba 1,35 miliardy lidí a každý rok přes 12 milionů obyvatel přibude. Tamní vláda si uvědomila, že bez kvalitní dopravní infrastruktury nemůže konkurovat západnímu světu a pustila se do stavby tisíců kilometrů nových silnic, dálnic a železnic. Pojďme si nyní přiblížit budovanou síť drah s provozní rychlostí nad 200 km/h. V tabulce nejsou obsaženy plány po roce 2012, i když je jisté, že Čína bude pokračovat v intenzivní výstavbě VRT minimálně do roku 2020 a plánované investice dosáhnou astronomické částky 300 miliard dolarů.

Tratě v provozu

Tratě ve výstavbě

Plánované tratě

Vozidla

CRH 1 je vysokorychlostní jednotka z produkce kanadského giganta Bombardier. Soupravy se vyrábí ve společném podniku Bombardier a Sifang ve městě Qingdao (provincie Shandong). Počet provozovaných jednotek má být 120. Rozdělují se do čtyř skupin:

1. CRH 1A
   • 8 vozů, z toho 2 vozy 1. třídy, 5 vozů 2. třídy a 1 vůz restaurační
   • Maximální kapacita je 670 cestujících
   • Maximální rychlost je u prvních 40 jednotek softwarově omezena na 220 km/h. U dalších jednotek max. rychlost dosahuje 250 km/h.
   • Jsou založeny na produktové řadě firmy Bombardier pod názvem Regina.
   • Počet jednotek: 80
2. CRH 1B
   • 16 vozů, z toho 3 1. třídy, 12 2. třídy a 1 restaurační vůz
   • Maximální rychlost je 250 km/h.
   • Jsou založeny na produktové řadě firmy Bombardier pod názvem Regina.
   • Počet jednotek: 20
3. CRH 1E
   • První vysokorychlostní lehátkové jednotky na světě
   • 16 vozů, z toho 1 vůz 1. třídy, 14 vozů 2. třídy a 1 restaurační vůz
   • Založeny na produktové řadě firmy Bombardier známé pod jménem Zefiro.
4. CRH 380 D/DL
   • 20 osmivozových a 60 šestnáctivozových souprav
   • Maximální rychlost: 380 km/h
   • Nasazení do ostrého provozu je naplánováno na rok 2012.
   • Odvozen taktéž z produktové řady Bombardier Zefiro.
   • Maketa této jednotky byla k vidění v loňském září na veletrhu Innotrans 2010 v Berlíně.

CRH 2 je odvozen z japonského Shinkansenu série E2-1000. Na výrobě se napřed podílela firma Kawasaki Heavy Industries s lokomotivkou Sifang, pak si je již vyráběl sám Sifang bez účasti japonské strany. V provozu má být dohromady 170 jednotek. Opět se dělí na jednotlivé podkategorie podle počtu vozů a uzpůsobení:

1. CRH 2A
   • 8 vozů
   • Maximální rychlost 250 km/h
2. CRH 2B
   • 16 vozů
   • Maximální rychlost 250 km/h
3. CRH 2C (první verze)
   • Dva vložené vozy nahrazeny hnacími vozy
   • Maximální rychlost 300 km/h
4. CRH 2C (druhá verze)
   • Od první verze se liší výkonnějšími motory
   • Maximální rychlost 350 km/h
5. CRH 2E
   • 16 vozů
   • Maximální rychlost 250 km/h

CRH 3 vychází z produktové řady firmy Siemens – Velaro, z jehož konceptu čerpají i německé jednotky ICE 3. Čínské dráhy objednaly celkem 260 těchto jednotek. Na výrobě se zpočátku podílel přímo Siemens v konsorciu s čínskými výrobci CNR Tangshan a Changchun, dále už ale produkce probíhá samostatně. Dělí se do několika skupin:

1. CRH 3C
   • Osmivozová jednotka se 16 místy v DeLuxe třídě, 50 místy v 1. vozové třídě a 490 místy ve 2. vozové třídě
   • Maximální rychlost 350 km/h
2. CRH 380B/BL
   • Šestnáctivozová jednotka
   • Maximální rychlost až 380 km/h
3. CRH 380B
   • Drží čínský rychlostní rekord z 10. ledna 2011 - 487,3 km/h

CRH 5 je odvozen z osmivozové jednotky Pendolino od firmy Alstom. Tyto vlaky můžete potkat i v Evropě jako ETR 600/610 FS/SBB, čínská verze ale nedisponuje naklápěcím systémem, stejně jako odvozená španělská řada 114 Renfe. Celkem bylo vyrobeno 110 kusů. Jednu jednotku si objednala také Čínská akademie věd a pod označením CIT001 ji vybavila speciálním zařízením pro sledování stavu trati, zabezpečovacího zařízení a komunikačního systému.

CRH 380A je první typ vysokorychlostího vlaku, na kterém se nepodíleli zahraniční výrobci. Jednotka byla navržena firmou China South Locomotive & Rolling Stock Corporation Limited a vyrobena v závodech CSR Qingdao Sifang Locomotive & Rolling Stock Co., Ltd. V běžném provozu dosahuje maximální rychlosti 355 km/h a jen těsně šlape na paty rychlostímu rekordu dosaženého jednotkou CRH 3. Šestnáctivozová verze CRH 380A dosáhla totiž rychlosti 486,1 km/h.

CRH 6 je druhý čistě čínský rychlovlak. Navrhnul ho CSR Puzhen a CSR Sifang, vyrábí se v CSR Jiangmen. Čínské dráhy objednaly 22 jednotek pro provoz rychlostí 160 km/h a 10 jednotek s maximální rychlostí 200 km/h. Do provozu by se měly dostat ke konci letošního roku.

Čínské železnice v dnešní době provozují přes 900 vysokorychlostních ucelených jednotek. Můžeme ale očekávat, že s přibývajícími kilometry VRT bude čínské ministerstvo železnic průběžně přiobjednávat další jednotky.

2011: nový rychlostní rekord v kategorii

Číňané 10. ledna tohoto roku pokořili světový železniční rychlostní rekord na trati s běžným provozem, a potvrdili tím svůj prim ve vysokorychlostní dopravě. Jednotka CRH 380B dosáhla rychlosti 487,3 km/h, a překonala tak svůj původní rekord, který činil 416,6 km/h. Dodejme, že na jednotce se nedělaly žádné dodatečné úpravy. Absolutní železniční rekord na konvenční trati drží upravená jednotka Alstom TGV POS, která 3. dubna 2007 dosáhla rychlosti 574,8 km/h. Stalo se tak ale na čerstvě postavené trati mezi Paříží a Štrasburkem, kde tou dobou ještě nejezdily pravidelné vlaky, a za změněných testovacích podmínek, včetně vyššího napětí v troleji. Pro srovnání, český železniční rekord drží jednotka 680 Pendolino, která 18. listopadu 2004 dosáhla na trati Brno – Břeclav rychlost 237 km/h.

Pokud mluvíme o vysokorychlostní dopravě v Číně, měli bychom také zmínit Transrapid (Maglev) v Šanghaji. Tato 30,5 km dlouhá trať spojuje letiště Shanghai Pudong International s centrem města. Soupravy se zde prohánějí na magnetickém polštáři rychlostí až 431 km/h, přičemž při testech se jim dokonce podařilo dosáhnout rychlosti 501 km/h. Veřejnosti začala trať sloužit 1. ledna 2004.

Zdroje: Railway Gazette, ČT24, UIC, Wikipedia