..: Vysokorychlostní boom v Číně – současnost a výhledy :..

CRH 380A, foto: Khalidshou, Wikipedia Peking — Čínská lidová republika již dnes disponuje nejrozsáhlejší sítí vysokorychlostních železnic, ty ovšem stále přibývají a ambiciozní předpovědi se mění ve skutečnost. Tamní vláda předpokládá, že do roku 2020 bude mít až 90 % čínského obyvatelstva možnost využívat tento druh dopravy. Prudkou expanzi a vývoj VRT v Číně očekávají i největší světoví výrobci železniční techniky, kteří se proto snaží proniknout na místní trh. Některé tratě vznikají přestavbou těch původních, ve větší míře se ale jedná o zcela novou výstavbu. Do roku 2012 by celková délka sítě VRT měla dosáhnout asi 13 000 km, do roku 2020 pak až 25 000 km.

Čína je v současné době nejrychleji ekonomicky rostoucí zemí světa a dopomáhá jí k tomu i infrastruktura, která ze zlepšuje rychlostí blesku. V ČLR nyní žije zhruba 1,35 miliardy lidí a každý rok přes 12 milionů obyvatel přibude. Tamní vláda si uvědomila, že bez kvalitní dopravní infrastruktury nemůže konkurovat západnímu světu a pustila se do stavby tisíců kilometrů nových silnic, dálnic a železnic. Pojďme si nyní přiblížit budovanou síť drah s provozní rychlostí nad 200 km/h. V tabulce nejsou obsaženy plány po roce 2012, i když je jisté, že Čína bude pokračovat v intenzivní výstavbě VRT minimálně do roku 2020 a plánované investice dosáhnou astronomické částky 300 miliard dolarů.

Tratě v provozu

TrasaMax.rychlost Datum zprovozněníDélka
Beijing – Tianjing350 km/h2008120 km
Jinan – Qingdao200 km/h2008362 km
Nanjing – Hefei250 km/h2008166 km
Hefei – Wuhan200 km/h2008356 km
Shijiazhuang – Taiyuan200 km/h2009190 km
Wuhan – Guangzhou350 km/h2009968 km
Ningbo – Wenzhou– Fuzhou250 km/h2009562 km
Zhengzhou – Xi’an350 km/h2010458 km
Fuzhou – Xiamen250 km/h2010275 km
Chengdu – Dujiangyan250 km/h201072 km
Shanghai – Nanjing300 km/h2010300 km
Nanchang – Jiujiang200 km/h201092 km
Shanghai – Hangzhou300 km/h2010158 km
Changchun - Jilin250 km/h20.1.2011111 km
Celkem: 4190 km

Tratě ve výstavbě

TrasaMax.rychlostPředpokládané datum zprovozněníDélka
Guangzhou – ShenZhen (Xianggang) 350 km/h2011104 km
Guangzhou – Zhuhai (prodloužení) 200 km/h2011142 km
Hainan east circle 200 km/h2011308 km
Wuhan – Yichang 300 km/h2011293 km
Beijing – Shanghai 350 km/h20111318 km
Tianjin – Qinhuangdao 350 km/h2011261 km
Nanjing – Hangzhou 350 km/h2011249 km
Hangzhou – Ningbo 300 km/h2011150 km
Hefei – Bengbu 300 km/h2011131 km
Mianyang – Chengdu– Leshan 250 km/h2012316 km
Xiamen – Shenzhen 200 km/h2012502 km
Beijing – Wuhan 350 km/h20121122 km
Haerbin – Dalian 350 km/h2012904 km
Nanjing – An’qing 200 km/h2012258 km
Celkem: 6043 km

Plánované tratě

TrasaMax.rychlostPředpokládané datum zprovozněníDélka
Tianjin – Yujiabu 300 km/h201145 km
Wuhan – Xiaogan 200 km/h201155 km
Wuhan – Huangshi 250 km/h201184 km
Tianjin – Bazhou – Baoding 200 km/h2012145 km
Xuzhou – Zhengzhou 300 km/h2012343 km
Jinzhou – Yingkou 200 km/h2012100 km
Haerbin – Qiqihaer 250 km/h2012281 km
Xi’an – Baoji 300 km/h2012150 km
Shenyang – Dandong 200 km/h2012230 km
Shijiazhuang – Hengshui 300 km/h2012100 km
Hangzhou – Changsha 300 km/h2012880 km
Qingdao – Rongcheng 200 km/h2012250 km
Guangxi (okruh u severního zálivu) 200 km/h 2012238 km
Celkem= 2901 km

CRH 1A, foto: Bvehk, Wikipedia Vozidla

CRH 1 je vysokorychlostní jednotka z produkce kanadského giganta Bombardier. Soupravy se vyrábí ve společném podniku Bombardier a Sifang ve městě Qingdao (provincie Shandong). Počet provozovaných jednotek má být 120. Rozdělují se do čtyř skupin:

  1. CRH 1A
    • 8 vozů, z toho 2 vozy 1. třídy, 5 vozů 2. třídy a 1 vůz restaurační
    • Maximální kapacita je 670 cestujících Jednotka CRH 1E, foto: Thyristorchopper, Wikipedia
    • Maximální rychlost je u prvních 40 jednotek softwarově omezena na 220 km/h. U dalších jednotek max. rychlost dosahuje 250 km/h.
    • Jsou založeny na produktové řadě firmy Bombardier pod názvem Regina.
    • Počet jednotek: 80
  2. CRH 1B
    • 16 vozů, z toho 3 1. třídy, 12 2. třídy a 1 restaurační vůz
    • Maximální rychlost je 250 km/h.
    • Jsou založeny na produktové řadě firmy Bombardier pod názvem Regina.Zefiro 380, foto: Filip Janev
    • Počet jednotek: 20
  3. CRH 1E
    • První vysokorychlostní lehátkové jednotky na světě
    • 16 vozů, z toho 1 vůz 1. třídy, 14 vozů 2. třídy a 1 restaurační vůz
    • Založeny na produktové řadě firmy Bombardier známé pod jménem Zefiro.
  4. CRH 380 D/DL
    • 20 osmivozových a 60 šestnáctivozových souprav
    • Maximální rychlost: 380 km/h Bombardier Zefiro, foto: Josef Petrák
    • Nasazení do ostrého provozu je naplánováno na rok 2012.
    • Odvozen taktéž z produktové řady Bombardier Zefiro.
    • Maketa této jednotky byla k vidění v loňském září na veletrhu Innotrans 2010 v Berlíně.

CRH 2 je odvozen z japonského Shinkansenu série E2-1000. Na výrobě se napřed podílela firma Kawasaki Heavy Industries s lokomotivkou Sifang, pak si je již vyráběl sám Sifang bez účasti japonské strany. V provozu má být dohromady 170 jednotek. Opět se dělí na jednotlivé podkategorie podle počtu vozů a uzpůsobení: CRH 2, foto: KimonBerlin, Wikipedia

  1. CRH 2A
    • 8 vozů
    • Maximální rychlost 250 km/h
  2. CRH 2B
    • 16 vozů
    • Maximální rychlost 250 km/h
  3. CRH 2C (první verze)
    • Dva vložené vozy nahrazeny hnacími vozy
    • Maximální rychlost 300 km/h
  4. CRH 2C (druhá verze)
    • Od první verze se liší výkonnějšími motory
    • Maximální rychlost 350 km/h
  5. CRH 2E
    • 16 vozů
    • Maximální rychlost 250 km/h

CRH 3, foto: ???, WikipediaCRH 3 vychází z produktové řady firmy Siemens – Velaro, z jehož konceptu čerpají i německé jednotky ICE 3. Čínské dráhy objednaly celkem 260 těchto jednotek. Na výrobě se zpočátku podílel přímo Siemens v konsorciu s čínskými výrobci CNR Tangshan a Changchun, dále už ale produkce probíhá samostatně. Dělí se do několika skupin:

  1. CRH 3C
    • Osmivozová jednotka se 16 místy v DeLuxe třídě, 50 místy v 1. vozové třídě a 490 místy ve 2. vozové třídě
    • Maximální rychlost 350 km/h
  2. CRH 380B/BL
    • Šestnáctivozová jednotka
    • Maximální rychlost až 380 km/h
  3. CRH 380B
    • Drží čínský rychlostní rekord z 10. ledna 2011 - 487,3 km/h

CRH 5, foto: Poeloq, Wikipedia CRH 5 je odvozen z osmivozové jednotky Pendolino od firmy Alstom. Tyto vlaky můžete potkat i v Evropě jako ETR 600/610 FS/SBB, čínská verze ale nedisponuje naklápěcím systémem, stejně jako odvozená španělská řada 114 Renfe. Celkem bylo vyrobeno 110 kusů. Jednu jednotku si objednala také Čínská akademie věd a pod označením CIT001 ji vybavila speciálním zařízením pro sledování stavu trati, zabezpečovacího zařízení a komunikačního systému.

CRH 380A je první typ vysokorychlostího vlaku, na kterém se nepodíleli zahraniční výrobci. Jednotka byla navržena firmou China South Locomotive & Rolling Stock Corporation Limited a vyrobena v závodech CSR Qingdao Sifang Locomotive & Rolling Stock Co., Ltd. CRH 380A na Expo 2010, foto: Alancrh, Wikipedia V běžném provozu dosahuje maximální rychlosti 355 km/h a jen těsně šlape na paty rychlostímu rekordu dosaženého jednotkou CRH 3. Šestnáctivozová verze CRH 380A dosáhla totiž rychlosti 486,1 km/h.

CRH 6 je druhý čistě čínský rychlovlak. Navrhnul ho CSR Puzhen a CSR Sifang, vyrábí se v CSR Jiangmen. Čínské dráhy objednaly 22 jednotek pro provoz rychlostí 160 km/h a 10 jednotek s maximální rychlostí 200 km/h. Do provozu by se měly dostat ke konci letošního roku.

Čínské železnice v dnešní době provozují přes 900 vysokorychlostních ucelených jednotek. Můžeme ale očekávat, že s přibývajícími kilometry VRT bude čínské ministerstvo železnic průběžně přiobjednávat další jednotky.

2011: nový rychlostní rekord v kategorii

Číňané 10. ledna tohoto roku pokořili světový železniční rychlostní rekord na trati s běžným provozem, a potvrdili tím svůj prim ve vysokorychlostní dopravě. Jednotka CRH 380B dosáhla rychlosti 487,3 km/h, a překonala tak svůj původní rekord, který činil 416,6 km/h. Dodejme, že na jednotce se nedělaly žádné dodatečné úpravy. Absolutní železniční rekord na konvenční trati drží upravená jednotka Alstom TGV POS, která 3. dubna 2007 dosáhla rychlosti 574,8 km/h. Stalo se tak ale na čerstvě postavené trati mezi Paříží a Štrasburkem, kde tou dobou ještě nejezdily pravidelné vlaky, a za změněných testovacích podmínek, včetně vyššího napětí v troleji. Pro srovnání, český železniční rekord drží jednotka 680 Pendolino, která 18. listopadu 2004 dosáhla na trati Brno – Břeclav rychlost 237 km/h.

Maglev, Shanghai, foto: Alex Needham, WikipediaPokud mluvíme o vysokorychlostní dopravě v Číně, měli bychom také zmínit Transrapid (Maglev) v Šanghaji. Tato 30,5 km dlouhá trať spojuje letiště Shanghai Pudong International s centrem města. Soupravy se zde prohánějí na magnetickém polštáři rychlostí až 431 km/h, přičemž při testech se jim dokonce podařilo dosáhnout rychlosti 501 km/h. Veřejnosti začala trať sloužit 1. ledna 2004.

Zdroje: Railway Gazette, ČT24, UIC, Wikipedia


Filip J. , Matouš Vinš Poslat mail autorovi | 7.2.2011 (13:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Čína


  1 2 3 4 5 ... 9      Zpráv na stránku:   
16.02.2011 (18:40)  
On prohrává hodně i na tom, že se s nim nedá zpomalit a dojet do centra na běžný nádraží. Budovat kompletní infrastrukturu znova dost dobře nejde a neni už na to ani místo .. takhle na ty přískoky na letiště nebo výstaviště by to ještě šlo, kdyby to nebylo tak drahý. Stačí vidět v Šanghaji, jak elegantně vypadá jednoduchá výhybka ..
registrovaný uživatel tarten 
15.02.2011 (18:31)  
Filip J.:
Máte naprostou pravdu s těmi druhy rekordů. Ale když srovnávám dlouhodobější perspektivu obou systémů (VRT a Maglev/Transrapid), jsou zajímavé právě ty zkušební testy. V běžném provozu vítězí Transrapid, a kdyby měl víc km podobné trati, vítězil by možná i o hodně víc. Ale zajímavé na tom je, že VR vlaky dosahují až k velmi vysokým rychlostem, kde už obojí musí zápasit s podobnými problémy (hluk, subsonický ráz, spotřeba energie), přičemž Transrapid má podstatně dražší dráhu. A tak i při lepší stoupavosti a zrychlení jaksi prohrává.
registrovaný uživatel tarten 
15.02.2011 (11:37)  
Ale zpět k tématu. V článku je sice zvýrazněn čínsko-německý rekord transrapidu 501 km/h, ale zajímavý je také absolutní rekord maglevu, japonských 581 km/h. Je zajímavé srovnání s rekordem TGV 574,8 km/h, který by si zvýraznění tedy rozhodně zasloužil, že? ;-)
Jen o nějakých 6 km/h pomalejší - není divu, že se Čína při těhle perspektivách (a cenách) rozhodla vsadit na VRT.
registrovaný uživatel tarten 
15.02.2011 (10:58)  
topič:
Zdá se, že si pletete český přepis pojmenování s počeštěnými pojmenováními, a také jejich význam. Z toho pak vzniká větší část téhle zbytečné diskuze.
(Mnohem dříve, než jste se začal ztrapňovat sarkastickými útoky na ostatní, jste si podle mě měl ujasnit některé základní pojmy. Jde mi tedy spíš o ty sarkastické útoky, než o to, abyste měl jasno. Mimochodem, vy si snad vážně myslíte, že kung-pao nebo č-chao je standardní český přepis něčeho co dostanete na talíři? Vsaďtě spíš na komerčně úspěšnou zkomoleninu...)
15.02.2011 (9:27)  
Neměl Maglév místo na sever zamířit na jih. Někde jsem četl, že by se měl prosadit na úseku Shanghai – Hangzhou.
dopisovatel nebo člen ŽP topič  mail  
15.02.2011 (9:01)  
M: Naprostý souhlas. Nebeská tělesa se zcela zásadně nepočešťují. Třeba názvy planet sluneční soustavy jsou v zcela důsledně nepočeštěny. Merkur, Venuše, Země jsou přeci mezinárodní výrazy, podobně jako Slunce. Ani Mléčná dráha rozhodně není označení astronomické, ale je to výraz pro trasu, po které se vozí mléko z kyjské mlékárny do samoobsluhy na Žižkov. Stejně jako Malý vůz a Velký vůz jsou označení pro malé a velké auto. Jitřenka je název velkoprodejny potravin na Jižním Městě, Polárka se odjakživa lízala v kině a Severka byla oděvní fabrika, kde se šilo dětské oblečení.
Ale máš samozřejmě recht, téměř všichni lidé mající češtinu jako rodný jazyk znají názvy výše uvedených nebeských těles, soustav a souhvězdí hlavně pod jejich mezinárodními astronomickými názvy. Protože to tvrdí internet a ten jak známo se nikdy nemýlí, podobně jako M. :-D
registrovaný uživatel M 
14.02.2011 (18:44)  
Nezda se to, ale je to k tematu:-)
http://technet.idnes.cz/zeme-se-srazi-s-asteroidem-desi-rusti-vedci-i-media-cesky-astronom-je-klidny-1bz-/tec_vesmir.asp?c=A110214_112459_tec_vesmir_mla
Pro Apophis (název se u nebeských těles nepočešťuje, aby je šlo snadno dohledat) to není premiéra v roli kata lidstva.
registrovaný uživatel tarten 
14.02.2011 (17:38)  
Je to hezký článek. :-)

A netušíte, jak je to s čínským Maglevem/Transrapidem? Někde byl jakýsi komentář o tom, že se bude nebo nebude prodlužovat, snad až do Pekingu, ale nepochopil jsem ho. Tak kdybyste náhodou věděli...
registrovaný uživatel tarten 
14.02.2011 (17:34)  
Autor: # CRH 380B * Drží čínský rychlostní rekord z 10. ledna 2011 - 487,3 km/h

Drobnost, je to jisté? Vím, že to média nejdříve prezentovala takhle, ale nedrží ten rekord spíše ta dlouhá varianta od CRH 380B, tj. CRH 380BL? CRH 380B by snad měla být jen osmivozová.

(Jinak použití pinyinu v tabulce ála jízdní řád chválím, je to samozřejmě jediná rozumné volba. Ostatní způsoby psaní maximálně jako alternativa, u známějších měst i žádoucí.)
registrovaný uživatel M 
11.02.2011 (15:14)  
1) kdyby to kupovali Nemci, tak by to bylo v poradku?
2) klicove slovo bude asi v RECKU. A Recko prej potrebuje naky penize...

Číňané usilují o vstupní bránu do Evropy,“ říká řecký vicepremiér Theodoros Pangalos. Nejsou jako ti z Wall Street, kteří dělají finanční investice na papíře. Číňané obchodují s konkrétními věcmi. A pomohou tak skutečné řecké ekonomice.

Komu to patri muze byt tem, co tam pracuji jedno. Stejne jako lidem ve Skodovce je asi jedno, ze to neni ceska firma. Podstatne je, co jim chodi kazdej mesic na ucet.
  1 2 3 4 5 ... 9      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Bejelentkezés
 
 
  
 
   Regisztráció

© 2001 - 2018 ŽelPage - Felelősök


Info
informacni okenko