..: Jihomoravské objekty lehkého opevnění atypické z viny železnice :..

Hevlín, LO vz. 37D č. 49, foto RailfortObjekty s protipěchotní výzbrojí našeho předválečného lehkého opevnění se vyznačují jednoduchou a poměrně přísnou typizací. Počet typů je omezen pouze na základních pět, označených písmeny A až E, které se liší počtem a umístěním kulometných střílen. U každého typu bylo možné využít ještě několik stavebních variant, spočívajících v úhlu svíraném střílnami, síle stěn a svahovém sešikmení nebo lomení. Takto nastavený systém výrazně šetřil prostředky a zároveň byl schopen téměř stoprocentně pokrýt taktické palebné požadavky závislé na aktuální konfiguraci terénu. Píši téměř stoprocentně, neboť ředitelství opevňovacích prací výjimky, které byly většinou nákladnější, nerado povolovalo. Na jižní Moravě se vyskytuje hned několik objektů lehkého opevnění, jejichž atypičnost nebo zajímavost vznikla díky vestavbě nebo přístavbě ke starším železničním stavbám. Za jednou takovouto technicko-historickou zajímavostí vyrazíme i na nedaleké západní Slovensko.

Vezměte to od západu. Prvním popisovaným místem je po druhé světové válce snesený železniční most přes Novou Dyji v Hevlíně na zrušené trati do Laa a.d. Thaya. První sled objektů lehkého opevnění vz. 37 úseku 2 „Hrádek“ se zde opírá o řeku coby přirozenou terénní překážku. Systém paleb zde narušoval ke sledu kolmo vedoucí vyvýšený železniční násep, zakončený levobřežním pilířem mostu. Situace byl řešena pomocí dvou jednostřílnových objektů typu „D“ č. 48 a 49, usazených do protipovodňového valu a těsně přilehlých z obou stran k pilíři, z nichž každý ovládal jednu stranu náspu. Oba tak nahradily jediný dvoustřílnový objekt typu „A“, který by byl užit v rovném terénu. Existence mostního pilíře byla využita i při maskování. Stěny objektů směřující čelem k předpokládanému postupu nepřítele, tj. zde k řece, byly obvykle maskovány a zároveň zodolňovány zemním záhozem, který v sobě ukrýval ještě rovnaninu z lomového kamene. Levý objekt z pohledu od řeky nemohl být standardním záhozem opatřen z důvodu zachování průtočného průřezu a proto byla do jeho omítky provedena imitace kamenného zdiva pilíře. Stejně vypadajícím zdivem pak byly vyplněny i vzniklé mezery mezi pilířem a objekty. Celek měl ze směru od nepřítele působit dojmem, že jde pouze o velkoryseji založený krajní pilíř. Objekty a úpravy mostu zrealizovala brněnská firma Schwarz v roce 1937.

Dobré Pole, LO vz. 37A-160 č. 3114 z týlu, foto RailfortDobré Pole, LO vz. 37A-160 č. 3114 z trati, foto RailfortZ pohledu bunkrologa je asi nejzajímavější anomálií lehkého opevnění vz. 37 dvoupatrovost objektu. Takové se vyskytují pouze na jižní Moravě a na západním Slovensku. První ze dvou dnes popisovaných se nachází asi 300 metrů západně od konce nástupiště v Dobrém Poli vpravo od koleje (trať č. 246). Objekty úseku 10 „Březí“, který zde tvoří první sled, jsou situovány podél traťového tělesa. Aby byl objekt typu „A-160“ č. 3114 dostatečně vysoko a mohl postřelovat samotnou trať (osa střílny 65 cm nad temenem kolejnice), bylo jej nutné posadit na železobetonový blok. Ten byl podle plánů kpt. ing. Jurajdy využit k vybudování spodního patra, které sloužilo jako ubikace pro čtyři osoby a malé skladiště. Obě patra mají své vlastní vstupy a jsou propojeny průlezem. Objekt postavila v roce 1938 prostějovská firma Hrbata a Smékal, přičemž za zmíněné úpravy si účtovala příplatek 33 059 Kč. Je dost diskutabilní, zda se v tomto případě jednalo o účelně vynaložené prostředky.

Břeclav, LO vz. 37D č. 23 v roce 1938, sbírka Jiří HořákPodobná situace, jako v Hevlíně, se opakovala i v Břeclavi. 3. sled podúseku 8b „Pohansko“ byl na západním křídle opřen o tok Dyje a ukončen v místě „bratislavského“ železničního mostu (trať č. 250). Aby bylo zajištěno palebné pokrytí i v prostoru severně od mostu, byla do náspu přímo u mostu vestavěna dvojice jednostřílnových objektů typu „D“ č. 23 a 20. Vestavbu provedla v roce 1937 brněnská firma Neděla. Objekty společně s mostem tvořily až do roku 2006 hezký technicko-historický celek. Bohužel ale padly za oběť výměně mostu v rámci koridorové přestavby trati. Oba byly odkopány, strženy pod násep a odtaženy několik desítek metrů od něj. Zde nějaký čas ležely, než jejich osud ukončily sbíječky. Vyskytly se úvahy o umístění objektů v některém z muzeí, protože možnost vidět objekt opevnění zespoda je poměrně vzácná. Tyto ovšem ztroskotaly na finanční stránce. Je otázka, zda byla bezpodmínečně nutná jejich fyzická likvidace.

Devínská Nová Ves, LO vz. 37A-140 č. 27 pod mostem, foto Bedřich ŠkraňkaDevínská Nová Ves, LO vz. 37A-140 č. 27 detail, foto Bedřich ŠkraňkaJak jsem již předeslal, tak za posledním objektem se vypravíme na západní Slovensko. Zde se nacházejí celkem čtyři dvoupatrové objekty lehkého opevnění vz. 37, ale pouze jediný má vztah k železnici. Jedná se o zesílený objekt typu „A-140“ Úseku LI „přechody řeky Moravy“ č. 27 a je jedním ze tří, které tvoří palebný uzávěr železniční trati Devínská Nová Ves – Marchegg. Samotná dvoupatrovost není z viny železnice, ale kvůli pravidelnému zaplavování dotčeného území rozvodněnou Moravou. Nás zajímá zejména fakt, že se objekt nalézá přímo pod obloukem železničního mostu, který tím supluje určité obvyklé konstrukční prvky pasivní obrany. Třímetrový kamenný pilíř mostu těsně přiléhající k čelní stěně objektu umožnil vypuštění záhozu (jeho účel viz druhý odstavec) a zeslabení čelní stěny ze 120 cm předepsaných pro tento typ objektu na pouhých 77 cm. Dále objekt postrádá ochranná křídla, tzv. „uši“, které vznikají přetažením čelní stěny do stran. Díky nim není možné, aby se útočící voják mohl vyhnout vstupu do palebného vějíře kulometu. Na střeše nebyly instalovány úchyty maskovacích sítí a vybetonovány tzv. „zastávky“, což je jakési hrazení udržující celistvost zeminy, která po vysetí trávy působila jako přirozené maskování. Jedinou vzniklou komplikací bylo umístění střešních periskopů, které jsou zabudovány více v týlu, protože v obvyklém místě by z nich byl špatný výhled do předpolí. I díky dalším odlišnostem (druhá dvojice kulometných střílen ve spodním patře, impozantní výška, uzpůsobení pro zásobování za pomoci pramice atd.) se dle mého názoru jedná o nejatypičtější objekt lehkého opevnění na celém území bývalého Československa. Byl postaven v roce 1938 firmou bratislavského stavitele Ing. Rudolfa Friče.

Za poskytnutí fotografií a pomoc při terénním průzkumu děkuji Jiřímu Hořákovi a Bedřichovi Škraňkovi z tvrze Bouda.

Použité prameny


Railfort Poslat mail autorovi | 5.1.2008 (18:48)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Military

Další z regionu ČR Jihomoravský


  1 2      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel icetiger  mail  
07.01.2008 (10:59)  
Railfortprováděl jsem na OP-S 25 "Trigonometr". Pokud chceš, můžeme spolu spolupracovat na článcích o opevnění a železnici ... není problém.

Adamopevnění mezi Bohumínem a Opavou znám málem jak své boty ... zvlášť dělostř. tvrz Smolkov - protože bydlím cca 1km od ní - Háj ve Slezsku
07.01.2008 (13:22)  


Tak tam sem ještě nebyl. Mám tam nějaký tip, ale zatím si to ještě nechám pro sebe. Až tam ale pojedu na rekognoskaci, určitě se ozvu a můžem to zmáknout spolu.
registrovaný uživatel Mozek 
07.01.2008 (7:02)  
ano, střílna je "na křivo", říká se tomu elevace
07.01.2008 (13:19)  


Já ten neodborný termín zvolil, protože potřebnou elevaci zbraně, o kterou jde především, lze dosáhnout i jinak. Chtěl jsem, aby nebyla žádná mýlka. Díky, podívám se na něj.
dopisovatel nebo člen ŽP Adam  mail  
06.01.2008 (23:44)  
Icetiger: Vím vím. V tom úseku něco je, fotky doma mám. Přeci jen se něco povedlo, jako kolem Háje a Lhoty, tak i u Štítiny jsem se ochomýtal. I u Malých a Velkých Hoštic. I na Jaktaři v Opavě... :-)
06.01.2008 (21:57)  
Bratislavský LO typu H, taktéž s označením B - S II, je nalezen a zaměřen, souřadnice jsou ( WGS 84 ) N48 07 16.1 E17 04 53.5.
Velice datailní údaje, fota, GPS souřadnice, ortofoto, diskuze atd. o opevnění je možno nalézti na:
www.opevneni.cz = stránky o těžkých objektech, zde je v sekci : Těžké opevnění - Králíky - Boříkovice - objekt K - S 16, je to možná jeden z nejlépe foto-situovaných objektů u železnice. Navíc z přilehlého náspu je možno dobře jej výborně fotit, což ale občas nelze přímo z objektu, neb zuřivá majitelka pozemku ( nikoliv objektu ! ) dovede znamenitě vyvádět, proto na ni pozor, je to semetrika na druhou.
Dále:
www.ropiky.net = stránky o lehkých objektech
Na obou www jsou i odkazy na další stránky o pevnostech, vybudovaných na obranu republiky v 30. letech minulého století.
Nahlédněte a podívejte se, co naši dědové a otcové udělali pro obranu republiky.
registrovaný uživatel icetiger  mail  
06.01.2008 (21:19)  
já bych tu taky přidal něco - chtěl sem včera - ale zmizelo to - tak to dám znova - autora článku bych trošičku opravil

Počet typů je omezen pouze na základních pět, označených písmeny A až E, které se liší počtem a umístěním kulometných střílen.

na území bývalé ČSR se nachází ještě 2 typy - typ G - mezi V. a M.Hošticemi - okr. Opava a typ H - poblíž Bratislavy - myslím že u Petržalky, ale nevím to 100% - oba typy jsou zvláštní typy LO vz. 37 - ale místo střílen pro kulomety měli 1 velkou střílnu - kanón ráže 37mm proti útočné vozbě (KPÚV)

Adam mezi Hájem ve Slezsku a Štítinou máš několik možností nafotit si vlak s LO vz. 37 - většinou sice ruina (díky Rusům), ale třeba u Kozmic - kdybysis vysekal okolí MO-S 33 a 32 - tak bys mohl mít jeden z těchto dvou těžkých objektů na záběru ...

PS: pokud to z toho nevyplynulo, tak opevnění je můj druhý koníček (takže něco o tom vím) ... kdysi jsem prováděl na jednom objektu ...
06.01.2008 (21:45)  


O anomálních objektech typu G a H a dalších plánovaných vím. Proto jsem v předchozí větě uvedl, že se jedná o PĚCHOTNÍ objekty, myšleno vyzbrojené pěchotní, nikoliv protitankovou výzbrojí. Nechtěl jsem zájemce o železnici zatěžovat další vojenskou omáčkou. Zpětně si ovšem uvědomuji, ža ani takto zvolená formulace není úplně šťastná, neboť např. v těžkém opevnění mívají přímou protitankovou výzbroj právě pěchotní sruby. Formulaci opravím.
Doplním, že objekt typu H v Petržalce žádnou kanónovou střílnu nemá, protože se jedná pouze o kryt zbraně v nebojovém postavení. Polní postavení mělo být vedle objektu a kanón do něj měl být z objektu dopraven. Jinak je to u objektu typu G, ale i to měl být pouze mezičlánek k dalším projektovaným typům, který již dále neměl být budován.
Kde jste, prosím, prováděl?
registrovaný uživatel Mozek 
06.01.2008 (20:01)  
Ještě jsem si vzpomněl, že železnici je přizpůsoben i objekt vz. 37A č. 180S u Mikulova. Jeho levá střílna je vykloněna do týlu a to proto, aby lépe postřelovala trať, která se mírně stáčí (ve směru do Břeclavi doleva).

Ne náhodou byly postaveny i dva objekty vz37 C po obou stranách žel. náspu, také u Hevlína, ale více v týlu linie (kousek od fotbal. hřiště). Také tam by by vznikl hluchý prostor, který bylo třeba pokrýt. Nehodil se však systém boční palby, proto ty céčka.
06.01.2008 (22:01)  


Ta střílna je do stěny zabetonována "nakřivo"? Vím, že se takový/é objekt(y) vyskytuje/í a patří mazi anomálie. Patří tento mezi takové?
registrovaný uživatel Mozek 
06.01.2008 (19:48)  
Já to bohužel vím jen z doslechu od člověka, který v DePu žije. Mělo zřejmě jít jen o jednu další kolej a rampu (něco podobného, jako bylo do nedávné doby v sousedním Březí). Z výstavby dopravny nakonec sešlo, ale objekt už byl preventivně srovnán se zemí.
registrovaný uživatel Mozek 
06.01.2008 (19:25)  
Já bych doplnil, že ty hevlínské objekty mají ještě tu zvlášnost, že jejich ucha jsou asi o 10 stupňů vykloněna (u déček je to rarita).
Souvislost s železnicí má i objekt č. 3115 (půdní č. ŘOP teď nevím) - je to soused popisovaného dvoupatrového objektu, který byl v době, kdy se plánovalo rozšíření zastávky Dobré Pole na nádraží, odstřelen.

Zájemci o focení kombinace opevnění plus vlaky by se mohli vyřádit u zastávky Jevišovka - tam je pěkně sitovoaná starší "šestatřicítka" v zápl. korytě - skoro pod žel. mostem.
06.01.2008 (19:36)  


O 10ti stupňovém vyklonění uší nevím, ale je pravda, že obvyklé to není. Déčka takové opatření ze své podstaty nepotřebují, protože je je možné jako jednostřílnové objekty vytočit celé. Zde pravděpodobně sehrál roli protipovodňový val, do kterého je nebylo možné hlouběji zasadit a tak byly střílny vytočeny do potřebného úhlu i s uchy. Hlubší posazení by bylo nákladnější, neb by zřejmě vyžadovalo vstupní svislou šachtičku. Ale to jsou jen domněnky.

Č. 3115 je skutečně původní číslování ŘOP. O jeho odstřelení vím, cestou k č. 3114 jsme prohledávali jeho pozůstatky. Informace o tom, že to mělo být vykonáno kvůli rozšíření zastávky, je pro mne nová. O jaké rozšíření se ale mělo jednat? Ta otázka mne napadá z toho důvodu, že 3115 stál na opačné straně, než je nástupiště.
dopisovatel nebo člen ŽP Adam  mail  
06.01.2008 (19:11)  
Vždyť většina nerozumí ani těm ostatním a stejně kafrá... :-D
06.01.2008 (19:29)  


Jenomže já používám poněkud odlišnou odbornou terminologii, než je u ostatních příspěvků zvykem. A s ní se špatně hádá:-) Ale pohříchu, i já jsem byl několikrát upozorněn na faktickou nepřesnost nebo nejasnost, nicméně to většinou bylo přes osobní vzkaz nebo mail.
editor nebo admin ŽP NIcKON  mail  
06.01.2008 (17:51)  
To je řekl bych docela jednoduché, většina čtenářů tomu nerozumí, tak nekafrá :)
06.01.2008 (19:25)  


Tak to nevím, jestli mne to má těšit:-)
  1 2      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko