..: Zřícený jeřáb se na koleje už nevrátí - aktualizováno :..

Havarovaný jeřáb Gottwald - detail kabiny, foto: NIcKON Brtníky — K mimořádné události došlo ve čtvrtek 24. 5. 2018 během plánované výluky na trati 084 v úseku Brtníky – Panský. Při manipulaci s novou mostovkou pro nedaleké křížení se silnicí III. třídy číslo 2657 vykolejil přímo v katastru Btrníků kolejový jeřáb Gottwald GS 150.14 společnosti GJW Praha. Jeřáb se v prudkém pravém oblouku s převýšením vnější kolejnice i se zavěšeným břemenem převrátil a sjel z vysokého náspu, na jehož úpatí se částečně zaryl do měkké hlíny. První odhady škod se vyšplhaly přes 40 milionů korun (35 milionů jeřáb, 5 milionů mostovka a 200 tisíc infrastruktura), hrozivě vypadající nehoda si naštěstí vyžádala jen dvě lehká zranění (muž a žena v jeřábu). I když se dlouho spekulovalo o vyproštění, jeřáb bude na místě demontován. Zato mostní konstrukce, zavěšená během nehody na rameni jeřábu, neutrpěla vážné poškození.

Potud suchá čísla, my jsme se byli na místě nehody podívat v neděli 27. 5., tedy tři dni po nešťastné události. Došlo k ní během výměny notně zchátralého brtnického mostu, který s pomocí středového pilíře překonává v malé výšce nejen výše zmíněnou silnici, ale i Brtnický potok, místní komunikaci a také několik domů a zahrádek. A přes který byla už několik let omezená rychlost na 10 km/h a jehož dlouholetý havarijní stav nejen prodlužoval jízdní doby, ale také dlouhodobě hrozil definitivním zastavením dopravy na 084.

Druhá mostovka, připravená k pokládce, foto: NIcKONPilíře brtnického mostu, připravené k pokládce mostovek, foto: NIcKON

K sesutí došlo přímo v obci Staré Křečany-Brtníky, přičemž v místě, kam celý 217tunový kolos i s 50tunovou mostovkou dopadl, naštěstí není zástavba. Kdyby se nehoda stala o 150 metrů dále, mohly být následky podstatně závažnější, byl by totiž ohrožen dům čp. 211, stojící přímo pod náspem. Na snadno přístupné místo nehody se chodí dívat celá procesí zvědavců; jen během naší cca dvacetiminutové přítomnosti se tam vystřídalo asi 30 lidí. Místní nám také sdělili, že na vlastní oči viděli, jak se mostovka při přepravě silně houpe.

Kolejový jeřáb Gottwald po nehodě v Brtníkách II, foto: NIcKONHavarovaný jeřáb Gottwald zblízka, foto: NIcKONKolejový jeřáb Gottwald po nehodě v Brtníkách III, foto: NIcKON

Na traťovém tělese byla jasně patrná promáčklá pravá kolejnice, v blízkém okolí tohoto místa bylo také vidět několikeré mírné poškození betonových pražců, pocházející zřejmě od vykolejení stejného jeřábu o několik dní dříve při demontáži starého mostu. Vzhledem k výšce a strmosti náspu však lze hovořit o štěstí, že bilance skončila jen dvěma lehkými zraněními. Za pozornost stojí rovněž jinak překvapivě dobrý stav svršku kolem místa nehody; když jsme místo navštívili před několika lety, byl na tom neporovnatelně hůře. Zanedbaný svršek tedy příčinou nehody patrně nebyl. Zánovní betonové pražce i kolejnice i nedávno opravené štěrkové lože jsou ostatně dobře patrné na fotografiích.

Promáčklá kolej na místě nehody, foto: NIcKONPromáčklá kolej na místě nehody z druhé strany, foto: NIcKONDetail poškozeného pražce poblíž místa nehody, foto: NIcKON

Podle SŽDC skutečný rozsah poškození mostovky není příliš závažný, my jsme viděli zohýbané okrajové nosníky zábradlí a lávky. Nehoda prodloužila plánovanou výluku, která měla skončit 8. června a kvůli níž se na provozovaném useku tratě vyskytovaly velmi zajímavé náhradní soupravy. Příčina nehody je podle DI dosud v šetření, avšak pouhý pohled na situaci svádí k domněnce, že téměř 220tunový jeřáb se šesti dvounápravovými podvozky, vezoucí na vysunutém rameni před sebou padesátitunovou konstrukci, musel zákonitě překročit povolený nápravový tlak podvozků. Tomu by také odpovídalo poškození tratě. Na konkrétní závěry si ale počkáme do vydání závěrečné zprávy DI.

Zmíněný jeřáb je nejtěžším u nás používaným typem, unese až 80 tun a je nasazován při pokládce těžkých součástí kolejové infrastruktury u nás i v zahraničí, případně při nehodách. Tento konkrétní kus, přezdívaný Mazlík, se neoctl v problémech poprvé. K vykolejení došlo na stejném místě i o pár dní dříve při demontáži starého mostu. Převrátil se i před necelými třemi lety při práci ve stanici Chrudim, ovšem s podstatně mírnějšími následky. Za připomenutí stojí i předloňská patálie nehodového jeřábu Českých drah, který se převrátil při vyprošťování havarovaného vlaku ve Vnorovech. Jeho vlastník se nicméně kvůli nákladům na případné vyproštění rozhodl jej na místě rozebrat a odvozit po částech. Některé z nich skončí ve šrotu. Demontáž na místě již probíhá; protože se odehrává mimo těleso tratě, nijak neovlivňuje mezitím obnovený provoz na trati 084.

Zdroj: DI, SŽDC a vlastní pozorování


NIcKON Poslat mail autorovi | 17.7.2018 (14:06)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Reportáže Nehody a mimořádnosti

Další z regionu ČR Ústecký


  1 2 3 4 5 6 ... 10      Zpráv na stránku:   
19.07.2018 (19:42)  
alebo sa stretlo viacero vecí, z ktorých by každá samostatne k nehode neviedla...
registrovaný uživatel kave 
19.07.2018 (9:19)  
krokodil:
Bud ta kontrola bola ( mozno uz z fabriky) nedostatocna, alebo muselo dojst k hrubej chybe v manipulacii.


Alebo.
18.07.2018 (22:10)  
Ja len tolko som chcel povedat, za taky zeriav, aky je GJW, bez elektroniky by sa nadalo postavit ani na kolaje. Ked sa pozries na tu konstrukciu, ta nemoze fungovat rydzo mechanicky. Rameno nema pevny otocny cap, je nesmierne dlhe a je obojsmerne. Take nieco sa neda ovládat manualne len tak na oko. Tam v kazdom pripade musia by v cinnosti cidla a neustale kontrolovat vsetky sily a polohy. Preto sa trochu cudujem, ze napriek tomu sa to podarilo prekotit. Bud ta kontrola bola ( mozno uz z fabriky) nedostatocna, alebo muselo dojst k hrubej chybe v manipulacii.
registrovaný uživatel (gp) 
18.07.2018 (19:43)  
Jsem rád, že čidlům, senzorům a elektronice tak věříte*), ale bohužel nikoliv. Překonání kritického bodu není přesně a včas měřitelné. Jeřáb a břemeno tvoří komplikovanou soustavu pružin a hmotností, o jejímž chování se sice dá dopředu něco vypočítat, jež je však buzená pružnou a hrbatou kolejí, o které nejenom jeřáb, ale nikdo neví vůbec nic, dokud se na ní jeřábem nevjede.

*) To tady vůbec není zvykem. mnozí by ten most nejradši přinesli v teplejch po po pásech, úhelníkách a styčníkovejch plechách a nejtovali ho na místě.
18.07.2018 (19:17)  
krokodil, Len taka mala pikoska z Ardeltu. Ten 80t zeriav nemohol zdvihnut ani len rameno bez toho, aby nebol cely zeriav riadne podopreny. To jest ten zeriav ziadny pohyb nemohol urobit na kolajniciach so zdvihnutym ramenom ( ani bez bremena!), a napriek tomu mal kolajnicove kliestiny

Takový jeřáb by ale nedokázal udělat práci, která zde byla potřeba. Ani jiné věci, jako třeba toto: https://www.youtube.com/watch?v=VYtXUIErd1I
18.07.2018 (16:27)  
Predpokladam, ze ten GJW zeriav je vybany slusnou elektronikou, ktora nielen presuva tazisko a vyrovnava niveletu, mala by zasahovat aj v podobnom pripade. Neviem do akej miery moze posadka svojvolne manipulovat s ramenom a bremenou, ale u takej komplikovanej konstrukcii by sa to nemalo nechat len na zeriavnika a na ludsky cit, a citlive senzory by mali uz vepred zasahovat, aby sa takej nehode vobec nedoslo. Kazde prekonanie kritickeho bodu je predsa vopred a velmi presne meratelne, a niekedy staci aj pomerna mala sila na zastavenie takeho nebezpecneho pohybu ( napr kliestiny). Vtedy je cela konstrukcia este daleko od toho, aby sme museli uvazovat s maximalnou nosnostou a tazkym bremenom. Na laboratornej váhe staci milligramm, aby sa vyklopil z rovnováhy. Aj to je podobny pripad a to by mali cidla vopred vidiet a zasiahnut.
registrovaný uživatel (gp) 
18.07.2018 (14:19)  
Právě, že fyzika se nezměnila. Proto je přínos malýho závaží stabilitě malýho jeřábu významnější než stejnýho závaží velkýmu jeřábu, takže konstruktérům malýho jeřábu se spíš vyplatí si s ním komplikovat život. Je úplně klidně možné, že s kleštinami by ten mazlík na kolejích zůstal, ale taky je možné, že by teď ležel pod náspem i s kusem kolejového roštu. Ne, že bych německým konstruktérům nevěřil, ale třeba si spočítali, že pořádný kusadla z poctivýho železa vzbuzují lepší dojem, než barevnej prospekt na křídovým papíře.
18.07.2018 (11:52)  
Mozno nie na to, aby zeriav pracoval na plny vykon, ale mozno na zabranenie prekoteniu by to stacilo, ked uz palubne zariadenia k tomu nevedeli zabránit.
Len taka mala pikoska z Ardeltu. Ten 80t zeriav nemohol zdvihnut ani len rameno bez toho, aby nebol cely zeriav riadne podopreny. To jest ten zeriav ziadny pohyb nemohol urobit na kolajniciach so zdvihnutym ramenom ( ani bez bremena!), a napriek tomu mal kolajnicove kliestiny.
Podla mna fyzikalne zakony od tej doby sa velmi nezmenili, takze mozno ze v pripade GJW doslo k zanedbaniu takych závislosti, alebo riadenie s tym nepocita dostatocne. Ako vidim z popisu, na GJW zeriave sa manipuluje aj s taziskom aj vyrovnavaju niveletu. Neviem do akej miery, len to co napisali.
registrovaný uživatel (gp) 
18.07.2018 (11:08)  
Dvousettunovej jeřáb nemá moc význam připevňovat ke kolejnicím, který dohromady i s pražcema neváží víc než deset tun. Zvlášť ne ke kolejnicím, kde jsou navařený a nakolíkovaný nějaký dráty.
18.07.2018 (8:40)  
Spočítá někdo, o kolik se bočně vychýlila zavěšená mostovka v daném oblouku s převýšením koleje při vyložení 12 m?

Pred rokmi som podrobne studoval parne zeriavy vyrabane firmou Ardelt. V ich návodoch boli velmi podrobne popisane vsetky operacie ked zeriav bol v cinnosti.
Trochu ma prekvapuje, ze taka moderna konstrukcia ako je GJW nema dostatocne indikátory na podobne nebezpecenstva. V dnesnej dobe by pocitac mohol okamzite informovat posadku a zastavit alebo dokonca modifikovat pohyb, aby nedoslo k podobnym nehodám.
Uz na zeriavoch Ardelt z 30. rokov minuleho storocia boli napriklad kolajove kliestiny, ktore museli byt namontovane na kolajove hlavice ( umoznovali pozdlzny pohyb nie vsak zdvih). Tento zeriav zrejme nic podobneho nema, alebo neboli nasadene. V dnesnej doby by to mohlo byt aj uplne automaticke, akonahle sa manipuluje ramenom kliestiny by mohli okamzite uchmatnut kolajnice na fixovanie podvozkov atd.
  1 2 3 4 5 6 ... 10      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko