Brtníky — K mimořádné události došlo ve čtvrtek 24. 5. 2018 během plánované výluky na trati 084 v úseku Brtníky – Panský. Při manipulaci s novou mostovkou pro nedaleké křížení se silnicí III. třídy číslo 2657 vykolejil přímo v katastru Btrníků kolejový jeřáb Gottwald GS 150.14 společnosti GJW Praha. Jeřáb se v prudkém pravém oblouku s převýšením vnější kolejnice i se zavěšeným břemenem převrátil a sjel z vysokého náspu, na jehož úpatí se částečně zaryl do měkké hlíny. První odhady škod se vyšplhaly přes 40 milionů korun (35 milionů jeřáb, 5 milionů mostovka a 200 tisíc infrastruktura), hrozivě vypadající nehoda si naštěstí vyžádala jen dvě lehká zranění (muž a žena v jeřábu). I když se dlouho spekulovalo o vyproštění, jeřáb bude na místě demontován. Zato mostní konstrukce, zavěšená během nehody na rameni jeřábu, neutrpěla vážné poškození.
Potud suchá čísla, my jsme se byli na místě nehody podívat v neděli 27. 5., tedy tři dni po nešťastné události. Došlo k ní během výměny notně zchátralého brtnického mostu, který s pomocí středového pilíře překonává v malé výšce nejen výše zmíněnou silnici, ale i Brtnický potok, místní komunikaci a také několik domů a zahrádek. A přes který byla už několik let omezená rychlost na 10 km/h a jehož dlouholetý havarijní stav nejen prodlužoval jízdní doby, ale také dlouhodobě hrozil definitivním zastavením dopravy na 084.
K sesutí došlo přímo v obci Staré Křečany-Brtníky, přičemž v místě, kam celý 217tunový kolos i s 50tunovou mostovkou dopadl, naštěstí není zástavba. Kdyby se nehoda stala o 150 metrů dále, mohly být následky podstatně závažnější, byl by totiž ohrožen dům čp. 211, stojící přímo pod náspem. Na snadno přístupné místo nehody se chodí dívat celá procesí zvědavců; jen během naší cca dvacetiminutové přítomnosti se tam vystřídalo asi 30 lidí. Místní nám také sdělili, že na vlastní oči viděli, jak se mostovka při přepravě silně houpe.
Na traťovém tělese byla jasně patrná promáčklá pravá kolejnice, v blízkém okolí tohoto místa bylo také vidět několikeré mírné poškození betonových pražců, pocházející zřejmě od vykolejení stejného jeřábu o několik dní dříve při demontáži starého mostu. Vzhledem k výšce a strmosti náspu však lze hovořit o štěstí, že bilance skončila jen dvěma lehkými zraněními. Za pozornost stojí rovněž jinak překvapivě dobrý stav svršku kolem místa nehody; když jsme místo navštívili před několika lety, byl na tom neporovnatelně hůře. Zanedbaný svršek tedy příčinou nehody patrně nebyl. Zánovní betonové pražce i kolejnice i nedávno opravené štěrkové lože jsou ostatně dobře patrné na fotografiích.
Podle SŽDC skutečný rozsah poškození mostovky není příliš závažný, my jsme viděli zohýbané okrajové nosníky zábradlí a lávky. Nehoda prodloužila plánovanou výluku, která měla skončit 8. června a kvůli níž se na provozovaném useku tratě vyskytovaly velmi zajímavé náhradní soupravy. Příčina nehody je podle DI dosud v šetření, avšak pouhý pohled na situaci svádí k domněnce, že téměř 220tunový jeřáb se šesti dvounápravovými podvozky, vezoucí na vysunutém rameni před sebou padesátitunovou konstrukci, musel zákonitě překročit povolený nápravový tlak podvozků. Tomu by také odpovídalo poškození tratě. Na konkrétní závěry si ale počkáme do vydání závěrečné zprávy DI.
Zmíněný jeřáb je nejtěžším u nás používaným typem, unese až 80 tun a je nasazován při pokládce těžkých součástí kolejové infrastruktury u nás i v zahraničí, případně při nehodách. Tento konkrétní kus, přezdívaný Mazlík, se neoctl v problémech poprvé. K vykolejení došlo na stejném místě i o pár dní dříve při demontáži starého mostu. Převrátil se i před necelými třemi lety při práci ve stanici Chrudim, ovšem s podstatně mírnějšími následky. Za připomenutí stojí i předloňská patálie nehodového jeřábu Českých drah, který se převrátil při vyprošťování havarovaného vlaku ve Vnorovech. Jeho vlastník se nicméně kvůli nákladům na případné vyproštění rozhodl jej na místě rozebrat a odvozit po částech. Některé z nich skončí ve šrotu. Demontáž na místě již probíhá; protože se odehrává mimo těleso tratě, nijak neovlivňuje mezitím obnovený provoz na trati 084.
Zdroj: DI, SŽDC a vlastní pozorování


Nejdříve se chci omluvit za toto konstatování autorovi článku, netušil jsem, co nastane.
Někteří kritici jsou ochotni připustit zajímavost článku, avšak rozhodně ne fundovanost.
Já jsem rozhodně nepředpokládal, že článek měl být fundovaný z hlediska mechaniky, hydrauliky, případně nějaké jiné -iky, ale pouze z hlediska popisu situace.
Bohužel ani kritici, kteří autorovi vytkli nefundovanost, a jsou tedy v těch různých -ikách fundovaní, si nechali tu fundovanost pro sebe. Potom to vypadá stejně jako kritici, kteří kritizují román, aniž by někdy napsali aspoň povídku.
Ale hlavne, že vieme, že hydraulika je na dve veci...
To je dosť podstatné, hoci v inej súvislosti. Teda ak by sa aspoň ten výrobca (KRUPP ?) dal uviesť, prípadne kde to bolo (ktoré depo, TSS, ŽS), budem vďačný.
Ale to je dost nepodstatne. Uvidime naco pridu vysetrovatelia v tomto pripade.
A bolo by možné prezradiť o aký žeriav išlo?
Na ČSD o takom neviem, tak nech sa (predpokladám nie len ja) poučím... Alebo to bola nejaká IFA?
Pri tej nehode, nakoniec zeriavnika neodsudili, lebo experti dokázali, ze ten zeriav mal trhave pohyby a to sposobilo vysmyknutie bremena.
Preto narychlo zmyzli aj z obehu, neskor vcetne vyrobcu.
Budem strasne zvedavy na vysledok vysetrenia, lebo u takého kolosu ako je ten moderny zeriav, predsa je nepripustne, aby niekto dokázal tak s nim manipulovat, aby doslo k danej nehode. To predsa dnes uz palubne systemy nesmu dovolit. ( ak bol stroj skutocne v poriadku a nikto násilne nezasahoval do systemov). To 50t-ve bremeno predsa bolo este velmi daleko od nosnosti zeriavu.
A všiml sis, že profesor Macháček důsledně rozlišuje případy šroubu při montáži (šroubovaný) a v hotovém spoji (šroubový)?
edit: že se elektrické pohony líp řídí počítačem, je pověra z doby, kdy se náhodou sešly první použitelné výkonové polovodiče s prvními počítači použitelnými k jejich řízení. Číslicově řízené stroje byly samá hydraulika.
Sám píšete, že jeřábník pracoval na úplně jiném typu jeřábu, než na kterém získal 20letou praxi. To je pak těžké, ani 20 let praxe se Škodou Octavia vás nepřipraví na pohon zadní nápravy. Leda že by to byl ten veterán z 60 let, který měl hnanou právě zadní nápravu.
http://people.fsv.cvut.cz/~machacek/prednaskyNNK/NNK-7.pdf
Že by další nefundovaný autor?
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
