Brno — Údajná dlouhodobá nespokojenost cestujících s kvalitou a čistotou vlaků Českých drah, které mají s krajem uzavřenou smlouvu do konce roku 2019, stojí za rozhodnutím vedení Jihomoravského kraje pořídit si 36 vlastních souprav za celkem 6,5 miliardy korun a po ukončení smluvních vztahů s ČD s nimi obsloužit část dotyčných linek. Většinu této částky by měla uhradit Evropská unie a vlaky by měly v ideálním případě vyrazit na koleje již v roce 2020. Podle serveru Seznam Zprávy je projekt velmi blízko realizaci.

Jihomoravský hejtman Bohumil Šimek serveru potvrdil, že ministerstvo dopravy už před Vánocemi schválilo dotaci ve výši 5,5 miliardy, jejíž konečné schválení by už v těchto dnech mělo probíhat v Bruselu. Jihomoravský kraj tak získal přibližně dvě třetiny ze 7,73 mld, určených pro všechny kraje. Zbytek, tedy miliardu, si bude muset kraj půjčit. České dráhy na informaci zareagovaly prohlášením, že jsou připraveny zúčastnit se soutěží, pokud je kraj vypíše, protože vložily do modernizací svých souprav desítky miliard.

V tuto chvíli není jasné, o jaké soupravy by mělo jít, jednání už ale vzhledem k šibeničnímu termínu nějakou dobu probíhají. Jezdit by měly na plně elektrifikovaných, vytížených linkách S2 a S3, vedoucích například do Tišnova, Břeclavi nebo Blanska, půjde tedy zřejmě o kapacitní nízkopodlažní elektrické jednotky pro 25 kV s maximální rychlostí 160 km/h. Výrobců, schopných dodat za tak krátkou dobu relativně početnou flotilu, se údajně přihlásilo jen pět, čili hádání, o jaký vlak nakonec půjde, asi nebude příliš složité. Stejně jako předpoklad, že Škoda Transportation by podobné sousto kapacitně zřejmě jen těžko zvládla.

České dráhy ale zřejmě nepřijdou zkrátka. Současně totiž probíhá dosud největší soutěž na českých kolejích. Všechny ostatní železniční linky Jihomoravského kraje by totiž měl v letech 2019 - 2022 obsloužit dopravce, vzešlý z tendru za 5,6 miliardy korun. Největší tuzemský dopravce je v této soutěži naopak favoritem, protože jen málokterá firma bude schopna splnit všechny podmínky. Zatímco požadavku, aby dotyčný dopravce působil na českých tratích nejméně tři roky, během nichž ujel minimálně milion vlakokilometrů, mohou dostát i menší firmy, podmínku, aby zároveň obsloužil v plném rozsahu všech 25 traťových linek (včetně S2 a S3 náležitostmi Jihomoravského kraje, pokud se nákup vlastních vlaků podaří) systému IDS JMK, už půjde splnit jen obtížně. Znamenalo by to totiž za pouhé dva roky sehnat značné množstí vlakových souprav různých typů i trakcí.

Zajímavé na celé situaci je, že ani po mnoha letech diskuzí a sporů stále není jasné, kam by v Brně vlastně soupravy zajížděly. O poloze budoucího hlavního nádraží totiž stále není rozhodnuto, vznikla pouze další studie SŽDC dokazující notoricky známý fakt, že stavba je opravdu nezbytně nutná. Jenže do otázky, zda přesunout či nikoliv, nevnesla nové světlo. Stejně jako do palčivého problému, zda se na akci ještě podaří stihnout získat evropské dotace. Město Brno spolu s krajem, SŽDC a státem mají tři měsíce na nalezení konsenzu, jinak by měla v březnu 2018 rozhodnout vláda. Pokud zvítězí varianta odsun, začne se v nejlepším případě stavět v roce 2020 (kolik takových termínů jsme už slyšeli?), tedy ve stejné době, kdy by měly začít sloužit nové vlaky. Zůstane-li nádraží ve stávající poloze, začne se kopat nejdříve v roce 2026.

Zdroj: Seznam Zprávy