Je to už pěkných pár let, kdy jsem dal sbohem železnici jako zaměstnavateli. Byla to doba, kdy jsem ve volných chvílích velkou část svého času věnoval potulkám kolem kolejí a občas fotil, jak se říká vše, co se hnulo. Toulám se a fotím sice dál, hlavně krajinky, ale k nějakému většímu focení u kolejí se vrátím jednou dvakrát za rok. Železnice přesto zůstala mým koníčkem a proto, že sám toho moc nenafotím, tak vždy uvítám příležitost se pokochat pohledem na povedená fotodíla zveřejněná třeba právě ve fotogalerii ŽelPage. Pojďme se tedy podívat na můj výběr šotoklubu těch fotografií, které mě nějakým způsobem zaujaly.

464.102

Jako první jsem do svého výběru zařadil fotografii od topiče – jednak proto, že je na ní zobrazen vlak parní trakce, kterou jsem v pravidelném provozu moc nezažil, ale hlavně pro úžasnou atmosféru dob minulých, kterou navozuje. Být to za slunečného počasí, asi by to nebylo ono, ale takhle, za takového počasí, když jen několik minut před průjezdem vlaku přestalo pršet a fotograf se nemusel starat o to, zda mu nenaprší do přístroje, je tomu dán úplně jiný rozměr. Všude klid a široko daleko nikdo, jen z dálky je slyšet blížící se vlak. Svižně projede kolem jak se sluší a patří zahalený do oblaků kouře a páry, krátké zahoukání na pozdrav a pak už je slyšet jen pomalu utichající zvuk vzdalujícího se parního stroje. To je ten správný čas na vyčištění hlavy od všedních starostí, tak sbalit fidlátka a popojít zase o kousek dál. Snad jen zapomenutý strašák v poli tam chybí, ale já ho tam vidím.

Detail fotografie

BB 567514

Po otevření náhledu se tento snímek od malarda stal dalším kouskem do mého výběru. Fotografie, zachycující neelektrifikovanou, z části jednokolejnou trať z Clermont-Ferrand do Nîmes vedoucí přes Centrální masív nebo chcete-li Francouzské středohoří, které není zas tak známým cílem našich cestovatelů, byla jasnou volbou. Dokonale zpracovaná fotografie dává tušit hukot 16válcového motoru Pielstick, odrážejícího se od okolní krajiny, ukrytého pod kapotou lokomotivy řady BB 67400. Stroj vyrobený ve stejném období jako naši brejlovci, ale výkonově odpovídající našemu kyklopovi, rozvážně táhnoucí podvečerní rychlík má před sebou ještě dlouhou cestu ke vzdálenému vrcholovému bodu tratě za La Bastide-Puylaurent, aby se opět tratí plnou mostů a tunelů vydal do nížiny a s posledními paprsky zapadajícího slunce dorazil do svého cíle.

Detail fotografie

ST43.2335

Jako poslední fotku do trojice jsem vybral snímek od autora zveřejňujícího svá dílka pod nickem mRKEF. Z mého pohledu vynikající ranní snímek „rumuna“, zachyceného v krajině našich severních sousedů, sjíždějící s vyrovnávkovým vlakem prázdných Easů táhlým klesáním ke Kłodzku, je svým výběrem místa dokonalý. Při pohledu na snímek mi navíc vyvstává v paměti rok 1987, kdy jsme jen o pár kilometrů dále, u strážního domku před vjezdem do stanice Ścinawka Średnia, čekali na osobní vlak s parní Tkt48-83. Přestože jsme měli povolení z ředitelství drah ve Varšavě, chtěl na nás místní zaměstnanec pořád volat milici a uklidnil se až poté, co jsme přislíbili, že se žádný snímek jeho a jeho baráčku neobjeví v žádném zahraničním časopise. Tehdy bylo focení v Polsku o něco složitější, ale hodně záleželo, na koho člověk narazil, a věřte tomu, že byly i hodně příjemnější a úsměvné zážitky s pohybem kolem kolejí.

Detail fotografie