..: Veletrh Innotrans podruhé: nejzajímavější novinky osobní dopravy :..

Vysokorychlostní jednotka Stadler EC250, foto: Matouš DanielkaBerlín — Řada vystavených jednotek představuje oproti předchozím ročníkům obměnu pouze v rámci konfigurace pro daného zákazníka. Proto se v tomto pojednání zaměříme především na absolutní novinky a zásadnější inovace především z pohledu cestujících. Tou nejzásadnější novinkou v oblasti elektrických a motorových jednotek se bezesporu stala vysokorychlostí jednotka s nepříliš atraktivním názvem „EC250“ z produkce švýcarského výrobce Stadler. Číslo v názvu označuje maximální provozní rychlost jednotky a zároveň pro výrobce znamená faktický vstup do oblasti vysokorychlostních vozidel.

Stadler EC250

Jednotky vznikly na základě objednávky švýcarských drah na 29 elektrických jednotek s maximální rychlostí do 250 km/h. Jednotky nejsou vybaveny naklápěním vozové skříně. Vystavena byla pětidílná souprava, kterou však v praxi bude tvořit celkem 11 vozů. Nasazení do pravidelného provozu s cestujícími je naplánováno až na konec roku 2019 s příchodem nového jízdního řádu. Interiér reprezentuje tradiční barvy SBB, jež jsou součástí celkově slušivého a funkčního designu. Zaujmou především stojany na jízdní kola. Snad jen poněkud nezvykle působí nástupní dveře. Na jednom místě je možné naleznout tři toalety. Dvě shodné naproti sobě, kde jedna je vyhrazená pouze ženám, druhá bez vyhrazení a třetí opodál prostorově omezenější s dosazeným pisoárem pro pány. První třída v uspořádání 2+1 oproti druhé (2+2) nabízí více prostoru, více elektrických zásuvek a decentní polštářky pod hlavu. Stadler svoje stále vzestupné tendence aktuálně nepotvrzuje pouze jednotkou EC250. Na výstavní ploše prezentoval rovněž například lůžkový vůz pro Ázerbájdžán.

Druhá třída jednotky Stadler EC250, foto: Matouš DanielkaDruhá třída jednotky Stadler EC250, foto: Matouš DanielkaDruhá třída jednotky Stadler EC250, foto: Matouš DanielkaDruhá třída jednotky Stadler EC250, foto: Matouš DanielkaDruhá třída jednotky Stadler EC250, foto: Matouš DanielkaPrvní třída jednotky Stadler EC250, foto: Matouš DanielkaPrvní třída jednotky Stadler EC250, foto: Matouš DanielkaPrvní třída jednotky Stadler EC250, foto: Matouš DanielkaStojany pro jízdní kola v jednotce Stadler EC250, foto: Matouš DanielkaProstory pro velká zavazadla Stadler EC250, foto: Matouš DanielkaPánská toaleta v jednotce Stadler EC250, foto: Matouš DanielkaNástupní dveře jednotky Stadler EC250, foto: Matouš DanielkaStanoviště strojvedoucího jednotky Stadler EC250, foto: Matouš DanielkaStanoviště strojvedoucího jednotky Stadler EC250, foto: Matouš Danielka

Stadler lůžkový vůz WLA

Stadler lůžkový vůz řady WLA pro Ázerbájdžán, foto: Matouš DanielkaKuchyňka průvodce lůžkového vozu Stadler WLA, foto: Matouš DanielkaV roce 2014 objednaly ázerbájdžánské železnice (ADY) u výrobce Stadler 30 vozů klasické stavby, z toho 27 lůžkových vozů v různých konfiguracích a tomu odpovídající řadovému označení – 18 WLB, 3 WLBb, 3 WLAB, 3 WLA a nakonec také 3 jídelní vozy řady WR. Vozová skříň je hliníková, maximální rychlost vozu činí 160 km/h. Vozy jsou vybaveny podvozky s měnitelným rozchodem 1435 a 1520 mm. Provozovány budou na mezinárodní trase Baku - Tbilisi (Gruzie) - Kars (Turecko), kde jsou tratě standardního rozchodu kolejí 1435 mm pouze na tureckém území. Podle informací z tiskový materiálů výrobce by vozy měly zůstat provozní po dobu až 24 hodin bez vnějšího napájení z lokomotivy prostřednictvím napájením ze záložního vozového zdroje. Prezentovaný vůz byl jedním ze tří exemplářů řady WLA, která představuje nejluxusnější provedení s osmi oddíly po dvou lůžkách z nichž je každý oddíl vybavený toaletou a sprchou. Z pohledu na interiér je patrné, že bylo vynaloženo maximální úsilí pro získání co nejvíce prostoru v oddílech pro cestující. Chodbička vozu je velmi úzká. Prostor toalet v oddílech slouží zároveň jako sprchový kout. Společnou toaletu se sprchu na voze však již odděluje zástěna. Do stěn v oddílech pro cestující vedle dveří se podařilo integrovat dva výklopné schůdky v rámci jednoho celku pro cestujícího na horním lůžku. Absence žebříku tak šetří prostor a zároveň usnadňuje manipulaci.

Úzká chodba Stadler WLA, foto: Matouš DanielkaOdlíly pro cestující se sedačkami ve dvou barevných provedeních Stadler WLA, foto: Matouš DanielkaOdlíly pro cestující se sedačkami ve dvou barevných provedeních Stadler WLA, foto: Matouš DanielkaSpací úprava lůžkového vozu Stadler WLA, foto: Matouš DanielkaČajový servis umocňuje pocit luxusu, foto: Matouš DanielkaSamostatná sedačka v oddíle vozu Stadler WLA, foto: Matouš DanielkaSprcha s toaletou v oddíle vozu Stadler WLA, foto: Matouš DanielkaNad samostatnou sedačkou se nachází velká obrazovka; Stadler WLA, foto: Matouš DanielkaSpolečná sprcha s toaletou jsou již oddělené zástěnou; Stadler WLA, foto: Matouš Danielka

Alstom Coradia iLint

Alstom Coradia Lint s vodíkovým pohonem, foto: Matouš DanielkaMotorové jednotky Coradia Lint rozhodně nejsou ničím novým. Vyráběny jsou již od roku 1999. Vystavená dvouvozová verze označovaná jako iLint má však jedno prvenství. Je to celosvětově první jednotka vybavená pohonem na vodík. Vývoj jednotky s tímto pohonem navazuje na memorandum z roku 2014 podepsané řadou německých zemí, kde potvrzují svůj zájem využít novou generaci bezemisních vlaků s palivovými články. Do konce roku 2017 se předpokládá závazná objednávka na 40 až 70 jednotek. Zkušební provoz dvou prototypů bude probíhat v Dolním Sasku v okolí Hannoveru a předně také na zkušebním okruhu VUZ Velim.

Palivové články a palivové nádrže jsou umístěny na střeše vozů. Nádrže přepravují dohromady až 94 kilogramů plynného vodíku. Dojezd jednotky je 600 až 800 kilometrů, což odpovídá jednomu dni aktivního provozu. Palivové články vyrábějí elektrosyntézou (opačný děj k elektrolýze) elektrickou energii. Do této chemické reakce vstupuje vodík a vzdušný kyslík za vzniku odpadní vody, při dané teplotě ve formě páry. Palivové články jsou spojeny s lithium-iontovými akumulátory a trakčním střídačem, který napájí trakční motory. Při krátkodobém požadavku na menší výkon se využije především energie akumulátorů. Při větším požadovaném výkonu, nebo zatížení po delší dobu, dodají nejvíce energie palivové články.

Interiér jednotky zůstal v zásadě bez změn. Zaujme potah sedaček odkazující na druh pohonu. Sedadla jsou na straně uličky stále uchycena dnes již zastaralým způsobem – kolmo do podlahy – omezující ukládání zavazadel a čištění vozu. Jinak však motoráky drží stále krok s konkurencí. Jeden z vozů je převážně nízkopodlažní s širokým mezivozovým přechodem. Jednotky splňují současné normy v oblasti odolnosti proti nárazu a dosahují maximální rychlosti 140 km/h. S více jak 900 vyrobenými kusy se typ Coradia Lint stal nejprodávanějším vlakem regionální dopravy.

Alstom Coradia iLint, foto: Matouš DanielkaInteriér jednotky Alstom Coradia iLint, foto: Matouš DanielkaInteriér jednotky Alstom Coradia iLint, foto: Matouš DanielkaStanoviště strojvedoucího jednotky Alstom Coradia iLint, foto: Matouš Danielka

Pesa Dart

Pesa Dart pro dálkovou dopravu PKP Intercity, foto: Matouš DanielkaJiž tradičně byli na venkovní ploše zastoupeni také polští výrobci. Na rozdíl od elektrické jednotky Impuls od společnosti Newag, nebo motorové jednotky Link od Pesy, zažívala letos elektrická jednotka Dart ve zkrácené pětivozové verzi, rovněž od Pesy, na veletrhu Innotrans svoji premiéru. Jako jediná z jmenovaných vozidel je zároveň primárně určená pro dopravu na delší vzdálenosti. Osmivozové elektrické jednotky Dart byly v letech 2014 a 2015 vyrobeny v počtu 20 kusů pro PKP Intercity. Mají homologovanou maximální provozní rychlostí 160 km/h, avšak Pesa uvádí z technického hlediska možnost zvýšení této hodnoty až na 250 km/h. Jednotku tvoří oddíly první a druhé třídy, dále barový vůz s uzavřeným prostorem pro personál, který má k dispozici mimo jiné lůžko. V jednotce nechybí ani oddíl pro vlakový doprovod, který zároveň složí pro uskladnění případného přepravovaného drobnějšího (poštovního) nákladu.

Druhá třída jednotky Pesa Dart, foto: Matouš DanielkaDruhá třída jednotky Pesa Dart, foto: Matouš DanielkaToaleta jednotky Pesa Dart, foto: Matouš DanielkaOddíl průvodčího jednotky Pesa Dart, foto: Matouš Danielka

Velaro Turkey

Velaro Turkey, foto: Matouš DanielkaSiemens vystavil část vysokorychlostní jednotky z rodiny Velaro pro Turecko. Sedm jednotek bylo objednáno již v roce 2013 a začátkem roku 2015 doobjednáno dalších 10 kusů. V běžném provozu jsou jednotky osmivozové jednotky a dosahují maximální rychlosti 300 km/h. Interiér je v zásadě shodný s německou verzí, byť s mírně odlišným typem sedadel. Ve druhé třídě je dostupný audiovizuální systém u každého sedadla. V první třídě jsou pak v sedadlech integrovány výklopné displeje s dostupným palubním portálem. V prémiové třídě rozdělené do kupé po čtyřech místech k sezení jsou dosazena sedadla typu Excellent českého výrobce Borcad.

Druhá třída Velaro Turkey, foto: Matouš DanielkaDruhá třída Velaro Turkey, foto: Matouš DanielkaPrvní třída Velaro Turkey, foto: Matouš DanielkaPrvní třída Velaro Turkey, foto: Matouš DanielkaZavazadlové police Velaro Turkey, foto: Matouš DanielkaPrémiová třída Velaro Turkey, foto: Matouš DanielkaJídelní vůz Velaro Turkey, foto: Matouš Danielka

Siemens Inspiro pro Rijád

Siemens Inspiro pro Rijád (vlevo), foto: Matouš DanielkaHlavnímu městu Saúdské Arábie dodá Siemens 74 jednotek pro právě budované metro, které má v cílovém stavu tvořit 6 linek s celkovou délkou tratí 175 kilometrů. Jednotlivé linky si rozdělila celkem 3 konsorcia, která jsou zodpovědná za výstavbu infrastruktury a nasazení vozidel. Shodné soupravy bude dodávat také Alstom jako typ Metropolis. Jednotky s maximální rychlostí 90 km/h budou v běžné provozu řízeny plně automaticky bez přítomnosti řidiče. Na čelech v interiéru se pod krytem nachází ovládací panel pro možnost ručního řízení, které může být užitečné především při manipulaci se soupravou v prostorách depa. V jednotce je přítomen také oddíl první třídy. Zaujme netradiční tvar svislých chromovaných madel ve středu vozu a světlá barevná kombinace interiéru.

Interiér Siemens Inspiro pro Rijád, foto: Matouš DanielkaInteriér Siemens Inspiro pro Rijád, foto: Matouš DanielkaOddíl první třídy Siemens Inspiro pro Rijád, foto: Matouš DanielkaČelo plně automaticky řízeného metra Siemens Inspiro pro Rijád, foto: Matouš DanielkaČelní vůz s první třídou jednotky metra Siemens Inspiro pro Rijád, foto: Matouš Danielka

Podvozek efWING od Kawasaki

Prezentace efWING Kawasaki, foto: Matouš DanielkaVýrobce Kawasaki Heavy Industries vystavil na svém stránku podvozek efWING, který představuje zásadní inovaci. Primární vypružení podvozku a navazující část podvozkového rámu byla nahrazen segmentem ve tvaru písmene „V“. Tento pružný díl kombinující funkci obou prvků je tvořený plastickou hmotou vyztuženou uhlíkovými vlákny. Inovace přináší snížení hmotnosti, zvýšení bezpečnosti proti vykolejení a rovněž zvýšení jízdního komfortu. Od roku 2014 byly podvozky testovány v provozu u japonských dopravců v osobní dopravě a na jejich základě bylo potvrzeno zvýšení jízdního komfortu a bezpečnosti oproti běžným podvozkům.

Podvozek Kawasaki efWING, foto: Matouš DanielkaPodvozek Kawasaki efWING, foto: Matouš Danielka

Zdroj: Railway Gazette, Alstom, Kawasaki, Wikipedia


Matouš Danielka Poslat mail autorovi | 26.9.2016 (7:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Related newsopen/close

More on Vozidla Reportáže

More from Německo


  1 2      Zpráv na stránku:   
Registered user stoupa  mail  
02.10.2016 (9:12)  
zase pro JOHNZ:

Já tam i nejednou byl. Gruzinská firma neznamená, ze Gruzinec pracuje, a to dokonce i rukama. :-)
Registered user JOHNZ 
01.10.2016 (18:26)  
stoupa: Čo je mi známe, mali to stavať gruzínske firmy, a podľa toho to zrejme aj tak vyzerá...
Registered user stoupa  mail  
01.10.2016 (15:34)  
pro JOHNY:

Tomu neverím. Jak jsem poznal Gruzince v Gruzii, tak si mozná nechají stavet, ale sami nestaví.. :-)
Registered user JOHNZ 
01.10.2016 (9:46)  
Etienne: Turecká časť možno, otázka znie, či sa to týka aj toho skoro 100km kusu Achalkalaki-Marabda(-Tbilisi). Tam nestavajú Turci ale Gruzínci. A na tej len my máme práce možno aj na pol roka a ešte nám nikto nepovedal, že ju už môžeme ísť dorobiť...
Registered user Etienne  mail  
01.10.2016 (8:34)  
JOHNZ: jestli se tam jezdit v roce 2017 nebo 2018, to ví jen Alláh, nic to ovšem nemění na skutečnosti, že je z 90% hotovo a Turkům sice občas něco dlouho trvá, ale narozdíl od nás nečmárají jen čáry do mapy (a proto už mají síť VRT).
Registered user JOHNZ 
30.09.2016 (21:49)  
Etienne: Pracujem pre firmu, ktorá sa na tom projekte podieľa. A pokiaľ nás náhodou niekým nenahradili (čo by bolo nerozumné, keďže nám už zaplatili väčšinu peňazí), tak by sme o pokroku snáď mali niečo vedieť. A nevieme :(

Viď tiež napr. https://telegraf.uz/en/mass-media-review/review-of-foreign-mass-media/world/completion-of-baku-tbilisi-kars-railway-project-postponed-again
Registered user Etienne  mail  
29.09.2016 (11:16)  
JOHNZ: to by mě tedy zajímalo, proč Heisy Bordel nevěříte. Každopádně více info o projektu na: https://railturkey.org/2016/08/09/baku-tbilisi-kars-railway-project/
V podstatě se už finišuje, nejspíše příští rok se začne zkušebně jezdit.
27.09.2016 (7:09)  
Pěkné fotky nejvíc mě zaujal interiér Velaro Turkey a Siemens Inspiro pro Rijád.
Registered user JOHNZ 
26.09.2016 (22:28)  
Heisy Bordel: A v ktorých konkrétnych miestach? Pretože sa mi Vám vpravde nechce veriť.
26.09.2016 (19:59)  
Snad by tu trať měli otevřít už příští rok, ačkoliv se rok otevření už dlouho odkládá. Byl jsem v té oblasti před pár týdny a je tam velice čilý stavební ruch (staví se nová trať mimo Arménii)
  1 2      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2019 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko