..: Otevření Gotthardského úpatního tunelu :..

Erstfeld/Bodio — Na jihu Švýcarska proběhlo 1. června 2016 slavnostní otevření nově vybudovaného Gotthardského úpatního tunelu. Nový dvoutubusový tunel, dlouhý 57 km, spojuje kantony Uri a Ticino. Ceremonie probíhaly u obou tunelových portálů, nedlouho po jejich skončení projela tunelem souprava s cca 500 cestujícími, kteří cestu prvním veřejným vlakem vyhráli v loterii. Do plného provozu bude tunel uveden v prosinci tohoto roku se změnou jízdních řádů.

Přes Alpy rychleji

Odpočet ke slavnostnímu otevření tunelu, foto: AlpTransitGotthardský upatní tunel je součástí projektu AlpTransit, který má za cíl zlepšit dopravu přes Alpy v severojižním směru. Součástí projektu jsou další kratší úpatní tunely: Lötschberg (na trati Bern-Milán, 34,5 km, částečné otevření červen 2007) a Ceneri (15,4 km, plánované otevření 2020). Projekt AlpTransit byl referendem schválený v roce 1992. Se stavbou Gotthardského tunelu bylo započato v roce 1996, k proražení tunelových tubusů došlo 15. října 2010 (východní tubus) resp. 23. března 2011 (západní tubus). S délkou 57 km je Gotthardský tunel nejdelším tunelem na světě a díký své nadmořské výšce 549 m n. m. (v nejvyšším bodě) i tunelem s nejmocnějším nadložím (až 2500 m).

Technické zajímavosti a statistiky

Délka57 km
Maximální hloubka2500 m
Maximální rychlost250 km/h
NapájeníTrolej, 15 kV, 16,7 Hz
Cestovní doba20 min
Vlaků za hodinu50
Výhybek43
Spojek tubusů178 (po 325 m)
Počítačů náprav712
Odvodnění500 km trubek
Balíz ETCS928

Národní tunel

Z domácího pohledu je kromě technických rekordů v oblasti parametrů tunelu a zabezpečení jeho provozu, které by snad byly realizovatelné i v našich podmínkách, zajímavé zmínit především hledisko organizace jeho samotné výstavby a skvěle zpracovaný mediální obraz této veřejné stavby. Už jen fakt, že před jejím zahájením musel stavebník přesvědčit voliče, aby o ní (a jejím financování, pochopitelně) rozhodli v referendu, vytváří správný tlak na komunikaci s veřejností a hledání přijatelných, nepřekvapujících řešení. První námět na úpatní tunel přišel již v roce 1947. Ale teprve v roce 1992 si Švýcaři tunel téměř dvoutřetinovou většinou schválili. A co si Švýcar schválí, na to je také hrdý.

Financování

Součástí schvalování byl totiž nejen vlastní tunel, ale i všechna související opatření v síti a způsob jeho financování z obdoby silniční daně a dalších zdrojů. Pro výstavbu tunelu byla v roce 1998 založena dceřinná společnost SBB AlpTransit Gotthard, expertně zodpovědná nejen za samotný tunel Gotthard, ale i za sousední tunel Ceneri a za všechny související úpravy severojižní magistrály přes Gotthard. Průběžně stabilní financování stavby bylo nedílnou součástí cesty k úspěchu.

Věc veřejná

I když i v našich podmínkách snad roste kvalita práce s veřejností a kvalita veřejné diskuse vůbec a nezávislé informace už nemusíme hledat na nezakladnam.cz nebo ve vládní, nezávislé osvětové kampani Řekněte ano vstupu do EU, míra, s jakou dokázali stavitelé identifikovat Švýcary s „jejich“ Gotthardským tunelem, je stěží uvěřitelná. Po celou dobu výstavby byla k dispozici informační centra s interaktivním programem pro individuální návštěvníky i pro školy. Každoročně vycházela DVD ročenka projektu, udržovány byly specializované internetové stránky s postupem výstavby, počítadly a mnoha aktualitami. Pravidelně probíhaly hojně navštěvované dny otevřených dveří, včetně prohlídek multifunkční stanice Sedrun a jejího výtahu. Kvalitní práce s veřejností tak stavitelům výrazně pomohla, když např. prakticky neměli problémy s výkupy pozemků. O jízdy prvním vlakem se pořádala celostátní loterie, ten projel ještě před VIP hosty, a zkušební jízdy s cestujícími na léto před zahájením pravidelného provozu v prosinci se prodávají jako zážitková turistika.

Můžete si také prohlédnout video z testovacích jízd tunelem.

Slavnostní dokončení ražby u Sedrunu v roce 2010, foto: AlpTransit Dokončený tunel zevnitř, foto: AlpTransit První testovací jízda tunelem 8. 10. 2015, foto: AlpTransit První testovací jízda tunelem 8. 10. 2015, foto: AlpTransit Severní portál tunelu s prvním elektrickým vlakem, foto: AlpTransit

Zdroj: SBB, Wikipedia, Alptransit.ch


str , Zdeněk Michl Poslat mail autorovi | 2.6.2016 (23:02)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Švýcarsko


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
03.06.2016 (13:29)  
k těm rychlostem: tunel je na rychlost 250 km/h, ale nyní se bude jezdit jen max. 200 km/h, a to dokud se nepostaví větší část z VRT, nyní by to prý nedávalo smysl.

Mimochodem úplně stejně je to u Lötschberg-Basistunnel, ve kterém se jezdí pouze 200 km/h, ačkoliv je postaven pro rychlost 250 km/h.
registrovaný uživatel str 
03.06.2016 (13:29)  
Tomas Kraus: Prestup ve stanici Sedun byl v planu, pozdeji byl vyhodnocen jako neekonomicky a udelal se jen nouzovy vychod.
03.06.2016 (12:33)  
Tak pro provoz v tomto tunelu má Stadler dodat jednotky s maximální rychlostí 250 km/h, takže to asi těch 250 bude
03.06.2016 (12:26)  
Tak jsem koukal na tu odkazovanou zážitkovou turistiku - no nevím jestli bych dal 119 CHF za to, že se můžu pár dní před zahájením pravidelného provozu projet rourou v zemi :-) Ale zastavení ve stanici Sedrun může být zajímavé. Kdysi jsem to pochopil tak, že tato tunelová stanice bude sloužit cestujícím a nabídne "přestup" na vlaky MGB na povrchu, ale není to tak, že ne?
registrovaný uživatel str 
03.06.2016 (11:05)  
V dokumentech na alptransit.ch se pise o maximalni rychlosti v tunelu 250km/h:
https://www.alptransit.ch/fileadmin/dateien/media/zahlen_und_fakten/gbt_e.pdf
Na vladnich strankach se potom pise, ze maximalni rychlost osobnich souprav je 250km/h, jizdni rady pocitaji s 200km/h. Pro nakladni dopravu to je 160km/h resp. 100km/h
http://www.news.admin.ch/NSBSubscriber/message/attachments/39644.pdf
Vecer clanek doplnim/poopravim.
03.06.2016 (10:42)  
Tunel je vrcholem lidského důvtipu a podle zde čteného i vrcholem profesionality přístupu k celkové osvětě. Tohle je krásný příběh, ve Švýcarsku realitou, u nás pohádkou.

Bartiku09:
+ 10 bodů za PRT. Takovou porci smíchu jsem dnes potřeboval (-:
03.06.2016 (10:28)  
Heisy Bordel: Tak ono neni maximalni rychlost jako maximalni rychlost. Muze to bejt napriklad tak, ze maximalni konstrukcni rychlost je 270, maximalni provozni rychlost 250 a docasna maximalni provozni rychlost 200.


Kazdopadne - kdyby se Svycari poradili v Cechach, tak mohli usetrit. Kazdej prece vi, ze takova stavba nema pro tak malou zemi bez velkych mest daleko od sebe smysl. Mohli radsi postavit kanal Pad - Ticino - Ryn (zkracene PRT).
03.06.2016 (10:12)  
Jste si jisti těma 250 kmh? Věřím víc Želpage, ale zvlášť po českých webech kolovaly různé hodnoty od 200 kmh do 270 kmh.
registrovaný uživatel stoupa  mail  
02.06.2016 (23:24)  
Nezbyva nez blahoprat. Gotthardsky upatni (bazicky) tunel je nejen dalsi etapou prekonani Alp, ale zaroven dokladem (viz text), ze "kdy se chce, tak to jde" - v kvalite, vcas i v ramci nakladu. Svycarum se vyplatilo (pred)investovat kvalitni pripravu a nesnit pri samotne realizaci. Kdo umi, ten umi.

Co dodat: Snad jen ze puvodni tunel staveli nasi pradedove a byla pro nej vyvinuta spousta lokomotiv. I ta snad nejslavnejsi elektrika - krokodyl.
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko