..: Otevření Gotthardského úpatního tunelu :..

Erstfeld/Bodio — Na jihu Švýcarska proběhlo 1. června 2016 slavnostní otevření nově vybudovaného Gotthardského úpatního tunelu. Nový dvoutubusový tunel, dlouhý 57 km, spojuje kantony Uri a Ticino. Ceremonie probíhaly u obou tunelových portálů, nedlouho po jejich skončení projela tunelem souprava s cca 500 cestujícími, kteří cestu prvním veřejným vlakem vyhráli v loterii. Do plného provozu bude tunel uveden v prosinci tohoto roku se změnou jízdních řádů.

Přes Alpy rychleji

Odpočet ke slavnostnímu otevření tunelu, foto: AlpTransitGotthardský upatní tunel je součástí projektu AlpTransit, který má za cíl zlepšit dopravu přes Alpy v severojižním směru. Součástí projektu jsou další kratší úpatní tunely: Lötschberg (na trati Bern-Milán, 34,5 km, částečné otevření červen 2007) a Ceneri (15,4 km, plánované otevření 2020). Projekt AlpTransit byl referendem schválený v roce 1992. Se stavbou Gotthardského tunelu bylo započato v roce 1996, k proražení tunelových tubusů došlo 15. října 2010 (východní tubus) resp. 23. března 2011 (západní tubus). S délkou 57 km je Gotthardský tunel nejdelším tunelem na světě a díký své nadmořské výšce 549 m n. m. (v nejvyšším bodě) i tunelem s nejmocnějším nadložím (až 2500 m).

Technické zajímavosti a statistiky

Délka57 km
Maximální hloubka2500 m
Maximální rychlost250 km/h
NapájeníTrolej, 15 kV, 16,7 Hz
Cestovní doba20 min
Vlaků za hodinu50
Výhybek43
Spojek tubusů178 (po 325 m)
Počítačů náprav712
Odvodnění500 km trubek
Balíz ETCS928

Národní tunel

Z domácího pohledu je kromě technických rekordů v oblasti parametrů tunelu a zabezpečení jeho provozu, které by snad byly realizovatelné i v našich podmínkách, zajímavé zmínit především hledisko organizace jeho samotné výstavby a skvěle zpracovaný mediální obraz této veřejné stavby. Už jen fakt, že před jejím zahájením musel stavebník přesvědčit voliče, aby o ní (a jejím financování, pochopitelně) rozhodli v referendu, vytváří správný tlak na komunikaci s veřejností a hledání přijatelných, nepřekvapujících řešení. První námět na úpatní tunel přišel již v roce 1947. Ale teprve v roce 1992 si Švýcaři tunel téměř dvoutřetinovou většinou schválili. A co si Švýcar schválí, na to je také hrdý.

Financování

Součástí schvalování byl totiž nejen vlastní tunel, ale i všechna související opatření v síti a způsob jeho financování z obdoby silniční daně a dalších zdrojů. Pro výstavbu tunelu byla v roce 1998 založena dceřinná společnost SBB AlpTransit Gotthard, expertně zodpovědná nejen za samotný tunel Gotthard, ale i za sousední tunel Ceneri a za všechny související úpravy severojižní magistrály přes Gotthard. Průběžně stabilní financování stavby bylo nedílnou součástí cesty k úspěchu.

Věc veřejná

I když i v našich podmínkách snad roste kvalita práce s veřejností a kvalita veřejné diskuse vůbec a nezávislé informace už nemusíme hledat na nezakladnam.cz nebo ve vládní, nezávislé osvětové kampani Řekněte ano vstupu do EU, míra, s jakou dokázali stavitelé identifikovat Švýcary s „jejich“ Gotthardským tunelem, je stěží uvěřitelná. Po celou dobu výstavby byla k dispozici informační centra s interaktivním programem pro individuální návštěvníky i pro školy. Každoročně vycházela DVD ročenka projektu, udržovány byly specializované internetové stránky s postupem výstavby, počítadly a mnoha aktualitami. Pravidelně probíhaly hojně navštěvované dny otevřených dveří, včetně prohlídek multifunkční stanice Sedrun a jejího výtahu. Kvalitní práce s veřejností tak stavitelům výrazně pomohla, když např. prakticky neměli problémy s výkupy pozemků. O jízdy prvním vlakem se pořádala celostátní loterie, ten projel ještě před VIP hosty, a zkušební jízdy s cestujícími na léto před zahájením pravidelného provozu v prosinci se prodávají jako zážitková turistika.

Můžete si také prohlédnout video z testovacích jízd tunelem.

Slavnostní dokončení ražby u Sedrunu v roce 2010, foto: AlpTransit Dokončený tunel zevnitř, foto: AlpTransit První testovací jízda tunelem 8. 10. 2015, foto: AlpTransit První testovací jízda tunelem 8. 10. 2015, foto: AlpTransit Severní portál tunelu s prvním elektrickým vlakem, foto: AlpTransit

Zdroj: SBB, Wikipedia, Alptransit.ch


str , Zdeněk Michl Poslat mail autorovi | 2.6.2016 (23:02)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Švýcarsko


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
05.06.2016 (12:10)  
Dnes není nic neobvyklého, že se někteří výrobci různě propojují (jak z hlediska výrobních prostor, tak i výrobního know-how). Konečně Stadler také získal Pankow od Adtranz a teď nově i Valencii od Vossloh. Jestli je toto propojování dobře, nebo ne je otázka. Každopádně snaha výrobců přesunout alespoň část výroby do země, kde chce získat zakázku, je dle mého mínění dobrý tah. Třeba španělský CAF chtěl po získání zakázky v Lotyšsku její část uskutečnit u RVR (РВЗ), nicméně díky zásahům právě firmy Stadler z toho sešlo a dodnes v Lotyšsku nemají moderní vozidla pro osobní dopravu.
registrovaný uživatel stoupa  mail  
04.06.2016 (22:54)  
pro Pazzy:

:-) Zachovej klid - to jsou i zeme (nebudu Nemecko jmenovat), kde naklady vzrostly nasobkem a vysledek je v nedohlenu (letiste Berlin-Brandenburg, Filharmonie Hamburg ...) Radeji to nechme - Svycari to proste zvladli! :-)
registrovaný uživatel Pazzy 
04.06.2016 (22:46)  
Jen bych přidal, že před deseti lety byla plánovaná cena tunelu 8 mld. franků, reálná cena je 12,2 mld. Byl dokončen dříve.... Blanka se stavěla v horším terénu, prodražila se taky o polovinu, jen termín se nestihl.
Ale PR mají pořádné, to my bohužel zatím neumíme... i když i před tou Blankou bylo informační centrum...
04.06.2016 (14:57)  
Tak schválně, za jak dlouho se přestup mezi IR a RE přesune z Erstfeldu do Göschenenu (za cenu soupravy navíc), nebo se vymyslí nějaké oběhové řešení na systémové propojení těch linek (např. jako přímé vozy)? Ten dvojí přestup Andermatt - LU/ZH se mi nechce věřit, že by byl dlouhodobě akceptován. To jakési řešení formou "turistických sezónních ojedinělých vlaků 5 min. vedle taktové trasy" je tak silně "nešvýcarské", až to skoro vypadá jako nějaký ten kompromis z kompromisu, učiněný na poslední chvíli...

RE Kandersteg - Bern také nakonec jsou (tedy pokud si pamatuju dobře, že až do otevření Lötschbergu se pořád plánovalo, že bude jen a jen přestup ve Spiezu).
registrovaný uživatel stoupa  mail  
04.06.2016 (9:11)  
pro NicKON:

:-) Mate zcela pravdu. V uvedenych zemich je vyroba v ramci vlastni globalizace firmy. Tedy hejba se tam kvalifikovane rucickama. Majitel, vedeni firmy/obchod, optimalizace sidli ve Svycarsku. :-)
03.06.2016 (20:52)  
Věděl by někdo kolik vlaků zůstane na staré trati od nového grafikonu?
editor nebo admin ŽP NIcKON  mail  
03.06.2016 (19:34)  
Tedy až na výrobu také v Německu, Polsku, Bělorusku a Maďarsku :)
registrovaný uživatel stoupa  mail  
03.06.2016 (19:18)  
Slusi se doplnit, ze STADLER je posledni vyrobce sidlici ve Svycarsku. Ostatni byli "globalizovani"
03.06.2016 (15:19)  
Ad Sedrun: existovala iniciativa Porta Alpina, která tuto stanici požadovala, ale že by se někdy vážně stala součástí plánu jsem neslyšel, a 119 CHF je na místní kupní sílu férová cena za celodenní program s několikahodinovou prohlídkou tunelu,
Ad Göschenen a stará trať: diskuse o jejím provozu byly vášnivé, t.č. tam má jezdit vlak jednou za hodinu, až na výjimky s přestupem navíc v Erstfeldu - více viz http://www.fahrplanentwurf.ch/fileadmin/sta_pdf_fields/2017/600.pdf
registrovaný uživatel Nechic  mail  
03.06.2016 (13:49)  
Starý tunel bude dále v provozu? Ono tam je dost obcí a lanovek
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko