..: Nový jízdní řád přinesl změny i v IDS JMK :..

Jednotka 560 v novém laku ČD, foto: Filip NovotnýBrno — Nový jízdní řád železniční dopravy platí jíž více jak měsíc a přinesl drobné změny i do provozu v Jihomoravském kraji. Ten je jako jeden z mála v České republice celý zařazen do integrovaného dopravního systému, v tomto případě IDS JMK. To přináší na jižní Moravě cestujícím výhody ve formě přestupních papírových i mobilních jízdenek na více druhů dopravy či propracovaný systém návazností i řízení celé integrované dopravy v kraji. V oblasti časových poloh a nasazovaných vozidel došlo od 14. prosince v IDS JMK převážně k menším změnám, mezi které můžeme zařadit postupné nasazování dalších jednotek řady 640 RegioPanter na linku S2 či mírné rozšíření provozu na lince S41. Celkový rozsah dopravy byl navýšen o 0,2 %, ale došlo i k dalšímu přesunu výkonů z méně využívaných tratí na ty hlavní, čímž by mělo dojít k dalšímu zkvalitnění veřejné dopravy v oblasti.

Přidané spoje na lince S41

Pro zahuštění příměstské dopravy na lince S41 IDS JMK (trať 244 Brno hl.n. – Hrušovany nad Jevišovkou, Moravské Bránice – Ivančice) a udržení třicetiminutového taktu vlaků v celé odpolední špičce byly ke stávajícím dvěma spěšným vlakům, jedoucím v celé trase z Brna až do Hrušovan nad Jevišovkou, přidány další dva ve zkráceném úseku do Moravského Krumlova. Právě ten je z hlediska obratu cestujících nejfrekventovanější stanicí na celé lince. Nové spoje odjíždějí z Brna ve 14:23 a 16:23 a do cíle přijíždějí v 15:10 a 17:10. Na oba nové spoje je nasazená vratná souprava složená z motorového vozu řady 842 a řídícího vozu Bfbrdtn794, místně někdy vzhledem ke svému nesourodému vzhledu nazývaná „kočkopes“. Od všech spěšných vlaků je zajištěn v Moravských Bránicích přípoj do Ivančic a v Moravském Krumlově navazuje regionální autobus obsluhující větší množství zastávek v samotném městě, případně okolní obce.

V opačném směru pak přibyl jeden spěšný vlak, který vyráží z Rakšic v 7:32 a v Brně je v 8:25. Spoj je zajištěn motorovým vozem řady 854 s přívěsným vozem. Na druhé straně byl provozní rozsah některých spojů omezen – v zimním období jsou vložené vlaky jezdící jinak z nebo do Bohutic ukončeny již v Moravském Krumlově, dalšího drobného omezení se dočkal i víkendový provoz na návazné lince S42 z Miroslavi do Hrušovan nad Jevišovkou.

Drobné změny na lince S6

Motorový vůz ř. 854 a řídící vůz , foto: Filip NovotnýNa lince S6 (trať 340 Brno hl.n. – Kyjov – Veselí nad Moravou (– Uherské Hradiště)) jede první ranní vlak Os 4102 z Veselí nad Moravou s odjezdem ve 3:55 v úseku Veselí nad Moravou – Kyjov nově pouze v pracovních dnech, v opačném směru zmizelo popůlnoční spojení z Kyjova do Veselí v noci z pátku a ze soboty. Doplněno bylo naopak páteční spojení Brna s Kyjovem s odjezdem v 17:48 (dříve vlak končil v Nemoticích) a nově přibyl od pondělí do čtvrtka mimo prázdniny vložený pár vlaků z Brna do Nemotic a zpět ve 12:49, resp. 14:11. Vlaky jsou na okolí Brna poměrně nezvykle vedeny sólo motorovým vozem řady 854.

Nový dopolední vlak na lince S8

Pro zlepšení dopolední nabídky spojů byl v pracovní dny přidán na trati číslo 246 jeden pár vlaků spojující Břeclav s Mikulovem (Os 4532, s možností přestupu na Os 4506 dále do Znojma; zpět Os 4533). Zajímavostí pro fotografy může být prémiové nasazení 3 ks motorových vozů řady 854 na tuto trať v pracovních dnech – se zde dožívajícími kulatými přívěsnými vozy řad Btx763 a Bdtx766 modernizovanými z původních „Bixů“ mohou soupravy vzhledově připomínat historické vlaky složené z motorových vozů řad 850-853 a zmíněných „krátkých Balmů“, označených později Bix, 020 a Btx761.

Úprava sezónního spěšného vlaku pro cyklisty

Po rozsáhlém přepravním průzkumu ve vlacích i na internetu v letních měsících byla upravena na základě většinového zájmu cestujících nabídka sezónního spěšného cyklovlaku spojujícího Brno s oblastí Znojemska. V minulém jízdním řádu bylo toto spojení roztříštěno na dva spoje, a to spěšný vlak Velo Pálava, jedoucí o sobotách od dubna do září z Brna přes Břeclav do Mikulova, a druhý vlak „Velo Podyjí“, který jezdil z Brna přes Moravský Krumlov a Znojmo do Šatova a byl provozovaný o sobotách od května do června. Takto nastavené schéma vyžadovalo dvě vlakové soupravy, které poté přes den stály nevyužité v obratových stanicích, a obsazenost vlaků nebyla většinou nijak závratná.

Pro rok 2015 byla zvolena kombinace předešlého konceptu v podobě spěšného vlaku „Expres Pálava – Podyjí“, který pojede o sobotách a svátcích od dubna do září a obslouží stanice a zastávky Brno-Královo Pole, Brno-Lesná, Brno-Židenice, Brno hl.n., Popice (výborná dostupnost turisticky atraktivní Pálavy), Podivín, Břeclav, Valtice město, Mikulov na Moravě, Novosedly, Hrušovany nad Jevišovkou, Znojmo, Znojmo-Nový Šaldorf a Šatov. Vlak bude vyjíždět z Brna v osm hodin ráno a zpět se bude vracet na osmou večerní. Nasazena bude zde již zavedená souprava modernizovaných i původních vozů Bdmtee se služebním vozem na jízdní kola řady Ds vedená motorovou lokomotivou řady 754.

Mírné omezení v okrajových úsecích na lince S3

Na základě minimálního využití některých převážně posilových spojů na trati 250 v úseku Žďár nad Sázavou – Tišnov – Brno – Vranovice – Břeclav (– Kúty) jsou v okrajových úsecích tyto zkráceny například o úsek Vranovice – Šakvice, Hrušovany u Brna – Vranovice, nebo Modřice – Hrušovany u Brna. Doplněn byl naopak jeden posilový pár vlaků mezi Brnem a Kuřimí na začátku odpolední špičky. Zrušením posledního přímého vlaku z Tišnova do Brna-Slatiny také zanikla linka S1, spojení je nadále zajištěno v několika časových polohách možností přestupu mezi vlaky linek S3 a S6 v Brně-Židenicích. Tato změna je efektivní zejména z hlediska oběhů souprav, kdy je motorová souprava z Tišnova do Brna vedena jako přímý vůz přecházející na spěšný vlak směr Uherské Hradiště, zatímco spoj do Slatiny zajišťuje jednotka 650 (případně 814) malým závlekem po cestě do depa.

Posilové spoje, jezdící v pracovní dny, budou mít prodloužené prázdninové období pauzy už od 15. června do konce srpna, a to zejména z důvodu plánované rozsáhlé výlukové činnosti v úseku Brno-Židenice – Kuřim. Na konci června již také jezdí méně školáků, takže to je provozně reálné, a ušetřené vozokilometry jsou využity na zmíněné posílení provozu na jiných tratích.

U motorových vlaků spojující přes hranice českou Břeclav a slovenské Kúty byla pak změněna časová poloha tak, že lépe navazují na slovenské osobní vlaky v Kútech a na vlaky EC v Břeclavi.

Nasazení nových železničních vozidel na linku S2

V průběhu minulých let byl několikrát změněn plán koncepce obnovy vozového parku na nejvytíženější příměstské lince IDS JMK S2. Ta je vzhledem k charakteru krajiny a téměř neexistujícímu rozumnému silničnímu spojení základním stavebním kamenem dojížďky z měst Adamov a Blansko, dále spojuje Brno i s Letovicemi a přes přestup ve Skalici nad Svitavou také s Boskovicemi. Na druhé straně jižním směrem představuje bezkonkurenčně rychlé spojení s městskou částí Chrlice, ale zejména se spojenými obcemi Sokolnice-Telnice, od jejichž železniční stanice navazuje vícero autobusových linek obsluhujících širší okolí na jihovýchod od Brna.

Základní interval v úseku Brno – Letovice je 60 minut, do Březové nad Svitavou pokračuje cca každý druhý spoj. V pracovních dnech je takt zahuštěn na 30 minut vloženými spoji do Rájce-Jestřebí (v sedle), resp. Skalice nad Svitavou (ve špičce). V nejexponovanějších časech jsou pak přidány ještě další vložené vlaky, které jedou v úseku Brno – Rájec-Jestřebí (doposud jezdily pouze do Blanska), a společně se spěšnými vlaky tvoří přibližně patnáctiminutový interval v nejfrekventovanější části trasy. Z Brna do Křenovic je pak základní hodnotou taktu 120 minut, v pracovních dnech zkráceno na 60 minut a v období špiček v úseku Brno – Sokolnice-Telnice až na 30 minut.

Původní interiér EJ ř. 560, foto: Filip NovotnýPo delších úvahách, jakým způsobem se ubírat při nutné modernizaci vozidlového parku na nejvytíženější lince IDS JMK bylo nakonec rozhodnuto, že i do budoucna zůstanou na lince čtyři udržované rekonstruované šestivozové pantografové jednotky řady 560, doplněné o celkem 7 moderních nízkopodlažních jednotek RegioPanter, z toho 5 ve třívozové a 2 ve dvouvozové verzi. Značně opotřebované, avšak zatím stále nenahraditelné a spolehlivé, hnací „hlavy“ 560.002, 005 a 006 společně s nerekonstruovanými vloženými vozy by po ustálení plného provozu RegioPanterů měly být definitivně odstaveny. Sestava vozidel na lince S2 před dodáním jednotek řad 640 a 650 činila 5 kusů řady 560 (se čtyřmi vloženými vozy), dvě vratné soupravy ve složení 242 + 3x Bdmtee + Bfhpvee295, jednou vlak 242 + 4x Bdmtee, dvakrát 814.2 (odpolední posilové vlaky) a v ranní špičce ještě tři kratší klasické soupravy s vozy Bdmtee.

První jednotka RegioPanter, konkrétně 650.005, dorazila do Brna v červnu 2014 a cestujícím byla představena 21. června při příležitosti oslav 10 let IDS JMK, kdy byla nasazena na zvláštní vlaky mezi brněnským hlavním nádražím a maloměřickým depem, kde probíhal den otevřených dveří. Následně se jednotka zapojila do provozu na ranním posilovém vlaku do Křenovic a Rájce a na odpoledních posilových vlacích do Blanska. Na začátku července dorazil druhý krátký panter, 650.006. Bylo vyzkoušeno spojení jednotek a spřažená souprava 2x 650 se přesunula do roky udržovaného jednodenního oběhu jednotky řady 560, který umožňuje bez komplikací nasazení jakékoliv náhradní soupravy. Vlak navíc trávil dopoledne několik hodin v Brně, takže bylo v klidu možné odstraňovat drobné závady, školit strojvedoucí a podobně.

Ve druhé polovině srpna byla dodána první třídílná jednotka označená 640.004 a po celé září a říjen tak byla provozována na stejných obratech souprava 640 + 650, kapacitně ekvivalentní doposud provozovaným „panťákům“ řady 560 a soupravám vozů Bdmtee s řídícím vozem „sysel“ a lokomotivou řady 242. Druhý krátký panter byl v případě plné provozuschopnosti nasazen opět na ranní Křenovice a odpolední Blansko, protože na posilových vlacích jinak jezdily soupravy dvou až tří vozů Bdmtee nebo motorové jednotky řady 814.2, takže i sólo „malý panter“ kapacitně dostačoval.

Vratná souprava s lok. řady 242, foto: Filip NovotnýV polovině října přijel do Brna druhý „velký“ panter 640.005 a došlo k další změně v plánovaných obratech. Na špičkové vložené spoje se vrátily původní soupravy, pantery byly spojeny do dvou dvojic 650 + 640 a nasazeny do dvoudenního oběhu namísto vratných souprav s lokomotivou 242 WTB a řídícím vozem 961. V praxi ovšem téměř denně jedna souprava se „syslem“ jezdila, protože málokdy byly všechny čtyři jednotky RegioPanter schopné provozu.

Plné nasazení elektrických jednotek 640 a 650 od začátku komplikuje hojný výskyt drobných i větších technických potíží, které se bohužel ani v intenzivní spolupráci s techniky výrobce nedaří zcela uspokojivě vyřešit. Namátkou se jedná o problémy s bateriemi, závady v komunikaci mezi spojenými jednotkami a v přenosu dat informačního systému a různé další poruchy elektrotechnického rázu. Na druhé straně na soupravách navzdory členitému terénu v okolí tratě poměrně dobře funguje bezdrátové připojení Wi-Fi, informační systém se v konečné stanici umí sám „překlopit“ na další vlak dle oběhu a podobně.

Uprostřed Vánoc přibyla do Brna jednotka 640.006 a do konce února by měly dorazit dvě zbývající třídílné jednotky. Plný stav 5 + 2 panterů však byl plánován a očekáván již před zavedením GVD, a kvůli zpoždění v dodávce nových vlaků musely být operativně upraveny oběhy souprav, aby se co možná nejvíc dodržely služby pro cestující zveřejněné v jízdním řádu, naplánované oběhy vlakových čet a tak dále. Byla tak nastolena dočasná mírně kuriózní situace, kdy ve třídenní turnusové skupině jezdí dvě jednotky 640 a jedna souprava 242 + 4x Bdmtee + Bfhpvee295, a posilové 650 připojované v přepravní špičce se částečně přizpůsobují tomu, na kterých vlacích jede zrovna řada 640. Zajímavého řešení se dočkal i přímý vůz na vlaku Os 4742 z Křenovic horního nádraží do Brna-Slatiny – pokud je na vlaku nasazena nedělitelná souprava, namísto odpojení postrkové jednotky 650 je v Brně-Židenicích uskutečněn přestup do motorové jednotky Regionova, která se v tu dobu stahuje do depa z vložených vlaků na lince S3, a je tak pro zajištění tohoto spoje volná.

Zbylé dvě nepřítomné jednotky 640 jsou pak nahrazeny jednotkami ř. 560 (trvalé spojení v pracovních dnech navýšilo potřebu pouze o jeden „panťák“). O víkendech jsou třídílné pantery provozovány sólo a dvojdílné jezdí v sobotu ve dvojici 2x 650 a v neděli na několika méně vytížených spojích dokonce sólo. Po dodání a zprovoznění všech RegioPanterů by z linky S2 IDS JMK měly úplně vymizet nepříliš oblíbené vozy Bdmtee, s výjimkou jediného posilového obratu v ranní špičce, kam přejíždí vratná souprava z linky S9 při cestě na údržbu do maloměřického depa.

Interiér RegioPanteru, foto: Filip NovotnýNezbývá než doufat, že se některé přetrvávající technické potíže podaří co nejdříve vyřešit a jednotky řad 640 a 650 se naplno zapojí do provozu podle původních předpokladů. Už teď ovšem na znatelném počtu vlaků razantně zvyšují komfort pro cestující nespornými výhodami v podobě nízkopodlažního nástupu širokými dveřmi s jednoduchým ovládáním a s automatickým zavíráním při pobytu v zastávkách (časovou prodlevu před zavřením nevyužívaných dveří lze dokonce nastavit v rozsahu 3 – 30 sekund podle počasí), vakuových jednotek WC, efektivní klimatizace, připojení Wi-Fi atd. Svižná akcelerace jednotek pak znatelně přispívá ke stabilizaci jízdního řádu pravidelně v řádu minut narušovaného zpožděním zejména dálkových vlaků EuroCity a railjet, kterými jsou osobní vlaky na trati pravidelně předjížděny.

Z dalších změn na trati si zmínku zaslouží ještě výše zmíněné prodloužení všech špičkových posilových spojů z Blanska až do Rájce-Jestřebí a přidání nového s odjezdem z Brna ve 20:29, omezení jízdy prvního vlaku z Brna ve 4:02 pouze na pondělky (v podstatě se jedná o nutný návoz soupravy) a přesun zastavování ranních spěšných vlaků do Brna ze stanice Adamov do předchozí zast. Adamov zastávka z technologických důvodů způsobených nešťastnou jednostrannou konstrukcí nástupišť v Adamově, kde v podstatě není možný nástup a výstup cestujících více než jednoho vlaku, ve směru do Brna ještě omezovaný míjením s protijedoucími vlaky.

Souhrn malých změn na ostatních tratích v kraji

Interiér vozu Bdmpee253, foto: Filip NovotnýNa rychlíkové lince R5 Brno – Břeclav – Moravský Písek (– Olomouc) byly úderem grafikonu v nadpoloviční míře nasazeny rekonstruované osobní vozy řad ABpee347 a Bdtee276, z nichž druhé zmíněné přes pochopitelně rozporuplné přijetí (ne)provedených úprav přeci jen mírně zpříjemnily cestování alespoň tím, že jsou svým velkoprostorovým uspořádáním na linku s relativně hojnou výměnou cestujících lepší, než vozy s klasickými oddíly. Na spojích s nejvyšším počtem cestujících pak jezdí i pro potřeby dálkové dopravy upravený vůz Bdmpee253, jediný svého druhu. Celé soupravy jsou vybaveny centrálním zavíráním za jízdy blokovaných dveří, což usnadňuje činnost vlakovému doprovodu a zvyšuje bezpečnost pro cestující.

Trnem v patě železniční dopravy na jižní Moravě však stále zůstává zastaralý vozový park, zejména téměř stoprocentní obsluha druhé páteřní linky S3 klasickými soupravami z neoblíbených vozů Bdmtee s lokomotivou řady 242, případně 263. Ve vozech Bdmtee je sice při pravidelných revizích měněna podlahová krytina za protiskluzovou a je zpříjemněno ovládání WC úpravou na tlačítkové ovládání, ale stísněný „koženkový“ interiér vozů zůstává. Provoz komplikuje i nutné objíždění souprav lokomotivou, které je zejména v Tišnově vybaveném pouze dvěma nástupišti, u kterých mezi projíždějícími rychlíky a nákladními vlaky v odpolední špičce každých 15 minut přistává nebo odjíždí vlak, poměrně obtěžujícím faktorem. Udržování zastaralých lokomotiv ve spolehlivém provozním stavu pak vyžaduje vyčerpávající úsilí dílenských pracovníků.

Kritice cestujících dlouhodobě podléhají i rekonstruované přívěsné vozy B(d)tx na trati z Břeclavi do Znojma, které rády „poskakují“ a v kombinaci s tvrdými tramvajovými sedačkami není jízda v nich nikterak příjemná. Na druhé straně je provozní potřeba těchto vozů každým rokem snižována a vyskytují se pouze na jediné trati. Motorové vlaky jsou převážně zajišťovány staršími, ale rekonstruovanými motorovými, přívěsnými a řídícími vozy společně s jednotkami Regionova, takže pro příměstskou dopravu 21. století stále zůstávají neuspokojivá zejména vozidla na elektrifikovaných tratích.

Zdroje: České dráhy, jízdní řád 2015, ŽelPage


Filip Novotný Poslat mail autorovi | 21.1.2015 (6:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Dopravci Jízdní řád

Další z regionu ČR Jihomoravský


  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   
25.01.2015 (20:03)  
Až bude mít brněnské depo více panterů, pak by stálo zato zvážit některé věci:
1. U osobních vlaků jezdích v trase Brno - Blansko - Letovice - Březová nad Svitavou zvážit jejich prodloužení do Svitav. Vzhledem k jejich dvousystémovosti to možné bude, na rozdíl od jednotek 560.
2. Druhá věc už se netýká Jihomoravského kraje, ale Kraje Vysočina - nasadit tyto jednotky na trať 230 Havlíčkův Brod - Kolín místo dosavadních klasických souprav BDsee+Bdmteeo tažených esy 363. Vím, někteří možná budou argumentovat tím, že Vysočina už má svoje Stadlery, ale ty většinou propalují naftu pod trolejí (Havlíčkův Brod - Žďár nad Sázavou či Havlíčkův Brod - Jihlava - Horní Cerekev) a po dodání panterů pak bude tyto možné nasadit na jiné tratě (neelektrizované).
24.01.2015 (8:02)  
Pokud nevycházejí přípoje těsně o minuty a nelze-li to řešit provozními opatřeními (zkrácením prostojů, změnou oběhů), pak je na místě provést něco málo s tratěmi. Spíše než řeči o tom, že se jednou stejně všechny zruší, bych očekával snahu dotlačit správce k údržbě a investicím, zejména tam, kde to může přivést další zájemce o přepravu.
registrovaný uživatel kave 
23.01.2015 (23:18)  
František:

On ten problém přípojů není vůbec zase tak triviální, jak se běžnému cestujícímu zdá. Kdyby to šlo tak jednoduše jak tvrdíte, tak bych byl první (i před Kordisem), kdo by to řešení navrhl. Ale s poslední větou naprostý souhlas.
23.01.2015 (17:04)  
kave: Možná se zeptám blbě, ale proč by nešlo oboje? Když jsem jel onehdy z Hodonína do Strážnice, souprava už tam stála, a jelikož jsme čekali 5 minut na přípojný EC z Varšavy (!), stihl mezitím přijet i vlak od Čejče, takže kdyby se na to dalo spolehnout, byl by i využitelný přestup. Později ten den jsem jel ze Strážnice do Veselí, kde byla všeobecná zhruba 10min. díra pro všechno ke vzájemnému přestupu, zjevně i včetně chvilky pro kuřáky. Je-li to takhle v taktu celý den, pak mi tahle větev přijde bez problémů včetně křižování. Netuším ale, jak je to na trati přes Čejč s křižováním a přípoji na druhé straně. Autobusy neřeším, ty by se měly odvíjet od vlaků.
registrovaný uživatel kave 
23.01.2015 (16:07)  
Domis:

Řeším odpolední přípoje do Čejče, nikoliv z Čejče. Ono totiž jde realizovat buď jedno, nebo druhé. KORDIS vytvořil opravdový supermajstrštyk, že většinou není ani jedno, ani druhé. (Mimochodem z obdobných důvodů opravdu nelze realizovat 30 min. vlakový takt Veselí - Hodonín.) A protože se zde objevil názor o chystaném zastavení provozu Hodonín - Čejč tak jsem přesvědčen, že se jedná o naprosto cílené vytvoření nepřípojů, aby se pak mohlo argumentovat, že tak vlastně nikdo nejezdí a vlaky zrušit.
registrovaný uživatel Domis 
23.01.2015 (13:03)  
Zkrácení S3, konkrétně Os 4931 z Tišnova jen do Modřic udělalo "pěknou" hodinovou díru do celodenního (do cca 20:00) taktu 30 minut v úseku Brno - Vranovice. Takže do 7:10 jezdí S3 z Brna do Hrušovan cca po 15 minutách, mezi 7:10 a 8:10 do Hrušovan nejede nic. Je mi jasné, že ráno vlaky z Brna nejsou plné, ale rozbíjet kvůli tomu celodenní takt? To se opravdu nepovedlo.

kave: Nad tím nepřípojem od Čejče na Veselí jsem se už taky několikrát zhrozil. Až budeš mít odpověď, můžeš ji sem prosím zkopírovat? Též by mě zajímala. Ona vůbec organizace dopravy na Hodonínsku je někdy podivná. Proč mezi Hodonínem a Veselím jezdí v souběhu S91 a 911, kdy 911 má špičkový interval 30 minut a v některé časy jezdí i 2 autobusy za sebou? Proč raději ve špičkách Kordis nezkusí zavést 30' interval vlaků? Nevěřím, že by to nešlo.
dopisovatel nebo člen ŽP Martin Grill  mail  
23.01.2015 (11:21)  
Myslím, že by brněnští strojvůdci mohli napsat sáhodlouhé pojednání o tom, kterak přišel Panter a jedinými, kdo z něj měli radost, byli "ti nahoře", jež se s ním nemusejí každodenně hádat na směně. Jako vše nové od SchadeWerke Pilsen, je i tenhle vehikl tristním pokusem o konkurenceschopné vozidlo Evropské úrovně. Příběh o tom, jak jel Panter bez oleje v trafu, neb ho tam výrobce jaksi nedoplnil, znáte?

Opravdu si nedokážu představit tu "rychlíkovou" verzi, do které chce SchadeWerke promítnout veškeré své dosavadní zkušenosti (nebo jak to v tom Železničáři psali.)
registrovaný uživatel jkl 
22.01.2015 (23:40)  
Nepřiznají. Oni nedělají jízdní řády pro lidi, ale systém. Před časem jsem jim psal, jestli by nemohli o 2 minuty posunout autobus linky 730, aby se ve Vyškově dal stihnout přestup na rychlíky relace Brno-Olomouc (bus přijíždí 5 minut před odjezdem rychlíku, což je vzhledem ke vzdálenosti autobusového a vlakové nádraží dosažitelné jen během), přičemž posunutí nic nebrání (BUS nečeká na žádné přípoje, které by bylo nutné urychlit také), a dověděl jsem se, že proto není důvod, protože za dalších 20 minut jede další vlak. Jinými slovy, bezdůvodně nedovolíme možnost nehandikepovaným lidem (důchodce přesun za 7 minut nestihne) ušetřit 20 minut času...
registrovaný uživatel kave 
22.01.2015 (22:06)  
Filip Novotný:

Pochopitelně že by to jezdilo ke stejnému nástupišti, stejně jako je tomu dopoledne u vlaků 2706/14506 a 2708/14508, kde ty přípoje jsou za 2 min, jak se může každy v jízdním řádu přesvědčit. Zajistit to už lze, jezdí se totiž pravostranně. Proto jsem toto neuváděl, když je to samozřejmé. A schválně, jakou tipujete odpověď od KORDISu, přiznají úmysl, uznají chybu nebo snesou nesmyslné (racionální neexistují) zástupné důvody?
registrovaný uživatel PN  mail  
22.01.2015 (20:03)  
Já jsem se na to kdysi ptal a bylo mi v podstatě přiznáno, že vlaky mezi Hodonínem a Čejčem budou stejně jednou zrušeny, takže pro Kordis je mnohem důležitější přípoj na autobusovou linku 109. Jenže ta od těchto vlaků také znamená půlhodinové čekání v Hodoníně a to není zrovna moc dobrý přípoj. Ale pro Kordis je bohužel půl hodiny výborná přestupní vazba :(
  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko