..: Výpravní budova v Ústí nad Orlicí našla využití :..

Pohled na výpravní budovu v Ústí nad Orlicí, foto: Radek Papež Ústí nad Orlicí — Když 1. září roku 1845 vyjely první pravidelné vlaky na Severní státní dráze z Olomouce do Prahy, dočkali se ocelového oře i obyvatelé jednoho městečka na soutoku Třebovky s Tichou Orlicí. Ano, tím městečkem bylo Ústí nad Orlicí, případně Uście nad Orlicą či Wildenschwert, chcete-li. Až donedávna přitom málokterý šotouš tušil, kde se toto okresní město nachází, a proto v železničních kruzích padl návrh, aby bylo přejmenováno na MuMuN. To se však neujalo. Ústí nad Orlicí vešlo ve známost přibližně před šesti lety, kdy se začalo diskutovat o projektu stavby Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí a s ním související demolicí stávající výpravní budovy.

Někteří všímaví občané vypozorovali, že by se mohli díky ústecké nádražní budově alespoň trochu zviditelnit, a tak uspořádali řadu happeningů, z nichž jmenujme zejména slavnostní příjezd ministerské družiny rychlovlakem SC Pendolino přímo do centra dění. Vše vyústilo v prohlášení stavby za kulturní památku. Co ale s takovou památkou, kterou nechtějí ani České dráhy, ani Správa železniční dopravní cesty? Je to jasné. Zbourat ji nemůžeme, musíme počkat, až spadne sama. Nebo je to všechno jinak?

Co s ní?

Ústí nad Orlicí, foto: Jakuza Od doby, kdy se o demolici či zachování ústecké výpravní budovy začalo jednat, se objevilo několik návrhů, jak ji využít. Jelikož se stavba ukázala jako nevhodná pro umístění technologií staničního zabezpečovacího zařízení, měla sloužit např. jako městské muzeum, kulturní centrum či dokonce archiv SŽDC. To se ale teď mění. Na scénu přichází nový investor, jenž si je vědom historické a kulturní hodnoty této budovy a má pro ni takové využití, jaké svět ještě neviděl. V Ústí nad Orlicí bude otevřen první domov důchodců pro příznivce železnice v Evropské unii. Financování projektu je zajištěno přes evropské dotační tituly z Operačního programu Doprava, což nám pomůže tento program dočerpat.

Pojďme si nyní tento projekt blíže představit. Ačkoliv se jedná o teprve připravovaný záměr, je další popis proveden v přítomném čase, neboť je převzat z podnikatelského plánu investora.

151.001 ČD na IC 582 Jan Perner, Bezpráví, foto: Tomáš Kubovec Domov důchodců pro příznivce železnice im. Jana Pernera je zařízení, které svým klientům poskytuje služby ubytování i stravování, dále napomáhá s využitím volného času celou řadou volnočasových aktivit. Kapacita DDPŽ je pouhých 30 klientů, neboť zařízení dbá na ničím nerušený rozvoj osobnosti každého klienta. Zařízení je upraveno na bezbariérové, v obou křídlech budovy je umístěn výtah. Každý pokoj je vybaven osobním počítačem s přístupem na internet, přičemž ve složce oblíbené webového prohlížeče jsou uloženy odkazy na nejdůležitější servery (ŽelPage, K-report, Babitron, GRAPP, vlaky.net). Dále jsou pro potřeby klientů nainstalovány nejnovější verze různých železničních simulátorů, a to z oblasti práce strojvedoucího i vlakového dispečera. V pokoji rovněž nemohou chybět skobičky na zdi pro zavěšení oblíbených železničních kalendářů.

Světový unikát

Bylo by však zbytečné popisovat jednotlivé detaily řešení pokojů či celého zařízení, pokud bychom opomenuli to nejdůležitější. Bývalá výpravní budova je skrznaskrz protkána sítí modelové železnice, jež je zavedena do každého z pokojů. V jednotlivých pokojích se pak nachází vždy část trati se železniční stanicí, která je pojmenována dle přání konkrétního klienta. Dle předběžného průzkumu mezi potenciálními klienty by se až 10 stanic mělo jmenovat Bezpráví, proto bylo rozhodnuto, že konečné slovo při pojmenování stanic bude mít vždy dispečer kolejiště. Ten sídlí hned vedle místnosti ředitele a v době, kdy je zaveden provoz na kolejišti, dohlíží na jeho bezpečnost a plynulost.

Klub železniční modelářů Hradec Králové, foto: Walker KŽM Přerov, brejlovec – model a skutečnost, foto: Josef Petrák

Každý klient je při nástupu do zařízení vybaven startovacím setem, přičemž si může vybrat, zda dá přednost motorovým vozům, dieselovým nebo elektrickým lokomotivám či elektrickým jednotkám. Z již zmíněného průzkumu vyplynulo, že největší zájem bude o bardotky a brejlovce, investor tedy uvažuje o uzavření smlouvy s některým z dodavatelů, díky které by mohl získat množstevní slevu.

Další služby

Domov důchodců pro příznivce železnice nabízí svým klientům i další možnosti, jak využít volný čas. Jmenujme například tematické výlety do okolí, mezi které patří jízda zvláštním vlakem Mladějovské průmyslové dráhy, exkurze na různá pracoviště v rámci železniční stanice Česká Třebová nebo oblíbená hra najdi si svůj tunel v nedaleké Chocni. Speciální nízkopodlažní vlak pak zaveze klienty na železniční hřbitov v České Třebové, a to vždy každou lichou neděli, na Dušičky jsou vypravovány i posilové spoje.

Česká Třebová, foto: Jan Štěnička Lokomotiva řady 362 u žst. Choceň, foto: Žíža

Nespornou výhodou pro klienty ústeckého domova důchodců je i možnost zastavení jakéhokoliv vlaku (osobní dopravy) ve stanici Ústí nad Orlicí, a to s prominutím jinak požadovaného poplatku za mimořádné zastavení vlaku. Takový vlak pak zastaví přímo u bývalé výpravní budovy, neboť cesta podchodem na jiné nástupiště by mohla být pro klienty náročná.

Jak se k nám dostat?

Ústecký DDPŽ má celkem 4 oddělení, do nichž jsou klienti přijímáni dle své železniční orientace. Jsou to Oddělení železničních historiků (OŽH), Oddělení železničních fotografů (OŽF), Oddělení projížděčů tratí (OPT) a Oddělení tvůrců jízdního řádu (OTJŘ).

Při nástupu do DDPŽ je nutné ověření kvalifikačních předpokladů, tedy znalostí ze železniční historie (kdy přijel první vlak do náhodně vybrané železniční stanice v ČR), základů fotografie (co je to svätobrána, jak určíme správný násvit), znalostí železniční sítě (vyjmenovat všechny tunely v bývalém Československu a seřadit je podle délky) nebo tvorby jízdního řádu (výpočet provozních intervalů v železniční stanici Ústí nad Labem západ). Na základě tohoto krátkého testu je pak klient zařazen na vybrané oddělení.

Popřejme tedy investorovi, ať se mu jeho záměr vydaří. Je totiž i naším přáním, abychom své stáří prožili důstojně a pokud možno v takovém prostředí, které nám není cizí a které nás těší.

Upozornění: Čtete-li tuto aktualitu jindy než v posledním dnu v roce, pak vězte, že se jedná o silvestrovskou fikci.

Zdroje: ŠotoHouse Development, JŠP, WildDuck Agency


RaPa Poslat mail autorovi | 31.12.2014 (12:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Fikce a vtipy

Další z regionu ČR Pardubický


  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   
03.01.2015 (17:24)  
Několik technických údajů ke kolejím:
Staniční budova nijak neomezovala počet kolejí a rychlost. Omezením je malý poloměr na nové estakádě. Pokud někdo tvrdí něco jiného, pak pouze papouškuje výklad neschopného projektanta, či všeho schopného úředníka.

Současný úsek Ústí - Brandýs n/O včetně vyhovuje na 95-110km/h a s naklápěčkou na 120-130km/h. Pokud by se zachovávala šotozastávka Bezpráví, tak by ten oblouk byl průjezdný o 10km/h nižší rychlostí. Stačí jen vyměnit shnilý svršek a udělá to úsporu 1,5 minuty, u Pendolina 3 minuty. Pouze u koženky (B) a nákladních vlaků by to byla pouze minuta.

K vlastní myšlence využití budovy: Je naprosto geniální. Byť to někoho uráží, výběrové řízení na základě znalosti historie bude nutné, jinak by to obsadili němečtí důchodci (za předpokladu dotací EU).
registrovaný uživatel JiP 
03.01.2015 (13:28)  
Frantisek: Bartik to vystihl pomerne dobre. Pripad Brandys totiz nema kompromisni reseni pro 160km/h. Pokud bude v celem useku 160, tak se bude muset bud dale na vlak a nebo zrusit stavajici fotbalove hriste. Prestoze vzdaleni zastavky v Brandyse od mesta by bylo neprijemne, je treba rici, ze bude stale blize nez v mnoha jinych pripadech. Navic zde je ten stale omlety argument jedne usetrene minuty. Ano v pripade zvyseni rychlosti na 160 oproto variante na 120 kratkymi tunely to dela skutecne tu jednu minutu. Nicmene varianta dlouheho tunelu umozuje do budoucna rychlost az 230km/h. Je zde potreba pocitat s tim, ze jednou treba za 15-20 let dojde ke zvyseni rychlosti na 200 km/h a diky tomuto tunelu budete mit 200 za stavajiciho trasovani od Usteckeho nadrazi po cca po Opocinek u Pardubic....a pak uz to bude vice nez jedna usporena minuta. Navic i argument, ze v Brandyse nastupuje "dost" lidi. I kdyby denne to bylo v Brandyse rekneme 100-200 cestujicich, tak je to cca polovina kapacity jedineho dalkoveho spoje, kterych tam denne projedou desitky. To je stale dokola ten schizofreni postoj k ceske zeleznici, kdy cestujici z Horni do Dolni Lhoty jede vlakem, ale kdyz chci je z Prahy do Brna tak jedu autobusem, protoze vlak je pomaly, protoze 100 cestujicich v Brandyse, protoze budova v Usti...... Tak at si v Brandyse koupi jeden microbus, myslim, ze by i stacil nejaky transit a zavedou si bus linku od zastavky po cele obci ke vsem spojum. Omezovat hlavni ceskou zeleznicni tepnu, kvuli dochazce v Brandyse je zkratka nemozne vyargumentovat.
03.01.2015 (11:16)  
Frantisek: v krajním případě i přesun ústecké nádražní budovy
To je tak mozna reseni schudne pro vas a ne reseni schůdné pro více stran. Je potreba se smirit s tim, ze nekdy reseni schůdné pro více stran proste neexistuje. "Aktivisti" utrpeli Pyrrhovo vitezstvi - nesmi se to zbourat, musi se pockat az to spadne. Kdyz to nadrazi draha nabizela za korunu, tak to nikdo nechtel...
03.01.2015 (7:40)  
Sám bych byl velmi rád, kdyby se podařilo protlačit Choceň - Ústí na 160 a současně přes Brandýs - přesně z toho důvodu, že tam budou tunely, a s tím se na rozdíl od Ústí hne jen velmi těžko. Přes Brandýs proto, že mi přijde vhodné zachovat jeho stávající kvalitní obsluhu vlaky, i přes krátkozraké protesty některých místních automobilistů. Lidí tam jezdí poměrně dost a praktické zrušení obsluhy vlakem ubere dráze víc zákazníků, než přidá ušetřená minuta dvě na dálkových spojích.

Obecně vidím velký problém ve stávajícím způsobu plánování "za zavřenými dveřmi" a částečně i v přístupu veřejnosti "každý na svém písečku". Myslím, že kdyby se o těchto věcech od počátku mnohem šířeji veřejně diskutovalo na úrovni věcných argumentů, mohl by být výsledek příznivější. Jestliže plánovači přicházejí s již hotovými neměnnými variantami, je to špatně, protože pak převaha dílčích zájmů přebije veřejný prospěch.

Zde konkrétně mohl 160 km/h napomoci citlivější přístup, tedy nedělat všechno dle zažitých šablon s tím, že vše ostatní musí ustoupit (budova v Ústí, hřiště kopané v Brandýse), nýbrž snažit se najít řešení schůdné pro více stran (menší rozsah některých staveb, v krajním případě i přesun ústecké nádražní budovy, posun brandýského hřiště ap.). Stavět to do roviny "všechno nebo nic" strany jen rozhádá a optimální řešení nepřinese. Přitom by takové bylo, jen by se muselo řešit s ohledem na potřeby více stran. To dá ale bohužel moc námahy...

A k panu Pernerovi, v podstatě kde je rovina, trasoval trať co nejpříměji. Těch "několik krátkých úseků" je prakticky dost velká část tratě od Chocně po Zábřeh, což si ale dnes po "koridorizaci" už moc neuvědomujeme. Tak mě tak napadá, že pokud bude od Chocně po Ústí jen 120, byla vlastně skoro zbytečná stavba estakády mezi Dlouhou a Českou Třebovou, protože zrychlovat jen na ten krátký úsek z Ústí do Třebové až na 160 pak už nikdo nebude. No, snad se to i přes již pokažené věci nakonec nějak uspokojivě vyřeší beze ztrát na rychlosti, dostupnosti i kultuře.
registrovaný uživatel JiP 
02.01.2015 (15:27)  
Kave: Presne popisujete ten zpatecnicky pristup. Kdyz se jezdi pomalu tady, tak proc by se melo jezdit rychle jinde a kdyz ne tady, tak proc tamhle a ve vysledku se z Berlina do Vidne jezdi okolo CR. Mnohym nedochazi ze tyto "levne" varianty jsou ve skutecnosti velmi drahe kvuli sve kratke zivotnosti. Vzdyt i Perner postavil Praha-Olomouc tak, ze i po 160 letech ta trat v zasade az na kratke useky vyhovuje i dnes-vlastne to postavil na svou dobu neskutecne predimenzovane. Kdyby to tehdy postavil vzhledem k tehdejsim potrebam, tak se cela trat v podstate mohla stavet cela od zakladu znovu a stalo by to radove vice, nez prvotni predimenzovani. Absolutne nechapu, jak nekdo dnes muze souhlasit s tunelovou variantou pro 110km/h , kdyz je altarbativni pro vice nez 200. Navic mnohym nedochazi ze prave vystabba tunelu konzervuje smerovani trati a jeji rychlost na desitky let. 110km/h je uplne smesnych dnes, natoz treba za 30-50 let. Tou dobou se ale obavam uz budeme s timhle pristupem v cele Evrope tak akorat paberkovat na polich brambory.
registrovaný uživatel kave 
02.01.2015 (14:40)  
JiP:

Máte pravdu, že Ústí - Choceň může dopadnout podobně s větším negativním dopadem. Převahu totiž získávají názory, že 160 km/hod je tam přece zbytečných, uděláme něco sice pomalejšího, ale hlavně levnějšího. To přece nevadí, jinde se jezdí také pomalu a stačí to. Dokonce ani kdyby byla hned reálná výstavba VRT, tak to nebude správné řešení, stejně jako tato "zachráněná" budova v Ústí..
registrovaný uživatel JiP 
02.01.2015 (13:19)  
Kave: Nezbyva nez s vami s litosto souhlasit. A bohuzel se obavam, ze stejna kampan zacina postupne vznikat i kolem prelozek Usti-Chocen. A to plati i u jinych liniovych staveb. Nase spolecnost obecne totiz "usina na vavrinech" a cele CR a bohuzel i Evrope jako celku vice a vice v mnoha oborech ujizdi "vlak". Svetu nebudou vladnou "islamiste" ale velmi brzy zeme vychodni Asie.
02.01.2015 (11:59)  
Já jen nechápu, proč ve Všetatech stejná budova může sloužit železničnímu provozu a v Ústí nikoliv.
02.01.2015 (11:33)  
Frantisek: Trochu mi tu přijde zesměšněná, nebo spíš shozená, snaha zachovat tuto zajímavou budovu.
Tu snahu nikdo zesmesnovat nemusi, protoze je smesna sama o sobe. Domov duchodcu pro sotouse je podle me naopak nejlepsi napad pro vyuziti, ktery byl pro tu budovu navrzen. Mozna proto, ze nebyl hnan krecovitou snahou zahranit starou chalupu za kazdou cenu.
02.01.2015 (7:23)  
A proč není ta kolej místo "trucbudovy"? Nebuďme technokrati. Mimochodem, i kdyby od Ústí až po Třebovou bylo 120 místo 160, na těch 10 km se ušetří zhruba minuta. A ve Třebové stejně nikdy víc než 120 nebude, leda byste začal bourat město. Spíš bych se soustředil na to, jak mít 160 mezi Ústím a Chocní se zachováním zastavování v Brandýse místo na louce za městem, kam vám nikdo na regionální vlaky chodit nebude. A cpát ty lidi na přestup do autobusů asi není to, co bychom chtěli vydávat za zlepšení.
  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Logowanie
 
 
  
 
   Zarejestruj się

© 2001 - 2024 ŽelPage - administratorzy


Info
informacni okenko