..: Deutsche Bahn vymění informační tabule ve 120 stanicích :..

Nové informační tabule ve stanici Dresden Hbf, foto: Kai Michael Neuhold – Deutsche Bahn AGBerlín — Německý správce železniční infrastruktury DB Netz, člen koncernu Deutsche Bahn, chystá pro cestující ve 120 nejfrekventovanějších železničních stanicích nové odjezdové informační tabule na nástupištích. Prvními třemi stanicemi, kde byly již nové systémy instalovány, jsou nádraží Leipzig Hbf, Leipzig/Halle Flughafen a Karlsruhe Hbf v západní části Německa. Již do konce letošního dubna má být novou generací tabulí vybaveno 60 stanic, do konce roku pak ještě dalších 60. Kromě toho se chtějí u Deutsche Bahn více zaměřit také na kvalitu úklidu na nástupištích a nádražních budovách, a to konkrétně v 53 městech, na která poukázali sami cestující.

A v čem jsou vlastně nové německé informační panely na nástupištích inovativní? Již dnes drtivá většina informačních tabulí v Německu umí zobrazit aktuální informaci o vlaku – jako například že dnes není řazen vůz číslo 368, že je dnes vlak mimořádně veden v obráceném řazení či že je již plně rezervován. Zároveň se na nástupištních tabulích zobrazuje i základní řazení každého vlaku a také příjezdy vlaků. Nové panely zobrazí navíc ještě další dva vlaky, které z daného nástupiště odjíždějí po vlaku aktuálním, a to včetně případného zpoždění a dalších informací. Obecně pak platí, že v Německu jsou nástupiště, odkud vlaky odjíždějí a přijíždějí, stanovena již dopředu a jsou uvedena ve vlakových průvodcích a jízdních řádech. Případné změny jsou pak zpravidla vyhlašovány a vyznačovány.

Pro českého cestujícího, zvyklého na zveřejnění nástupiště většinou třeba 10 minut před odjezdem, to může vypadat trochu jako jiný svět. Informační tabule, jež používá Správa železniční dopravní cesty, se většinou liší stanici od stanice, jednotný informační systém chybí a centrálního hromadného nákupu se nevyužívá. Zobrazení aktuálních informací o vlaku na nástupištích je většinou spíše nemožné, protože tabule k tomu nejsou uzpůsobeny a umí pouze úzké spektrum možných provozních informací, pokud je umí vůbec. O zobrazení řazení vlaku přímo na odjezdové tabuli si spíše můžeme opravdu jen nechat zdát. Na rozdíl od nejen obou našich západních sousedů navíc stále mícháme koleje a nástupiště a dělíme je různě podélně na části (typicky vlak přijede k nástupišti číslo 2, kolej pátá, severní část apod.), zatímco ve světě se logicky označují jednotlivé nástupištní hrany a používají jednotné sektory označované písmeny. Přitom při vhodném nastavení sektorového systému cestující mohou dopředu přesně vědět, kde jejich vůz zastaví, a tím i zkrátit čas, který potřebují k nástupu do vlaku.

Je samozřejmě pravdou, že i český správce infrastruktury udělal v informování cestujících na nádražích v posledních letech znatelný pokrok. I přesto se však nelze vyhnout pocitu, že je v jeho systému skryt výrazný formalismus a znatelný odstup od potřeb cestujícího. To ostatně ukázala i diskuze cestujících na neoficiálním profilu České dráhy – omezení provozu na sociální síti Facebook, který informaci o nových informačních tabulích v Německu přinesl jako první.

Na některá z výše uvedených zlepšení se můžeme těšit v dohledné době i u nás – jednotné moderní označování nástupišť a sektorů má náš správce státní infrastruktury podle mnohých zdrojů již v podstatě připravené. Naopak jednotný informační systém, který by zpracovával a publikoval informace tam, kde je cestující potřebuje, a v míře a formě, která mu pomůže, je prozatím v nedohlednu. Slabou náplastí na „plechovou hubu“ meloucí stále stejnou monotónní úřední písničku a vizuální systémy fungující relativně dobře za pravidelného provozu, ale selhávající již při v podstatě banálních scénářích mimořádností, tak může být jedině iniciativa dopravců. Například České dráhy s aplikací Můj Vlak, možností rezervací prakticky veškeré meziregionální dopravy a propracovaným systémem mimořádností nastavily poměrně vysoký standard.

Zdroje: Deutsche Bahn, facebookový profil České dráhy – omezení provozu


Michal Jaroš Poslat mail autorovi | 16.3.2016 (6:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Zusammenhängende Nachrichtenopen/close

Weitere von Služby Stavby a projekty

Weitere aus Německo Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   
Registrierter Benutzer SYN 
17.03.2016 (19:56)  
Honza: Kupodivu, tak jak lístky pragotronu můžoubýt velký i malý, tak ejhle i displeje se dělají různě velké... ty z obrázku u článku rozhodně pidi nejsou.
U nás to samozřejmě vždy bude až na prvním místě otázka peněz, ale prostě "malý" není principiální problém displejů, jen si vzpomeňte jak obrovské, svítivé a barevné umí být reklamní obrazovky... znám na vlastní oči jeden cca. 4x2 metry a svítí málem jak sluníčko... takovej by rozhodně neudělal ostudu v Brně na hlaváku, sice ještě nedosahuje celkové plochy tamního Pragotronu ale zase má jemnější grafiku, barvy atd., šlo by vhodně (různou velikostí) předat zhruba stejné množství informace jako teď - a určitě jsou i větší.
Prostě technologicky to zvládnuté už rozhodně je, finančně je otázka, ale určitě se to bude postupně jen zlepšovat, kdežto vývoj pragotronu už holt dosáhl svého maxima pár let nazad...
Spíš než závod v kritizování byste si mohli dát soutěž kdo navrhne nejlepší (viditelnost, čitelnost, rychlost předání informace) design podoby těch nápisů... je to plně maticové a full RGB takže fantazii se moc meze nekladou!
Registrierter Benutzer Honza  mail  
17.03.2016 (19:37)  
Aleš Liesk.: na škatuli děrných štítků už to asi nemají nikde, všude je to na počítač. I když když jsem viděl jak pomalu se vypisuje Pragotron v Mostě, tak jsem docela pochyboval.
Co se týče čitelnosti, tak mechanický Pragotrom má obrovské listy (teda v případě bývalého smíchovského na péronech, to moc neplatilo) v závislosti na velikosti haly (jinak velké listy jsou v Lovosicích, kde je hala menší a jinak například v Kralupech). Když jsou nové světelné, kde je žádek miniaturní a svítí to, že se to splývá dohromady, tak tam je vidět houby. Jiná situace je taky v hale, kde se obecně nějak svítí a jiná na nástupišti, kde je většinou tma. Na čitelnost panelů si například stěžovali na hlavním nádraží, kde sice jsou na každém rohu, ale zejména starší lidi tam prd přečtou. V Ústí nad Labem, tam na těch venkovních zase stačí, když to osvítí slunce a není to skoro vidět. Je jasné, že na velkých stanicích, kde je velký obrat, ty mechanicky moc stačit nebudou, ale na stnice typu Lovosice a všechny mezilehlé stanice, kde do teď není informační systém žádný, by to stačilo perfektně.
Někde jsem slyšel, že na letišti se ty mechanický, právě kvůli čitelnosti, dělají pořád.
Registrierter Benutzer Sim 
17.03.2016 (17:19)  
R.U.R. > ... se orientujete hlavně podle čísla linky a směru ...
Obcas se i v MHD najdou takovy zajimavy kombinace - my tu treba mame plzenskou dvanactku, co jezdi z Bozkova do (Novy) Hospody. To se pamatuje lip, nez cokoliv jinyho ;-)
Registrierter Benutzer R.U.R.  mail  
17.03.2016 (16:23)  
kave: A nic z toho pořád neřeší člověka, který vůbec neví, kdy mu co jede, ale prostě přijde na Smíchov a chce jet do Berouna (nebo třeba na Karlštejn s tím že ví že má jet vlakem do Berouna).
Pokud jezdí pravidelně, tak aspoň ví, že chce jet linkou S7 směr Beroun (a ne směr Praha, anebo linkou S6 která jede sice do Berouna ale přes Rudnou).
Pokud tohle neví, protože nejezdí pravidelně (anebo protože ČD+SŽDC ani po N letech existence linek S je nedovadou dostatečně zpropagovat a všude je uvádět), tak je potřeba, aby se uváděly na tabulích aspoň některé stanice po cestě.
Zrovna S-bahn v ideálním případě funguje tak, že člověk může přijít na nádraží bez toho, aby si předem hledal, kdy a jak se kam dostane, a až na místě zjistil, kdy mu to jede, a jel.
Ostatně když jedete někam třeba tramvají, taky se orientujete hlavně podle čísla linky a směru, nikoli podle času odjezdu (a už vůbec ne podle čísla spoje, to se naštěstí ani nikde neuvádí).
Registrierter Benutzer Sim 
17.03.2016 (16:02)  
Alesi, pri popisu funkcnosti Pragotronu jsem si uplne vybavil mechanicky digitalky https://www.youtube.com/watch?v=pu0KgZFCTO8
;-)
17.03.2016 (14:47)  
Honza: já vám to vaše nadšení z Pragotronu musím trochu zchladit.
Co se týče čitelnosti, tak u Pragotronu záviselo hodně na čistotě lišt a na osvětlení.
Co se týče spotřeby, tak celej Pragotron byl ohromnech elektromechanickej vergl, kde se sice motorkama točilo jen při překlápění, ale zase těch překlápění bylo, hlavně na velkých tabulích, hodně. Příkon tabule při přepisování údajů byl až 300 W, v klidu byl odběr "minimální" (dle technického popisu).
Ovšem ovládání bylo dost složité, jednou jsem pobýval nějaký čas v Kolíně na IV. nástupišti v budce paní Pragotronové, čekav na příjezd notně zpožděné zkušební soupravy 843 + 043 + 943 (ještě nebyly mobily, tak kolegové někde z Třebové zavolali do Kolína, aby mě vyhlásili nádražním rozhlasem, že se mám dostavit tam a tam a pí. Pragotronová mi sdělila, že mám asi dvě hodiny času, a protože byla zima, tak mi nabídla útulek a čaj :-). Pozoroval jsem jí při práci a povídali jsme si, jak tofunguje a nefungule. Jako každé elmech zařízení to bylo citlivé na opotřebení, špínu a pod., takže se dost často listy nepřesypaly správně, a proto na každou důležitější tabuli koukala kamera a v dopravní kanceláři a u paní P. bylo spousta televizí, kde se kontrolovalo, jestli na Pragotronu je to, co tam má být. Takž zhruba další kilowatt navíc.
Ovládání bylo přes ohromný stůl s mnoha otočnými voliči a paní operátorka musela vědět, co je na které poloze za text. Na pravidelné relace pak měla škatuli s děrnými štítky, ovšem občas se do čtečky štítků muselo praštit, aby štítek načetla.
Při změně grafikonu se pak štítky musely vyděrovat znova.

Suma sumárum, Pragotron rozhodně byl moderním a užitečným zařízením, ale dnešní požadavky jsou už někde jinde. Ať na detailnost obsahu, operativnost změny, automatizaci obsluhy atd.
Registrierter Benutzer SYN 
17.03.2016 (12:54)  
Johnz: to se snad mohlo stát kdykoliv během posledních zhruba 50ti let... nevím jestli na minutu ale obě možnosti v podobný čas se určitě vyskytovalo.

Kave: já vám přece neberu že jste dobrej a že tím pádem naprosto přesně rozlišujete který je "Brno 14:33" a který "Brno 14:39", ale prosím se férově zamyslete nad tím jestli nadpoloviční většina národa též nosí v hlavě tabulky... osobně si myslím že ani když si na netu den předem najde že má jet v 14:39 tak druhej den když uvidí ty dvě citované možnosti že nebude ochotný riskovat značné komplikace vsazením na svou paměť že B je správně... a tedy si to bude chtít/muset ověřit jinak. A to už vůbec nemluvím že pokud nebude jezdit denně tak jako první bude řešit dilema jestli je vyvěšený údaj "odjezd dle JŘ" nebo zda jde o "skutečný se započtením zpoždění"
Registrierter Benutzer JOHNZ 
17.03.2016 (11:44)  
kave: V minulom grafikone počas výluk odchádzali v jeden čas z Prahy rýchliky do Brna jak cez Třebovú, tak cez HavlBrod.
Registrierter Benutzer Sim 
17.03.2016 (11:22)  
kave > dokud se vam nebude naprosto shodovat realny cas odjezdu s tim v jizdnim radu, je pozadavek na znalosti rozdilu casu odjezdu v radu jednotek minut pro cestujici neprijatelny. Nadraznici at si to interne udelaji jak chteji, ale ja se odmitam s kazdou zmenou jizdniho radu ucit, v kolik presne (na minutu) mi ten ktery vlak ma oficialne jet, pokud realne odjezdy hapruji klidne v desitkach minut.

Proste, prijdu na nadrazi a vim, ze vlak z Plzne na Prahu odjizdi vzdy "neco po cele" => pokud tam prijdu pred celou, stihnu ho. Pokud neodjedu do ctvrt, vim, ze se neco deje. Ale opravdu po cestujicich nemuzete chtit, aby resili, ze v xx_07 odjizdi vlak na Prahu, kterym se jezdi do Ostravy, zatimco v xx_09 odjizdi vlak na Budejice, ktery sice jede do Ostravy, ale jede tam oklikou a bezne vydana jizdenka "z Plzne do Ostravy" na nej neplati.

Teda jako chtit to po cestujicich muzete, ale cestujici vam na to budou nadavat, nebo se vam na to uplne vyprdnou. Treba proto, ze pokud jede zlutobus z Plzne na Prahu, staci vedet, ze ze stavebnich stroju to jede "neco po cele" a nestane se vam, ze by vas nalozil jiny bus, nez do ktereho mate listek.
Registrierter Benutzer kave 
17.03.2016 (8:59)  
SYN:

Tvrzení, že Rozhodně cílová stanice a čas odjezdu je nedostatečný údaj... bych prosil dokázat. Pokud najdete ve všech stanicích v ČR byť i jen jediný případ, že ve stanici se u dvou vlaků naprosto shoduje cílová stanice a čas odjezdu, uznám, že jsem se mýlil. Shodným údajem se rozumí to, že čas odjezdu se nesmí lišit ani o jedinou minutu.
  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   

Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.

- Korrespondent oder ŽP Mitglied, - Editor oder ŽP Admin

Kommentar hinzufügen
Kommentare dürfen nur registrierte Benutzer senden.
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.
Anmelden
 
 
  
 
   Registrieren

© 2001 - 2019 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko