Temelín — Je tomu pouze pár dnů, co Správa železniční dopravní cesty zveřejnila konečnou podobu jízdních řádů na období 2013/2014. Zatímco České dráhy o nové podobě grafikonu zatím mlčí, stejně jako vyhledávač IDOS (to, že v zahraničních vyhledávačích již nové jízdní řády včetně českých jsou, ponechme tentokrát stranou), tak bystřejší pozorovatelé již zjistili, že v tabulkách chybí jihočeská lokální trať s číslem 192. Ta spojuje Číčenice s Temelínem a Týnem nad Vltavou. Paradoxní přitom není samotný záměr náhrady méně významné trati autobusovou dopravou, ale spíše způsob, jakým k tomu v režii jihočeského dopravního koordinátora, společnosti JIKORD, dochází.
Ještě první návrh jízdního řádu, který byl představen na začátku léta, totiž s vlaky na trati 192 počítal, stejně jako jeho již téměř finální podoba zveřejněná zkraje září. Záměr zastavit na "Týnce" osobní dopravu přišel na veřejnost až přibližně za polovinou října, kdy o něm informovala Česká televize. Právě načasování publikace změn nahrává spekulacím některých místních obyvatel i železničních nadšenců, že o redukci spojů bylo rozhodnuto již dříve, avšak nebyly zveřejňovány kvůli blížícím se parlamentním volbám. Tuto argumentaci však představitelé Jihočeského kraje odmítají a optimalizaci dopravy odůvodňují ve svém Dopravním plánu nízkou hustotou zalidnění v oblasti a problematickou dostupností některých zastávek. Navíc je zřejmé, že důležitou, ne-li hlavní roli, hrají také finance.
Trať mezi Číčenicemi a Týnem nad Vltavou tak zřejmě bude následovat osud sousední tratě do Netolic, kde byla železniční osobní doprava ukončena k 1. březnu 2011. Definitivně se však o budoucnosti tratě 192 bude ještě jednat a informace zatím není definitivní. V případě zastavení provozu budou vlaky nahrazeny v podobném rozsahu autobusovou linkou 320850 společnosti ČSAD Jihotrans, která bude ve směru od Týna pokračovat z Číčenic některými spoji až do Vodňan. Návrh jízdního řádu ukazuje také plánované garantované návaznosti z autobusu na přípojné vlaky v Číčenicích, kde je však zarážející relativně krátká čekací doba některých autobusů, která činí většinou 3 až 5 minut.
Zdroj: JIKORD
Zpráv na stránku: |
KarelF: Nezapominejte, ze se na druhou stranu neustale snizuje spotreba a pomalu pronikaj vseljaky novy technologie (hybridy, elektromobily). Krom toho bude nafta zdrazovat pro vlacky uplne stejne jako pro auticka.
Navic bych rek, ze v dobe, kdy se kazda ptakovina vozi pres pul sveta, kdy banany a pomerance z Brazilie stojej min nez hnusny jabka z Polska, ta doprava nema na konecnou cenu produktu az takovy vliv, jak vyrobci a prodejci tvrdi.
Mimochoden jeste bych se vratil k navaznosti gumokolove romadne dopravy. Neuveritelna vec se mi stala o vikendu. Trolejbus MHD Ostrava linky 106 zastavi na zastavce, plechova huba zahlasi: "Zde je prestup na linku 104." a trolej ceka na zastavce, dokud 104 neprijede. Jak oni to jenom delaj...
EDIT: koukam, ze Flexaterista to uz napsal za me...
flexaterista: Bohuzel ta situace zpravidla nestoji: "Potrebuju obcas do Prahy. Mam si koupit auto, nebo jet vlakem?", ale "Potrebuju obcas kamkoliv po republice nebo i po Evrope. Auto uz davno mam tak jako tak. Mam jet v nem, nebo ho nechat stat v garazi a jet vlakem?"
- pozor na rozdílný reprodukční cyklus auta a vlaku. Zatímco v českých podmínkách průměrný vlak jezdí cca 25-30 let do náhrady novým nebo radikální modernizace, tak autobus má ten cyklus cca 12-15 let a u současné generace aut to bude cca 10-12 let. Přidejte fakt, že průměrné auto je při technickém pokroku ve výrobě a konkurenčním boji mezi výrobci dnes vůči průměrné domácnosti cca o třetinu až polovinu levnější na pořízení, než dříve (nominálně v horším případě jsou ceny zhruba tam, kde byly před 10 lety, v lepším i o něco níže). Adekvátně tomu rostou náklady na servis, ale ty už si málokdo uvědomuje a při koupi auta je průměrný Čech většinou nebere v potaz a pak se diví.
- Ceny autobusů a vlaků ale naproti tomu podléhají výrazně víc tlaku na splnění bezpečnostních a jiných norem. Ty tlačí ceny nahoru silněji, než u aut.
- Speciálně u vlaků je důležitý faktor taky omezený okruh dodavatelů, je to kapitálově poměrně náročná činnost se silnou rolí referencí z předchozích zakázek, národním protekcionismem atd. To cenu tlačí nahoru také.
- V neposlední řadě vliv narušení trhu, jako jsou evropské dotace, kdy najednou kupující podnik veřejné služby má velký balík peněz a rozhodování u něj i pod vlivem časového tlaku otevírá peněženku více, než kdyby to byl soukromý subjekt hospodařící pouze se svým. Typický příklad popsaný u nás poměrně dokonale je zdravotnictví a nákupy v letech 2007 - 2010. Pro železnici to s ohledem na cenový vývoj některých zakázek můžeme vidět taky.
- A teď zpět k tomu úvodnímu ropnému tématu: Podívejte se na spotřebu dieselových motorů před 15 lety a dnes. Ostatně, i rafinerie ve střední Evropě se potýkají s tím, že nejsou schopny plně vytížit svoji kapacitu, protože navzdory nárůstu provozu jim celkový odběr na pumpách klesá. Nevypadá to, že by se to mělo v příštích letech měnit (pomíjím vliv spotřební daně, beru to z pohledu regionu střední Evropy a i případné snížení daně u nás povede jen k poklesu počtu tankujících v cizině. Boom dopravy to nevyvolá).
- Tlak na inovace spojený také s tlakem zvenčí v souvislosti s bojem proti emisím má za následek, že ta cena paliv je dneska významně nižší položka, než byla dříve. Bohužel, prostředky hromadné dopravy musí mít velmi vysoké vytížení, aby se vykompenzoval faktor toho, že vozí daleko víc mrtvé váhy. Zkuste si spočítat ekologičnost cesty autobusem s 10 lidmi při jeho spotřebě a váze vozidla. Pro klasickou železnici je to znát ještě víc, bohužel se u nás dlouhodobě ignorují lehké vlakotramvaje, které by tento problém pomohly řešit.
- čísla za moji osobu-automobilismus pro představu, auto nižší střední až střední třídy, kombík diesel bez nějakých extrabuřtů ve výbavě, kupovaný při 16tis. km v roce 2012, nájezd ročně cca 12tis. km. Počítám si ukazatel TCO (celková cena provozu) a vychází mi kolem asi 6-7 Kč. Cena pohonných hmot mě při spotřebě kolem 5,5-6 l/100 vychází maximálně na 30% celkových nákladů (zhruba 1,8Kč/km a to jezdím poměrně dost svižně). Daleko větší roli hraje amortizace vozidla (a to ji ještě podsekávám), servis a pojištění.
Závěr: konkurenceschopnost osobní automobilové dopravy versus železniční dopravy ovlivňuje cena paliv naprosto okrajově. A neodpustím si poznámku, dodnes nechápu, proč ČD neudělají detailní kalkulaci na jednu blbou A5ku se srovnáním TCO cestování vlakem a autem všude tam, kde vlak má potenciál nabídnout alespoň o málo horší parametry. Tímhle by přitáhli do vlaků lidí jako máku.
Také mne to napadlo napsat i z důvodu tuhle jsem jel přes jižní spojku z mostu jedna kolona kamionů tam a druhá zpět v podstatě dva vlaky mířící na dvě různé strany. To jak dostat dopravu na koleje je na jinou debatu, ale jednou na to dojde nafta tu nebude pořád a pokud nebudeme kupovat rohlík za 5 Kč? Já teda ne tak to bude muset jezdit něčím jiným tedy ta surovina pro rohlík.
S čímž nesouhlasím, to jsou "ignorantsky" krátké čekací doby autobusů na případně zpožděné vlaky, a také nesouhlasím s argumenty objednatele jako odpověď na otázku, proč zastavení osobní dopravy na trati bylo zveřejněno až v říjnu. Jestli platí, že problémem je nízký počet cestujících, odlehlost zastávek a řídce osídlená oblast, tak tento problém zde jistě byl i o pár měsíce (ba i let) dříve.
Nove trate SE nikdy nestaveli. Dycky musel nekdo vzit penize a stavbu zaplatit. Stejne jako by to nekdo musel udelat ted.
Mno, mam dojem, ze u uspesnejch projektu je to spis obracene - nejdriv investice a pak trzby...
Jinak vyhodnost potencialni dostavby "chybejiciho" useku neposuzuji, protoze to tam neznam. Jen rikam, ze pokud ten usek opravdu chybi (ne ve smyslu - "je prerusena cara na mape", ale ve smyslu - "trat by byla mnohem uzitecnejsi"), tak se ma postavit a ne si stezovat, ze to nekdo nepostavil pred 100 lety.
Ono krom Jetelína (možná, bude-li se dostavovat) vůkol té trati zase tak moc "nečeho" nenaleznete. Nejsou-li tržby, nebudou investice, natož pak "rovnání oblouků" a most přes Vltavu.
Sim: Podle trasování. Sama o sobě by to zas tak horská dráha být nemusela, mezi krajními stanicemi je tak nejvýš 50 metrů rozdíl, trochu s tím může zamávat záměr splavnění Vltavy a možná odpor některých obcí k obsluze veřejnou dopravou. Je tu však i možnost elektrizace, na obou navazujících tratích máme střídavých 25 kV... :) Ale ono by to šlo i se stejnosměrným 1,5 kV.
Ale fuj, takovéto věci u ČD... tam si nechají dát šroubovku i na RS1!
Flexaretista: Pred 100 lety ty trate postavili tak jak potrebovali a jak umeli. Neurazejte prosim nase predky za to, ze dneska neumime postavit par kilometru koleji.
bartik09: Možná u vás v Iredu, tady v LK tomu opravdu málokdo věří a situace, kdy vám bus ujede v Tanvaldu před nosem není nijak vzácná...
Nákladní vlaky vozí do Týna uhlí, z Temelína dřevo a kovošrot, do JETE se vozí palivo a občas jsem viděl jet do JETE jenom lokomotivu, tudíž vlečku používají asi hodně.
Přeprava osob
Z Týna se jezdí do Českých Budějovic a nejlepší spojení je busem, hlavně autobusové nádraží je blíže než vlakové a pokud studenti a pracující lid jede ráno do práce, v buse to zalomí a spí, nemusí se řešit přestup a cena je vyšší oproti busu. Z Týna jezdí převážně jenom studenti z/do Plzně a to převážně v Neděli a v Pátek a přes týden studenti do Vodňan na střední školu. Podotknu, že na studenty by vám stačily dvě ruce. Nejvíce cestujících je v úseku Temelín - Číčenice, spojení cca každý dvě hodiny oproti busu, ale od té doby co se JIKORD nudil a hrál piškvorky v jízdním řádu na trase České Budějovice - Protivín, postupně cestujících ubývalo, jak to vypadá konkrétně dnes, bohužel nevím, z Bechyně je přeci jen lepší spojení a hlavně už nejezdím tak často tímto směrem. Každopádně nejlepší informace mají strojvedoucí, tak třeba se tu nějaký v diskuzi objeví a objasní, jak to vypadá v současnosti s přepravou.
To prave ze ano. Pisu ze je srovnatelna, nikoliv stejna. Ruku do ohne by nikdo nedal ani za jedno. Osobne mam mnohem vetsi strach o vlakovy pripoj v Pardubicich na 238 nez o nasledny prestup na autobus. Oredu se celkem povedlo autobusaky naucit cekat na vlaky. Standartni cekaci doba je myslim 20 minut.
Na řadě míst je existence celé vlakové linky založena na krátkém přestupu.
To je ale dany spis trasovanim zeleznic, nez nejakou extra duverou. Na te rade mist totiz nektera trat casto konci v nejakem zapadakove, protoze to tak slo jednoduse postavit. Proto tam je ten prestup. Autobusova linka zpravidla konci (zacina) v nejakem meste, kam (odkud) jede vetsina cestujicich.
Alex7: Zato u mě v Havlíčkově Brodě je to do centra 15 minut pěšky a lidi s tím absolutně nemají problém.
Vesnice: jdete 15 minut na zastavku kdesi v polich, tam v zime mrznete a cekate (nikdo netusi jak dlouho) na zpozdenej vlak, pak se 15 minut vezete sukafonem na hlavni trat (treba do HB) a doufate ze vam ten rychlik na Brno neujede, protoze dalsi jede za 2 hodiny.
HB (nebo jine vetsi mesto): Jdete 15 minut na nadrazi, kde je teplo, informace o zpozdeni a dokonce i informace o mimoradnostech (i kdyz stoji za starou backoru). Kdyz nezaspite, nic vam neujedete.
Nepozorujete zadny rozdil?
Tak to je otázka. On by se dal obsah Castorů poslat na přepracování.
U dostavby Temelína se u reaktorové nádoby uvažuje o dopravě po vodě se zvedáním jeřábem přes jezy a kaskádu.
Další taková dráha, kde jede jeden nebo dva ve vlaku je Velké Meziříčí - byl jsem tam párkrát a cesta z vlakáče do města nebo jízda vlakem do Tišnova každého odradí a příště jede busem.
Co??? Já jsem byl ve Velkém Meziříčí před týdnem a z Velké Meziříčí zastávka je to do centra 5 minut. Tam je spíš problém, že dráha vede mimo Třebíč.
Zato u mě v Havlíčkově Brodě je to do centra 15 minut pěšky a lidi s tím absolutně nemají problém.
ANO - ale o tom tu přeci píšu - namátkou jsem si vybral maminy s děckama, důchodce, ale jak říkáte - týká se to hlavně dojížděcích do práce a škol.
Díky bohu, že jihomoravský kraj, když chtěl rušit 343 Veselí n. M. - Vrbovce (Nové Mesto n. V.), šel po starostech a ptal se jich - a ti zaplať pánbůh neváhali a nechali to vytroubit tlapačem po obcích - a to se pak děly věci - a nakonec tu máme kromě vlaků i busy - a jezdí i večer, kdy vlak nejede a také světe div se - soboty neděle.. I tak busem nikdo nejezdí a většina lidí si vyšlápne kopec na vlak..
Jinak pánové co tu argumentujete IDS JMK - máte pravdu. Jenže srovnáváte dva extrémy. Srovnáváte oblast kde to jde a chce se a oblast kde se do krve nechce aby to šlo.
A co se dopravy týká, díky dopravní politice (a Jikord to jenom zrychlil, ale nezačal) se bez auta stejně v jižních Čechách obejít nedá. A to ani když bydlíte na hlavní trati (snad s výjimkou dojíždění rychlíkem po trase Tábor - ČB). Víkendová doprava neexistuje, večerní doprava neexistuje a pokud nebydlíte tam kde staví rychlíky, tak je stejně jediná možnost auto.
Že autobus může alespoň elementárně nahradit vlak je na většině tras jen zbožné přání pana docenta.
To právě vůbec ne.
Na řadě míst je existence celé vlakové linky založena na krátkém přestupu. Naprostá většina frekvence v tom vlaku je přestupní - takže ti lidi tomu evidentně věří.
Třeba vazba R/Sp 020/040 s přestupem 3-5 minut. Kde najdete něco podobného u busu? Na busy a mezi busy přestupjí spíš jednotlivci.
Ta duvera je naprosto srovnatelna s duverou v prestup vlak-vlak.
Michal Janko: Jizdni doba je delsi zrejme proto, ze autobus bude zajizdet do vesnic a nebude zastavovat kdesi v poli tak jako ten vlak.
vikititor: Z karosy se vyhazi par sedacek u zadnich dveri a je prostor pro kola a kocarky. Nastupovani lepsi nez do sukafonu. Taky samozrejme lze koupit novy autobusy (nakonec ty stavajici asi nevydrzi na veky). Rozhodne lepsi nakoupit par novejch nizkopodlaznich autobusu s prosotrem pro kola a kocarky, nez za stejny penize rekonstruovat sukafon s vagonem na jeden regiosuk.
Na druhou stranu si nedelam iluze, ze takovy veci bude nekdo resit. Kola se vozit nebudou, kocarek jeden, kdyz bude chtit nastoupit druhej, tak ridic zahuhla: "Tak to mate, paninko, smulu." a pojede se dal.
díky za odkaz
Další taková dráha, kde jede jeden nebo dva ve vlaku je Velké Meziříčí - byl jsem tam párkrát a cesta z vlakáče do města nebo jízda vlakem do Tišnova každého odradí a příště jede busem.
Ad problém s koly a kočárky - ty kočárky dáte také do přívěsu za bus? a děcka dáte kam? OK - tvrdíte, že když se nakoupí speciální busy, že dáte dva kočáry do busu.. ale kdo ty busy jako koupí?? Viděl jste je už někde jezdit mimo Prahu?? Já ne.
Týnka je pro osobní dopravu fakt nevhodná, ale s tím se nedá asi nic dělat - ostatně jako řada jiných ryze průmyslových drah u nás - které ať se nám to líbí, nebo ne, bylo by lepší zrušit na nich osobní provoz..
Jinak se řidičů nezakazuje přepravit kolo i na jiných linkách, pokud to provozní podmínky dovolí... Letos jsem tak cyklistu potkal i v lince 301 (pracovní den mimo špičku)
Přívěs je sezónní záležitost.
Jinak mě přijde, že když se požaduje striktně NEJDE TO, NIKDY SE TO TAK NEDĚLALO, je to počátek úpadku. Je důležité hledat cesty, JAK VYHOVĚT
ještě je také zajímavá ta poslední zastávka (vodňany, na sadech) na znamení :-)
nebo na těchto linkách jezdí celoročně všechny spoje s přívěsem?
Zkuste si do 810 narvat 5 kol a k tomu dva kočárky. Co jsem viděl naposledy v 810, tak 3 kola dospělí a jedno kolo dětské. Zbytek výpravy si musel dojet po vlastní ose...
Pro 1. a 2. blok jely hrnce (Reaktory) i Pagoše po dráze až do překládacího uzlu v elně. Rovněž díly TG, bloková trafa ... Speciálně se na to kupovaly "ještě větší" dělené vagony, tuším 32 náprav od fy. Krupp - a pak šly do "civilu".
Takováto omezení bych pochopil u dálkových linek, kdy by měla eliminovat lokální dopravu, a nebo při průjezdu většími městy, aby "neparazitovala" na MHD. Pokud obecně nějaký spoj, ať už dotovaný a nebo na vlastní riziko dopravce, jede, měl by služby nabízet.
Pro Stoupu:
Palivo už se do ETE vlakem nevozí. Od té doby, co se změnil dodavatel, se vozí letecky a pak kamionem. Při výstavbě se určitě něco vlakem vozit bude, ale hlavní komponenty jako nádoba reaktoru, parogenerátory či turbína jsou tak velké, že je nelze přepravovat po železnici.
bartik09: Můžeme si tu všichni odkývat a nasdílet x předpisů a jistot jak bus a vlak na sebe čekají, ale ta důvěra v přestup bus-vlak mezi lidmi prostě není.
Problem je, ze autobusaci sou priserna kasta lidi a casto si delaj co chtej a chovaj se jak hovada - to je ale opet resitelny problem. Zrovna tak ta cekaci doba. Jakou jikord nastavi, takova bude. To plati jak pro vlak, tak pro bus.
Bus nemá šanci nahradit vlak možná tak od regiopavouka výše.
Ne že bych chtěl všude nahrazovat vlaky busy, ale zrovna Týnka je pro osobní dopravu vedená hodně mizerně.
Podobnou situaci jako v JIKORD teď zažíváme všude. Až se mi nechce věřit, že najednou z ničeho nic je důležité rušit lokální vlakovou dopravu a nahrazovat ji Busem.. Nějk mi to zavání..
Bus nemá nikdy šanci nahradit vlak - místní se tím stávají rukojmím - s kolem se nedostanou, s kočárkem jenom jedna mamina v jednom busu.. a co když bude chřipková epidemie? Budou se muset domlouvat, která že pojede tím v 7 a ta další tím v 7:30 (každá má totiž nemocné dítě v kočárku..). A to nemluvím o dalších věcech..
Zpráv na stránku: |
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.