Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Karlsruhe — 8. července se ve vozovně Ost v Karlsruhe konalo slavnostní představení nové generace dvousystémových tramvají, určených pro provoz na tramvajové síti v Karlsruhe a na železničních tratích kolem tohoto města. Dopravci VBK a AVG si v roce 2009 objednali celkem 30 nových vozidel, za něž zaplatili celkem 129 milionů eur.
Jedná se o dvousystémová vozidla Flexity Swift, která vyrábí společnost Bombardier Transportation, konkrétně její závody v Budyšíně, v Mannheimu a ve Vídni. Tramvaje jsou na první pohled výrazně větší než je obvyklé: tříčlánková skříň je 37 metrů dlouhá, 2,65 metru široká a 4 metry vysoká. Tramvaj může být napájena buď stejnosměrným napětím 750 V pro jízdu po městských tramvajových sítích nebo střídavým napětím 15 kV 16,7 Hz pro jízdu na elektrizovaných železničních tratích. Oba krajní podvozky jsou hnací, jsou v nich uloženy dva asynchronní motory, každý o výkonu 150 kW. Dva podvozky pod středním článkem jsou běžné. Všechny podvozky jsou vybaveny pryžokovovým primárním vypružením a pneumatickým vypružením sekundárním; na tlumení hluku se podílí i pryží odpružené obruče kol. Vozidlo má maximální konstrukční rychlost 100 km/h a je schopno provozu na stoupání max. 60 ‰. Hmotnost prázdného vozidla je 62,5 tuny. Interiér vozidla je klimatizovaný, stejně jako kabina řidiče. Kapacita vozidla činí 93 sedících (včetně devíti sklopných sedadel) a 151 stojících cestujících (4 os./m²). Tramvaje jsou vybaveny samočinnými spřáhly a vícenásobným řízením, umožňujícím provoz ve spřažených soupravách.
Vozidla byla vyrobena již v roce 2012, následoval zkušební provoz a náročný schvalovací proces – vozidlo musí odpovídat jak předpisům pro tramvaje (BOStrab), tak předpisům pro železniční vozidla (EBA), samozřejmě s přihlédnutím k lehké konstrukci hrubé stavby. Na základě zkušebního provozu byly posléze prováděny úpravy, např. seřízení času zavírání dveří, úpravy v systému klimatizace, ladění softwaru atp. Vozidla budou nasazována především na trase S2 Stutensee – Karlsruhe – Rheinstetten.
Zdroje: newstix.de, Stadtwiki Karlsruhe
Jiří Bajer | 11.7.2013 (6:00)
Související zprávy
12.07.2013 (14:37)
Chary - to o "lehkosti" jsem prave nekde nasel taky, ale tam se nabizi otazka, od kolika kilo (no dobre, od kolika tun:) je to uz vlak. Libi se mi ta "definice" o tom, ze pokud to jezdi podle silnicnich pravidel, tak je to tramvaj a pokud uz se kvuli tomu auta zastavuji, tak je to vlak.
No, jenze - http://de.wikipedia.org/wiki/Lokalbahn_Gmunden%E2%80%93Vorchdorf. Nyni tam asi jezdi jen to, co je na nejspodnejsi fotce (aspon s timhle jsem se tam dvakrat motal:) Na pohled je to regulerni salina (nebo tramvaj:), ale na krizeni se silnici to funguje jako vlak.
Proc to cele pisu. Nevim jak v Praze nebo jinde, ale v Brne takova trat do Bystrce. Je to tak trochu mezimestska trat (v jedne fazi jde o prejezd z jedne zastavby do druhe) a krizeni se silnici tam je myslim bud na semafor (pro auta) nebo stopky. Salina ma teda prednost v podstate jako vlak a na trase ma posledni dopravni nekde v Komine, resp. Pisarkach.
Proc to cele pisu - proto i u nas podle mne takove systemy mame. Mozna ne v takovem rozsahu, ale mame. Rozdil proti Karlsruhe je teda hlavne v tom, ze zatimco u nas to obstaravaji regulerni saliny, tak tady si na to poridili neco mezi.
Padl tady nejaky napad na vlakotramvaj z Ostravy do Karvine. Nechci jen ironizovat, jen vyuzit. Nase saliny jezdi tusim nejak do 65 kmh, vlaky 160 (i kdyz asi ne do Karvine). Kdyz se tam nasadil nejaky ten hybrid jezdici 100 kmh, tak to v poli pojede zbytecne pomalu a ve meste to zas bude mit zbytecne velke moznosti. A asi to bude potrebovat vicemene novostavbu.
Proste jo, pekny, ale (kdekoliv u nas) mi to prijde trochu jako kupovat si vznasedlo a pak ho pouzivat misto auta. Sice se vyjimecne vyuzije ta "hybridnost", ale celkove vyjde vyhodneji po vsech smerech auto a lod.
Podivejte se na zel. trat Prostejov-Kostelec. V Prostejove to vede mestem, v Kostelci taky, mezi tim podel silnice. Kdyby tam nejezdily 814, ale neco takovyho, tak se da rict, ze tam jezdi vlakotramvaj. Dokonce dieslova:-))
Proste ten rozdil je jenom v tech vagonech a tom, jak tomu rekneme. Do znacne miry. (prijde mi)
No, jenze - http://de.wikipedia.org/wiki/Lokalbahn_Gmunden%E2%80%93Vorchdorf. Nyni tam asi jezdi jen to, co je na nejspodnejsi fotce (aspon s timhle jsem se tam dvakrat motal:) Na pohled je to regulerni salina (nebo tramvaj:), ale na krizeni se silnici to funguje jako vlak.
Proc to cele pisu. Nevim jak v Praze nebo jinde, ale v Brne takova trat do Bystrce. Je to tak trochu mezimestska trat (v jedne fazi jde o prejezd z jedne zastavby do druhe) a krizeni se silnici tam je myslim bud na semafor (pro auta) nebo stopky. Salina ma teda prednost v podstate jako vlak a na trase ma posledni dopravni nekde v Komine, resp. Pisarkach.
Proc to cele pisu - proto i u nas podle mne takove systemy mame. Mozna ne v takovem rozsahu, ale mame. Rozdil proti Karlsruhe je teda hlavne v tom, ze zatimco u nas to obstaravaji regulerni saliny, tak tady si na to poridili neco mezi.
Padl tady nejaky napad na vlakotramvaj z Ostravy do Karvine. Nechci jen ironizovat, jen vyuzit. Nase saliny jezdi tusim nejak do 65 kmh, vlaky 160 (i kdyz asi ne do Karvine). Kdyz se tam nasadil nejaky ten hybrid jezdici 100 kmh, tak to v poli pojede zbytecne pomalu a ve meste to zas bude mit zbytecne velke moznosti. A asi to bude potrebovat vicemene novostavbu.
Proste jo, pekny, ale (kdekoliv u nas) mi to prijde trochu jako kupovat si vznasedlo a pak ho pouzivat misto auta. Sice se vyjimecne vyuzije ta "hybridnost", ale celkove vyjde vyhodneji po vsech smerech auto a lod.
Podivejte se na zel. trat Prostejov-Kostelec. V Prostejove to vede mestem, v Kostelci taky, mezi tim podel silnice. Kdyby tam nejezdily 814, ale neco takovyho, tak se da rict, ze tam jezdi vlakotramvaj. Dokonce dieslova:-))
Proste ten rozdil je jenom v tech vagonech a tom, jak tomu rekneme. Do znacne miry. (prijde mi)
12.07.2013 (14:14)
Tomáš Kraus: Dle zákonné definice tramvaj je také vlak (Kolejové vozidlo) :-) (Mj. v hlášeních o jízdě do vozovny se říká "Tento vlak jede do vozovny ...")
Správně je rozdělení na železnici a lehkou železnici (Tramvaj), jak tu již někdo zmínil
Ohledně pozemku: Odkupy pozemku jsou spíše výjimečná věc i u velkých staveb, kde nelze kličkovat mezi soukromými pozemky.
Ohledně infrastruktury: To co popisujete je pro železnici. Tramvaj díky možnosti jet po silnici ve městě, a díky tomu, že může jet do prudších oblouku, stoupání apod je možné tramvaj umístit tak, aby náklady na přístupové cesty apod. byli minimální. Zároveň ale bude tramvaj mnohem snadněji zavést "blíž k lidem"
Správně je rozdělení na železnici a lehkou železnici (Tramvaj), jak tu již někdo zmínil
Ohledně pozemku: Odkupy pozemku jsou spíše výjimečná věc i u velkých staveb, kde nelze kličkovat mezi soukromými pozemky.
Ohledně infrastruktury: To co popisujete je pro železnici. Tramvaj díky možnosti jet po silnici ve městě, a díky tomu, že může jet do prudších oblouku, stoupání apod je možné tramvaj umístit tak, aby náklady na přístupové cesty apod. byli minimální. Zároveň ale bude tramvaj mnohem snadněji zavést "blíž k lidem"
12.07.2013 (14:03)
M, Chary: Ohledně definice bych nemudroval - tramvaj je všechno co je podle určitého zákona prohlášeno za tramvaj, a vlak je všechno co je podle jiného zákona prohlášeno za vlak. Kolikrát to opravdu není moc od sebe poznat.
mic: Jasně že by to bylo v mnohých případech výhodnější, ale to vlastně znamená stavbu nových tramvajových tratí, tj. nákup pozemků, terénní úpravy a umělé stavby, nové napájení, výstavbu infrastruktury pro cestující včetně přístupových komunikací... proti tomu je vlakotramvaj s dražšími vozidly, ale vedená po existující železniční trati, vážně asi výhodnější. Lokálním přeložkám a výstavbě nových zastávek se samozřejmě nikdo bránit nemusí.
mic: Jasně že by to bylo v mnohých případech výhodnější, ale to vlastně znamená stavbu nových tramvajových tratí, tj. nákup pozemků, terénní úpravy a umělé stavby, nové napájení, výstavbu infrastruktury pro cestující včetně přístupových komunikací... proti tomu je vlakotramvaj s dražšími vozidly, ale vedená po existující železniční trati, vážně asi výhodnější. Lokálním přeložkám a výstavbě nových zastávek se samozřejmě nikdo bránit nemusí.
12.07.2013 (10:58)
Otázkou je, proč by za město nemohla vyjet i úplně normální tramvaj. Pokud může T3 do Jablonce, úplně klidně by mohly podobné trati vzniknout i jinde. Nevidím příliš důvod pro ježdění tramvají po kolejích SŽDC. V aglomeracích bývá problém s kapacitou a v prdelích vede trať zpravidla blbě. Osobně bych preferoval spíš tratě segregované (klidně jednokolejky s výhybnami). Rozhodně by to vyšlo levněji, než kočkopes.
12.07.2013 (9:41)
To vypadá jak Leošova Economy. A vždycky při cestě RegioSprinterem do Zwickau si říkám, jestli ono někde kde nejezdí tramvaje by nešlo jen postavit koleje a poslat na ně místo tramvaje něco jako ty RegioSprintery.
12.07.2013 (8:18)
Tomáš Kraus: Odpružené kolo funguje takto: http://patentimages.storage.googleapis.com/EP0489455A1/imgf0001.png Mezi náboj kola a obruč je vložena pryžová vložka z poměrně tvrdé gumy, která je v provozu zatížena kombinací tlaku a smyku (díky tvaru dosedacích ploch). Celé je to zajištěno přítlačným věncem a několika šrouby po obvodu kola, dotaženými na definovaný moment. Ty šrouby jsou vidět, stačí se kouknout např. na kola 14T v Praze nebo 13T v Brně - ty mají kola SAB Wabco V60, které jsou poměrně rozšířená, používají i jiní výrobci.
pavoyoshi: T3 má kola původního amerického systému, převzatého z vozů koncepce PCC (tedy rok 1928) se dvěma velkými gumovými terči, namáhanými v podstatě pouze na smyk.
pavoyoshi: T3 má kola původního amerického systému, převzatého z vozů koncepce PCC (tedy rok 1928) se dvěma velkými gumovými terči, namáhanými v podstatě pouze na smyk.
12.07.2013 (6:37)
Tomáši Krausi, a nebude to gumou odpružené kolo něco na způsob těch kol, co mělo ICE z hromady u Eschede?
http://archiv.rhein-zeitung.de/on/99/05/20/topnews/eschede4_.jpg
M: Jaka je definice tramvaje a vlaku, v cem je rozdil?
Tramvaj je "lehký" vlak jezdící na "lehkých" kolejích, které jsou často součástí běžné povrchové dopravy (vozovky v ulicích měst), je součást povrchového provozu (proto např. blinkry a přednosti na křižovatkách, např. Kulaťák) a vozí lidi na krátké vzdálenosti ve městech.
Vlak je těžký, musí mít "těžké" koleje, vyčleněné z ostatního provozu, vozí náklady a osoby na velké vzdálenosti.
Jsou samozřejmě výjimky, jako nákladní tramvaje anebo vlečka v ulici Poříčí, ale to jsou jednotlivosti a spíš špeky.
http://archiv.rhein-zeitung.de/on/99/05/20/topnews/eschede4_.jpg
M: Jaka je definice tramvaje a vlaku, v cem je rozdil?
Tramvaj je "lehký" vlak jezdící na "lehkých" kolejích, které jsou často součástí běžné povrchové dopravy (vozovky v ulicích měst), je součást povrchového provozu (proto např. blinkry a přednosti na křižovatkách, např. Kulaťák) a vozí lidi na krátké vzdálenosti ve městech.
Vlak je těžký, musí mít "těžké" koleje, vyčleněné z ostatního provozu, vozí náklady a osoby na velké vzdálenosti.
Jsou samozřejmě výjimky, jako nákladní tramvaje anebo vlečka v ulici Poříčí, ale to jsou jednotlivosti a spíš špeky.
12.07.2013 (2:34)
Mohl by mi někdo prosím vysvětlit, jak vypadá/funguje ta pryží odpružená obruč kola, o které se píše v článku?
Asi jako u tramvají T3 ? :)
Asi jako u tramvají T3 ? :)
12.07.2013 (0:50)
Zajímavá vlakotramvaj je i v Chemnitz - zatím jediná linka, ale s vidinou blízké expanze. Počet přepravených cestujících oproti předchozím vlakům do Stollbergu se prý zvýšil na osminásobek (asi se počítají i ti co jezdí jen uvnitř města) a také se podařilo nějak obejít drážní předpisy - nástupiště na železniční tratě mají také jen 200 mm výšku, takže bezbariérová je celá trasa. Tramvaje Variobahn tam jezdí hodně svižně.
Raquac: V Nordhausenu asi nešlo jen o 70 metrů chůze, ale spíš i o častější spojení, než jaké zajišťují motorové a parní vlaky HSB. Jinak je to systém ale hodně podivný, vlakotramvaj jede vždy 2 minuty za normální tramvají se stejnou trasou, intervaly jsou dost dlouhé (to řekněme pochopím) a vaty v jízdních dobách, zejména při přechodu ze železnice na síť, také (to nepochopím). Také mi není jasné, proč při kompletní obnově vozového parku (celkem 10 tramvají, z toho 3 vlakotramvaje) se pořídilo pár jednosměrných vozů, když na jednokolejných úsecích a na železnici stejně jezdí obousměrné, a mohl by se tak lépe vyřešit přestup mezi linkami, namísto obíhání přes chodníky po obou stranách ulice.
Mohl by mi někdo prosím vysvětlit, jak vypadá/funguje ta pryží odpružená obruč kola, o které se píše v článku?
Raquac: V Nordhausenu asi nešlo jen o 70 metrů chůze, ale spíš i o častější spojení, než jaké zajišťují motorové a parní vlaky HSB. Jinak je to systém ale hodně podivný, vlakotramvaj jede vždy 2 minuty za normální tramvají se stejnou trasou, intervaly jsou dost dlouhé (to řekněme pochopím) a vaty v jízdních dobách, zejména při přechodu ze železnice na síť, také (to nepochopím). Také mi není jasné, proč při kompletní obnově vozového parku (celkem 10 tramvají, z toho 3 vlakotramvaje) se pořídilo pár jednosměrných vozů, když na jednokolejných úsecích a na železnici stejně jezdí obousměrné, a mohl by se tak lépe vyřešit přestup mezi linkami, namísto obíhání přes chodníky po obou stranách ulice.
Mohl by mi někdo prosím vysvětlit, jak vypadá/funguje ta pryží odpružená obruč kola, o které se píše v článku?
11.07.2013 (23:21)
Jaka je definice tramvaje a vlaku, v cem je rozdil? (otazku myslim vazne...)
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, 
- editor nebo admin ŽP
Přidat komentář
Logowanie
© 2001 - 2024 ŽelPage
- administratorzy
:. Projekty
:. Strony internetowe
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Info
informacni okenko