..: Rakouský railjet byl představen české veřejnosti :..

Railjet v Brně, foto: Matouš Danielka Břeclav — Rakouská souprava railjet předvedla ve středu další „kolejotrysk“ s cestujícími po České republice. Rakouské spolkové dráhy (ÖBB) a České dráhy symbolickými akty v Břeclavi, Brně a Praze zahájily reklamní kampaň, která bude postupně gradovat až do prosince 2014, kdy 7 souprav Siemens Viaggio Comfort v barvách ČD a 3 soupravy v barvách ÖBB spojí po železnici Prahu, Vídeň a Graz. Ano, byli jsme také účastníky druhého představení railjetu v ČR, proto si dovolíme prezentovat několik fotografií, komentář a rekapitulaci projektu railjet i akvizice souprav Českými drahami.

Podívejme se nejdříve do historie netrakčních jednotek railjet

railjet, 1216.226 a 1116.219, Jezernický viadukt, EC100104, 15.6. 2009, foto: Josef Petrák Začátek nového tisíciletí: ve Francii již mají vysokorychlostní jednotky TGV, v Německu ICE… Rakouské dráhy ÖBB zatím nic podobného nerealizovaly, a tak střádají velkolepé plány o náhradě vozů klasické stavby. V roce 2006 objednaly u společnosti Siemens 23 sedmivozových souprav railjet. Následující rok bylo objednáno dalších 44 netrakčních jednotek, celkem tedy 67 railjetů. Jednotky měly nahradit na dálkových vnitrostátních a mezinárodních spojích soupravy klasické stavby. Koncept netrakčních jednotek byl zvolen díky vysokému počtu moderních lokomotiv Taurus, kterými ÖBB disponovaly. Byla navržena tři barevná schémata, která ÖBB nechaly nanést na lokomotivy Taurus. Na veřejnosti bylo vybrat to nejlepší. Nakonec vyhrálo červeno-šedo-černé schéma. Výroba jednotek začala nabíhat v dílných ÖBB Technische Services ve Vídni na Grillgasse. V září 2008 byla představena první jednotka novinářům. Souprava nabízí celkem 408 míst k sezení – 316 v druhé třídě Economy, 71 v první třídě First, 16 v nejluxusnější třídě Premium a vlakové bistro. Květen 2009 přinesl první cestu railjetu do Česka. Do Výzkumného ústavu železničního na zkušební okruh u Cerhenic zavítal na testy nový vlak, který zatím nebyl zapojen do turnusu. Testy měly přinést jejich schválení na síti SŽDC, ačkoliv se v té době o jejich pravidelném provozu v Česku neuvažovalo. Hnacím vozidlem byla třísystémová lokomotiva Taurus 1216.226 „Tschechien“ s polepem reprezentujícím české barvy na fotbalovém EURU 2008. Mezitím už byly railjety nasazovány do pravidelného provozu na trase Budapest – Wien – München a Wien – Bregenz. Hned následující měsíc, červen 2009, přinesl mimořádnou nabídku – svezení railjetem z Břeclavi do Ostravy na veletrh Czech Raildays, kde byla jednotka následně vystavena, a tak se mohla poprvé svést široká veřejnost railjetem v Česku.

Možná podoba netrakčních jednotek ČD, foto: CJOctavian Koncem roku 2010 se začaly objevovat první plány na nákup 16 netrakčních jednotek railjet Českými drahami. Rakouské dráhy byly nákupem railjetů a výstavbou vídeňského hlavního nádraží finančně vyčerpány, a tak definitivně rozhodly o neodebrání posledních 16 jednotek. ČD naopak měly nedostatek vozů na dálkové vlaky a hledaly vhodná vozidla. Nákup ojetých vozů od Deutsche Bahn se nerealizoval, a tak opce od Österreichische Bundesbahnen přišla vhod. Díky nasazování railjetů do provozu měly ÖBB nadbytek relativně kvalitních vozů. Toho nejdříve využil RegioJet pro rozjezd open-access linky Praha – Ostravsko, a pak zbytek vozů, o které neměl zájem, „dohodil“ Českým drahám, které tímto hlavní problémy zažehnaly. České dráhy nejdříve plánovaly railjety nasadit na linku do Hamburku s tím, že budou dle požadavků Deutsche Bahn soupravy osmivozové a celkový počet jednotek bude o jednu méně – patnáct. Nakonec však linku do Hamburku vyfoukl Českým drahám RegioJet. ČD tak hledaly uplatnění pro railjety jinde a našly ho na spojích Praha – Wien/Budapest.

Přetahovaná o railjety

Škoda Transportation chce u ČD prosadit výlučně vlastní vozidla, foto: ŽelPage Ne snad, že by měl o neodebrané jednotky ÖBB zájem další provozovatel, ale mediální masáž a sérii žalob, kterou spustila Škoda Transportation v roce 2011 proti nákupu, neměla v našich končinách obdoby. Škodovka podala stížnost k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který následně vydal předběžné opatření, aby ČD nemohly nákup uskutečnit. Kritizovala přímý odběr bez vyhlášení výběrového řízení. Stejným způsobem však sama takto uzavírala smlouvy s Českými drahami, ve kterých nešlo o bezkonkurenční nabídku, jakou je kontrakt na railjety. Prezentovala vlastní nabídku s neznámými patrovými jednotkami odvozenými od CityElefantů, kterou se snažila konkurovat. Nechala si udělat kontroverzní studii na ČVUT o nevýhodnosti railjetů. Nakonec byly všechny obžaloby zrušeny a ČD mohly podepsat smlouvu s ÖBB a Siemensem. Soud však nedávno zrušil rozhodnutí ÚOHS, a tak bude muset úřad nákup railjetů znovu prověřit.

Poslední kus pro ÖBB

Křest railjet 51, Wien Meidling, 30. 7. 2012, foto: Josef Petrák Railjet fifty-one na Semmeringbahn, foto: Matouš Danielka Poslední netrakční jednotku Viaggio Comfort slavnostně předal Siemens Mobility rakouským drahám 30. července 2012. Jednotka dostala název railjet fifty-one podle toho, že je padesátou první dodanou. Výroba pro ÖBB byla ukončena po necelých čtyřech letech. Railjety pokrývají vozební ramena IC/EC vlaků Vídeň – Graz, Vídeň – Villach a Budapešť – Vídeň – Salzburg – Mnichov, resp. Innsbruck – Bregenz/Lindau/Curych. Díky nakonec relativně včasnému potvrzení objednávky ze strany ČD nebyly technologie na výrobu railjetů z dílen odstraněny, a tak mohlo dojít k jednodušší obnově výroby. Jednotky pro ČD se budou nakonec lišit jen minimálně – vnějším korporátním lakem, přítomností věšáku pro jízdní kola, jídelním vozem. Business třída bude nabízet pouze 6 míst k sezení, první 42 a druhá 384+10. Bistro uspořádání se u ÖBB neosvědčilo, proto jsou dodatečně vozy předělávány na jídelní, poslední jednotky již měly jídelní uspořádání z výroby a stejně tak to bude i u modrých jednotek. Pro ČD bude vyrobeno celkem 7 vlaků pro linku Praha – Wien – Graz, kde budou jezdit spolu s jednotkami ÖBB na spojích EC v celodenním dvouhodinovém intervalu. Další 8 sedmivozových jednotek bude, podle slov zástupců Českých drah, na 90 % také vyrobeno. Ty by měly jezdit na lince Praha – Budapest. Maďarský dopravce MÁV-START si chce však zatím ponechat jeden pár spojů do Prahy se svými vozy, čímž by nabourával jednotný koncept vlaků railjet a snižoval kvalitu přepravy. Koncept provozu do Budapešti je tak stále v jednání.

Čím to budou teda nakonec tahat?

10. dubna vyrazila lokomotiva 1216.229 poprvé v laku railjet do Česka na páru spojů Gustav Klimt z Grazu, foto: Matouš Danielka Při objednávce lokomotiv řady 380 plánovaly ČD jejich nasazení také na spoje do Rakouska. To se však nakonec neuskuteční kvůli průtahům s jejich schvalováním (byť už k jejich definitivnímu schválení zbývá jen krůček) a neochotě rakouské strany i Škody Transportation je využívat spolu s netrakčními jednotkami Viaggio Comfort. Dále budou tedy nasazovány, jako na dnešních EC spojích, lokomotivy ÖBB řady 1216, které dostanou patřičné barevné schéma podle toho, s jakou soupravou budou jezdit. První se do nového hávu převlékla lokomotiva 1216.229, která je zároveň první třísystémovou lokomotivou ÖBB v laku railjet. Dne 10. dubna 2013 vyrazila poprvé na trať na páru spojů Gustav Klimt do Prahy, na kterém vydržela jezdit do neděle 14. dubna, aby ve středu mohla vyrazit s railjetem na „turné“ po Česku. Díky většímu nasazení lokomotiv řady 1216 v nákladní dopravě, především do Ostravy, byly zpětně převedeny na verzi ES64U4-C (pro provoz v Rakousku, Německu, Česku a Slovensku) stroje 1216.228 – 231. Celkem už k nám tedy zajíždí 15 strojů této řady.

Railjet v Česku

railjet za Brnem, foto: Martin Grill První letošní zkušební jízda do Čech s jednotkou railjet proběhla 21. února. Souprava se s lokomotivou 1216.210 „Kapsch“ vydala na ověřovací neveřejnou jízdu do Dlouhé Třebové přes Brno a zpět přes Olomouc zpět do Vídně. Při jízdě byla ověřován funkce vzájemné kompatibility v komunikaci mezi řídícím vozem a lokomotivou řady 1216, se kterou railjet ještě nikdy dřív nejezdil. Netrakční jednotky dosud jezdily pouze na střídavém systému, pro který plně postačují taury řady 1016, případně 1116 do Budapešti. Po dohodě s českými strojvedoucími byly vykonávány drobné softwarové úpravy pro snadnější ovládání ze stanoviště strojvedoucího v „modu ČR“.

První railjet s cestujícími do Prahy

Railjet vedený jako vlak EC 30000 v čele s lokomotivou 1216.229 přijíždí na české území do stanice Břeclav, foto: Matouš Danielka Datum 17. dubna 2013 se zapíše do železničních dějin jako cesta prvního vlaku railjet s cestujícími ve své trase z Vídně do Prahy. Ze stanice Wien Meidling vyrazil v 8.39 dopoledne vlak EC 30000 s příjezdem do Břeclavi v 9.45, kde byla 35minutová pauza pro potřeby novinářů i odborné veřejnosti. Jízdenky na vlak byly v běžném prodeji. Po příjezdu do Brna v 10.55 následovalo slavnostní předání modelu vlaku railjet, od rakouského výrobce Jägerndorfer, generálnímu řediteli ČD Petru Žaludovi z rukou generálního ředitele ÖBB Holdingu Christiana Kerna a zástupce Siemensu CZ Romana Kokšaly. Christian Kern spěchal zpět do Vídně, a tak proběhla tato část programu právě v Brně. Při celé cestě z Břeclavi do Prahy nás tým palubního personálu, caterera Henry am Zug, zásoboval nejrůznějšímu vzorky jídla, které bylo opravdu velice chutné a jejich servírování bylo i vhodně časově naplánováno – snídaně, svačina, oběd, odpolední káva…, a protože i láska k vlaku může procházet žaludkem, připojujeme i fotodokumentaci některých pochutin.

Přípitky zúčastněných zástupců ČD, ÖBB a Siemensu po křtu lokomotivy Spirit of Praha, foto: Matouš Danielka Při cestě z Pardubic nám dělalo společnost letadlo, ve kterém jistě nechyběl alespoň jeden „aerovlakošotouš“. Podle zástupců drah totiž nešlo o jimi objednanou dokumentaci vlaku. V Praze, dle plánovaného programu, proběhly na prvním nástupišti proslovy zástupců ČD, ÖBB a Siemensu, vždy v češtině a němčině. Následoval křest lokomotivy 1216.229, která dostala jméno Spirit of Praha, podle již tradičního označování u railjetů. Snad jen samotný akt křtění mohl proběhnout elegantněji, než pouhým třísknutím lahve šampaňského o lokomotivu. Jednotka byla následně přístupná široké veřejnosti. V 16.29 odjela souprava jako vlak SC 513 Pendolino do Českého Těšína se servisem jako v běžném pendolinu. Catering zajišťovalo, jako u běžného spoje, společnost JLV. Následující den se jednotka vrátila zpět do Prahy na vlaku SC 506 Pendolino a „turné“ po českých kolejích zakončila zvláštním vlakem EC 30003 z Prahy v 11.44 s příjezdem do stanice Wien Meidling v 16.21.

Akce se těšila obrovskému zájmu médií. Z pohledu dopravce šlo o začátek reklamy na nový koncept cestování mezi Prahou a Vídní, který přijde v prosinci 2014. První jednotka railjet ČD by měla však zasáhnout do provozu již za rok. V současnosti jsou vyrobeny hrubé skříně prvních dvou vozů. České dráhy s nákupem jednotek railjet získají velké množství kvalitních vozů a jednotný standard služeb – až na catering a drobnosti v uspořádání interiéru. Díky nákupu railjetů zrekonstruuje a zrychlí rakouská strana trať Břeclav – Wien, a tak možná i tam budou moci jednotky využít svou maximální rychlost 230 km/h. Český cestující bude jistě maximálně spokojen, snad jen nepatrně větší hlučnost v interiéru a nutnost mávat na čidlo pro otevření vstupních dveří do oddílu trošku ubírají jednotce na kráse. Naopak pochválit může pohodlná velká sedadla dávající i ve velkoprostoru dávku soukromí, přítomnost polic pro velká zavazadla přesto, že je v jednotce i tak hodně místa. Reklamní informace na displejích o nabídce vlakových tříd a další informace byly již při této prezentaci v češtině. Nejmenší jistě potěší Kinderkino v posledním voze před lokomotivou. Na toaletách není potřeba pátrat, jak umístit ruce, aby čidlo sepnulo a voda tekla, i sušič rukou sušil. Vše se ovládá velkými tlačítky.


Matouš Danielka Poslat mail autorovi | 22.4.2013 (15:03)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla Reportáže

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 ... 14      Zpráv na stránku:   
26.04.2013 (2:28)  
a pak se můžem bavit, jestli je prvořadým cílem přilákat cestující Brno-Praha do vlaků z autobusů (tam jednoznačně Ex a D1E) anebo snaha o to vozit co nejvíc cestujících cestou. Pak ale stačí obnovit přímý Os a rychlíky můžem zrušit.

PS : všimněte si, že i SA přestali stavět v Jihlavě a na Roztylech, prostě 2:32 vypadá daleko líp než 2:45
registrovaný uživatel SYN 
26.04.2013 (2:27)  
On totiz ten osobak do Kolina jede o pul hodiny dyl nez EC
A nesouvisí to třeba taky i s tím, že ve snaze vyhovět každýmu to holt necháváme stavět na každý mezi? Neboli ta samá story jen na nižší úrovni?? Já si nemůžu pomoct ale požadavky na rychlost (point-point, ne okamžitou) spoje a zároveň obsloužení co největšího počtu cestujících jsou do značné míry protichůdné. To je pořád "jedna zastávka nikoho nezabije" a tuhle to vidíme, je z toho na relativně krátkém úseku rozdíl půl hodiny který sám hodnotíte jako významný!
A to se na ty osobáky muselo nasázet značné procento investic do nových vozidel za posledních pár pětiletek (Elefanti)...
26.04.2013 (2:24)  
bartik09 : kdyby Os do Kolína jezdily šukafony nebo žabotlamy tak se nedivím, že se Kolíňáci budou vozit v EC, ale když tam jezdí Ešus (dalek ovíc to vynikne ve srovnání s Béčkama např. na Benešov)...
A přesto se vozej hochzugama. A proč asi? Asi protože hochzug jede rychleji a nestaví na každý mezi (to nesou běžní cestující poměrně těžce co jsem si tak všimnul). A vy chcete aby to samý, čemu se vyhybaj lidi do Kolína, zavést na trasu Praha - Brno? Všimnul jste si někdy, kolik lidí jede z Brna do Prahy v rychlíku? Většinou jen zoufalci - blázni co rádi jezdí vlakem(já), vlaková četa a lidi co nevěděli, že do EC musí mít rezervaci na kolo. Všichni ostatní jedou EC. Proč? Protože jede o hodinu rychleji. A je to jen o tom, že míň staví, nevšimnul jsem si, že by ty rychlíky někde postávali u peronu. Takže o tom, že by jízdní doba byla prodloužena o 5 minut dost pochybuju (zvlášť ve chvíli kdy Slováci pošlou místo Krysy Eso, to pak nabere 10 minut jen z Brna do Prahy). A mám obavu, že na proudloužení jízdní doby by cestující reagovali značně, většina lidí co znám jezdí jen když musí a co nejkratší dobu. A když vlak pojede o > 15 minut dýl než bus tak je sice pěkný, že s ním pojedou lidi z Chocně do Ústí n.O. ale pak z toho vlaku nemáme hochzug ale dálkovej Os.
26.04.2013 (0:44)  
Raquac: "Nemyslim si, ze je takovych cestujicich malo" Ted nevim, ktere mate zrovna na mysli.
"bez konkretnich cisel je to diskuse o nicem" Naopak, pokud bysme vsechno vedeli, tak by nebylo o cem diskutovat :-)

stoupa: Tak sem to samozrejme nemyslel. Nevim jestli se tak spatne vyjadruju, nebo vy tak spatne chapete. Samozrejme jsem to myslel tak, ze az nekdy v budoucnu prijde doba, kdy bude mit v Praze kazdou hodinu 400+ lidi zajem jet vlakem do Brna (nebo dal; vcetne cestujicich, ktery do ty Prahy prijedou treba z Drazdan; casteji nez 2 odpoledne za tyden), tak muzeme v pravidelnem jizdnim radu toho vlaku v klidu vyskrtnout jak Kolin a CT, tak i ten Pernikov - at si jedou necim jinym.

Robert-Antonio: Ja chapu, jak to myslite. Jenze nejsem presvedcen o tom, ze EC jezdila preplnena. (tim nechci rict, ze treba v patek odpoledne by to jezdilo prazdny, ale proste nemam pocit, ze by to byl akutni problem).

mají k dispozici regionálku A kastani co jedou do Brna nemaj k dispozici rychliky pres Brod, ze musej zabirat misto cestujicicm do Vidne?
On totiz ten osobak do Kolina jede o pul hodiny dyl nez EC. A navic (nemam tu zkusenost, pokud se pletu, tak me opravte), ve vsedni den odpoledne bych cekal mnohem vetsi natresk v tom osobaku, nez v EC.
25.04.2013 (20:48)  
bartik09
No vsak co koukam do eshopu - Kolin 70, Brno 190, tak ono je to do Kolina taky vic nez tretina toho co do Brna. A CT je dokonce za 180.
Problém je, že za těch 70 babek je to jak v EC, tak v rychlíku a ešusu. Holt jeden z nepříjemných sideeffectů plošného zrušení EC cušlágu.
Jen pro ujasnění, nejsem pro plošné zdražení EC oproti regionálce. Jsem jen pro zdražení v relacích, kde kaštani zbytečně přeplňují EC v části trasy, přestože mají k dispozici regionálku. Kdyby nástup a výstup v Kolíně byl plusmínus vyrovnaný, tak neřeknu ani popel.
registrovaný uživatel stoupa  mail  
25.04.2013 (11:43)  
Pro bartík09 - 25.04.2013 (9:12)

Nerad bych Vám něco podsouval - ale Vašeho příspěvku bych mohl dovodit alternativu "Vlak EC odjíždí po naplnění 75% sedadel a v případě volné kapacity zastaví na znameni" - děkuji, nechci.
registrovaný uživatel Raquac 
25.04.2013 (9:31)  
ythomas_ct: Mam pocit, ze se dostavame na pole viry...tak toho radsi nechame.

bartik09: Nemyslim si, ze je takovych cestujicich malo - ale nejde jen o ty, kteri jedou tranzitem. No nic, bez konkretnich cisel je to diskuse o nicem.
25.04.2013 (9:12)  
stoupa: Mne nejde o blaho a pohodli ceskotrebovskejch, usteckoorlickejch a dalsich malomestskejch cestujicich. Jde mi o ekonomiku tech spoju. EC na Viden ma mnohdy jen 6 vozu vcetne hospody a stejne jede poloprazdny (zejmena z Pardubic). Co bude az tam bude sedmivozovej railjet? Cestujici brzo zjisti, ze to je stejna sluzba v novem obalu. Spolehame se na prisun cestujicich z rozkopane D1?

Raquac: Toho cestujiciho, kterej ceka ve Vidni 40 minut na zapadni railjet jste vytahl vy. Ja jen namitam, ze zrovna jemu urcite nebude prodlouzeni jizdni doby o 10 minut vadit.

Cestujici z Drazdan do Vidne To je kolem do kola. Az tech cestujicich z Drazdan do Vidne (z Prahy do Brna, z Hamburku do Breclavi, z A do B...) bude tolik, ze si na sebe ten vlak vydela, tak at to jezdi nejen bez zastavky v CT, ale klidne durch. Takova situace tu ale neni.

neztratite nekoho stareho Jinymi slovy: "Nebylo by to jeste horsi nez ted?" Ano, to je jediny padny argument, proc v tech malomestech nezastavovat. Podle me vetsina cestujicich z Prahy do Brna/Vidne nejede vlakem kvuli rychlosti, protoze i v relaci nadrazi-nadrazi tam vlak mirne ztraci (nehlede na to, ze snad jen sotous nekam jede, jen aby se tam podival na nadrazi). Proto myslim, ze odsun cestujicich kvuli zkraceni vaty a prodlouzeni jizdni doby o 5 minut bude minimalni (a snadno by ho dokazalo vynahradit treba instantni kafe z automatu zdarma, nebo wifi).
registrovaný uživatel Raquac 
25.04.2013 (8:26)  
bartik09: Takze zrovna tomuhle cestujicimu by bylo uplne sumak, kdyby prijel do Vidne o 10 minut dyl, ne?
Nebo rovnou o 50, aby nemusel cekat? Nebo treba 110? A co cestujici do Vidne? Pro toho tech 10 minut sice nevygeneruje 50 minut cekani na prestup, ale proste dorazi z Prahy o deset minut pozdeji, z Drazdan uz to bude treba o dvacet.

A nemyslite, ze prave proto uz je nejvyssi cas, aby tam aspon dalkovy vlaky zacaly vydelavat? Jenze kdyz nechate EC na urovni nekdejsich Ex, prilakate nekoho noveho (ci spise, neztratite nekoho stareho)?
25.04.2013 (8:18)  
Ad Raquac:
Myslite si snad,...
Já už si radši nemyslím nic. Ale kdyby se něco podobného stalo u nás, tak myslím, že by držkovalo hodně lidí...

Ad tarten:
...inflačními doložkami, pohybem kurzu nebo přirážkou při nespojitosti výroby.
Jojo, odůvodnit se to nějak musí. I když jsem v tomhle ohledu ekonomický analfabet, tak inflace snad nebude dělat v jedné pětiletce 20 % ceny, pohybu kurzu v případě, že se všechno počítá v éčkách (Rakousko, Německo), nějak nerozumím, a přirážka při nespojitosti výroby, která ještě nezačala, to je co?

Ad stoupa:
Zažil jsem, když několik pětiletek jezdilo se přes Žďár n.S. - a nikomu ve vlaku ČT nechyběla - natož zastavování v ní.
Víte, ono by bylo divné, aby ve vlaku, který vůbec nejede přes ČT byl někdo, kdo chce v ČT vystupovat, nemyslíte? Podobně by bylo divné, kdyby tím vlakem chtěl někdo z ČT odjet. (To je ten známý příklad toho, že ve veřejné dopravě musí být nejdřív nabídka, aby vznikla poptávka; nelze čekat, až se nám na peróně nashromáždí dostatek lidí a pak teprve zavést vlak.) Já naopak znám z poslední doby už celkem dost lidí, kteří byli nezastavováním v ČT zaskočeni a nedobrovolně se podívali do Brna, Zábřeha či Olomouce... :-)
  1 2 3 4 5 ... 14      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko