..: Justiční dohra tragédie na vlečce kamenolomu Zárubka :..

Nehoda na kamenolomu Zárubka, foto: Drážní inspekce Brno — Psal se 10. listopad roku 2009, když došlo na vlečce kamenolomu Zárubka na Skutečsku k vážné dopravní nehodě posunového dílu s nákladním automobilem na nechráněném železničním přejezdu. Následky srážky byly velké - došlo ke smrti řidiče nákladního automobilu a škodám v řádu statisíců. Zdánlivě běžná nehoda však přeci jenom zůstala něčím výjimečná. Drážní inspekce i soudy různých instancí totiž dospěly k závěru, že jednou z hlavních příčin nehody bylo porušení mnoha bezpečnostních předpisů, zákonů či vyhlášek na straně dráhy. Kauza se definitivně uzavírá až v letošním roce, necelé čtyři roky poté, kdy Nejvyšší soud zamítl dovolání hlavního obžalovaného, vedoucího posunu dotčeného vlaku.


Vybrané části rozhodnutí NS

Obžalovaný zahájil posun vagonů formou spouštění drážních vozidel s využitím spádu. V místě byl spád větší než 2,5 promile a převážně dosahoval 12 promile. Podle § 16 odst. 7 dopravního řádu drah (DŘ) není na takovém spádu dovoleno posunovat s vozidly, která nejsou přivěšena k hnacímu vozidlu. Obviněný ovládal pohyb prostřednictvím ruční brzdy na zadní plošině prvního vagonu a na přední plošině druhého. Jednalo se o obtížný a velmi riskantní manévr, který sám o sobě vyžadoval značnou zručnost, obratnost, soustředěnost a zejména pak stálou osobní přítomnost na té či oné plošině. Z toho vyplývalo mimo jiné to, že se obviněný nemohl dostatečně věnovat situaci na přejezdu a nemohl sám učinit žádné opatření směřující k tomu, aby nákladní automobil nevjížděl na přejezd.

Obviněný prováděl posun drážních vozidel přes přejezd, před kterým byl jen umístěn výstražný kříž (značka A 32b v příloze č. 3 k vyhlášce č. 30/2001 Sb.). V takovém případě podle § 16 odst. 5 DŘ při posunu drážních vozidel musí být jízda přes přejezd zabezpečena osobou uvedenou v § 1 písm. p) DŘ.

Požadavek důsledného splnění této povinnosti byl o to naléhavější, že logicky vyplýval také z uspořádání terénu v blízkosti přejezdu, na který automobil vjížděl po předcházejícím krátkém, ale strmém klesání a před kterým mohl zastavit pouze pokud by rychlost jeho jízdy nepřekročila 16 km/h. Auto se však pohybovalo rychlostí v rozmezí od 19 do 27 km/h. Drážní vozidla se navíc blížila z oblouku a byla viditelná s určitým zpožděním. Úkolem odborně způsobilé osoby bylo způsobem dle § 29 odst. 1 zákona o silničním provozu včas signalizovat blížící se drážní vozidla a zajistit, aby poškozený ze svahu k přejezdu buď vůbec nesjížděl, nebo aby jel tak pomalu, aby stačil zastavit. Při absenci takové osoby obviněný nepožadoval po provozovateli dráhy ani po dopravci její určení a přikročil k posunu bez ní. Tím neúměrně zvýšil riziko střetu. Případ je typickým příkladem soustavného porušování bezpečnostních předpisů, které po určitou dobu zůstává bez následků, a přitom je jen otázkou času, kdy shodou nepříznivých okolností takový následek nastane. To platí tím spíše, že obviněný znal místní poměry a věděl, v kterém místě se komunikace kříží s kolejemi a jak je v tomto místě uspořádán terén. Soud proto považuje za plně přijatelný závěr o tom, že mezi jednáním obviněného a smrtelným následkem střetu je příčinná souvislost a že na straně obviněného je dáno nedbalostní zavinění. To, že jeho jednání bylo jen jednou z příčin smrtelného následku a že tu byl příčinný význam nesprávného jednání samotného poškozeného, soudy vyjádřily jednak tím, že skutek posoudily jako trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 tr. zák., tj. bez toho, že by obviněnému jako okolnost pro použití vyšší trestní sazby podle § 224 odst. 2 tr. zák. přičítaly porušení povinnosti vyplývající z jeho zaměstnání, a jednak uložením mírného trestu.

Ikonka "výstražný kříž"Jak se celá událost vlastně seběhla? V úterý 10. prosince v poledních hodinách jel vlak tehdejšího dopravce OKD Doprava po trati 238 k zaústění vlečky kamenolomu Zárubka, která se na trať napojuje v úseku mezi stanicemi Chrast u Chrudimi a Žďárec u Skutče. Vlakvedoucí a vedoucí posunu v jedné osobě odvěsil soupravu nákladních vozů od dvou hnacích vozidel řady 740, postavil vlakovou cestu do odbočky směrem na vlečku lomu a poté dal strojvůdci návěst k odjezdu za námezník. Pak započal s posunem vozů na vlečku. Posun probíhal formou tzv. spouštění, kdy vedoucí posunu stál na plošině mezi prvním a druhým vozem ve směru jízdy a jízdu vlaku ovládal pouze pomocí ručních brzd prvních dvou vozů. Dodejme, že vlak měl 15 vozů o hmotnosti 372 tun, brzdící váha byla v dané chvíli maximálně třicet tun. Proto zaměstnanec dopravce, který měl navíc omezený výhled na trať, nestihl včas zareagovat na přítomnost silničního nákladního vozidla, které zrovna přejezd přejíždělo, a došlo ke srážce. Vlak před sebou automobil tlačil dalších 43 metrů, kde došlo k zastavení o odstavenou posunovací lokomotivu řady 702 provozovatele vlečky. První nákladní vůz navíc vykolejil a částečně na nákladní automobil najel. Jeho řidič téměř ihned zemřel na následky smáčknutí trupu, a to i přes okamžitou snahu o poskytnutí pomoci.

Nehoda na kamenolomu Zárubka, foto: Drážní inspekceNásledující vyšetřování policie i Drážní inspekce dospělo k jasnému závěru. Bezprostřední příčinou nehody bylo spouštění vozů přes přejezd, který nebyl zabezpečen odborně způsobilou osobou, jak ukládají právní předpisy pro provoz na vlečkách. Vedoucí posunu tím porušil řadu ustanovení, jelikož si zabezpečení přejezdu jinou osobou předem nezajistil a navíc měl velmi omezený výhled na přejezd a nemohl dát řidiči nákladního automobilu žádnou výstrahu. Svou část viny si samozřejmě nese i zesnulý řidič nákladní Tatry, který vjel na přejezd i přes blížící se drážní vozidlo, nicméně podle soudu měl řidič v důsledku místních poměrů velmi omezené možnosti, jak na vlak, i kdyby ho viděl, adekvátně reagovat.

paragrafVina na straně železnice však není pouze na vedoucím posunu. Ten se odvolával zejména na to, že podobná praxe byla na vlečce Zárubka běžná a že jednal podle běžných místních zvyklostí a neměl možnost je ze své pozice žádným způsobem ovlivnit. To částečně potvrdila i závěrečná zpráva Drážní inspekce a rozhodnutí soudů, která poukázala na opakované porušování dopravních předpisů na vlečce. Na té byl například posun spouštěním zcela zakázán, vlak měl být vždy při posunu připojen ke hnacímu vozidlu, a to hlavně kvůli velkému sklonu, který zde dosahuje až 16 promile. To však běžně nebylo, zřejmě kvůli úspoře nákladů nebo času, dodržováno. Ale to není jediným problémem. Například vedoucí provozovny lomu, který by měl mít za provoz a bezpečnost na vlečce odpovědnost, nikdy nebyl prokazatelně se svými povinnostmi seznámen a byl odborně nezpůsobilý, na všechna školení za sebe posílal zástupce. Zaměstnanci dopravce OKD Doprava zase nebyli seznámeni s potřebnými aktualizovanými předpisy provozovatele vlečky, protože jim nebyly nikdy předány. Tyto doplňující okolnosti sice neměly na srážku přímý vliv, ale přesto nejsou nijak bezvýznamnými. Pro úplnost dodejme, že dotyčný vedoucí posunu byl nakonec potrestán trestem odnětí svobody s podmíněným odkladem, přímé zavinění jiných osob, s výjimkou řidiče silničního vozu, nebylo prokázáno.

Celková peněžitá škoda byla nakonec vyčíslena na 320 tisíc korun, přičemž 225 tisíc bylo na drážních vozidlech, 60 tisíc na automobilu a 35 tisíc na drážní infrastruktuře. Provoz na přilehlé trati byl přerušen asi na osm hodin, než došlo k dokončení vyprošťovacích prací a povolení ze strany vyšetřujících orgánů.

Zdroje: Nejvyšší soud ČR, Drážní inspekce, ŽelPage


Michal Jaroš Poslat mail autorovi , tomsa0397 Poslat mail autorovi | 14.12.2013 (8:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Nehody a mimořádnosti

Další z regionu ČR Pardubický


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel JK ml. 
15.12.2013 (17:42)  
Děcka a na ránu na žižkově pamatujete?......Je to furt dokola jestli vono nejni problém v tom, že vlakvedoucí a vedoucí posunu je v jedné osobě :-( Takže teď aby se šetřilo dál, aby se doopravdy konečně něco ušetřilo.....Za chvíli na takových vlečkách bude nejen vlakvedoucí a vedoucí posunu v jedné osobě, ale do jedné osoby se pohodlně vejde i mašinfíra...:-(
15.12.2013 (16:49)  
M. Jaroš: Děkuji za nicneříkající odpověď, tedy znovu: Jak byli viníci nehody potrestáni?
15.12.2013 (15:31)  
Mně to připomíná případ ostravské jednokolejné tramvajové trati do Zátiší: vždycky se tam jezdilo "na hubu", až se jeden řidič spletl, nevyčkal na křižování a zavinil srážku se 3 mrtvými, za což šel sedět.

U obou případů mi chybí alespoň podmínečné odsouzení ředitele, který byl za tento stav zodpovědný a který měl zároveň dostatečnou pravomoc tento stav odstranit.

Zkrátka, "cosi" padá vždycky dolů...
registrovaný uživatel Zel.am  mail  
15.12.2013 (7:11)  
Předpisy se dodržovat musí, tečka....
15.12.2013 (0:13)  
Jenom dotaz, k čemu byl v nižších instancích odsouzen vedoucí posunu a provozovatel vlečky, popřípadě další zúčastnění?
registrovaný uživatel kevin 
14.12.2013 (22:24)  
Přejezd,co nebyl vybaven PZZ nebo toto bylo v poruše se tehdy musel při posunu střežit vždy.Současné znění předpisů je trochu odlišné,v některých případech připouští jezdit podobně jako vlak.
14.12.2013 (22:00)  
mahathma: No tak s tim troubenim by to byl asi trochu problem. Na vleckach se casto sune a fira by tak troubil treba 150 metru od prejezdu a tezko by odhadoval kdy ma troubit...
14.12.2013 (21:21)  
Chápem to správne, že pri prejazde cez nechránené priecestie musí byť na priecestí ďalšia osoba, ktorá zabráni vjazdu autám? Predpokladám, že to platí len pre vlečky, lebo to by bolo inak dosť divné. Ale aj tak zvláštny predpis. Podľa mňa by úplne stačilo, keby mali priecestia dobré výhľady pre autá a keby dráhové vozidlá trúbili...
14.12.2013 (21:18)  
Jo a když člověk dělá všechno podle předpisů tak ho buzerujou že záměrně zdržuje pracovní proces...
14.12.2013 (16:59)  
R.U.R.: Narážíte na to, co se jmenuje materiální aspekt přestupku (u té červené). Prokázání materálního aspektu je na žalující straně.
Tady to bohužel odnesl šofér a s ním taky Tatra. Sám za sebe říkám, že kdybych měl sázet na na to, že vlak na trati se nerozjede vagonem dopředu prakticky bez brzd, tak bych asi prohrál. Chlap s vysílačkou na plošině posledního vagonu a mašina na brzdovém potrubí >> rychlobrzda z lokomotivy. Dejme tomu, že tohle by mělo pomoct. On ten chlap na plošině posledního vagonu je dost jasným signálem, že tohle nemusí být konec, ale čelo vlaku.
Taky nechápu, že tady se vymyslí předpis, který má chránit něco, co si protistrana (šofér) sama zajistit nedokáže a někdo se diví, že porušením toho předpisu nastane hromada. Pak se to díky tomu, že takový předpis existuje, hodí na chlapa a na mrtvého šoféra, který s tím moc dělat nemoh. Nechápu to, že se jede dál namísto toho, aby se umožnilo šoférovi vidět na trať - preventivní kontrola trati. Ať už prořezání vegetace (nejsou lidi? - prdlajs velebnosti) nebo technické prostředky v podobě instalace zrcadla, aby na trať bylo aspoň trochu vidět, když už "není na chlapa" navíc. Nebo otočná "branka" ve funkci ručně ovládané závory (kus laminátu).
Nepředání dokumentace škoda komentovat.
K osobě vlakvedoucího: Míň dostat nemohl. Houkačku mít mohl: http://jdem.cz/9bkj9
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Bejelentkezés
 
 
  
 
   Regisztráció

© 2001 - 2024 ŽelPage - Felelősök


Info
informacni okenko