Francie — Dnes uplynulo přesně 30 let od zahájení provozu nejslavnější evropské sítě vysokorychlostních tratí. Šedo-oranžovo-bílá souprava TGV (Train ? Grande Vitesse) se rozjela po lince Paříž-Jihovýchod mezi Paříží a Lyonem. Tehdy ještě nejvyšší rychlostí "pouhých" 270 km/h. Kromě výkladní skříně výrobce Alstom a francouzského strojírenství obecně se TGV staly faktickým likvidátorem letecké dopravy v daných relacích a také politickým symbolem. Ve stejném roce totiž nastoupil levicový prezident François Mitterrand a rychlovlaky "pro každého" se staly jednou z tváří tzv. mitterrandismu, tedy silných socialistických tendencí ve francouzské společnosti. TGV je historicky čtvrtým systémem rychlovlaků (třetím na normálním rozchodu), přičemž není bez zajímavosti, že jej, kromě prvního Šinkansenu a třetího Intercity 125 (hlavní tratě ve Velké Británii), předstihl i tehdejší Sovětský Svaz s expresem Moskva - Petrohrad (tehdy Leningrad).
Síť LGV (Ligne ? Grande Vitesse) nyní spojuje Francii s osmi evropskými státy (Velká Británie, Nizozemí, Belgie, Lucembursko, Německo, Švýcarsko, Itálie a Španělsko) přičemž VRT vedou jen do prvních pěti, do ostatních zajíždějí spoje TGV po sdílené infrastruktuře. Ta zahrnuje celkem 15 tratí, z nichž se na některých střídají s rychlovlaky jiných systémů (AVE, ICE, Eurostar, Thalys). Na většině z nich se v běžném provozu dosahuje až 300 km/h. Relace LGV Est je připravena na 350, v praxi je ale využíváno jen 320 km/h. Vlaky TGV také výrazně přepisovaly knihy rekordů. Aktuálně stále drží rychlostní rekord konvenčního kolového kolejového vozidla (TGV POS - 574,8 km/h) a titul nejrychlejšího komerčního spoje s průměrnou rychlostí na spoji Lorraine - Champange-Ardenne 279,3 km/h. Alstom dosud vyrobil sedm typových řad vlaků TGV, mezi nimiž nechybí patrová souprava Duplex či poštovní La Poste. Právě nyní by se měly do provozu dostávat i první soupravy zcela nové generace vlaků AGV (Automotrice ? Grande Vitesse) s odlišnou konstrukční filozofií, především s distribuovaným pohonem a zvláštním důrazem na aerodynamiku. I bez naklápění, které TGV obecně odmítá, se počítá s provozní rychlostí 360 km/h, v budoucnu až 400 km/h.Zdroj: Wikipedie
A aby to bylo ještě komplikovanější, tak u IC125 je udávaná v mílích provozní rychlost (v přepočtu 200 km/h), zatímco u IC225 je v kilometrech udávaná konstrukční rychlost, kterou se ale v provozu běžně nejezdí, provozní max. rychlost je i u IC 225 125 mph neboli 200 km/h. Jo, Britové dokáží zašmodrchat opravdu všechno XD
Jančuru jsem nijak ve svém příspěvku nezmínil, jestli jste si neráčil všimnout. Poukázal jsem na to, že technologicky nejvyspělejší provozovatelé jsou vesměs buď státní společnosti, nebo jejich konzorcia.
Pokud s tím nesouhlasíte, uveďte laskavě příklad, kde čistě soukromá společnost v Evropě zavedla provoz rychlostí 300 km/h (ne jen převzala, jako Eurostar).
Zdůrazňuji pro Vás, jako nadprůměrně přemýšlivého, že je úplně jedno, jak provozovatel z marketingových důvodů dosahovanou rychlost nazývá, jestli třeba high-speed, nebo jinak. U nás se 160 km/h taky trapně nazývá rychlovlak.
Dal jsem Vám samozřejmě plus, ale zasloužil byste jich nejméně 10. Lépe to vystihnout ani nešlo.
FRK
Jediná skutečná vysokorychlostní trať v UK je High speed 1 z Londýna (St Pancras) do ústí tunelu poblíž Doveru, otevřená teprve před 10 lety, na které jsou ve vysoké rychlosti (až těch 300) provozovány Eurostary (stejnojmenné společnosti), ale nejenom ty, i zmíněné Javeliny pod hlavičkou jiné společnosti (trochu nižší rychlostí), které by pak měly jezdit i při té olympiádě, ještě víc, ale to taky není tak zajímavé pro ten náš globální pohled :-D
Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.
- Korrespondent oder ŽP Mitglied, - Editor oder ŽP Admin
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.