Francie — Dnes uplynulo přesně 30 let od zahájení provozu nejslavnější evropské sítě vysokorychlostních tratí. Šedo-oranžovo-bílá souprava TGV (Train ? Grande Vitesse) se rozjela po lince Paříž-Jihovýchod mezi Paříží a Lyonem. Tehdy ještě nejvyšší rychlostí "pouhých" 270 km/h. Kromě výkladní skříně výrobce Alstom a francouzského strojírenství obecně se TGV staly faktickým likvidátorem letecké dopravy v daných relacích a také politickým symbolem. Ve stejném roce totiž nastoupil levicový prezident François Mitterrand a rychlovlaky "pro každého" se staly jednou z tváří tzv. mitterrandismu, tedy silných socialistických tendencí ve francouzské společnosti. TGV je historicky čtvrtým systémem rychlovlaků (třetím na normálním rozchodu), přičemž není bez zajímavosti, že jej, kromě prvního Šinkansenu a třetího Intercity 125 (hlavní tratě ve Velké Británii), předstihl i tehdejší Sovětský Svaz s expresem Moskva - Petrohrad (tehdy Leningrad).
Síť LGV (Ligne ? Grande Vitesse) nyní spojuje Francii s osmi evropskými státy (Velká Británie, Nizozemí, Belgie, Lucembursko, Německo, Švýcarsko, Itálie a Španělsko) přičemž VRT vedou jen do prvních pěti, do ostatních zajíždějí spoje TGV po sdílené infrastruktuře. Ta zahrnuje celkem 15 tratí, z nichž se na některých střídají s rychlovlaky jiných systémů (AVE, ICE, Eurostar, Thalys). Na většině z nich se v běžném provozu dosahuje až 300 km/h. Relace LGV Est je připravena na 350, v praxi je ale využíváno jen 320 km/h. Vlaky TGV také výrazně přepisovaly knihy rekordů. Aktuálně stále drží rychlostní rekord konvenčního kolového kolejového vozidla (TGV POS - 574,8 km/h) a titul nejrychlejšího komerčního spoje s průměrnou rychlostí na spoji Lorraine - Champange-Ardenne 279,3 km/h. Alstom dosud vyrobil sedm typových řad vlaků TGV, mezi nimiž nechybí patrová souprava Duplex či poštovní La Poste. Právě nyní by se měly do provozu dostávat i první soupravy zcela nové generace vlaků AGV (Automotrice ? Grande Vitesse) s odlišnou konstrukční filozofií, především s distribuovaným pohonem a zvláštním důrazem na aerodynamiku. I bez naklápění, které TGV obecně odmítá, se počítá s provozní rychlostí 360 km/h, v budoucnu až 400 km/h.Zdroj: Wikipedie
"...je úplně jedno, jak provozovatel z marketingových důvodů dosahovanou rychlost nazývá, jestli třeba high-speed, nebo jinak. U nás se 160 km/h taky trapně nazývá rychlovlak."
Bylo to u dotazu, která soukromá společnost kdy zprovoznila VR. Rozhodující je (pro mě) provozovaná rychlost, ne její marketingový název, a na to jsem upozorňoval.
...Ale ano, když začalo u nás Pendolino, označovali ho v novinách běžně za "rychlovlak"....
A to má něco společného s rychlostí 160? Nepleteš si pojmy VR vlak a VR trať? I VR vlak může jet klidně 160 (i méně) a pořád to bude VR vlak. Stejně tak na VR trati nemusí jezdit pouze VR vlaky ;-)
Nesmíme zapomenout, že SNCF je oproti ČD a.s. bohatá společnost, a proto je to v našich očích taková snobská společnost.Ale kdo se tam měl možnost svést jejich vlaky, uzná, že to je skvělé!!! :)
Děkuji za upřesnění, jde o to, že 200-230 km/h je na Západě v podstatě standard na rekonstruovaných tratích a s TGV jaksi nelze srovnávat, to je snad jasné. Marketingově, při správném názvu, tím na některé cestující ovšem zapůsobit lze...
Chikatetsujin 18:30:
No výsledek prodeje slotů v minulosti vidíme právě v té Británii. V žádném ze slotů se nerozvinula technologie tak, jako když se ve Francii jako "politický symbol" (citace z článku) rozvíjel slot jediný (chtělo by se říci ať to stojí co to stojí).
V Německu ostatně od 1991 pak ICE, jako reakce na TGV, opět v režii státního DB.
Jestli je to z ekonomického pohledu hospodaření státu správně nebo ne, je jiná otázka, ale z hlediska zvýšení technologické úrovně železnice je snad odpoveď jasná.
Ostatně ty Nuovo Trasporto Viaggiatori, o kterých se zmiňujete, jsou také ze 20% SNCF, takže to zase nemáte čistě soukromou společnost, která by zkoušela posunout technologii kvalitativně nahoru, jako kdysi SNCF, ale využívá její staré know-how... Díky bohu za to.
Teď, když se to někdo naučil z "politických" důvodů v minulosti jako SNCF, a provozuje to neuvěřitelných 30 let, lze jeho know-how vesele privatizovat, proč ne.
Bez těch "politických" důvodů na počátku by to šlo asi těžko a to jsem chtěl zdůraznit.
Pokud jde o Japonsko, jsou tam asi poněkud jiné podmínky, než v Evropě. O Číně nemluvě. V Evropě máte dost zemí s VRT, které jsou nám kulturně a fungováním státu bližší, navíc tu máte EU.
Pokud jde o ČR, dovolím si tvrdit, že by ČD v provozování VRT asi lepší trochu byly než jen tak někdo, protože minimálně mohou vybírat z širšího počtu zaměstnanců (to prosím řádově) a o vlaky se jaksi starají desetiletí. V porovnání s nějakou firmou, co vlaky provozuje pár dnů, zcela určitě, to srovnání snad nemyslíte vážně.
Chápu, že VRT v ČR může začít provozovat v budoucnu třeba státní Deutsche Bahn (státní DB Vám nevadí?),
ale kdyby se kvůli tomu spojila s nějakou soukromou českou firmou X, která s vlaky nemá nic společného místo ČD, musel bych si klást otázku, kam jsme to vlastně dopracovali.
On snad někdo 160km/h nazývá rychlovlak? :-o
Myslím, že určitě ne!!! ;-)
A soukromník v Evropě co jezdí alespoň 270? Zatím nejezdí, ale přípravy vrcholí. A bude mít to nej, co lze v Evropě pořídit, 25 jednotek AGV...
http://en.wikipedia.org/wiki/Nuovo_Trasporto_Viaggiatori
A pokud by si na tuhle rychlost vyjezdilo papíry.
Ano, ještě k těm Virgin Trains, až mu to správce sítě povolí budou jezdit těch 225 km/h, zatím 200 km/h. Z dovolením bych tuto rychlost při porovnání s TGV ignoroval, 225 km/h by mohlo jet naše Pendolino taky, kdyby mu to správce sítě povolil a nikdo nemluví o VRT...
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.