..: Pardubický kraj optimalizuje dopravu na celém svém území :..

Konference o optimalizace dopravy v pardubickém kraji 2. 6. 2011, foto: Matouš Danielka Pardubice — Zástupci Pardubického kraje, společnosti OREDO a dopravce České dráhy představili koncepci optimalizace osobní dopravy, která se dotkne takřka celého území Pardubického kraje a vejde v platnost se zavedením nového jízdního řádu v prosinci 2011. Účelem optimalizace je za nižších krajských subvencí zajistit co nejlepší dopravní obsluhu území. Proto byla tradiční síť veřejné dopravy v celém kraji zrevidována podle současných požadavků metodikou dříve úspěšně použitou v Královéhradeckém kraji. Zatímco na páteřních linkách bude doprava posílena, v regionální dopravě bude na několika místech kolejová doprava nahrazena z pohledu fixní ceny na kilometr výrazně levnějšími autobusy. Celkový rozsah železniční dopravy v kraji zůstane přibližně zachován, rozsah autobusové dopravy dozná navýšení.

Optimalizace na koridorech

Bezpráví, 162.053-3, foto: Šepli Drobnou úpravu spojů čekají osobní vlaky mezi Pardubicemi a Přeloučí na trati 010, kde budou ve stanicích Svítkov a Opočínek zastavovat osobní vlaky pouze ve špičkách (celkem 8 párů spojů) z důvodu jinak nízké poptávky. Tím dojde u zbývajících vlaků k nepatrnému zrychlení. Cestující se zrušenou dopravní obslužností mohou využít spojů MHD do Pardubic, které jsou bohužel výrazně pomalejší. V pracovní dny obohatí spojení Pardubice – Přelouč posilové vlaky, o víkendech pak autobusy MHD. Trať 010 dále na východ mezi Pardubicemi a Českou Třebovou také nečekají výrazné změny. Projednávané zrušení zastavování vlaků v Dlouhé Třebové se nakonec neuskuteční a osobní vlaky zde i nadále budou zastavovat v rozsahu asi 75 % dnešní nabídky. Zastavování osobních vlaků ve stanici Bezpráví je stále v jednání. Navazující trať 260 Česká Třebová – Brno, na které leží hranice s krajem Jihomoravským, jež se nacházejí v Letovicích, čekají o poznání větší úpravy jízdního řádu. Dojde k omezení zastávkových spojů v úseku Svitavy - Česká Třebová, které nahradí autobusy. Naopak se zvýší počet přímých vlaků z Březové nad Svitavou do Brna, kterých by mohlo být ještě více v případě dohody s Jihomoravským krajem. Zbývající část koridoru v Pardubickém kraji zahrnující část trati 270 v úseku Česká Třebová – Zábřeh na Moravě si téměř výhradně zachová současnou nabídku spojů.

Optimalizace na vedlejších tratích

810 394-7, Hodslavice, foto: Martin Grill V důsledku minimálního využívání vlaků mezi Heřmanovým Městcem a Prachovicemi na trati 015 budou všechny zrušeny jako již dříve na trati do Chrudimi. Nahrazeny budou autobusovou dopravou, která je pro kraj finančně výrazně výhodnější. Navíc je plánováno vybudovat autobusovou točnu v Heřmanově Městci pro návaznou vlakovou dopravu. Část trati 031 v úseku Pardubice – Hradec Králové posílí přímé spěšné vlaky. Z hlediska propustnosti trati (maximální možné vytížení) bude nejpravděpodobněji částečně omezeno zastavování vlaků ve Stéblové. Náhradu zajistí autobusy, ale ostatní paralelně jedoucí autobusy budou omezeny. Pro lepší dostupnost železnice cestujícím, především z Polabin, budou zavedeny linky MHD do stanice Rosice nad Labem. V průběhu příštího roku by zde mělo začít nahrazování vlaků tažených lokomotivou novými elektrickými jednotkami Škoda 7Ev, a tím ke zvyšování kultury cestování a odstranění přepřahů v konečných stanicích.

854.030 vede rychlík na trati 238 v úseku Žďárec u Skutče - Pokřikov, 16. 4. 2011, foto: Matouš Danielka Trať 238 Pardubice – Havlíčků Brod je i přes stále nerealizovanou tzv. Medlešickou spojku hojně využívána cestujícími, především mezi Pardubicemi a Chrudimí. Spoje rozšíří na území Pardubického kraje spěšné vlaky Pardubice – Hlinsko, s návaznou autobusovou dopravou. Jiné změny zde pravděpodobně nebudou realizovány, respektive kromě nasazení nových motorových vozů, nejpravděpodobněji Stadler RS1 RegioShuttle. Trať 261 Svitavy – Žďárec u Skutče čekají významné změny spočívající především v utlumení provozu. V úseku Žďárec u Skutče – Pustá Kamenice nebudou objednány žádné osobní vlaky z důvodu velmi nízké obsazenosti vlaků. Po roce však dojde k opětovnému zavedení přímých turistických spěšných vlaků Borová u Poličky – Pardubice, které vyjedou vždy o víkendu a v letních prázdninových měsících každý den. Zrušené osobní vlaky nahradí nově zavedené autobusové linky, které budou prodlouženy i dále mimo osu trati. Druhá část trati mezi Svitavami a Pustou Kamenicí se těší větší přízni cestujících, a proto zde budou osobní vlaky jezdit i nadále. Mělo by však dojít k jejich zrychlení a vhodnému provázání s rychlíky Praha – Brno, které se budou z obou směrů potkávat právě ve Svitavách, pro zajištění potřebného množství cestujících k vlakům do směru Pustá Kamenice. Pro zrychlení spojů však budou vlaky projíždět nevyužívané zastávky Vendolí, Květná, Květná zastávka, Pomezí a Pomezí zastávka. Vlaky zde náhradí další nově zavedené autobusové spoje.

RegioNova na trati 326, 18.2.2007, foto: EightyFour Trať 016 Chrudim – Borohrádek můžeme z hlediska perspektivy využítí rozdělit na tři části. První úsek mezi Chrudimí a Moravany je málo využíván, ale z hlediska vedení přilehlých silnic je jeho adekvátní náhrada nemožná, proto je úprava provedena pouze v rozsahu zrušení zastavování vlaků ve stanici Tuněchody, která leží mimo obec. Následující úsek Moravany – Holice je cestujícími hojně využíván a do budoucna se jeho potenciál má dále zvyšovat, ovšem změny ho prozatím nečekají. Na zbývajícím úseku do Borohrádku již nebudou vlaky objednávány, nahradí je autobusová doprava, která se více přiblíží lidským sídlům. Trať 020 Choceň – Borohrádek si zachová spojení beze změny, výjimkou je taktéž zrušení jedné ze zastávek osobních vlaků na trati, konkrétně zde jde o zastávku Újezd u Chocně, která se nachází zcela mimo osídlení a poblíž zastávky Plchůvky, nicméně o víkendech bude některými vlaky obsluhována. Náhradou za zrušenou železniční zastávku bylo přislíbeno rozšíření autobusového spojení především v ranních a večerních hodinách, na což bude obec reagovat výstavbou nové zastávky v Chlumku na rozcestí a opravou současné. Trať 018 Choceň – Litomyšl nečekají v úseku Choceň – Vysoké Mýto město žádné změny. Následující úsek do koncové stanice Litomyšl bude po bouřlivých debatách a podepisování peticí za nezrušení vlakového spojení obsluhován pěti páry vlaků, další dopravní obslužnost zajistí autobusy, které budou rozšířeny i mimo trasu vlaků.

EN57-1951 PKP na Os 15121 (Ústí nad Orlicí - Kłodzko), foto: Petr Dungl Trať 024 Ústí nad Orlicí – Lichkov rovněž odráží trend navyšování počtu spěšných vlaků. Nové spěšné vlaky budou zavedeny v úseku Lichkov – Pardubice, další úpravu představuje nezastavování osobních vlaků ve stanicích Černovír a Lanšperk, což je ale stále v řešení. Spěšné vlaky pak nezastaví z technologických důvodů v Hnátnici. Náhradu mají i v tomto případě zajistit autobusy. Osobní dopravu na přilehlých tratích 024 v úseku Moravský Karlov - Štíty a 025 Dolní Lipka – Hanušovice čeká zánik a náhrada autobusovou dopravou. Toto rozhodnutí, vyvolávající značné emoce nejen u představitelů dotčených obcí, je odrazem rovněž nízké obsazenosti spojů a nedostatku financí na straně kraje a obcí, které by přesto rády vlakové spojení zachovaly. Trať 021 Hradec Králové – Letohrad posílí přímé spěšné vlaky, naopak redukovány budou vlaky osobní s navrhovaným zrušením zastávek v Sopotnici a Lukavici v Čechách. Trať 272 Česká Třebová – Lanškroun čeká navýšení počtu spojů, důsledné vedení přímých vlaků a pozdější nasazení nových motorových vozů, nejpravděpodobněji Stadler RS1. Trať má vysoký potenciál nárůstu poptávky, ve stanici Lanškroun bude zajištěno lepší provázání s autobusovou dopravou, kde železnice bude sloužit jako páteř. Jediné omezení čeká projíždění stanice Třebovice v Čechách spěšnými vlaky.

Trať 262 Česká Třebová – (Chornice) – Skalice nad Svitavou si v úseku Česká Třebová – Moravská Třebová zachová stávající koncepci provozu s nově zavedeným samostatným vedením vlaků až do České Třebové a plánovaným nasazením modernizovaných jednotek Regionova. V následujícím úseku Moravská Třebová – Chornice – Velké Opatovice a na trati 271 v úseku Chornice – Dzbel již nebudou vlaky objednávány z důvodu nízkého počtu cestujících a četného vedení trati mimo sídla. Vlaky tak nahradí výrazně levnější autobusy.

Závěrem

471 Pardubice-Svítkov, foto: Railman Prezentovaná koncepce nových jízdních řádů je již projednána s regiony. V průběhu léta však ještě proběhnou jednání s místními samosprávami o vedení jednotlivých spojů. Pardubický kraj rovněž dlouhodobě připravuje po vzoru kraje Královéhradeckého zavedení integrovaného dopravního systému se zónově relačním tarifem, který přináší, mimo jiné, jednotnou cenu a jízdenku pro cesty autobusem a vlakem v rámci kraje, a usnadňuje tak vzájemné přestupy a vazby. Průměrná subvence regionální železniční dopravy v Pardubickém kraji činí dnes 92 korun za kilometr, v případě dopravy autobusové pak 18 korun za ujetý kilometr.

Zdroj: Pardubický kraj, ŽelPage


Matouš Danielka Poslat mail autorovi | 6.6.2011 (17:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Služby Jízdní řád

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 ... 15      Zpráv na stránku:   
09.06.2011 (21:36)  
Dobre, dobre. Skoda, ze nejsou draty do Kraliku, aby se to rameno logicky doplnilo. Konce lokalky do Schildbergu je skoda jako kazde jine, ale duvody chapu...

Kdo protestuje proti tomuto http://goo.gl/cZyc6, je asi magor. Na Broumovsku to jezdi a pripadam si tam jako nekde v cizine: ma to takt (umerny casu a velikosti sidel), integrovane jizdne, nekdo premyslel i nad navaznostmi a svete, div se, jezdi to i o vikendech, prestoze je to autobus. Za to jsem mozna ochotny odpustit i Otovice...
09.06.2011 (0:56)  
Svítkov:

Tady je potřeba vidět dvě roviny: Jednak dopravu Přelouč (a další místa) - Pardubice, jednak jakousi "městskou linku" Pardubicemi. Osobák, jedoucí jednou za hodinu (občas ani to ne) rozhodně nemůže plnit funkci městské páteře. To by musel jezdit po cca 15 minutách nebo tak podobně, ve špičce možná ještě častěji. Což je myšlenka jistě dobrá, a nijak ji do budoucna osobně nezavrhuji. Byť by to asi bylo elegantnější s nějakou zastávkou "centrum" popř. (také) úpravou polohy Pardubiček (Slovany?), což může být zase na jinou diskusi - včetně metod provázání s MHD, pochopitelně. Ale to je v současnosti zcela mimo realitu, asi by taky mohlo být potřeba udělat ve Svítkově nějaké obraty (popř. také upravit zhlaví v Kostěnicích na obraty s 0.SK), otázkou je vůbec kapacita trati jako taková apod.
Nyní je reálné jezdit regionálním vlakem směr Kolín cca jednou za hodinu. Hlavní zdroj cestujících je Přelouč, takže se snažíme především zajistit půlhodinový takt zde (spolu s rychlíky) s co nejpodobnější jízdní dobou. Navíc vychází velmi těsně přípoje do Hradce. Počty cestujících ve Svítkově (o Opočínku ani nemluvím) jsou velmi nízké, je zřejmé, že to většinu lidí neoslovuje. Vzhledem k intervalu je to logické. Taky nelze vidět jen ty 2-3 minuty na hlavní nádraží, ale celou cestu, která obvykle vede někam jinam. A tak může (často přímá) MHD vítězit i přes delší jízdní (nikoli však nutně cestovní) dobu. Zrychlení zde nelze podceňovat, neboť jednak dochází k protnutí brzdné a rozjezdové křivky (vjezdové návěstidlo se "40 km/h" je kilometr daleko), což má dopad do JD větší než zastavení "daleko od všeho," a jednak i "pouhé" 2 minuty tvoří hodně procent z JD z Pardubic do Přelouče.
Spojení ze Svítkova do Přelouče je využíváno minimálně, a i s ohledem na další lokality cestou by to mělo být nejlépe prodloužením MHD. Nyní však budou i nadále některé vlaky (zejména "pracovní" a "školní") zastavovat právě z tohoto důvodu (cca 8 párů).


Zastávky na znamení:

To není prakticky k ničemu. Umožňují pouze ušetřit "trochu nafty" nebo zkrátit případné zpoždění, když nikdo nenastupuje (= obvykle v sedle, kdy se dá krátit i jinak). Každopádně JD musí se zastavením počítat a nelze k tomu ani přistoupit "statisticky," neboť ve špičce (tj. právě tehdy, kdy se nejvíc spěchá a nejspíš jsou vaty v JD potřeba pro vyrovnání jiných věcí) se s největší pravděpodobností najde aspoň jeden člověk na každé zastávce. Ano, na "Západě" jsou taková udělátka typu speciálních návěstidel (něco jako "podmíněná stahovačka" v případě Tabule před zastávkou), ale i tam nevím o jejich výskytu na hlavních tratích, a na lokálkách jde vyloženě o úsporu elektřiny, nikoli JD.


262/271:

Jistě, že by šlo z této trati uměle vytvořit páteř. Jenže to není vhodné: Obslužné autobusy mají na páteř navazovat v bodech, kam přirozeně vedou, a odkud už se do (většinového) cíle dá jet přímo. Jinak to vede k nešťastným situacím typu "Lichkov vs. Králíky"... Neumím si představit, že budeme nutit lidi z Chornice do Jevíčka jezdit vlakem se dvěma přestupy bus-vlak-bus. Koneckonců ani v té Moravské Třebové není nádraží bůhvíjak ideálně položeno. Autobus Moravská Třebová - Jevíčko tedy jet musí, a celkové přepravní proudy souběžné vedení vlaku čistě pro (menšinové) přepravy "do daleka" neumožňují. Na 271 je ještě o to horší, že vede mimo Jaroměřice a Jevíčko, tj. přirozený cíl ze západní části okresu Prostějov (myšleno pro ty, co nejedou do OL/PV). Autobus Jevíčko - Konice jistě poslouží propojení regionů mnohem lépe. "Dálkový tranzit" směr Brno je takto taky lepší, a pro směr Praha se už vyplatí jet přes Olomouc (popř. z Konice možná přes Červenku/Mohelnici, což je však už otázka pro Olomoucký kraj).
Suma sumárum: "Ideologicky a silou pro podporu železnice" vytvořená "páteř" by zde fungovat nemohla, resp. vedla by k masivnímu odlivu cestujících z VHD obecně. Což je logické, neboť "páteřnost" nějaké trati resp. její šance stát se páteří není něco, co by podléhalo politickému rozhodnutí. To prostě buď je, nebo není "přirozeně."


261:

Není pravda, že by západní 261 byla o nějakém tranzitu. A i kdyby, tak autobusem Polička - Hlinsko (zde k uzlu Sp) dojde ke zlepšení, ve směru Chotěboř výraznému. Delší pobyty ve Skutči jsou i nyní jen v málo případech a vycházejí z přípojů na obou koncích. Jinak k některým konkrétním výtkám p. Hrušky bude lépe odkázat na Návrh JŘ, který bude zveřejněn cca za týden, autobusy pak podrobněji koncem léta.
Ke spojení typu Květná - Pardubice: Bude fajn, pokud si v rámci obce vyjasníte některé zásadní požadavky na autobusy, a pan starosta je potom přednese na jednání ohledně jejich jízdních řádů (bude někdy o prázdninách). Nechci tu teď veřejně slibovat to či ono konkrétní řešení, ani k tomu nejsem kompetentní, ale určitě by nemělo dojít k odříznutí obcí vlivem náhrady vlaků autobusy.


270:

Přípoje v Rudolticích by vycházet obvykle měly. Špatná obsluha obcí kolem 270 platí - text byl psán pro pardubickou Radu, tj. netýká se Hoštejna ani Lupěného. Kromě toho se 272 trefí v Třebové do skupiny v 00, tj. mělo by se aspoň teoreticky takto dát jezdit i na Ex směr Olomouc - ještě uvidíme, jestli to minutově vyjde nebo ne. Jinak Česká Třebová je co do dojížďky až třetí v pořadí (byť na železnici je nejsilnější - logicky, Lanškroun i Moravská Třebová jsou od 270 "autobusové"). Nový motorák na 120 km/h přinese zrychlení oproti 814 i na krátkém úseku do Rudoltic. Hlavně tu jde o spolehlivost "grafikonové pily" se SJD 30 minut.
08.06.2011 (23:06)  
810 je dobra na trasy do 15 minut, kde stabilne jezdi alespon poloplna.

Prch: Konkretni realie k ty trati neznam, ale alespon obecne. Kdo by co vydelal na ruseni spoju, vzdyt pokud by to chtel nekdo tunelovat, tak snad ve vice spojich se muze ztratit vice penez, ne? Politicky kredit rusenim spoju take nikdo neziska. Dnes uz se nedozvime, jestli byl nejdrive ubytek cestujicich a az pote ruseni spoju, nebo to bylo naopak. Verim tomu, ze spoustu lidi ta 810 uz skutecne mohla omrzet. Je to snad nejhorsi kolejove vozidlo, co sem kdy videl...
registrovaný uživatel M 
08.06.2011 (22:40)  
Vyhody 810 proti autobusu spocivaji v cem?
08.06.2011 (21:32)  
Zkusím napsat ČD, proč vlaky takto průměrují, ale asi se toho mnoho nedozvím.

Na 99 % se dozvíte, že je to věc jednání mezi kraji a ČD a že kraje zajímá především celková částka, z níž se pak tato průměrná počítá.
Ale zkuste to, třeba se mýlím.
registrovaný uživatel Prch 
08.06.2011 (21:20)  
K panu Zárubovi: Moje diskuse s jedním známým z Jevíčka:
- Kdy jsi viděl naposledy Jevíčkem projíždět dvouvozovou soupravu? Viz: http://www.pardubickykraj.cz/article.asp?thema=3963&item=67017 Nevzpomeneš si?
- Když jsem studoval, tak ve špičce dvouvozová souprava jezdila. Když byl v M. T. punkfest, tahal z Č. Třebové motorák dokonce dva přívěšáky. V Jevíčku začala vlaková doprava upadat potom, co se zrušil přípoj autobusem na nádraží, který jezdil ke KAŽDÉMU vlaku. A co se týká ekonomického vidění našeho starosty, řeknu jen, že ... (nepublikovatelné, rozhodně ne však pochvalné)
- Ty autobusové přípoje ke každému vlaku zrušili naráz nebo postupně? Kdy se to stalo? Z Jaroměřic taky jezdily přípoje?
- Myslím, že postupně mezi lety 1990-2000 plus mínus. Když jsem začal studovat, už prakticky nejezdilo nic. Z Jaroměřic nevím, ale myslím, že nejezdily ke všem vlakům. Z Jevíčka to jezdilo vždycky z náměstí na Sanatorku (sanatorium - nemocnice za městem), pak zpátky na náměstí a pak na nádraží, kde se autobus vyčkal vlaků, otočil se a jel zpátky. (řeší dnes někdo, že by to nemusela být velká Karosa, ale třeba nějaký ten minibus?)

Dále podotýkám, že jízdní řád byl koncem roku 2009 zásadně rozdrbán, zanikla řada spojení mezi M. Třebovou, Chornicemi, V. Opatovicemi a Dzbelem. Sobotní ranní a dopolední turistika z M. Třebové na Prostějov je vyloučena pro nutnost víc než hodinu čekat v Chornicích. Takt spojení z M. Třebové na Brno přes Chornice je cca 4 hodiny (stále lepší než možnosti autobusy, ale před rokem 2009 to bylo po 2 hodinách). Páteční cestování večer od Pardubic do Jevíčka je zcela vyloučeno, zatímco do M. Třebové se dobře dostanu s příjezdem ještě po jedenácté večerní hodině - i teto pozdní vlak kdysi dávno jezdíval dál (známý z M. Trnávky jím najížděl ze školy z Prahy). Dnes ještě existuje páteční večerní vlak, který jede až do Chornic, pak je zde 10 km dlouhá "díra" do V. Opatovic, odkud v patřičném čase jede dále vlak na Skalici, což je torzo jízdního řádu z před prosince 2009, kdy zde jezdil vlak celistvě z Č. Třebové až do Skalice.

Proč by tyto tratě nemohly být páteří regionu na rozhraní Brněnského, Pardubického a Olomouckého kraje a nemohlo by se to jezdit celé s návazností v Chornicích ze všech směrů na všechny směry? A čemu pomůže Regionova, když by více pomohlo více menších (= jednovozových) vlaků, což je v současnosti možné jedině staršími vozy 810? Podle počtu cestujících se snažit dosáhnout taktu aspoň 2 hodiny a ve více využívaných relacích v případě dostatečného zájmu cestujících i častěji. (lépe singl 810 každou hodinu, než Regionova každé 2 hodiny) Proč stále nebyla zprovozněna zastávka v Radkově? (moc to stojí podle dnešních megalomanských norem - proč kraj netlačí na patřičné autority, aby to změnily?) Proč se projíždí zastávka Světlá u Boskovic? (ono to zas tak daleko v poli není a tu přiblblou označovací škatulku tam Brněnský kraj dávat nemusí)

Místo ničení by pomohlo konečně uskutečnit návaznost busů na vlaky (a zrušit duplicitní busy a alokovat je jinam, kam se člověk zvlášť o víkendu nedostane) a vlaky samotné by měly jezdit smysluplně a rozumně často. A ihned to optimalizovat co se počtu vozů týká, pokud bude lidí moc nebo málo, zásadně však spoje nerušit a neosekávat. No a až tento systém bude v provozu STABILNĚ pár let, třebaže to bude nejdříve jezdit dost prázdné, cestující by se mohli vrátit, protože postupně zjistí, že "to zase jezdí" a že se "dostanou často". Proč v M. Třebové zrušili úschovnu zavazadel, když tu příslušná místnost je a na nádraží pracují 3 lidi, kteří by to časově zvládali? (prý se to nevyplatí = rozuměj nevyplatí se efektivně využívat zaměstnance, kteří tu v rámci svého platu stejně jsou a čas i OCHOTU by na to MĚLI) Proč se v M. Třebové musí na bus chodit 10-15 minut rychlé chůze na autobusák, místo aby busy nabraly lidi hned u vlakáče, kde poblíž mají depo? (některé jezdí, ale moc toho není)

Proč nesmyslné přestupy ze singl 810 na jinou singl 810 ve V. Opatovicích a někdy i v M. Třebové? Co na to asi osoby se sníženou pohyblivostí?

Smutným svědectvím špatného stavu je např. situace, kdy děti z M. Trnávky přijíždějící v sobotu vlakem z výletu domů neví, na kterou stranu se u nich vystupuje a jak se otvírají dveře vozu prostě proto, že vlaky použitelné pro dojíždění do školy byly před delší dobou zrušeny a jízda vlakem je pro ně jen jakési hobby a ne normální způsob cestování, jak by tomu mělo a mohlo být.

Všimli jste si, že se Pardubický kraj nijak nevyjádřil k budoucnosti tratí, které se opustí? Jen jednou vyhýbavě naznačili, že se na to jeden starosta ptal a nic k tomu neodpověděli. Pokud ale tratě nezničíme, fixní náklady za zrušené vlaky se rozpustí do vlaků zbývajících, které se poté budou rušit taky až se nakonec nevyplatí vlak žádný. A pokud bude celkový počet vlakokilometrů v kraji zachován (posílení využívaných relací), pak mi není jasné, jak se dosáhne úspory za zrušené vlaky a jak zbude na ty nové autobusové spoje. Pak přece nepůjde udělat více spojů za stejné peníze, to prostě matematicky nesedí.

Co se Pardubickému kraji vyčítat úplně nedá je logika uvažování 92 Kč/km vlak x 23-29 Kč/km bus (těch 18 Kč/km, co tu občas čtu, je nějaká pitomost). Zkusím napsat ČD, proč vlaky takto průměrují, ale asi se toho mnoho nedozvím. Ale: Proč netlačí Pardubický kraj na ČD, aby účtování za vlakokilometr daly do pořádku? Proč netlačí na stát (= majitele ČD), aby věc dal do pořádku? Já jako občan pro nikoho nejsem partner k jednání, ale taková autorita, jako je kraj, tu by vážně brát mohli.

No a kdy si konečně širá veřejnost uvědomí, že hlavním problémem železnice není existence vozů 810 (krom nevýhod mají i výhody, ale to je na dlouhý extra popis), ale blbé návaznosti, málo spojů, neexistence CELOSTÁTNÍHO integrovaného dopravního systému (proč se tady neučí od těch Švýcarů?) a nízké traťové rychlosti (vůz 810 umí 80 km/h, ale kde je využije?).
08.06.2011 (20:40)  
Jak tady čtu pana Zárubu tak se vlastně nic neděje,on o práci nepříjde. O lidi v současný době nejsou to hlavní. Jestli by někoho a něco měli zavřít tak jeho.
registrovaný uživatel karosa  mail  
08.06.2011 (16:35)  
" porovnávejte Crossway vs Škoda Ev7 či RS1... 810 můžete porovnávat s rezavou karosou 700"
Pokud to berete takto, tak asi nemůžete nevidět, že ve většině případů jezdí ty Crosswaye na delších linkách, např. do krajských měst, tudíž něco jako Spěšné vlaky a rychlíky, kdežto do těch malých obcí linky z vesnice do města, popř. z nevýznamného do nevýznamného města(něco, jako lokální trať) jezdí i v současnosti většinou ještě stále ty 700 Karosy, popř. i ještě horší kousky neurčitého stáří a výrobců, za kterými by se nemuseli stydět ani někde v rozvojových státech.. Pokud tam tedy ještě nějaká doprava(hlavně o víkendech) existuje.
08.06.2011 (15:51)  
Jiří Hovorka: Předpokládat můžeš, ale do České Třebové a Zábřeha jezdí taky dost lidí, mj. i proto, že tam jsou návaznosti na Prahu, Brno, Olomouc, Šumperk... Já bych raději viděl více přímých vlaků Přerov - Česká Třebová, ale v Olomouci chtějí asi všechno do Šumperka (i když to často půl hodiny stojí v Zábřehu)... Jinou možností by mohlo být vedení třeba dvou spojených dvouvozových jednotek z Přerova/Olomouce, z nichž by jedna pokračovala do Šumperka a jedna do České Třebové a v opačném směru by se mohly spojovat... Ale to bych chtěl už asi moc.
08.06.2011 (15:48)  
doomlukas - přirozený směr dojížďky z Krasíkova předpokládám směr Moravská Třebová a Lanškroun. A tam skutečně není ideální napojení železnicí, kdežto bus mezi těmito místy jede bez přestupu
  1 2 3 4 5 ... 15      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko