..: Jihomoravský kraj se dočká nových elektrických jednotek :..

Exteriér jednopodlažní elektrické jednotky, foto: Škoda Vagónka Brno — Obyvatelé Jihomoravského kraje budou mít důvod k radosti. Hejtman kraje Michal Hašek v aktuálním čísle časopisu Železničář potvrdil, že kraj získá moderní regionální vozidla. Do dvou let hodlají České dráhy do nových vozidel investovat celkem 850 milionů korun. Půjde o sedm jednopodlažních dvousystémových elektrických jednotek. Pět souprav bude v trojvozovém provedení a dvě v provedení dvouvozovém. S jejich nasazením se počítá na vytížené lince S2 IDS JMK na trase Křenovice – Brno – Letovice. Cestující v Jihomoravském kraji se tak konečně dočkají v regionální dopravě nízkopodlažních a plně klimatizovaných souprav; doposud byly jedinými nízkopodlažními vozidly rekonstruované motorové jednotky Regionova. Na střídavém elektrickém systému jsou v ČR schváleny jednotky Stadler FLIRT, které si v úpravě pro dálkovou dopravu pořídila také společnost Rapid Express. Do úvahy přichází i jednotka Škoda 7Ev, která by v době soutěže již měla být zaváděna do provozu u ČD, a to i ve dvousystémovém provedení.

Zdroj: Železničář (PDF), ŽelPage


JiříK. | 12.5.2011 (14:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu ČR Jihomoravský


  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel David Jaša  mail  
22.05.2011 (1:13)  
S hliníkovými patry je několik problémů:

* rychlost výměny cestujících - tohle trápí všechna patra mimo MI2N/Altéo (jezdící na pařížském RERu)

* nápravový tlak přes 18 t znamená nemožnost využití I=130 mm při rychlostech pod 80 km/h - což je přesně to, co by bylo potřeba pro zvýšení kapacity trati na Blansko

* měrný výkon a procento adhezní hmotnosti - ešus má obojí poměrně nízko, takže zrychení 1 m/s^2 lze použít pro JŘ leda teoreticky - opět s následky pro kapacitu trati

* nespolehlivé spojování v nácestných stanicích

Když se to dá takhe dohromady, tak se není Kordisu moc co divit, že se slonům zuby nehty brání. Nicméně v jedné věci není ani nová škodovka o nic lepší - má furt stejných 13 kW na prázdnou tunu, konkurence se pohybuje někde mezi 18-22 (hodinovými) kW na prázdnou tunu.
17.05.2011 (16:14)  
S nápravovými tlaky by neměl být problém.
22,5 t/nápravu je na hlavních tratích běžné.
Pod 20 mají jen lokálky - jinak by tam nemohl ani brejlovec (služební hmotnost 76,8 t):
http://www.atlaslokomotiv.net/loko-753.html

Jiří Kocurek:
Hmotnost na 1 sedadlo je pěkně přehledný ukazatel.
Na druhé straně je třeba si položit otázku, do jaké cestovní doby jsou ještě patra přijatelná. Na S linkách většinou OK (do hodiny), ale na Sp nebo R už mi nepřijdou vhodné. Ze švýcarských patrových IC taky neskáču nadšením.

Takže mít "manažerský přehled" v podobě takovýchto ukazatelů je dobré, ale není dobré propadnout technokratické manažerské pýše a optimalizovat "na dřeň". Výsledky vidíme všude kolem sebe...
registrovaný uživatel Honnzok  mail  
17.05.2011 (9:53)  
Jíří Kocourek: Zaajímavé. Neví z vás fundovanějších drážní předpis o nápravovém zatížení tratě? Že by D48?
16.05.2011 (15:03)  
K nápravovým tlakům:
Cela trať Brno-Přerov je ve třídě 20 tun na nápravu. Ale přesto tam jezdí lokomotivy ř. 36x které mají hmotnost 87 tun, což je 21,75 tun/náprava, což je víc než hnací vůz 671.
Nějaké vysvětlení?

Slon váží 155 tun a má 310 sedadel, Plecháč váží sám o sobě 84 tun k tomu 3 vagony a jsme na soupravě o 20 tun těžší a odvezeme méně lidí.

Pokud chceme porovnávat jak který osobní vlak je těžký málo a který moc tak prosím porovnávejme ve vztahu k počtu sedadel. Takže celeková hmotnost soupravy podělená počtem sedadel nám dá kolik mrtvé váhy vozíme na jedno sedalo.
Klasika se třemi je 715 kg/sedadlo, klasika se čtyřmi vagony - 640 kg/sedadlo a slon jenom 500 kg/sedadlo. Pro srovnání Desiro má 580 kg/sedadlo. Z tohoto srovnání vychází nejlépe patrový slon - na každého cestujícího vozí nejméně "železa".
16.05.2011 (10:34)  
SYN:
Máte pravdu, to mě nenapadlo - měl jsem v hlavě jen příměstskou dopravu.
Ale doufám, že jako náhrada Regionov budou vozit nějakou rozumnou poptávku a ne spotřebovávat kapacitu hlavních tratí zastavováním v polích. Na spěšňáky mimo velké aglomerace se myslím taky dobře hodí.
registrovaný uživatel SYN 
15.05.2011 (18:41)  
Michal Drábek: Tak v tomto bych se dopravce mírně zastal, těch pár menších jednotek své použití zajisté najde jinde i kdyby se mělo ukázat že na příměstských tratích by v budoucnu (po případném nárůstu přepravních výkonů, na ty dnešní budou stačit) nestačily (ani spojené)... stačí je předisponovat na jiné umístění. Kolikrát jsme si tu už stěžovali že "něco menšího elektrického" tu není k dipozii a že kvůli tomu musí jezdit pod dráty například Regionohy...
15.05.2011 (17:25)  
Doufám, že dopravce má k dispozici hodnověrná čísla, která ho opravňují k rozhodnutí pro jednopodlažní jednotky. Že i při nárůstu přepravních proudů řekněme o polovinu, který lze zahuštěním taktu na 15 min očekávat, se cestující vejdou - pokud možno všichni vsedě, ve stoje nanejvýš ve špičce a max. na 5 minut...
15.05.2011 (17:22)  
vojtik:
Interval na 15 minut by teoreticky zkrátit šlo (autoblok), ale znamenalo by to zabití trati pro nákladní dopravu, která by se tam prostě nevešla (podívejte se na ranní situaci na Břeclav - Brno, kde je občas nutno zasekat Os, aby NEx projel aspoň v přijatelném čase). A vzhledem k tomu, že se zvažuje převod některých nákladních vlaků z Vysočiny přes Českou Třebovou, tak by to moc příjemné nebylo.
To je nemilé. Nechtělo by to pomalu začít vyvíjet (nebo použít jinde vyvinutý) zabzař (asi tedy ETCS) na následné mezidobí 2 minuty? Třeba by se pak nějaká ta nákladní trasa za hodinu našla...
registrovaný uživatel Honza  mail  
15.05.2011 (15:59)  
Honnzok: no to je teda dost, když 460 má 64t, ale pořád to vychází lépe, než třeba eso.
registrovaný uživatel Honnzok  mail  
15.05.2011 (12:52)  
Honza v 5 vozovémm provedné váží 297t. Po parametru 560 se ti podívám.

Edit: 560 obsazená 75t, prázdná 70t
060 obsazená 43t, prázdná 37t
  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko