Dorset — Když David Cameron, lídr vládní koalice Spojeného království, v loňském roce oznámil dramatické škrty napříč všemi kapitolami rozpočtu, jehož schodek dosáhl v loňském roce neuvěřitelných 165 miliard liber, bylo většině obyvatel ostrovní říše jasné, že přijde doba těžká. A že se toto odrazí i na systému veřejné dopravy, o tom nepochyboval snad nikdo. O to větší — a po pravdě řečeno vcelku příjemné — překvapení mohou v následujících letech očekávat občané jihozápadní části Anglie. Představitelé místních samospráv sjednotili své usilí ve věci zlepšení jednotlivých segmentů dopravní obslužnosti a dopravní politiky jednotlivých regionů a do budoucna hodlají postupovat jednotně tak, aby se změny v kvalitě dopravy (a to jak dopravy veřejné dotované, tak i individuální) týkaly všech inkriminovaných krajů, tedy hrabství Dorset, West Hampshire, Sommerset a Devon.
A vyjde slunce nad kraji Albionu…
Denník Daily Echo v minulém týdnu informoval veřejnost o právě probíhajícím veřejné rozpravě (povinná část schvalovacího procesu v Velké Británii) po níž bude následovat závěrečné schvalování projektu. Změny se budou dotýkat celého dopravního systému v jeho komplexní rovině — tedy úpravou projde nejen část silniční sítě, ale pozadu nezůstane ani doprava osobní železniční a veřejná autobusová. Výsledkem by měl být proces plánovaný v dvacetiletém časovém úseku a na jeho konci by měla být bezchybně kooperující doprava ve všech dostupných podobách.
Představitelé jednotlivých dotčených krajů (Regional Development Agency and Government Office South West, the Borough of Poole, Dorset County Council a Bournemouth Borough Council) si uvědomují, že jedním ze zásadních pilířů dopravní obslužnosti musí být železnice, která více jak před dvaceti lety prošla dramatickou redukcí na celém území Velké Británie, a dodnes jsou následky rušení tratí jasně viditelné. Krok, který byl představiteli jednotlivých krajů navržen — tedy opětovné rozšíření a znovuzprovoznění některých tratí, sice nevyvolal nikterak hlasité jásání veřejnosti, ovšem v budoucích letech může železniční osobní doprava postupně nabývat na významu. A to nejen vzhledem ke skutečnosti, že pohonné hmoty atakují v těchto dnech svojí cenovou úrovní všechny doposud známé rekordy, které kdy ve Velké Británii statistiky zaznamenaly.
Řekněme si to po pravdě: cena jízdenky za vlak je ve Velké Británii fakt vysoká. Když jsem poprvé přijel do Londýna, jednou z těch první věcí, kterou jsem si koupil, byl nový mobilní telefon v low–end kvalitě a SIM karta operátora Vodafone UK. Obojí dohromady mne stálo 39 liber. Když jsem se po té přesunul na nadráží London Waterloo, abych pokračoval směr jih, málem jsem dostal infarkt — jízdenka stála 41 liber. Drsná skutečnost. Jenže taky se to dá pochopit jako daň za něco, co funguje. V nejvytíženějším úseku trati, tedy mezi London–Waterloo a Basingstoke, jezdí vlak jednoho dopravce sice ne úplně v taktu, ale prostě jezdí tak, aby byl splněn účel, kvůli kterému se na těch kolejích motá: tedy aby vozil lidi a nikoliv vzduch. Pro nás něco nepochopitelného, v Británii věc zcela běžná. Takže časy odjezdů vlaků v onom směru v pondělí ráno vypadají takto: 7.12, 7.35, 7.39, 7.50, 8.05, 8.09, 8.12, 8.20, 8.39 a poslední spoj ranní spičky 8.50. Opačný směr je obsloužen v následujících časech: 7.17, 7.24, 7.29, 7.36, 7.47, 7.52, 7.59, 8.05, 8.16, 8.24, 8.29, 8.35, 8.43, 8.54 a 8.59. Což je 10 spojů ven z Londýna a 15 spojů do Londýna v naprosto „netaktových“ časech. Zdánlivě to nemá logiku, v praxi je zaručena funkčnost a pro dopravce ekonomická výtěžnost. Má pravdu ten, kdo tvrdí, že jen pravidelný takt je ten jediný správný?
Železnice, železnice a pro jistotu ještě jednou: železnice
Železnice dokáže velmi účinně konkurovat autobusové dopravě svojí rychlostí. Jestliže autobus trasu Bournemouth – Poole (tedy mezi dvěma těsně sousedícími městy) zvládne za minimálně 30 minut, vlak obslouží ten samý úsek během 12 minut, tedy za zhruba třetinový čas. Nemluvě o pohodlí, kterého se cestujícím dostane v mnohem větší míře, než v městském autobuse. Nezanedbatelným argumentem pro posilování vlakové dopravy je i tzv. „foot print“, což lze volně přeložit jako „lidský otisk“, a tento termín velmi úzce souvisí se snižováním emisí, které je ve Velké Británii velmi silným tématem, stejně jako ekologie obecně. Proto není překvapením, že se představitelé krajů rozhodli prosadit navýšení počtu vlakových spojů – a to jak ve směru k Londýnu, tak i ve směru více na západ od Southamptonu. Předpokladem k úspěchu této vize je pak nutnost zachovat jízdné v takové výši, aby bylo atraktivní nejen pro dopravce, ale i pro cestující. Zatím poslední úprava ceny za popisovaný segment byla pouze o zvýšenou DPH, která se od 1. února 2011 vrátila na svoji původní úroveň 20 %, což se v jizdném projevilo zvýšením o 30 pencí – tedy nikterak zásadní změna.
Ovšem nejen zkvalitnění vlakové dopravy je v tuto dobu tématem, o kterém se mezi lidmi hovoří. Při vědomí, jak „omezující“ může být doprava individuální (a to ve smyslu nedostatečné kapacity hlavních silničních tahů, viz níže), je napříč ostrovem vedena kampaň za znovuotevření těch tratí, které byly v minulosti uzavřeny pro neefektivní využití. A jen v jihozápadní anglii je veřejnost nakloněna znovuzprovoznění 17 tratí, které by tak vytvořily velmi konkurenční dopravní síť nejen individuální dopravě, ale i dopravě autobusové, provozované pod národním operátorem National Express.
Většina regionálních tratí v jihozápadní části Anglie, na kterých operoval tehdejší dopravce Sommerset and Dorset Railway, byla zrušena v roce 1966. Po více jak čtyřiceti letech, v roce 2009, vzniklo občanské sdružení, používající název Sommerset and Dorset Railway Trust, podporované mnoha jednotlivci. Její členové vyvíjejí silný lobbistický tlak na představitele územní samosprávy – a to s jasným cílem: postupně zprovoznit páteřní tratě napřič kraji Dorset a Sommerset, a ty ve vlastní režii provozovat. Za zmínku stojí skutečnost, že nově vzniklý dopravce se nemíní omezit pouze na osobní železniční dopravu, ale je připraven nabídnout i přepravu nákladu všem případným zákazníkům. A zde si dovolím malý soukromý odhad: při vědomí, jak silně dokáží Britové vnímat a prodporovat vše, co jejich jest, byl bych velmi překvapen, kdyby dopravce s tímto záměrem neuspěl…
Představitelé tohoto jistě atraktivního plánu si jistě zaslouží veřejnou podporu a uznání za to, že se nezdráhají obnovit železniční spojení tam, kde bylo vládou přerušeno před 30 a více lety. Stejný obdiv si stejně tak zaslouží i již výše zmíněné sdružení SDRT. Otázkou však zůstává, zda se jim podaří jejich plány uvést v realitu.
Nikdy jsem úplně nepochopil, kde se v nich bere ta hrdost ve vlastní zemi. Britové dokáží zcela ignorovat kvalitní francouzský sýr, ovšem nepohrdnou velmi nízkou kvalitou sýru z Yorkshire. Plzeňský ležák, který pijí po hektolitrech při návšěvě Prahy je absolutně nevzrušuje, je–li vedle něj v britském obchodě nekvalitní ASDA smart bitter. Vcelku kvalitní (a patřičně drahé) klobásky z Polska vzrušují určitě mne a spoustu dalších Čechů a Slováků – nikoliv však Brity, kteří mnohem raději pojídají cosi, čemu říkají párek. Přičemž ono „cosi“ má kvalitu zhruba stejnou (a samozřejmně i cenu), jako v Čechách populární masné výrobky ze zbytkové produkce jatek a zpracovatelů. Prostě toto neumím pochopit. Hrdost a příslučnost ke své zemi? Ano, proč ne. Ale v takovém rozsahu?
Koncepce v jednom celku – co Vy na to, pane ministře?
Ale pojďme zpět ke koncepci jako celku. Plán vcelku ambiciózně „spojuje“ zlepšení v jednom dopravním celku jak veřejnou autobusovou dopravu, která je hrazena z rozpočtů obcí a měst v daném regionu, tak i dopravu železniční, která je dotována prostřednictvím autority National Rail z rozpočtových kapitol státu. A konkrétní záměry v ostatních oblastech veřejné dopravy? Zde jsou:
Klíčová silniční rychlostní komunikace A338, která spojuje města Bournemouth a Ringwood, a v jejímž těsném sousedství je umístěno regionální letiště Bournemouth Airport; by měla projít komplexní rekonstrukcí tak, aby bylo možné posílit a zrychlit autobusovou veřejnou dopravu jak ve směru na Bournemouth (a následně Poole), tak ve směru k městu Southampton, které již leží v sousedním kraji Hampshire. V současné době je tato hlavní komunikace ve stavu naprosto nevyhovujícím, a doprava je zde v časech špiček značně zpomalována.
Zde je vhodné poznamenat, že byť se vlakové a autobusové spoje v některých případech duplikují, je zde jasně patrný tlak na omezení individuální automobilové dopravy. Nelze zpochybnit vhodnost autobusové dopravy – i když na některých úsecích měst (případně mezi blízkými městy) kopíruje železniční dopravu. Žádný z autobusových spojů není přímým spojem mezi sousedními městy, na své trase je veden i lokalitami, které nejsou pro veřejnou dopravu příliš atraktivní a snaží se tak obluhovat i ty části měst, kde by samostatně vedená linka v rámci daného jednoho města byla finančně velmi nákladná. Vlakové spojení pak slouží jako velmi rychlá a cenově konkurenční alternativa, která není bržděna poměrně hustou dopravou automobilovou.
Není totiž možné jen tak abdikovat na rozpočtové škrty, které vláda Davida Camerona Albionu naordinovala. Konec konců, i sám guvernér Britské centrální banky (Bank of England) Marvin Allister King se vyjádřil v tom smyslu, že nejtěžší úsek ve finanční historii země je teprve před námi (a je avizován na druhé pololetí tohoto roku). Z vyřčeného lze usoudit, že vláda rozhodně nebude nadšena rozpočtovou politikou několika krajů, které — byť v dobrém úmyslu — hodlají vynaložit v následujících patnácti letech 2,2 milionu liber na rozvoj regionální dopravní obslužnosti.
Nicméně, směr v dopravní politice je zřejmý: posílení osobní železniční regionální dopravy. A to rozhodně není zpráva, kterou bych označil za špatnou.
Vysvětlivka k lokalitě: Město Bournemouth leží v kraji Dorset, a je vlastně „uprostřed" všech krajů, kterých se týká zmíněná dopravní politika. Z tohoto města je pak přímým vlakovým spojením obsluhováno město Southampton, ležící v kraji Hampshire, východně od Bournemouth. Obě tato města jsou obsluhována kvalitním vlakovým spojením ze směru Londýn–Waterloo. Faktem ovšem zůstává, že zatímco v oblasti Londýna a jeho přilehlých oblastí, je vlakové spojení směrem do centra Londýna velmi kvalitní a časté, ve městech Southampton a Bournemouth už to tak slavné, bohužel, není. A to není třeba hovořit o navazující trati z Bournemouth dále na západ směr Poole a Weymouth, kde je vlakových spojů jako šafránu. A pochopitleně, některé tratě již vůbec provozovány nejsou, což se týká hlavně směru na sever od Bournemouth ke kraji Sommerset, a lokálních tratí východně od Bournemouth směrem na Eastleigh.
Zdroj: Dorset Echo, Office for National statistic
1)Vy jste začal rejpat do taktu!
2)Pro mě to vyznělo tak, že někdo opravu rychlostní silnice zdůvodňuje tak, že tím posílí veřejnou dopravu. To mi přišlo tak nějak komické :-) Jinak samozřejmě souhlas dálnice budou vždycky.
29/59 - mezi těmito spoji jedou vždy 3 spoje. Ale to je asi náhoda.
Ale teď jsem se trochu díval na ten odkaz dopravce a když si zkusím třeba relaci Overton - WAT, tak mi to hodí přes den krásný hodináč a ráno půlhodináč občas lehce pomrvený.
Navíc z BSK jede každý vlak prakticky jinak dlouho (45 min až 1h11min), ale ten nejpomalejší jezdí po špičce dopoledne jednou za hodinu (XX.54).
Já bych spíše řekl, že z BSK je třeba 6 linek a každá jinak zastavuje a když to chtějí ráno nějak zhustit, tak prostě tam vlaky naskládali tak, aby se jich vešlo co nejvíce a aby soupravy co nejvíce jezdili.
Přes dopoledne to jezdí z BSK stále v minuty 17,30,35,43,54,57.
ani nevis, jak jsem se desil toho, ze to nikoho netrkne -:)
1) Já tam jednu taktovou linku vidím :-)
jsem mimo. kde? co? proc?
2) Jinak žádné extra polohy, kdy to jezdí, nevidím, ve celém úseku ranní spičky mi to dělá pořád 4 vlaky za 30 minut (takže pořád stejně).
se priznam, ze netusim, co pocitate...
A že by Angličan věděl, že špička je 7.20 až 7.29, pak 7.40 až 7.52 a pak 8.20 až 8.29, přitom 7.30 až 7.40 a 7.55 až 8.20 sedla? - no nevím, já si tím tak jist nejsem. Spíš bych řekl, že tam jsou nějaké náhodné vlaky (vůbec to tam neznám a nevím jak to tam je, takže odhad), které to celé boří.
tak ja taky netusim, proc je to zrovna takhle, tak moc do nitra NR nevidim. a urcite jsou tam spoje, ktery dojedou z jiny trasy a namotaj se do toho. takze ano, muzes mit pravdu...
3) Je to jedna linka, nebo to jede z různých směrů a v Basingstoke se to spojuje na Londýn?
4) A jak to vypadá celý den? (odkaz?)Díky
www.southwesttrains.co.uk tabulky s casama existujou jen ve stanicich, na netu jsem zaim na nic podonyho nenantrefil. jak to vypada pres den? to je prave ruzny, a zdanlive strasne chaoticky. v realu pak zjistis, ze ty casy tak nejak sedej -:) neco co funguje se strasne blbe popisuje a vysvetluje. tim spis, kdyz nejsi insider a nevidis do tvorby grafikonu...
Jinak v článku popsaný britský přístup (alespoň z něj mám takový dojem) u nás dost chybí. Navrhnout koncept dopravní obslužnosti s predikcí + 30 let. Stanovit, do kdy má být požadovaného stavu dosaženo, a v čase rozvrhnout dílčí cíle a úkoly, včetně odpovědnosti a návaznosti na možnosti veřejných rozpočtů.
V českých rozvojových a strategických materiálech se jen konstatuje, že je třeba zvýšit atraktivitu VHD ... a jde se od toho...
1) Já tam jednu taktovou linku vidím :-)
2) Jinak žádné extra polohy, kdy to jezdí, nevidím, ve celém úseku ranní spičky mi to dělá pořád 4 vlaky za 30 minut (takže pořád stejně). A že by Angličan věděl, že špička je 7.20 až 7.29, pak 7.40 až 7.52 a pak 8.20 až 8.29, přitom 7.30 až 7.40 a 7.55 až 8.20 sedla? - no nevím, já si tím tak jist nejsem. Spíš bych řekl, že tam jsou nějaké náhodné vlaky (vůbec to tam neznám a nevím jak to tam je, takže odhad), které to celé boří.
3) Je to jedna linka, nebo to jede z různých směrů a v Basingstoke se to spojuje na Londýn?
4) A jak to vypadá celý den? (odkaz?)
Díky
Že takt nemusí být úplně přesný mi ani nestálo za to uvádět, to se celkem rozumí, opět, dostat se na krásné „každých x minut vlak“ je strašně snadné v metru, ale na složité železniční síti kolem Londýna (nebo i jen blbé Prahy?) už tak moc ne.
Ve skutečnosti, když se na to podívám v širší souvislosti, tak se mi zdá, že reálná situace je taková, že všichni by takt chtěli, akorát to technicky nejde. Což je nakonec spíš argument pro pravidelný takt -- i ten kdo ho nemá a nějak funguje by ho stejně nakonec chtěl.
Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.
- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator
Before you insert your comment, you have to log on or register.