Karlovy Vary — Nevyužité prostory téměř v centru lázeňského města již delší dobu budí zájem investorů. Nachází se v prostoru dolního nádraží v Karlových Varech, které je nyní v žalostném stavu. Soukromý investor, firma Gama Property z developerské skupiny Lordship, má zájem investovat do této části města nemalou částku. Na bývalých drážních pozemcích by měly vyrůst nové byty, kanceláře, hotely, obchody a zdravotnické centrum. Karlovy Vary by do projektu měly vložit i své pozemky. Přípravy projektu však byly na žádost nového vedení města přerušeny, i přestože jej již úředníci schválili. Radní argumentují hlavně tím, že projekt je v rozporu s územním plánem a navíc neřeší dopravní kapacitu přilehlých komunikací.
Dolní nádraží plní funkci železniční stanice, autobusového terminálu i zastávky městské hromadné dopravy. Objekt je však v zanedbaném stavu a rozhodně jej nemůžeme považovat za reprezentativní „vstupní bránu“ do známého lázeňského města. Magistrát města Karlovy Vary opakovaně žádal České dráhy, aby nevyhovující stav řešily a našly investora. Zájem o pozemky projevila firma Gama Property a společně s bývalým vedením města zahájila přípravy rozsáhlého projektu Revitalizace dolního nádraží Karlovy Vary. Nové vedení radnice však projekt zastavilo a poukazuje na neprůhlednost předchozích jednání. Bývalí radní i investor to však popírají a hájí se tím, že současné vedení o projektu téměř nic neví. O dalším postupu by se mělo rozhodnout do konce ledna.
Stanice Karlovy Vary dolní nádraží je výchozí pro tratě 149 Karlovy Vary dolní nádraží - Mariánské Lázně, 142 Karlovy Vary dolní nádraží – Johanngeorgenstadt a 141 Karlovy Vary dolní nádraží – Merklín. Provoz zde byl zahájen roku 1892 a sloužila jako výchozí stanice pro vlaky do Mariánských lázní. Později byla vybudována spojka s tratí 140 Chomutov – Karlovy Vary – Cheb, která umožnila zajíždění vlaků do stanice Karlovy Vary horní nádraží. Nyní odsud vyjíždí vlaky německé společnosti Vogtlandbahn provozované dopravcem Viamont Regio do Mariánských lázní a Sokolova a Kraslic, vlaky ČD do Merklína a vlaky ČD provozované ve spolupráci s německým dopravcem DB Erzgebirgsbahn do Johanngeorgenstadtu a Zwickau. Současná nádražní budova pochází z osmdesátých let minulého století, kompletně dostavěna však byla až v roce 2001. Ze 60 procent je ve vlastnictví Českých drah, 33,5 procenta vlastní město Karlovy Vary a 7,5 procenta ČSAD Plzeň. Součástí stanice je i dnes již nevyužívané depo a k němu přilehlé budovy.
1 2 | Zpráv na stránku: |
1) podle vnějších znaků rozhodně budova není v žalostném stavu, pojem nevyhovující plyne spíše z nárůstu požadavků na moderní dopravní terminál
2) otázka je v jakém stavu je nosná konstrukce, což nemusí být vůbec vidět. Vinou nekvalitního provedení nebo nedokonalosti tehdejších technologií může dojít ke korozi ocelových částí nosné konstrukce a tím i velice rychle až k havarijnímu stavu, problém je v tom, že to nemusí být vůbec vidět.....
(z podobného důvodu v Plzni před časem rozebrali a znovu složili Bohemku=nejvyšší "mrakodrap" ve městě)
1 2 | Zpráv na stránku: |
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.