Přerov — Již na konci roku 2009 vyhlásila Nadace okřídlené kolo pod patronátem známého fandy železniční historie a moderátora Václava Žmolíka veřejnou sbírku na opravu lokomotivy 464.202 přezdívané rosnička, jejímž cílem je nashromáždit 2 milióny korun potřebné na opravu a revizní zkoušky kotle této historicky cenné a oblíbené parní lokomotivy. Za tímto účelem byl nadací u ČSOB Přerov založen účet s číslem 215592525/0300, na který je možné zasílat finanční dary, a to až do konce roku 2011, kdy bude celá sbírka uzavřena. Vyjma toho je možné zasílat příspěvky dárcovskou zprávou SMS. Seznam dárců, kteří sbírku podpořili, je pravidelně zveřejňován v novinkách na webových stránkách Nadace okřídlené kolo.

V průběhu roku 2010 se nadaci podařilo zařídit také možnost přispívání pomocí DMS zpráv, a to tak, že kdokoli může ze svého telefonu zaslat SMS zprávu ve tvaru DMS ROSNICKA na telefonní číslo 87 777. Cena jedné SMS je 30 korun, přičemž na opravu rosničky z této částky poputuje 27 korun. Nadace okřídlené kolo i občanské sdružení Kroměřížská dráha, které bylo nadací požádáno o pomoc při propagaci sbírky na internetu, tímto velmi prosí všechny přátele železnic a obdivovatele živých parních lokomotiv zvláště o přispění na opravu tohoto skvostu mezi našimi parními lokomotivami. K webmasterům spravujícím zejména menší železničně zaměřené internetové stránky je namířena prosba o šíření informací o sbírce pomocí bannerů, které si mohou buďto vytvořit sami, nebo použít ty ze stránky sdružení.

Pár vět o parních lokomotivách řady 464.2

Poněkud odlišné, přesto však v řešení zásadních celků obdobné návrhy lokomotivní řady 464.2 vznikly v první polovině 50. let minulého století v předních českých lokomotivkách ČKD Praha a Škoda Plzeň na základě poptávky ČSD po parní lokomotivě moderní koncepce. Měla být shopna v době končícího parního provozu nahradit zastaralé a mnohdy pomalé řady 354.6, 354.7, 365.4, 365.0, 423.0, 433.0, 434.2 a 534.0 zejména na vedlejších tratích. Pro realizaci následně vybraný návrh tehdejších Závodů V. I. Lenina v Plzni odpovídal uspořádáním pojezdu 2´ D 2´ i jeho řešením oblíbeným ušatých řad 464.0 a 464.1, vrchní stavba pak vycházela ze stavebnicových prvků používaných na lokomotivách řad 498.1 a 556.0, kotel měl být s řadou 556.0 dokonce shodný.

Dva prototypy této řady parních lokomotiv byly v Plzni dokončeny v roce 1956, jejich označení bylo 464.201 a 464.202, výrobní čísla pak 3377 a 3378. Přestože si oba stroje vedly od počátku při zkouškách velmi úspěšně a po technické stránce patřily k nejdokonalejším u nás vyrobeným parním lokomotivám vůbec, plzeňská lokomotivka plně vytížená výrobou elektrických lokomotiv už nebyla ochotna sériové stroje řady 464.2 vyrábět. Podobně v pražské ČKD se už koncem 50. let rozbíhala výroba motorových lokomotiv a ČSD neuspěly ani při snahách o předání výroby řady 464.2 do Polska. A tak oba prototypy poslední parní řady 464.2 nakonec zůstaly v lokomotivním parku ČSD osamoceny. Nákupní cena každé z lokomotiv byla 1 020 500 Korun československých.

První prototyp 464.201 byl z výroby dodán do tehdejšího LD Praha-Smíchov, lokomotiva 464.202 přišla do LD Jihlava. Technicko-bezpečnostní zkoušky oba stroje vykonaly na trati Praha – Lovosice, přičemž oba dosáhly rychlosti 105 km/h. Už v roce 1959 byla i 464.201 převedena do LD Jihlava a obě lokomotivy pak řadu let jezdily na rychlících po tratích mezi Jihlavou a Brnem (přes Rapotickou rampu) a mezi Prahou a Znojmem.

Známou událostí v životě dodnes zachované 464.202 byla jízda, kdy byla lokomotiva v roce 1961 v úseku mezi Bratislavou a rakouskou pohraniční stanicí Marchegg nasazena do čela zvláštního vlaku, který vezl do Vídně sovětského vůdce Nikitu Sergejeviče Chruščova na schůzku s americkým prezidentem Johnem Fitzgeraldem Kennedym. Hlavním tématem schůze bylo jaderné odzbrojení.

Koncem 60. let byly obě 464.2 předány z Jihlavy do depa Brno-dolní a jejich doménou se staly tratě z Brna do Přerova, Olomouce, Havlíčkova Brodu a České Třebové. V roce 1972 se pak lokomotivy stěhovaly naposledy, a to do depa v Olomouci, odkud vyjížděly na horskou trať do Krnova a přes Prostějov do Nezamyslic.

Obě lokomotivy v pravidelném provozu dojezdily roku 1974, starší z nich mělo Národní technické muzeum rezervovanou pro další zachování. Po prohlídce obou odstavených lokomotiv si však NTM vybralo do svých sbírek poslední k ČSD dodanou parní lokomotivu 464.202, protože původně zamýšlená 464.201 byla v podstatně horším technickém stavu. A tak zatímco 464.202 přešla 13.6.1974 do stavu NTM Praha, stroj 464.201 byl 20.10.1975 zrušen a dva měsíce poté přeměněn na vytápěcí kotel K653, který byl v roce 1978 sešrotován v Polance nad Odrou.

Zachovaná 464.202 pak řadu dalších let prostála odstavená v hale depozitáře NTM v Čelákovicích, odkud byla jen vzácně vytažena za účelem vystavení. Nejznámější z výstav, které se 464.202 zúčastnila, byla výstava při příležitosti ukončení parního provozu u ČSD v Liberci v září roku 1980. Před touto výstavou dokonce prošla lokomotiva opravou vzhledu, která byla provedena v lokomotivním depu Nymburk. Koncem 80. let pak byla 464.202 jako zapůjčená přesunuta do svého posledního domovského depa ČSD v Olomouci, kde po roce 1990 započala její náročná oprava do provozního stavu.

Ta byla z velké části dokončena na konci června 1993, kdy se lokomotiva po téměř dvaceti letech opět projela vlastní silou! Po znovunalakování a úplném dokončení oprav bylo možné muzejní „Rosničku“ 464.202 vídat činnou při mnoha nostalgických jízdách po celé ČR (s jedinou delší přestávkou v roce 2002) až do roku 2009, kdy stroj z provozu vyřadilo už zmíněné vypršení lhůty způsobilosti jejího kotle.