..: Provoz lokomotiv řady 750.7 z produkce CZ LOKO bude zahájen :..

750.701-5 ČD DKV Praha PJ Praha-Vršovice, foto: Martin Nezdara Praha — Spalovací motor Caterpillar 3512C HD, elektrický přenos výkonu, výkon 1 550 kW, maximální rychlost 100 km/h a váha 72 tun – přesně takové jsou základní parametry nových modernizovaných lokomotiv řady 750.7. Národnímu dopravci je od začátku ledna 2011 dodává českotřebovská společnost CZ LOKO. Od modernizovaných strojů řady 753.7 pro ČD Cargo se liší především dosazeným spalovacím motorem, a tedy i hodnotou výkonu. Nové lokomotivy budou dodány do Prahy a následně nasazovány dle upravených oběhů především na rychlíky z Prahy do Českých Budějovic přes Beroun, kde nahradí již zastaralou řadu 749. Pro zajímavost – východní kolegové ve stejné době úspěšně dokončili realizaci prototypu nové řady 757 ZSSK, která taktéž vychází z původních lokomotiv řady 750.

S dodáním prvních dvou strojů z devatenáctikusové série dojde k nasazení na vybrané výkony v režii strojvedoucích DKV Praha. Zácvik českobudějovických strojvedoucích by měl totiž proběhnout až později. Stroje jsou dodány na základě kontraktu v hodnotě 678 milionů korun, který České dráhy podepsaly v průběhu roku 2010. Dodávka je financována leasingem od společnosti ING Lease.

V pátek 7. ledna se na pražském hlavním nádraží (nástupiště 1A) uskuteční křest lokomotivy 750.701 a její slavnostní předání objednateli. Zároveň budou představeny rychlíkové vozy řad BDs a B, které jako první prošly sériovou revitalizací interiéru. Na křest naváže tisková konference, jež se uskuteční ve Vládním salonku na 1. nástupišti. Stroj 750.701 se poprvé s cestujícími vydá na cestu tentýž den, a to na R 1248 (Praha hl.n. odjezd 11.40) a R 1253 (České Budějovice odjezd 15.07). Postupem času se pak začlení do upraveného turnusu, kde se bude střídat s lokomotivami řady 749. Ty by měly být na těchto spojích po dodání zbývajících modernizovaných strojů zcela nahrazeny.

Detail spojení 750.701 a vozu řady A, foto: VHoLokomotiva 750.701, foto: VHoDetail lokomotivy 750.701, foto: VHo

757.001 ZSSK – důkladnější modernizace

Stroj 757.001 ZSSK, foto: Jožo MichalkoSlovenští kolegové vzali modernizaci lokomotiv řady 750 po svém a výsledkem je daleko důkladnější projekt modernizace, než ten český. Nové stroje řady 757 ZSSK by měly mít dieselový motor Caterpillar, trakční výkon 1260 kW, úpravy podle nových norem TSI, zásadní snížení hlučnosti, nový interiér stanoviště, vytápění a klimatizaci stanoviště, nárazníky s účinnějšími deformačními prvky, pružinovou brzdu namísto vřetenové a další moderní prvky. Zásadní novinkou jsou tři mezistěny, které značně sníží úroveň hluku na stanovišti. Na bočnicích bychom marně hledali tradiční kulatá okna strojovny. Všechny pomocné pohony jsou elektrické. Nový je taktéž bezolejový kompresor Knorr. Kromě zmíněných úprav je dosazena elektronická diagnostika vozidla, dávkované pískování, příprava na dálkové řízení, vnější kamerový systém, automatický regulátor rychlosti (ARR) a také řídící kontrolér DAKO, stejný jako na lokomotivě Škoda 109E (380 ČD). V nejbližší době by měl být stroj 757.001 přepraven na ZŽO Cerhenice a podrobit se náročnému schvalovacímu procesu. První testovací jízdu prototypu z produkce ŽOS Zvolen zdokumentovali tento týden kolegové ze serveru Railtrains.sk. Stejně jako v případě ČR, i na Slovensku projekt modernizace dieselové lokomotivy pro osobní dopravu přichází po sérii rekonstrukcí příbuzných řad pro nákladní dopravu, konkrétně v podobě řady 756, modernizované v licenci CZ LOKO.

Související odkazy: Rychlíky Praha - Beroun - České Budějovice (včetně nového řazení ve variantě)

Zdroj: ŽelPage, Railtrans.sk, České dráhy


Dominik Jaroš | 5.1.2011 (17:30)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Dopravci Vozidla

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   
12.01.2011 (20:34)  
Aleš Liesk, Petr Stříteský.
Já jsem se styděl něco o té fyzice vůči Petrovi Stříteskému napsat. Až ten poslední příspěvek, kde pojednáva o vztahu akcelerace a rychlosti mě dostal.
12.01.2011 (9:29)  
catterpillar není schopný vyrobit motor s Vmax 160,
Budete se divit, ale není :-)
Cat je schopen dodat motor s max. otáčkami třeba 1800. Jak si to dál "zpřevodujete" (ať již mechanicky, hydraulicky či elektricky) je už motoru víceméně jedno.
Jinak chvilku přemýšlejte, jak je možné, že T698,0 měly motor s max. 750 ot/min a mohly jezdit 120 km/h, zatímco 842-ka má motor s max. 2000 ot/min a může jen 100 km/h...

který bude mít vzhledem k rychlosti lepší akceleraci, než motory konkurenčních firem
Což není otázka výrobce, ale výkonu motoru (plus vlastnosti přenosu výkonu).
I starej ČKĎáckej dvanáctihrnec v brejlovci má v 80-ce lepší akceleraci než Catr v 854 prostě proto, že má víc jak dvojnásobný výkon (a přitom brejlovec váží jen zhruba o půlku víc než 854).

Kontrolní otázka: měli jste již ve škole fyziku (nemyslím dneska, ale vůbec)?
11.01.2011 (22:08)  
Aleš Liesk:
Samozřejmě že akcelerace je na úkor rychlosti, ale to neznamená, že catterpillar není schopný vyrobit motor s Vmax 160, který bude mít vzhledem k rychlosti lepší akceleraci, než motory konkurenčních firem :) Jinak souhlasím :)
11.01.2011 (9:31)  
Petr Stř: vy v tom máte řádnej chaos...
Akcelerace vozidla s motorem moc nesouvisí. Taková sólo 810 má hezkej vodpich, o sólo 843 ani nemluvě (tam jsme ji museli při rozjezdu už trochu škrtit, aby nešla přes 1 m/s2). Zrychlení 854 je menší, přestože má "lepší" motor.
854 mají 120 km/h prostě proto, že původní 852 a 853 měly taky 120. Při reko 851 na měřicí vůz se chtěla zvednout rychlost aspoň na 120 a byly s tím veliké problémy hlavně v legislativní rovině (nakonec to stejně celé šlo k ledu).

Tarten: jednak těch 1200 kW půjde při rozjezdu přetížit, ne?
A kde ten výkon vezmete? Diesel se moc přetěžovat nedá :-)
10.01.2011 (23:02)  
Zdeněk Merta: Díky, ty vzduchem chlazené motory si ověřím, je dost možné že jsem se spletl :) No koneckonců, buďme za ty 750.7 rádi, je dobře že se alespoň něco s naším vozovým parkem děje :) Mě ta Vmax udivila třeba proto, že motorák 854(což je asi moje nejoblíbenější vozidlo), má Vmax na 120 :) A Catterpillar je profesionální firma, která vyrábí špičkové motory, které s vysokou akcelerací dokážou vytáhnout 160 km/h. Samozřejmě není to jen o motoru, ale o stavbě vozidla, podvozku, a spoustě dalších faktorů :) Navíc čím lepší motor, tím stojí víc peněz, pochopitelně. A to si ČD nemůžou dovolit.
registrovaný uživatel tarten 
10.01.2011 (22:42)  
Honza Beránek / JTB: To ovšem znamená, že mám určitou představu, co je možné a kolik by to stálo. No a podle mého názoru se klasická desira v jakémkoli provedení nad regionální standard se po Česku budou stěží prohánět.

A při náhradě brejlí se třemi by se vhodnější motorové jednotky nenašly?
registrovaný uživatel tarten 
10.01.2011 (22:18)  
lbc: Nicméně lokomotivy motorové trakce jezdí v ČR na tratích, kde traťová rychlost je max 100 km h.

Navíc neeliktrifikovaných tratí na 100 km/h ubývá.
registrovaný uživatel tarten 
10.01.2011 (22:15)  
josef Novák: Spalovací motor má 1550 kW, ale trakční motory jsou původní s výkonem dohromady 1200 kW,takže s tím Pendolínem při napěťovce bude rád,když to rozjede na tu stovku :-)

Jednak tam budou nějaké ztráty, jednak těch 1200 kW půjde při rozjezdu přetížit, ne?
10.01.2011 (20:30)  
Aleš Liesk.
Díky za doplnění mé reakce na příspěvky Petra Stříteského. Ale aby mu to nebylo líto, tak naše motorové lokomotivy skutečně jezdily (i když ne vzduchem chlazené) v arabském světě, v Iráku. A taky ve Vietnamu, na Kubě. A že jim tam vytřely zrak.
10.01.2011 (10:25)  
Lokomotivy řady 750.xxx vycházejí z malé modernizace řady 753. Její předchůdkyní byla Bardotka 751. A to byl velmi povedený stroj. Co toho odvozila tato řada si nedovedu ani představit. Jednou vadou byl její menší výkon. To ale nevadilo, zvláště v době, kdy vznikla, takže dát na těžší vlak dva stroje, případně třetí na postrk nebyl problém. Pracovních sil byl dostatek a financí na jejich mzdu též. Po zániku socialistického tábora se začaly zapojovat do dvojic a tím spořit druhého strojvedoucího. Bardotky i Brejlovci. Před tím se ještě dostaly na naše tratě Čtyřky, opět vycházející ze základu Bardotky. ČSD nepožadovaly jiné stroje. Tak došlo k tomu, že na našich tratích jezdí v současné době vlastně veteráni, ale s dobrým základem, který je vhodný pro velkou modernizaci v podobě nové řady 750.7. Navíc, než se ČD k tomuto kroku rozhodly, modernizace byla odzkoušena u jiných přepravců a také u Carga. Stroje se osvědčily, takže nic nestojí v cestě, aby se dostaly i do osobní dopravy. Někdo může namítnout, proč se neopatřily nové lokomotivy. Odpověď je jednoduchá. Nejsou na ně peníze, protože vozidlový park ČSD a ČD byl trvale zanedbáván a nyní ještě navíc stále vítězí silniční loby a tak stát, vlastnící ČD a.s. není schopen dát více financí na nová vozidla. Tím nechci obhajovat například řadu 814, protože to je nepovedené vozidlo přepravující cestující. Zdárně modernizovaná motorová lokomotiva přispěje ke snížení spotřeby, snížení exhalací a nakonec i má i nižší hlučnost. Myslím si, že za současné situace to byl správný krok. FRK
10.01.2011 (10:03)  
lbc: 753,7 i 750,7 se vyrábějí z toho, co je právě k dispozici - ať již to je 753 nebo 750.
754 se zatím nerekonstruují, proběhla pouze modernizace 13 (?) kusů (repasovaný motor, nová řídicí elektronika, dálkové řízení po WTB a NVL, trakční obvod zůstává).
2 ks 755 byly prototypové rekonstrukce, série byla pak ze známých důvodů označena 753,7.
Lze říci, že 750,7 vznikla úspěšným zkřížením 753,7 a 754M (jako Modernizírovannyj :-).
registrovaný uživatel lbc 
09.01.2011 (23:05)  
Dobrý večer.
Osobně s napsanými body od pana Aleše Liesk. souhlasím. A jsem rád, že se danné Brejlovce rekonstruovali. Když je možné je i po 40 letech rekonstruovat, tak proč ne. A to řada 750 na řadu 750.7. Podobně jsou rekonstruovány lokomotivy řady 753 na řadu 753.7 a řada 754 na řadu 755. U té poslední řady si nejsem jistý, jestli už ta rekonstrukce proběhla či nikoliv. Viděl jsem na fotografiích zde na Želpage jen 2 rekonstruované 755 a víc nic. Mě by osobně také zajímalo, jak to dopadne například s řadou 742, které v ČKD se vyrobilo v počtu přes 400 kusů. Je to nejrozšířenější řada. Navíc je tu i řada 740.
Jak už jsem jednou napsal, zaujala mě rekonstrukce CZ LOKO a.s. A to rekonstrukce 742 na řadu 742.7 . A také rekonstrukce lokomotivy řady 740. Po rekonstrukci je rozhodně lépe vidět na trať z kabiny strojvedoucího.
Navíc CZ LOKO připravuje novou čtyřnápravouvou lokomotivu
viz tento odkaz.
http://www.czloko.cz/cz/produkty-sluzby/kolejova-vozidla/vyroba-kolejovych-vozidel/ctyrnapravove-lokomotivy/projekt-nove-univerzalni-lokomotivy-rady-744-0.html
Mělo by se jednat o univerzální čtyřnápravovou lokomotivu s rychlostí do 120 km h, určenou pro středně těžkou a těžkou traťovou a posunovací službu.

Co se týče motorové lokomotivy určené pro provoz vyšší rychlostí, byli už v roce 1974 a 75 vytvořeny 2 prototypy lokomotiv T499.0 viz tento odkaz níže.
http://www.atlaslokomotiv.net/loko-759.html
Nicméně lokomotivy motorové trakce jezdí v ČR na tratích, kde traťová rychlost je max 100 km h. Pokud se nepohybují pod dráty v úsecích, kde je traťová rychlost vyšší.
pokud si vzpomenu, kde je zde v okolí 100 km h, tak na úseku Liberec - Hrádek nad Nisou, Turnov - Bakov město, Veleliby - Nymburk, Turnov - Dolánky u Turnova.
09.01.2011 (22:09)  
No kdyz se to vezme kolem a kolem, tak mezi vsemi temi reko paskvily jsou mozna brejlovci jeste relativne nejpovedenejsi rekonstrukci - s odstupem je nasleduje 854.
09.01.2011 (18:35)  
P.Stříteský: ČD si objednaly rekonstrukci brejlovce na mašinu s parametry, jaké potřebují. Kdyby ČD usoudily, že se jim budou hodit brejlovce s Vmax 120, tak by si objednaly brejlovce s Vmax 120. Určitě si to dobře spočítaly, že změna Vmax by rekonstrukci prodražila o hafo milionů, a tudíž že když není náděje, že by se na významné části trasy tato rychlost využila, není efektivní do toho ty peníze lejt. Až jednou za 50 let bude mezi Zdicemi a Protivínem 160, tak to bude buď po dálnici :-) nebo se po kolejích budou prohánět úplně jiná vozidla než reko brejlovce.

Copak se počítá, že se bude na tratích bez elektriky jezdit dobudoucna pouze stovkou?
Ne, ale počítá se, že až se na nich bude jezdit stovkou, tak vy, maminko, tady už nebudete...

protože by se mohl objevit zájem o takové lokomotivy od zahraničních nebo soukromých dopravců.
A co brání soukromníkovi si takovou mašinu objednat? CZloko rádo zpracuje projekt.
Otázka je, kde vzít zdrojové lokomotivy a zda-li soukromník raději nekoupí interoperabilní mašinu. V zahraničí je brejlovec nově neschvalitelný (nesplňuje TSI).

Nebo např. Rusko dnes jezdí na lokomotivách Škoda, upravených pro jejich rozchod,
Přesněji řečeno tyto lokomotivy byly pro SSSR přímo vyvinuty. Upraveny byly pouze první prototypy dále nerozvíjených řad (ČS1, ČME snad taky 1 - úprava T 435.0)

kde velice ocenili naše vzduchem chlazené motory
???
Vzduchem chlazené motory měly (snad) jen T 211.0 - T 212.1 a M 240.0 (předválečné stroje nepočítám). Pochybuju, že by někdo upravoval 310-kový motor na chlazení vzduchem...

nebo do Bosny a Hercegoviny, kde naše elektriky stále jezdí.
Pokud elektrikama nemyslíte tramvaje, můžete to trochu rozvést?

K "zachování česti"
O "cti" jste neslyšel? :-)

nemuseli tahat stroje ze zahraničí, které se svojí krásou těm našim nevyrovnají.
Šotovýrok měsíce.
Bohužel na vzhled to nejezdí.

Řekl jsem, že když dojde k napěťové výluce, je potřeba vlak výjimečně táhnout dieselem, a bylo by lepší jet více, než je 100.
Jenže s 1200 kW trakčního výkonu vlak o 400 tunách na tu stovku budete rozjíždět dost dlouho.
A s těmi pondolíny - nevím, jestli při použití nouzového spřáhla není nějak omezená rychlost.

by se vyplatilo uzpůsobit brejlovce na vyššlí rychlosti, ikdyž by je v pravidelné službě nevyužili.
Jenže zrychlením přijdete o tažnou sílu. Takže by se to rozjíždělo ještě líněji...
A zkuste kromě šotopohledu uplatnit taky trochu pohled ekonomický. K čemu bude mašina, pro kterou nemám pořádné využití?
09.01.2011 (1:41)  
Spalovací motor má 1550 kW,ale trakční motory jsou původní s výkonem dohromady 1200 kW,takže s tím Pendolínem při napěťovce bude rád,když to rozjede na tu stovku :-)
08.01.2011 (20:59)  
Ad EC 102 Polonia i i Petr Stříteský.
Byla snad řeč o napěťových výlukách a rychlosti, ne o náhradě trvalé. Podle mě bude mít řada 750.7 u většiny souprav problém i s tou stovkou. A co asi tak na těch eletrizovaných tratích jezdí - 151, 162 a samozřejmě 363, Taurusy a další. Bylo by dobré, porovnat zátěžové tabulky. Navíc v článku je uveden u řady 750.7 výkon 1550 kW. To je zřejmě výkon spalovacího motoru.
08.01.2011 (17:06)  
Petr Střítenský:
Ten koment byl pro pana Zdeňka Mertu.
Jinak bych nepsal že se to může hodit v mimořádných případech a nezdůrazňoval to tloušťkou písma. A já stím souhlasím a ten obrázek byl také pro pana Mertu. Právě proto sem to psal.
POkud to vyznělo tak že to byl tebn příspěvek pro vás tak se
omlouvám.
08.01.2011 (16:46)  
Zdeněk Merta: Já jsem neřekl, že by je měl nahradit, to by byla blbost. Řekl jsem, že když dojde k napěťové výluce, je potřeba vlak výjimečně táhnout dieselem, a bylo by lepší jet více, než je 100. Brejlovců sice tolik nemáme, ale byl jste někdy na "hřbitově lokomotiv" v České Třebové? Tam jich chátrá alespoň tucet, přičemž kostra je většinou zachovalá. Alespoň pár takových strojů by po rekonstrukci mohly využít k pronájmu pro jiné dopravce, nebo pro vlastní potřeby. Bohužel, naše česká povaha nikdy nemyslí dobudoucna a neudělá nic navíc, než je potřeba právě teď.

EC 102 Polonia: Já vím, zažil jsem hodněkrát napěťovou výluku na vlastní kůži a vím, jaké tím může vzniknout spoždění. V případě tohoto pendolina - nebylo by lepší, kdyby mohl brejlovec táhnout pendolina rychleji, než jen stovkou? Pro takovéto případy by se vyplatilo uzpůsobit brejlovce na vyššlí rychlosti, ikdyž by je v pravidelné službě nevyužili.
registrovaný uživatel laik8 
08.01.2011 (11:21)  
bugear aha, mate pravdu. Kurz koruny ma nejak nezaujma, takze som pouzil ten co som si pamatal. No stale su otvorene tie iste otazky. 13 verzus 20. Ja osobne z laickeho pohladu radsej tych 13 novych, no asi by bolo potrebne poznat viac premennych. Napriklad aj spotrebu paliva a podobne.
registrovaný uživatel junkrs 
08.01.2011 (11:16)  
Farkač Karel:
A není možný, že tím rychlejší je myšleno větší zrychlení?
08.01.2011 (9:58)  
Kdosi dal médiím informaci, že modernizované lokomotivy budou úspornější a rychlejší. To prvé platí, ale to druhé je blaf. Pořád jen maximálně 100 km/h.
FRK
registrovaný uživatel bugear 
07.01.2011 (23:53)  
@laik8: To je dost nepřesný výpočet. I pokud vezmu korunu z doby své největší síly, stála by tehdy v přepočtu nějakých €2,9M, což dává 13 strojů.
Netvrdím že by tu rychlost využila, výkon možná i jo. Jen poukazuji na to, že je ta slovenská reko přinejmenším na hraně rentability, podle mého názoru za ní (i když taková tragédie jako RN to v tomto ohledu ještě není).
registrovaný uživatel rundlik  mail  
07.01.2011 (23:49)  
Je to krásná,nová,nezapomenutelná mašina,-ten náš brejlák.Už se těším,jak si to sviští se dvěma reko vagóny z NDR do Budějovic.Aby toho Catra při tom výkonu nezadřeli,možná v sezóně přidají vozy.Jak se oteplí,hned jedu.
07.01.2011 (22:29)  
Zdeněk Merta:
A to si myslíte, že řada 750.7 nahradí na rychlících na eletrizovaných tratích řady 162 nebo 151?

Pane a psal něco někdo o tom že by měli 750.7 nahradit rychlíky na elektrifikovaných tratích jako řady 162 nebo 151 ?
Pokud jste nějakou takovou větu našel ve příspěvku pana Petra Střítenského, tak my ji prosím ukažte nebo napište kde ta věta je.
Já sem si ten příspěvek četl jednou, dvakrát, třikrát a nikde tam nic takového nebylo napsáno !!!
Já sem pouze našel.

Petr Střítenský:
ale pokud by na nějaké z elektrifikovaných tratí došlo k napěťové výluce a bylo by potřeba rychlík výjimečně táhnout dieselem

Pokud nevěříte nebo dokonce nevíte co je napěťová výluka tak já si vám něco dovolím ukázat ze zdejší galerie. Možná vás tá fotka překvapí jak brejlovec táhne pinďu. ( možná NE )
http://www.zelpage.cz/fotogalerie/motorove-lokomotivy/754/754076.html
„ Aneb vypli proud “
registrovaný uživatel laik8 
07.01.2011 (22:29)  
bugear 70mil. Kc je cca 100mil. Sk cize 3,3mil. € Jedna 757 ma stat 1,86 mil. € okrem prvej ta stala 2mil. €
Takze miesto 20 757 mohla mat ZSSK 11 Herkulov. Otazne je, ci by jej to stacilo a ci na trate kde 757 bude jazdit, treba rusen s Vmax 140k/hod.
No kludne to mohlo byt jedno z tych politickych rozhodnuti o podpore domaceho priemyslu.
registrovaný uživatel bugear 
07.01.2011 (22:04)  
@laik8: Někdy před dvěma lety se uváděla 70 MKč, čímž se teda omlouvám za zmatky s procenty a s chybnou výchozí cenou, korektní údaj zní, že cena 757 představuje něco přes 60 % ceny herkula.
registrovaný uživatel laik8 
07.01.2011 (21:31)  
bugeara co stoji Herkules?
registrovaný uživatel bugear 
07.01.2011 (21:27)  
Sice by "pořádná" rekonstrukce byla nákladnější, ale určitě by se vyplatila, protože by se mohl objevit zájem o takové lokomotivy od zahraničních nebo soukromých dopravců.
V tom případě by se ovšem ta rekonstrukce měla nazývat novostavba. Česká verze se dá ještě pochopit, u slovenské činí cenový rozdíl mezi rekonstrukcí a novým herkulem (o čtvrtinu vyšší výkon, o 40 km/h větší Vmax) 30 %.
@Michal Bláha: Těch 8 km ze Zdic do Berouna vám dá maximálně půl minuty, pokud tam 120 vůbec je (k aktuálním TTP nemám přístup). Zbytek by mohl být tak za deset let, a to už se budou začínat hlásit do důchodu 754.
07.01.2011 (20:47)  
Ad Petr Stříteský.
A to si myslíte, že řada 750.7 nahradí na rychlících na eletrizovaných tratích řady 162 nebo 151?
A kolik těch "brejlovců" máme, abychom mohli uspokojit ty nepřeberné řady soukromých a zahraničních zájemců?
Dodávky "Hektorů" a dalších. Víte, co bylo RVHP? A které jsou to ty lokomotivy se vzduchem chlazenými motory které určitě jezdí dodnes?
O kráse různých typů vozidel diskutovat nebudu, každý má jiný vkus. Podle mého je hezčí Taurus než ř. 380.
registrovaný uživatel jilous 
07.01.2011 (20:04)  
1550 kw na dva vozy co vozí "Švejkove" je opravdu přepych....a na pouhých 100km/h si Catr asi výfuky taky moc nevyčistí....
07.01.2011 (19:38)  
JTB: diskuzi jsem nečetl, ale to je takovej problém schválit to samé již schválené vozidlo s jinými sedadly? Postel s nebesy byla nadsázka, ale lepší sedadla se také musí schvalovat???
07.01.2011 (19:36)  
A to, jak se dneska zachovaly ČD ke svým zákazníkům na spoji v 13.48 ze Smíchova do jižních Čech, se tu nedočtete... vlak byl odkloněn přes Vršovice bez náhrady, nebyla zajištěna náhradní doprava na tento vlak.

A omluva? Kompenzace? Ani náhodou...

Hlavně, že se prohánějí s Desirem ML "po Vršovicku"
registrovaný uživatel laik8 
07.01.2011 (19:18)  
hasitobur cize vyraba pre verejnost a za verejne peniaze. slusna marza je 20% cize pri mal mat trzby 3 mld a cisty zisk 0,5 mld.

Petr Stříteský otazne je, ci elektricky v Bosne a Herzegovine jazdia preto, ze su take skvele, alebo preto, ze vojnou znicena krajina na ine nema.
07.01.2011 (18:48)  
Já bych ještě jednou chtěl všem upřesnit svůj příspěvek týkející se "maximální rychlosti brejlovců" a "zachování českého vozového parku".

K rychlosti: Vím, že se na neelekrifikovaných tratích u nás více jak 100 km/h nejezdí, ale pokud by na nějaké z elektrifikovaných tratí došlo k napěťové výluce a bylo by potřeba rychlík výjimečně táhnout dieselem, nižší rychlost by způsobila zpoždění vlaku. Copak se počítá, že se bude na tratích bez elektriky jezdit dobudoucna pouze stovkou?

Ježišimarja, přeci když se dnes, v roce 2011 u nás dělá rekonstrukce, tak by se měla udělat nejen tak, aby lokomotiva vyhovovala našim podmínkám, ale tak, aby byla po technické stránce rovna moderním zahraničním lokomotivám. Jinak naprosto ztrácí smysl. Sice by "pořádná" rekonstrukce byla nákladnější, ale určitě by se vyplatila, protože by se mohl objevit zájem o takové lokomotivy od zahraničních nebo soukromých dopravců.

Další věc - někdo tu tvrdil, že DB 180 jsou jediné lokomotivy, které jsme dodávali pro Německo. Vždyť už za dob dřívějších to začalo dodávkami Hektorů do NDR... Nebo např. Rusko dnes jezdí na lokomotivách Škoda, upravených pro jejich rozchod, dokonce se naše lokomotivy dostaly i do zemí arabských, kde velice ocenili naše vzduchem chlazené motory, nebo do Bosny a Hercegoviny, kde naše elektriky stále jezdí.

K "zachování česti" české železnice:
Zde mi nešlo o projev vlastenectví, chtěl jsem pouze ocenit krásu a nadčasovost našich lokomotiv. Brejlovec je svým designem nádhernou lokomotivou, která by se, jak jsem již řekl, při pořádné rekonstrukci mohla stát lokomotivou na evropské úrovni, a my bychom si sem nemuseli tahat stroje ze zahraničí, které se svojí krásou těm našim nevyrovnají.

Je to pouze můj názor, pokud někdo radši uvidí "housenky" typu Desiro na našich kolejích, já mu to neberu, každému se líbí něco. Jen jsem chtěl říct, že kdybychom se snažili, dokázali bychom vyrobit něco lepšího, než je Taurus nebo Desiro. Bohužel, je tu obrovská překážka politiky a málo financí...
registrovaný uživatel hasitobur  mail  
07.01.2011 (17:27)  
Jen trochu zapomínáte, že nevyrábí jen pro ČD, ale například i pro dopravní podniky a podobně.
registrovaný uživatel Mr. T 
07.01.2011 (17:08)  
Busman: Exkluzivní dodavatel si účtuje exkluzivní ceny...
registrovaný uživatel laik8 
07.01.2011 (15:24)  
Busman tak tomu sa hovori uspesny podnik. mat pri 4mld. zisk 1,5... wau
07.01.2011 (15:22)  
Brý den xD
To červené na první fotce je ta nová posunovací mašina z CZ LOKO s asynchroními trakčáky?
registrovaný uživatel Mr. T 
07.01.2011 (15:16)  
Tak pardon. Já jsme se přehlédl s tou zásuvkou... Desiro je sice pěkné, ale když máme modernizovanou loko, tak nevidím důvod k nákupu Desir, ale spíš nákup nových vagonů, nebo pořádná reko jako ZSSK...
registrovaný uživatel Busman 
07.01.2011 (14:56)  
Honza Beránek / JTB: "No a podle mého názoru se klasická desira v jakémkoli provedení nad regionální standard se po Česku budou stěží prohánět. Stačí takhle?"

No já si myslím, že ČD ty prachy maj:

http://ekonomika.idnes.cz/dvorni-vyrobce-vlaku-ceskych-drah-vydelal-2-5-miliardy-korun-p4l-/ekoakcie.aspx?c=A101230_193119_ekoakcie_vel

(omlouvám se za dlouhý odkaz, nevím, jak se to zkracuje)
  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko